Před bídou práce zachránit nemusí

S chudobou se nepotýkají jen důchodci či nezaměstnaní, ale i 4,1 procenta pracujících. Málo si vydělají lidé v pohostinství, ale i v administrativě. Lidé, kteří žijí sami, jsou přitom ohroženi méně než ti, kteří mají rodinu. Odborníci přitom upozorňují, že se podíl pracujících chudých může zvyšovat.

Vojtěch Wolf 22.9.2016
Dítě vyrůstající v chudobě nemá mnoho příležitostí se z ní dostat | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Dítě vyrůstající v chudobě nemá mnoho příležitostí se z ní dostat | foto: Shutterstock
Dítě vyrůstající v chudobě nemá mnoho příležitostí se z ní dostat

Chudoba neohrožuje jen důchodce, děti či nezaměstnané. V nedostatku žije i část těch, kdo pracují. Podle Českého statistického úřadu bylo loni chudobou ohroženo asi 4,1 procenta z nich, celkem zhruba 202 tisíc lidí.

„Situace, kdy člověk pracuje, odvádí práci na sto procent a ve finále je nucen jít pro sociální dávky, aby uživil sebe či celou rodinu, považuji za tristní. Má to i svůj termín – pracující chudoba. To je pro nás neakceptovatelné,“ komentuje čísla Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem devíti až deseti procent. Může ovšem narůstat. „Generace lidí, kteří teď přichází na trh práce, je první, která byla vychována v tržním hospodářství. Teprve teď se začne objevovat dědičná chudoba a nerovnosti, a tím pádem může dojít ke zvýšení chudoby v Česku,“ říká Aleš Chmelař, hlavní ekonom evropské sekce na Úřadu vlády.

Pracující chudoba

Tradičně nejohroženější jsou zaměstnanci s nízkou kvalifikací. „V rámci české ekonomiky byla v letošním prvním čtvrtletí nejnižší průměrná hrubá měsíční mzda v odvětví ubytování, stravování a pohostinství 15 019 korun, následovalo odvětví administrativní a podpůrné činnosti se 17 810 korunami,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investements Radomír Jáč. Průměrná hrubá měsíční mzda na jaře dosahovala 26 480 korun.

Míra ohrožení příjmovou chudobou se v Česku dlouhodobě pohybuje kolem devíti až deseti procent. Může ovšem narůstat.

Ti, kdo pracují a mají větší rodinu, jsou ohroženi více než ten, kdo živí jen sebe. „Ohrožení příjmovou chudobou osob se odvozuje od příjmové situace domácnosti včetně všech jejích členů, proto má složení domácnosti zásadní vliv na míru ohrožení příjmovou chudobou. Jednou z jejích hlavních příčin je nepříznivý poměr mezi počtem vyživovaných a vyživujících osob,“ vysvětluje Michaela Brázdilová z ČSÚ.

Spor o minimální mzdu

Podle odboráře Středuly je proto důležité navýšit minimální mzdu, o které v současnosti jedná právě vláda, odbory a zaměstnavatelé. Tím se údajně nastaví spodní hranice a zlepší se situace mnohých lidí.

Podobně to vidí i ekonom Chmelař. „Například jeden experiment z Maďarska ohledně skokového zvyšování minimální mzdy asi 60 procent z roku 2000 ukázal, že došlo k tomu, že minimální mzda posunula i další platové skupiny,“ říká. Jinými slovy, jestliže dnes někdo bere 11 tisíc, tak pokud se minimální mzda zvýší na 11 tisíc korun, mohl by brát víc, například 12 tisíc.

„Jsme konzistentní v názoru, že normování minimální mzdy státem obecně samo o sobě nemá pozitivní přínosy a nemůže být efektivnější než dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem.“

Kladné dopady růstu minimální mzdy nicméně odmítají zástupci Hospodářské komory. „Jsme konzistentní v názoru, že normování minimální mzdy státem obecně samo o sobě nemá pozitivní přínosy a nemůže být efektivnější než dohoda zaměstnavatele se zaměstnancem, respektive s odbory jako zástupcem zaměstnanců při respektování konkrétní ekonomické situace zaměstnavatele,“ prohlásil Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR.

Zda se bude chudoba v Česku zvyšovat, záleží na řadě faktorů, především pak na vývoji ekonomiky jako celku. Je ovšem třeba zdůraznit, že hranice chudoby je stanovena uměle. „Za domácnost v ohrožení se u nás, stejně jako jinde v EU, považuje taková, jejíž příjmy jsou pod úrovní 60 procent mediánu (střední hodnota – pozn. red.). OECD ovšem používá hranici 50 procent, čímž podle její definice spadne mezi chudé menší procento domácností,“ vysvětluje Pavel Sobíšek z UniCreditu.

Rovnostářské vzdělání i platy

Například podle ekonoma Daniela Münicha ze think tanku Idea při CERGE-E ukazuje nízké ohrožení chudobou i na to, jak je Česko rovnostářské.

„Česká republika má extrémně rovné příjmy. To je částečně dané tím, že v Česku nemají lidé až na pár výjimek příjmy z kapitálu, ale většina z nich pochází z výdělečné činnosti. Druhým faktorem, který ovlivňuje rovnost, je to, že se tam počítají i důchodci. Málo se pak ví, že i to, že má skoro každý v Česku středoškolské vzdělání, přispívá k podobnosti platů,“ vysvětluje Münich.

Měsíční hranice příjmové chudoby podle složení domácností

Jednotlivec: 10 220

Dvě dospělé osoby: 15 330

Rodič s dítětem do 13 let: 13 286

Rodič se dvěma dětmi staršími 13 let: 20 440

Rodiče s dítětem do 13 let: 18 396

Rodiče se dvěma dětmi do 13 let: 21 461

Rodiče se třemi dětmi – jedním do 13 let, dvěma staršími 13 let: 28 615