Sobota 20. dubna 2024, svátek má Marcela
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Pražskou zoo lze proti vodě ochránit lépe, věří její ředitel

Miroslav Bobek: Bez své spodní části by pražská zoologická zahrada byla odsouzena k průměrnosti.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
ZM

6. 9. 2013 2:14
věc je složitější.
Pan Bobek má dík ředitelování "nadprůměrné" ZOO důležitý  hlas, je užitečné jeho (a Cílkovy)  místy sporné  názory poopravit. Nebudu polemizovat s tím, že dolů se dají ta zvířata, které lze "v případě povodně přesěhovat".  Zvířata nejsou nábytek.    Obnova průplavu v Karlíně:Waterfronty patří mezi nejcennější území města, neobnovení kanáluje hříchem,  průnik vody do zásatavby je žádoucí. Ale kvůli atraktivitě Karlína, ne kvůli  Zoo. A) Starší mapy ukážou, že Vltava okolo Holešovic byla dvakrát širší než dnes, bez nábřaží, s více rameny, celé okolí rozlivné. Dnes zde je kompaktní zástavba na zvýšené niveletě. Případně resuscitovaný Karlínský kanál, strouha, chcete-li gracht, sevřený nábřežím, by se dík nepatrnému průřezu na snížení vzduté Vltavy neprojevil.  Matematika obecné školy. B) Okolí kanálu by muselo být chráněno oboustranně a do stejné výše jako sousedící Vltava, tedy draze.  Nebo by musel být kanál v případě povodně oddělen, tzn. na vstupu a výstupu podobné betonové brnění, jako má ústí Rokytky. Což jsou jednak peníze,  druhak by  zazátkovaný kanál již hladinu Vltavy nesnížil ani o milimetr. Nebo vzdát povodňovou ochranu kanálu a v okolí stavět jako v Holandsku, tedy budovy jejichž parter přestojí bez újmy i občasné zatopení. Tak daleko jsme ale ještě nedošli, v Praze znám jedinou takovou, Vysokou synagogu na Starém Městě.       C) Ředitel projevil mentalitu NIMBY (not  on my backyard). Doporučuje prošťouchnout histor.kanál v Karlíně, plavební kanál,  kanály (ramena)  ve Stromovce a nezmíní fakt, že právě dolní ZOO je umělá niva přes několik ramen řeky.   Ano, dnešní dolní ZOO bylo ještě do stavby Trojského zámku několik migrujících ostrovů, ty se zasypaly, vznikla zámecká obora.Navíc, jde většinou o aktivní profil kudy při povodni letí vše, včetně kmenů a chat.  Do aktivního profilu nejsou vhodné ani stavby na kůlech, Bobkova představa že zeď plánované Amazonie bude současně protipovodňová bariera vydrží do chvíle, než do zdi narazí větší utržený kontejner či loď plná vody.   D) Ředitel Bobek vidí věci z pohledu ZOO v aktuálním čase, zjevně bez  kontextu. Parkoviště pod Trojským zámkem sem nepatří. Trojská francouzská zahrada (návrh časově předbíhá  Versailles)  navržena tak,  aby si "máčela nohy ve vodě", jak  zvykem u podobných zahrad od dob Babylonu. Je součástí poslední (!) dochované pražské krajinné barokní kompozice, s "osou života" směřující od zámku ke Šternberskému paláci na Hradě (alej přetínající Císařský ostrov a vyznačující osu zde byla ještě po válce)  a  "osou smrti" kolmou na tu první, jejím point de vue je Baba, poslední dochovaná umělá zřícenina z těch, které při pohledu z Hradu tvořily horizont Trojského zámku. Ten pojmenován podle antické Troje (až pak i okolní čtvrť Ovenec),ta příčná osy  protínající původní oboru běží panu Bobkovi zahradou,  zřejmě si jí není vědom, za Fejka byla ještě  zřetelná. Parkoviště je výsledek zmatené dopravní politiky Prahy. Když odmyslíme potřebnost lokálních ZOOkoutků a botanických zahrad např.při školách, tak centrální ZOO  a  PBZ jsou vhodné  pro polodenní rekreaci milionového města, tedy přístup pěšky či MHD (pro přespolní P&R). Dvojice tak mohutných areálů by uživila stanici metra.  Komunisté nechali řešení Céčka severně od Holešovické  (tunel či most) otevřené. Pragofobie trojských + polistopadová potřeba mrhat za každou cenu vedla namísto mostu a stanice na pravém břehu k neskutečně drahému tunelu pod řekou, vzniklý krpál do Kobylis si vynutil  nákup silnějších souprav, výsledkem mrhání je m.j. i neexistence stanice Céčka na pravém břehu a dnešní  přetlak aut, Bus z Holešovické je málo. Případné tramvajové propojení Dejvic (Áčko) a Bohnic, které by užitečně "lízlo" ZOO i PBZ, je  ve hvězdách.Výsledkem je namísto důstojného ukončení francouzské zahrady ošklivý, přetížený parking a globální klimatolog Cílek řeší, jak asfalt obrnit proti vodě.  