Právníci o H-Systemu: Spravedlnost brát do vlastních rukou nelze

Kauza H-System, jež trvá 20 let, je příkladem selhání české justice, říká polovina právníků v pravidelné anonymní anketě. Nevadí jim ani tolik verdikt Nejvyššího soudu z minulého týdne jako extrémně vleklé konkurzní řízení.

Klienti H-Systemu se v úterý večer sešli, aby probrali další postup. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Klienti H-Systemu se v úterý večer sešli, aby probrali další postup. | foto:  František Vlček, MAFRA
Klienti H-Systemu se v úterý večer sešli, aby probrali další postup.

Soudy se s případem vytunelované firmy H-System potýkají už dvě desetiletí. Stále není dořešený konkurz, část viníků unikla spravedlnosti kvůli amnestii prezidenta Václava Klause, klienti získali ze svých investovaných peněz nazpět jen zlomek. Šedesátka z celkových více než tisíce obětí podvodu se před lety rozhodla domy v Horoměřicích u Prahy dostavět za vlastní peníze. Nejvyšší soud (NS) však minulý týden rozhodl, že se musejí do měsíce vystěhovat.

Ve věci se začali angažovat vrcholní politici, prezident Miloš Zeman zapochyboval o kvalitě i lidskosti českého soudního systému a pozval si „na kobereček“ předsedy vrcholných soudů. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) zase hodlá zprostředkovat jednání mezi konkurzním správcem Josefem Monsportem a lidmi, kteří by teď měli být vystěhováni. Přestože právníci verdikt Nejvyššího soudu v naší pravidelné a anonymní anketě vesměs hájí, kauzu H-System jako celek polovina z nich pokládá za selhání české justice i českého státu.

„O selhání jde proto, jak dlouho trvá projednání věci, a proto, jak neefektivně funguje insolvenční řízení. Za amnestii, která omilostnila část odpovědných, justice nemůže. Jakkoliv kruté se poslední rozhodnutí Nejvyššího soudu zdá, je patrně správné. Snad jen bylo možno citlivěji nastavit lhůtu k vyklizení,“ zní názor, který sdílí početná skupina respondentů. Za hlavní problém totiž považují právě délku řízení: „Je to učebnicový příklad toho, v čem běžně a opakovaně česká justiční soustava selhává – není schopna v reálném čase řešit právě tento typ složitých kauz.“

Zákon nepočítá s chamtivostí

Na druhou stranu, za délku řízení justice vždy nemůže. „Hraje s kartami, jaké má – procesní pravidla, sice mnohokrát novelizovaná, ale z roku 1963, množství sporů vlekoucích se v závěsu za bouřlivou ekonomickou i politickou přeměnou společnosti,“ připomíná jeden z právníků.

Složité kauzy navíc vyžadují dostatek času. „Jistě by si i sami soudci přáli, aby věci šly rychleji. Ale dostanou-li na stůl spis o mnoha tisících stranách, není přece možné věc rozhodnout jen podle instinktu spravedlnosti během pár dnů,“ dodává jiný respondent.

„Vrcholní politici na počátku 90. let, kdy kauza H-System započala, vědomě dělali vše pro to, aby nevznikla kvalitní legislativa, která by podobným excesům bránila. Podnikatelé nebyli hodnoceni podle toho, zda jednali po právu nebo morálně, ale zda byli úspěšní.“

A lze vlastně hovořit o selhání justice v případě, kdy je mizerná legislativa? ptá se další právník. „Justice pracuje s tím, co politická elita vytvořila v podobě zákonů. Je zjevné, že se při jejich přijímání nepočítá s lidskou chamtivostí, zákeřností, lstivostí a dalšími slabostmi. Nebo že by to bylo naopak a byl to úmysl?“ říká.

