Praha oprášila myšlenku Kaplického knihovny

Hlavní město opět vážně zvažuje postavit blob. Práce na chobotnici by mohly začít do tří let, přičemž o nich rozhodne nová politická reprezentace. Na konci září by měla být vypracovaná studie proveditelnosti, která by odpověděla na to, kolik by projekt stál, kdo by ho mohl financovat, ale i na to, jak by byla budova přesně využita.

Eliška Nová 31.7.2018
Vizualizace blobu na Letné | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vizualizace blobu na Letné | foto: Future Systems
Vizualizace blobu na Letné

Vdova po zesnulém architektovi Janu Kaplickém Eliška věří, že do tří let by se mohly na pražské Letné učinit první výkopové práce, na jejichž konci by metropole získala novou dominantu – „chobotnici“ neboli „blob“. Stavbu, o niž se hojně diskutovalo v roce 2007, když Kaplický a jeho studio Future Systems vyhrálo mezinárodní architektonickou soutěž na novou budovu Národní knihovny, nyní město opět vážně zvažuje.

Na konci září by měla být vypracovaná studie proveditelnosti, která by odpověděla na to, kolik by projekt stál, kdo by ho mohl financovat, ale i na to, jak by byla budova přesně využita. Stále se počítá s tím, že primárně by sloužila pro knihovnické účely, zároveň by v ní ale mohl být například prostor pro divadlo Minor. O tom, zda se „blob“ začne skutečně stavět, se ale rozhodne až po podzimních komunálních volbách. „Lepší někdy než vůbec. My to předložíme, potom bude na budoucím zastupitelstvu, jak s tím naloží,“ říká radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL).

Na Letné, nebo vůbec

„Budova Národní knihovny, kterou při svých procházkách Prahou vídáš v místě někdejšího pomníku diktátora, je moderní odpovědí na historickou dominantu Pražského hradu, její vskutku demokratickou paralelou,“ napsal před téměř deseti lety Václav Havel v dopise, který adresoval dvanáctileté Johance Kaplické, dceři světoznámého architekta a autora budovy Národní knihovny. Zda byl Havel prorokem, aspoň částečným, se ukáže až za tři roky, které zbývají do dvanáctých narozenin Kaplického dcery. Knihovna nestojí, Praha ale znovu otázku slavného blobu otevřela.

Blob bude stát na Letné, nebo vůbec. Vdova po zesnulém architektovi a v současné době i zastupitelka hlavního města Eliška Kaplický (ANO) věří, že do oněch tří let by se mohlo na pražské Letné kopnout.

Vdova po zesnulém architektovi a v současné době i zastupitelka hlavního města Eliška Kaplický (ANO) věří, že do oněch tří let by se mohlo na pražské Letné kopnout. K budově přezdívané chobotnice by měla do konce září vzniknout studie proveditelnosti. Vůbec první. Ta by měla odpovědět na základní otázky, jak přesně by byl do projektu zapojen pražský magistrát, jak by mohla být budova využitelná, kolik by to stálo, jaké by byly výnosy a náklady či jak by mohla být financována.

Jednu věc lze ale říct už teď. Blob bude stát na Letné, nebo vůbec. Během let padala spousta návrhů, kde všude by mohla budova stát, a Eliška Kaplický, která je majitelkou práv, je nezavrhovala, teď však jasně říká: „Byla by to chyba. Blob byl navržen na tohle místo a nikam jinam nepatří. Přes to pro mě nejede vlak.“

Primárně knihovnictví

Odpovědi na další otázky by měly být jasnější už na začátku září, kdy magistrátní výbor pro kulturu bude řešit prvotní podklad pro studii proveditelnosti. Budova by stále měla primárně sloužit knihovnictví. Sídlit by tady podle Kaplický měla jak Národní knihovna, tak pobočka městské knihovny. S ní se přitom počítalo už v původním projektu. Nově by ale mohla být chobotnice využitelná i pro některé příspěvkové organizace hlavního města. Mluví se především o divadle pro děti a mládež Minor, které by tady mohlo mít prostor až pro dva sály.

Budova by stále měla primárně sloužit knihovnictví. Nově by ale mohla být chobotnice využitelná i pro některé příspěvkové organizace hlavního města.

„Stále se počítá s tím, že primární část by byla věnována knihovnictví, ale už by to neměl být sám o sobě archiv Národní knihovny,“ sdělil radní pro kulturu Jan Wolf (KDU-ČSL). Jinými slovy, plášť blobu by zůstal stejný, změnilo by se ale vnitřní uspořádání. Návrh vnitřku by mohl vypracovat architekt Jakub Cigler. I jeho studio se před lety účastnilo mezinárodní architektonické soutěže na budovu Národní knihovny, kterou vyhrál Kaplický. Není s podivem, že by na návrhu interiéru měl pracovat právě Cigler. S Kaplickým totiž v Česku spolupracoval.

Ciglera jako vhodného architekta pro úpravu knihovny koneckonců posvětila i Kaplického kolegyně Amanda Leveteová, která s ním spolupracovala v jeho londýnském studiu Future Systems, jež stojí za návrhem blobu jako celku. „Uvažuje se, že by vznikl poradní tým složený z architektů, kteří ve Future Systems pracovali. Na projektu by se tak podíleli stejní lidé. Třeba Filippo Previtali, který dělal vizualizace, by je dělal i teď,“ zmiňuje Eliška Kaplický.

Možná spolupráce veřejné a soukromé sféry

Studie proveditelnosti se bude zabývat také tím, kdo by blob financoval, přičemž zvažovat se bude i takzvaný PPP projekt, tedy spolupráce veřejné a soukromé sféry. Podle Kaplický by výstavba knihovny měla stát kolem dvou miliard korun. Takový je odhad, který si nechala udělat Nadace Kaplicky Centre.

Studie proveditelnosti se bude zabývat také tím, kdo by blob financoval, přičemž zvažovat se bude i takzvaný PPP projekt, tedy spolupráce veřejné a soukromé sféry

„Teď je to ve fázi, že nápad je to dobrý, ale nikde není černé na bílém, že to je možné zrealizovat. Debatou běží, že už nejsou problémy s pozemky, čímž se dřív argumentovalo, nebo že na místě má být tramvajová smyčka, kterou je dopravní podnik v současnosti připraven přeložit, ale všechno je to na úrovni konstatování a je třeba to mít na papíře,“ míní místopředseda výboru pro kulturu Lukáš Kaucký (ČSSD).

Současná politická reprezentace je nápadu chobotnici postavit nakloněna. Rozhodne ale až ta příští. „Po deseti letech je to výkop možnosti mít v Praze zajímavou moderní architekturu, která tady chybí. Pokud by byla politická konstelace podobná jako teď, je vůle blob vrátit na jeho místo,“ dodává Wolf.

Před deseti lety se o blobu hodně diskutovalo, především se ale stal součástí politického boje. K jeho stavbě nakonec nikdy nedošlo. Několikrát byl zpochybněn i průběh mezinárodní architektonické soutěže. Mezinárodní unie architektů každopádně letos v červnu potvrdila, že soutěž stejně jako její výsledek jsou platné.



Počet příspěvků: 2, poslední 6.8.2018 01:57 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.