Praha má potenciál, aby v ní žilo více obyvatel

Podle Američana Martina Barryho, krajinného architekta žijícího v Praze, je naše hlavní město atraktivní pro život. „Aby to věděli i v zahraničí, je třeba hodně udělat,“ říká v rozhovoru, osmém pokračování 20dílného seriálu LN a Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN) o budoucnosti Prahy.

Martin Barry, krajinný architekt. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Barry, krajinný architekt. | foto: Foto Richard Cortés.Česká pozice
Martin Barry, krajinný architekt. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Krajinný architekt Martin Barry, který se narodil v New Yorku a nyní žije v Praze, v rozhovoru mimo jiné říká: „Praha je atraktivní pro byznys i pro lidi. Je turistickým městem, ale liší se od Londýna nebo Paříže, kam lidé přijíždějí stále znovu. O Praze to neplatí. Není to dáno tím, že by neměla co nabídnout. Nabídka, jak je prezentovaná, je ale omezená. Turisté sem přijedou za historií, dají si pivo, vidí Karlův most a myslí si, že není důvod se do Prahy znovu vrátit. Myslím si, že je možné dělat více, aby se lidé vraceli.“

Praha.

ČESKÁ POZICE: Kdybyste Prahu srovnal s jinými městy, v čem jsou největší rozdíly?

BARRY: Praha je možná nejunikátnějším městem v Evropě, především díky architektuře. I proto je oblíbená u turistů. Má zachované historické centrum. Není ale živé, protože většina domů slouží k turistice, nebo v nich sídlí firmy, ale téměř v nich nežijí lidé. To, nakolik se to děje, Prahu odlišuje od jiných měst.

ČESKÁ POZICE: Je to špatně?

Praha má zachované historické centrum. Není ale živé, protože většina domů slouží k turistice, nebo v nich sídlí firmy, ale téměř v nich nežijí lidé. To, nakolik se to děje, Prahu odlišuje od jiných měst.

BARRY: Určitě to neprospívá životu města. Turisté si přijdou na své, ale centrum Prahy není místem k životu. Funguje tam obchod, lidé tam pracují, ale najdeme tam jen mizivý počet místních lidí. Aby se to změnilo, by měly pomoci neziskové organizace, jako jsme my. Měli bychom se snažit, aby centrum plnilo více funkcí. Měly by tam být restaurace, zábava, ale také tam musejí žít lidé. Centrum nesmí sloužit jen turistům.

ČESKÁ POZICE: Jak toho docílit?

BARRY: Přilákat investice, udržet město více obydlené, aby byla zachována jeho multifunkčnost. Musíme se snažit, aby se lidé nechtěli stěhovat z centra města. Jak jsem již zmínil, jednou z předností Prahy je historická architektura, kterou je unikátní. Další předností je centrální poloha v Evropě. Česko je přirozeným centrem obchodu a kultury Evropské unie. To platí i o samotné Praze.

Praha je atraktivní pro byznys i pro lidi. Je turistickým městem, ale liší se od Londýna nebo Paříže, kam lidé přijíždějí stále znovu. O Praze to neplatí. Není to dáno tím, že by neměla co nabídnout. Nabídka, jak je prezentovaná, je ale omezená. Turisté sem přijedou za historií, dají si pivo, vidí Karlův most a myslí si, že není důvod se do Prahy znovu vrátit. Myslím si, že je možné dělat více, aby se lidé vraceli.

ČESKÁ POZICE: Co z Prahy ještě propagovat? Kulturu?

Měli bychom se snažit, aby centrum Prahy plnilo více funkcí. Měly by tam být restaurace, zábava, ale také tam musejí žít lidé. Centrum nesmí sloužit jen turistům.