Nekompromisně to vyjádřil jiný respondent: „Vrcholní politici na počátku 90. let, kdy kauza H-System započala, vědomě dělali vše pro to, aby nevznikla kvalitní legislativa, která by podobným excesům bránila. Podnikatelé nebyli hodnoceni podle toho, zda jednali po právu nebo morálně, ale zda byli úspěšní.“

Samotné rozhodnutí NS z minulého týdne ale budí vášně i mezi právníky. „To rozhodnutí vypadá na první pohled hrůzostrašně,“ říká jeden z nich. „V některých věcech jde více o porovnání hodnot než o perfektní právní argumentaci. Pokud výsledek řízení nechápe celá společnost napříč všemi složkami, je něco špatně,“ zní další hlas.

„Snad si nikdo nedovolí ty lidi vyházet násilím na ulici. To by byl mezinárodní skandál,“ konstatuje jiný respondent, jenž odhaduje, že by věc mohl ještě zvrátit Ústavní soud. „Doufám jen, že tato kauza nebude ukončena tím, že si postižení sáhnou na život nebo domy vypálí.“

Ono to nějak půjde

Příběh horoměřických domů ale není černobílý: „Ti lidé šli dvakrát do obrovského rizika. Jednou dali peníze neznámé firmě, aby jim postavila domy za podezřele nízkou cenu, a pak sestavili družstvo, které se za netransparentních okolností dostalo k majetku z konkurzní podstaty.“

Podobně to vidí i další právník: „Ti lidé zaplatili developerovi, a když začal upadat, pokusili se svou pohledávku přeměnit na vlastnický titul k majetku patřícímu do konkurzní podstaty. To je typické jednání, kterému se insolvenční právo snaží čelit.“

Celý problém spočívá v tom, že dostavbu domů sice posvětil původní konkurzní správce, ale transakci chybělo klíčové razítko – neschválil ji soud. Justice pak již v roce 2008 pravomocně rozhodla, že domy náleží do konkurzní podstaty H-Systemu, je třeba je prodat a z výtěžku uspokojit všechny věřitele.

„Proč by ti, kteří čekali na rozhodnutí soudů, měli být v nevýhodě proti těm, kteří ve stylu Divokého západu vzali spravedlnost do svých rukou?“

„Proč by ti, kteří čekali na rozhodnutí soudů, měli být v nevýhodě proti těm, kteří ve stylu Divokého západu vzali spravedlnost do svých rukou?“ ptá se jeden z právníků. „Ti lidé přece věděli, že právní situace kolem domů a pozemků je nejasná. Nelze přece připustit, aby přístup, že ono to nějak půjde, měl přednost před zákonem stanovenými procesy v případě, že je zjištěn úpadek společnosti,“ zní další hlas.

Přestože právníci z těchto důvodů příliš „nefandí“ myšlenkám, že by do věci mohl vstoupit stát, našli se i příznivci tohoto řešení: „Pokud stát běžně přebírá zodpovědnost za různé humanitární katastrofy, potom by měl řešit i otázku velkých projektů k zabezpečení bydlení řady lidí, které se bez jejich viny vymknou kontrole.“

Velkou nevoli ovšem vyvolaly výroky politiků směrem k justici. „Na soudce je vyvíjen tlak, aby místo podle zákonů rozhodovali podle společenské atmosféry. To může v konečném důsledku způsobit demontáž právního státu,“ varuje jeden z právníků.

Za skandální pak někteří považují chystané schůzky prezidenta s předsedy Nejvyššího soudu a Ústavního soudu: „Jaké poselství to vyšle směrem k veřejnosti? Kauza, která nepochybně skončí u Ústavního soudu, je projednávána s předsedou tohoto soudu ještě před jejím rozhodnutím? Neměli bychom se začít bát? Nedochází ke snaze o narušení dělby moci?“

Je kauza H-Systém selháním české justice

ANO: 48%

NE: 29%

NEVÍM: 23%

Odpovídalo 79 právníků a právniček.

Počet příspěvků: 1, poslední 3.8.2018 11:37 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.