Právníci: Trest smrt je barbarský a pokles kriminality nepřinese

Většina české společnosti sice uzákonění trestu smrti dlouhodobě podporuje, ale devět z deseti právníků v pravidelné anketě je ostře proti. Především se obávají justičních omylů a politické zneužitelnosti.

Plánovaná dvojitá poprava v americké Oklahomě skončila v úterý fiaskem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Plánovaná dvojitá poprava v americké Oklahomě skončila v úterý fiaskem. | foto: Shutterstock
Plánovaná dvojitá poprava v americké Oklahomě skončila v úterý fiaskem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Poslední poprava se na českém území konala v únoru 1989, kdy byl v Praze oběšen pětinásobný vrah Vladimír Lulek. Hned následující rok byl po nástupu demokratického režimu trest smrti zrušen. Přesto ještě v 90. letech byla podpora veřejnosti pro jeho znovuzavedení stabilně přes 70 procent a vysoká je i dnes. Dle červnového průzkumu je pro jeho zavedení 58 procent Čechů, proti 35 procent. Jsou to podobná čísla jako v posledních letech, uvedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění.

Právníci jsou ostře proti trestu smrti.

Anketa ukázala, že čeští právníci jsou úplně opačného názoru. „Spor o trest smrti slouží na politické úrovni populistům ke zviditelnění a rozdmýchává negativní vášně ve společnosti. Problém s trestem smrti zůstává stále stejný – kromě toho, že je nezvratný, je navíc vysoce politicky zneužitelný. Zkušenost s tím nepochybně nemá pouze Československo z 50. let,“ říká jeden z nich – redakce je jako vždy ponechává v anonymitě.

Erdoganova pomsta

Řada respondentů zmiňovala aktuální dění v Turecku, kde prezident Erdogan po neúspěšném vojenském puči hodlá trest smrti zavést: „Je opravdu hrozné, že to chce učinit retroaktivně a zejména proti odpůrcům jeho strany.“ Jiný právník pak dodává, že popravy jsou takřka poznávacím znamením autoritářských a totalitních režimů, ostatně v Evropě je praktikuje pouze Bělorusko.

„Pozitivní odpovědi obyvatelstva jenom ukazují jeho naprostou nezpůsobilost řešit celospolečenské problémy. Samozřejmě je naprosto vyloučeno obnovit trest smrti.“

„Trest smrti není nutný, potřebný, vhodný ani žádoucí. Stav kriminality nenasvědčuje tomu, že bychom museli ještě více zostřovat trestní represi,“ říká jeden respondent z řad soudců. „Pozitivní odpovědi obyvatelstva jenom ukazují jeho naprostou nezpůsobilost řešit celospolečenské problémy. Samozřejmě je naprosto vyloučeno obnovit trest smrti. Pokud bychom to udělali, museli bychom vystoupit z EU a porušit mezinárodní smlouvy,“ rozčílila se jedna z účastnic ankety. Trest smrti totiž zakazuje jak Listina základních práv EU, tak i první protokol k Evropské úmluvě o lidských právech. „Obnovit trest smrti je sice technicky možné, ale česká společnost by tím sestoupila civilizačně do suterénu. Mělo by to i vážné politické důsledky, mezi něž by s velkou pravděpodobností patřilo vyloučení z Rady Evropy,“ varuje další český soudce.

Argumentace platným právem ale nemusí být vždy nejsilnější. „Velmi se obávám toho, že v důsledku zákazu trestu smrti v mezinárodních smlouvách o lidských právech jsme ztratili schopnost kvalitně argumentovat proti trestu smrti. Přitom existují silné argumenty pro i proti,“ upozorňuje jeden brněnský akademik.

Smrt teroristům a vrahům!