BARRY: Ano, například kulturu. Praha také není příliš aktivní v lákání dalších trvalých obyvatel. To je škoda. Praha je jedním z nejhezčích měst v Evropě a možná i na světě. Vždy to bylo mezinárodní město, vždy bylo multikulturní. Určitě má potenciál, aby v ní žilo více obyvatel. Lidé zde znají cizí jazyky, znalost angličtiny je na docela dobré úrovni. Praha je přirozeným hubem nejen pro obchod, ale i atraktivní pro život. Aby to věděli i v zahraničí, je třeba hodně udělat.

ČESKÁ POZICE: V souvislosti s Prahou se nejčastěji zmiňuje historie, minulost. Co jí chybí, aby se mohla rozvíjet?

BARRY: Jedním z témat, kterým se zabývám, je rozvoj veřejného prostoru. Zaměřit bychom se měli také na novou architekturu. Ta pomůže přilákat další návštěvníky Prahy i nové obyvatele. Samozřejmě, že to nebude jediný důvod, proč se přestěhovat do Prahy. Mladí lidé chtějí rozmanitou nabídku, chtějí mít místa, kam jít za zábavou, ale důležité jsou pro ně i pracovní příležitosti a dostupné bydlení.

Praha není příliš aktivní v lákání dalších trvalých obyvatel. To je škoda. Praha je jedním z nejhezčích měst v Evropě a možná i na světě. Vždy to bylo mezinárodní město, vždy bylo multikulturní.

Praha se teď potýká s nedostatkem bytů, což je velký problém. Pokud chce město přitáhnout další byznys, musí zde být kde bydlet. Od doby, kdy byl založen reSITE, hovoříme o rozvoji lokalit podél Vltavy. To je zatím nevyužitá příležitost. Toto místo by se mohlo využívat mnohem více než jen pro festivaly a trhy. Jde o velkou šanci pro development nejen z hlediska kultury, ale i veřejného prostoru.

ČESKÁ POZICE: Lokality podél Vltavy spadají i do historického centra Prahy. Je tam prostor pro moderní architekturu?

BARRY: Jsem přesvědčen, že je to možné. Například Štýrský Hradec je malé rakouské město s bohatou historií. Dokázali tam skloubit moderní a starou architekturu. Někomu se to sice nelíbí, ale jde o zdařilý příklad. Dalším je Londýn. I tam nové funguje se starým. Příkladem může také být francouzské Bordeaux. I tam najdeme hodně objektů moderní architektury.

Pražská náplavka, která spadá do historického centra chráněného UNESCO, nepředstavuje velkou příležitost z hlediska developmentu, ale veřejného prostoru. Inspiraci lze hledat v Paříži, New Yorku či v Singapuru. Podél řek tam nenajdeme velké developerské projekty, ale kavárny, restaurace a galerie.

ČESKÁ POZICE: Je pro Prahu důležité, aby v ní působili světově proslulí architekti?

Praha se teď potýká s nedostatkem bytů, což je velký problém. Pokud chce město přitáhnout další byznys, musí zde být kde bydlet.

BARRY: To by Praze určitě pomohlo. Poslední pokus spolupracovat s uznávaným architektem byl v roce 1994, kdy se stavěl Tančící dům. To je hodně vzdálená doba. Proč v Praze není více budov, jako je Tančící dům? Možná, že tu není dost práce pro zahraniční architekty, možná, že developeři mají problém je zaplatit. Samozřejmě, že dostupnější je zaměstnat lokální studia.

Aby mohla vyrůst unikátní stavba, je třeba mít správnou nemovitost a lokalitu. Jsou tu schopní architekti, neříkám, že by tuzemští architekti nebyli schopní postavit skvělou budovu. Ti zahraniční sem ale mohou přinést jiný pohled. V New Yorku nikdy takhle otázka nestojí, zda najmout lokálního nebo zahraničního architekta. Prostě se najme ten nejlepší. V tom je Praha také unikátní, funguje zde určitý protekcionismus na trhu.