ZOO není izolovaná záležitost. Leží v exponované poloze před úzkým hrdlem Podbaby. Cílek  upozorňuje na peřeje,  jím doporučené prohloubení Vltavy pod ZOO je vhodné. Drahou akci však nelze zvažovat v jen kontextu ZOO,  ale v  všech staveb zhruba od Helmovského jezu níž.  Podle zásady "vodě kterou nechci nahoře prohloubím dno" by muselo být probagrování příslušně hluboké, aby se nezanášelo, dlouhé řádově desítky km. Dr. Cílek často zmiňuje nutnost globálních řešení. Zde bez protestu akceptuje lokální idiocii, kterou je dvacet let matlaná představa "intenzifikace"  ÚČOV.  Přestavba provedená v 60.letech v  intencích tehdejšího technicistního plánování je prostorové maximum a v takto cenném území by se měla čistička dobudoucna co do velikosti jen zmenšovat.  Zkapacitnění kanalizace  má  jít cestou diverzifikace čištění tedy konečně již i stavbou menších ČOV a ne donekonečna cpát tlusté do tenkých. Navíc, v tak tak excelentním historickém, rekreačním a obytném území jako zde.  K tomu, jak se nyní ukazuje, dík nevyzpytatelné řece začínáme pravidelně a ve velkém posílat pražské fekálie městům po proudu a Němcům.  Absurní politiku Prahy- za každou cenu centrální čistička,  ilustruje fakt, že dnes se i z desítky km vzdáleného  jihu a východu města, za rozvodím (!) čerpají splašky do kopce, aby pak pod Prahou dotekly do Troje  která nestačí a nemá rezervu.  Poslední plán "intenzifikace" ÚČOV s osmi víc než šestnáct metrů vysokými  hovnojemy před Trojským zámkem je při povodni překážka. Proto, aby při povodni nezvedala hladinu se vymalezlo opatření - "berma", tj. snížení,  resp. odtěžení povrchu Císařského ostrova (!) na výšku jednoho metru, aby se při povodni nezmenšil aktivní profil. Namísto, aby se profil všemi vhodnými způsoby zvětšoval  a modernizovaná čistička se skryla aspoň pod pod vegetací. ?Cílkova prognóza: Královská obora existuje 800 let, torzo Trojského zámku a jeho kdysi pozoruhodné zahrady existují přes 300 let. Budoucnost ZOO nezná nikdo. Může být řádově jak desítky,tak  stovky let. Urbanistické řešení údolí nemá s Cílkem zmíněnou energetickou koncepcí nic společného. Cílkova prognóza četnosti povodní na příštích 50 let je jeho odhad, možná dobrý, ale město se neplánuje na půlstoletí.Závěr.Trojská kotlina je celopražsky cenné území, potřebuje koncepci, nikoliv salámovou metodu ale vizi na 50-100 let, to znamená veřejnou diskusi.Průmět finančních toků, včetně zisků a ztrát způsobených nevyužíváním tak atraktivního a území. Vnitřní město se devitalizuje, lidé za osvěžením prchají mimo Prahu. Stromovka je zdevastovaná nikoliv povodní (= lužní les) ale nezodpovědnou péčí. Ukradení Císařského mlýna, včetně grotty, devastace Šlechovky, zmizení rozária, jsou zločiny stajně tak idiocie rozšiřování čističky. Kotlina slouží Praze málo, přesto je v její aktuální podobě přetížená (tlačenice  aut, bruslařů, cyklistů...).  Je otázka, do jaké míry je  vývoj ZOO užitečný a jaké míry se z ní stává autonomní moloch, který přestává vnímat zákony neživé přírody i potřeby zvířat.    Jedna na odlehčeníShodou okolností jsem cca v r.82 dostal zadání, navrhnout na nivu ZOO, těsně u  řeky kam nesměla veřejnost  "pavilon ušlechtilých koní".  Jakýsi stařec tam směl načerno chovat padesát včelstev s výtečnou snůškou bez ohledu na počasí, včely olétaly odpadkové koše ZOO a vylízaly papírové kalíšky od červené a žluté limonády. Včelíny zrušeny, pavilon koní důležitější. Jak jsem se dodatečně dozvěděl,  se stavěl proto, že Fidel věnoval Kapkovi a primátoru Zuskovi dvě kobyly, soudruzi nevěděli kam s nimi, ZOO dostalo příkaz založit jezdecký klub SSM (a mladý Zuska si tu rozbil kebuli).  Na hotové  dílo jsem se nebyl ani podívat, asi nic moc, dřevěnou konírničku totiž postavili kvůli případné povodni na vysoký zděný sokl.  V r. 02 to řeka spláchla i se soklem.  Podobně dopadl i nedaleký sloninec, tisíckrát dražší, perla ZOO,  která ji měla  krášlit desítky  let.     Pavilon antilop za pět tisíc pane Bobku. V době, kdy Pražská  ZOO stavěla "kobylinec" mladý architekt J.Vorel vojančil v Bratislavě, v rámci vycházek a dovolené postavil v tamější ZOO vlastníma rukama ubytování antilop.  Zvládl to  z naplaveného dřeva sneseného z břehu Dunaje a hlíny. Cena včetně elektriky a vody   pět  tisíc Kčs, dnešních cca 25 tisíc Kč. Dokonce později,  když ZOO bez autorova vědomí  pavilon upravovala a dala odříznout jeho boční opěry, pavilon zůstal stabilní.   
0 0
možnosti