Volání po trestu smrti se objevuje i mezi právníky, byť jde o ojedinělé názory. „Bohužel stále existují hrůzné činy jako běsnění šíleného vraha Breivika a útok nákladním vozem v Nice, při nichž zemřely desítky naprosto nevinných lidí,“ říká jeden z nich. „Za zvláště zvrácené projevy lidské zvrhlosti je trest doživotního odnětí svobody málo. Trest smrti je namístě pro vraždy z mimořádně zavrženíhodných pohnutek spojené se zvláště mučivým utrpením obětí, kde nejsou a nemohou být ani hypotetické pochybnosti o vině,“ argumentuje jeho další příznivec.

„Trest smrti nezaručí to, po čem lidé prahnou nejvíce, totiž spravedlivý trest. Raději budu platit vyšší daně, abych vrahy ve věznici nakrmila.“

„Pokud trest nemá plnit pouze funkci odplaty či dokonce msty, nemá trest smrti smysl. Nebyl prokázán žádný vliv tohoto druhu trestu na potenciální odrazení pachatele od spáchání trestného činu. Nesplňuje tedy preventivní, a už vůbec ne nápravnou funkci trestu,“ oponuje zkušený obhájce. „Výše trestů prakticky nemá vliv na kriminalitu. Americké státy, kde trest smrti mají, nemají méně vražd než Evropa, která jej zakazuje. Zločinec uvažuje jinak než normální člověk. Nezvažuje riziko přísného trestu, protože věří, že zrovna jeho nechytí,“ zní souhlasně hlas z justice. Tento argument podporují i střípky z historie: „Ve středověku kapesní zloději klidně okrádali diváky veřejné popravy provinilce, který byl trestán právě za kapesní krádež.“

Nikdo není neomylný

Zdaleka největší obavy ale panují z justičních omylů: „Vždy, když se objeví sériový vrah, vrah malých dětí a podobná lidská zrůda, volá veřejnost po krvi – trestu smrti. Je ale nutno mít na paměti, že i v policii a justici pracují jen lidé, kteří jsou omylní. Jejich omyl nelze vyloučit ani v těch nejzávažnějších případech. Poté, co americká justice připustila důkazy DNA, zjistila velký počet nevinně odsouzených a také nevinně popravených.“ Lakonicky řečeno: „Absolutní trest vyžaduje absolutní spravedlnost. A ta není v lidských silách.“

Proto jedna pražská advokátka říká: „Trest smrti nezaručí to, po čem lidé prahnou nejvíce, totiž spravedlivý trest. Raději budu platit vyšší daně, abych vrahy ve věznici nakrmila. I za cenu, že se mi budou smát do očí, i za jakoukoliv další cenu. Pokud by se totiž někdo ocitnul za mřížemi neprávem, zbývá pořád šance na spravedlnost.“

Barbarský trest

Trest smrti navíc naráží i na praktické problémy, například nesmírnou nákladnost a zdlouhavost soudního procesu před popravou. „Četl jsem jednu studii z USA, že je dražší někoho popravit než ho mít ve vězení na doživotí,“ upozorňuje jeden advokát.

„Je to barbarská sankce spočívající v zásadě oko za oko, zub za zub. A tou se přece žádný vyspělý demokratický právní stát nemůže řídit.“

A kritika mířila i na samotnou povahu trestu smrti: „Je to barbarská sankce spočívající v zásadě oko za oko, zub za zub. A tou se přece žádný vyspělý demokratický právní stát nemůže řídit.“ Podobně hovoří i tento soudce: „Pro mě je život člověka absolutní hodnotou. Může-li společnost řešit situaci jinak než zabitím, nemá ani ona právo vzít někomu život. Trest smrti není nic jiného než institucionalizovaná a objektivizovaná krevní msta. Zákaz trestu smrti považuji za vyšší stadium společenského vývoje, který je třeba chránit.“

„Čím blíže je má vlastní smrt, tím více jsem proti trestu smrti. Smrt je to samé, co nic. Jsem ale pro to, vytvořit pachatelům nejhorších zločinů život v nejtvrdším vězení, bez možnosti podmíněného pardonu, který prostě musí žít. To je horší trest než smrt,“ uzavírá jeden z doyenů českého práva.