ČESKÁ POZICE: Vedení Prahy zvažuje postavit novou budovu, kde by sídlil magistrát, plánuje novou koncertní halu. To by byla příležitost pozvat do Prahy nějakého světového architekta. Jenže narážíme na zákon o veřejných zakázkách, dle nějž jsou v tendrech vybíráni soutěžící, kteří nabídnou nejnižší cenu.

Pražská náplavka, která spadá do historického centra chráněného UNESCO, nepředstavuje velkou příležitost z hlediska developmentu, ale veřejného prostoru. Inspiraci lze hledat v Paříži, New Yorku či v Singapuru.

BARRY: To je i v jiných zemích. Existují ale cesty, jak se s tím vyrovnat. V USA či ve Velké Británii se na výstavbě veřejných staveb často podílejí donátoři. Tím lze obejít zákon o veřejných zakázkách a vybrat nejlepší architekty. Neznám konkrétní právní bariéry v Česku, vím však, že zájem najmout velká jména rozhodně existuje.

ČESKÁ POZICE: O veřejných stavbách se v poslední době hodně hovoří, ale vše jde pomalu. Proč zatím nebyla žádná postavena?

BARRY: Rozhodně je ve vedení města větší podpora, to je pozitivní změna. O veřejných stavbách hovoří i vrcholní politici. Praha má ale problém. Pokud vezmeme v úvahu volené zastupitele ze všech městských částí, napočítáme jich více než 1100. V New Yorku je jeden volený starosta, který jmenuje šéfy jednotlivých výborů. Takže mezi nimi nejsou žádné spory, všichni jsou členy jednoho týmu. To je velký rozdíl ve srovnání s Prahou.

Zde nikdo nechce rozhodnout, mít odpovědnost, trvá dlouho, než se věci pohnou. Je těžké mít jednu vizi pro město. Pro newyorského starostu je mnohem jednodušší rozhodovat. Loni zveřejnila poradenská společnost Deloitte analýzu, v níž okolo 90 procent dotázaných uvedlo, že Praha nemá vizi. Jenže je problém se na ní shodnout, když se na rozhodování podílejí lidé z různých stran a různých zájmů.

ČESKÁ POZICE: Diskutuje se o developmentu ve velkých rozvojových oblastech a o zapojení veřejnosti. Jak stanovit limity, k čemu se může veřejnost vyjadřovat, a co by mělo být záležitostí odborníků?

V USA či ve Velké Británii se na výstavbě veřejných staveb často podílejí donátoři. Tím lze obejít zákon o veřejných zakázkách a vybrat nejlepší architekty. Neznám konkrétní právní bariéry v Česku, vím však, že zájem najmout velká jména rozhodně existuje.

BARRY: Odpovím na příkladu z New Yorku. Připravoval se projekt na sdílení kol, který podporoval tehdejší starosta Bloomberg. Byla stanovena zkušební doba dvou let, během které se mělo rozhodnout, kde budou rozmístěna stanoviště půjčoven. Lidé i jednotlivé části New Yorku se k tomu mohli vyjádřit.

Američané mohou komentovat proces developmentu, nemohou jej však zastavit. Je nutné, aby se bral zřetel na potřeby lidí, je třeba znát jejich názory a přání, ale musejí být stanoveny určité hranice. Vždy totiž projekt někdo platí a nesmí se mrhat jeho časem. Není možné, aby soukromý investor zaplatil vše, co si veřejnost přeje.

ČESKÁ POZICE: Před šesti lety jste založil reSITE, neziskovou organizaci, jejímž posláním je i hájit veřejný prostor ve městech a jeho rozvoj. Pořádáte konference, na které zvete odborníky z celého světa. Vidíte v oblasti veřejného prostoru a v přístupu k němu posun?

BARRY: Naším cílem je kultivace veřejnosti. Podporujeme diskusi na téma, jak bude vypadat budoucnost ve městě, přinášíme zkušenosti ze světa. Před pěti lety jsme museli klepat na dveře a prosit lidi, aby se naší konference zúčastnili. Teď o veřejném prostoru mluví všichni. Zcela se změnilo plánování města. Primátorka má tým lidí, kteří se jím zabývají. To je velká změna.

Je nutné, aby se bral zřetel na potřeby lidí, je třeba znát jejich názory a přání, ale musejí být stanoveny určité hranice. Vždy totiž projekt někdo platí a nesmí se mrhat jeho časem. Není možné, aby soukromý investor zaplatil vše, co si veřejnost přeje.

Veřejná sféra začala spolupracovat s poradenskými firmami. A v mnohém reSITE pomohl. Musím ale přiznat, že začínám být unaven organizováním akcí. V reSITE nyní pracuje 15 lidí, máme různé aktivity. Chybí mi tvůrčí práce. Před šesti měsíci jsem založil vlastní společnost a pomáhám jiným firmám porozumět, co je obsahem pojmu smart city. A také připravuji vlastní architektonický projekt muzea historie pro Mexico City.

ČESKÁ POZICE: Jste původem krajinný architekt. Je Praha zeleným městem?

BARRY: Je. Lidé si to často nemyslí. Slyšel jsem, že u Masarykova nádraží by měl být park a veřejný prostor. Argumentuji, že v Praze jsou tisíce veřejných prostor. Praha je nádherným městem, ale veřejné prostory nejsou mnohdy dobře udržované a město v nich nepořádá dost aktivit. Nemá strategii, jak do těchto míst přivést život a jak je udržovat.

ČESKÁ POZICE: Kdybyste byl primátorem Prahy, jaké by byly vaše priority?

BARRY: Primátorem bych být nechtěl, a proto mohu hovořit jen v rovině teoretických doporučení. Doporučil bych zaměřit se na konektivitu, na spojení Prahy s jinými městy, především vysokorychlostní železnicí. Zavedl bych pobídky, které by projekty související s vysokorychlostní železnicí akcelerovaly. To by mělo pozitivní ekonomický dopad.

Praha je nádherným městem, ale veřejné prostory nejsou mnohdy dobře udržované a město v nich nepořádá dost aktivit. Nemá strategii, jak do těchto míst přivést život a jak je udržovat.

A jak už jsem zmínil, zaměřil bych se na to, aby do Prahy přišli další obyvatelé žít. Každý sem rád přijede na návštěvu, ale to je málo. Někde jsem četl, že by zde mohlo být obsazeno na 60 tisíc pracovních míst v IT. Nejsou ale lidé. Propagoval bych Prahu jako cool město k životu. Na to musí být strategie.

Byl jsem v Londýně a viděl jsem billboard s Prahou, na němž byl Hrad nebo Karlův most. Na tom billboardu by ale mělo být něco, z čeho bude patrné, že Praha je atraktivním místem pro život. Město v tomto ohledu nic nedělá. Třetí oblastí by byla podpora revitalizace brownfieldů. A čtvrtou vytváření veřejného prostoru. O tom všem se snažím přinášet a sdílet inspiraci od nejlepších lidí a iniciativ na světě.

Martin Barry

  • Krajinný architekt původem z New Yorku.
  • Zakladatel a předseda neziskové organizace reSITE, která se zabývá vytvářením lepších měst pro život.
  • Je CEO společnosti City Crew a dříve partner newyorské kanceláře W Architecture, kde vedl multidisciplinární týmy na velkých krajinářských projektech, jako jsou nábřeží, parky, náměstí a univerzitní kampusy.
  • Jeho projekty jsou po celém světě.
  • Má diplom z historie, ekonomie a krajinné architektury.
  • Do Prahy přijel v roce 2011 jako stipendista Fulbrightova programu.

Věnuje se urbanismu a vytváření měst s důrazem na potřeby jejich obyvatel.

Nyní žije s rodinou v Praze na Letné.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)