Praha je historické město a architekt to musí brát v úvahu

Podle Petra Paličky, managing directora ve skupině Penta Investments, je největším handicapem Prahy nevyřešená doprava. „To zásadně omezuje rozvoj určitých částí Prahy,“ říká v rozhovoru, čtrnáctém pokračování 20dílného seriálu LN a ARTN o budoucnosti Prahy.

Petr Palička, managing director ve skupině Penta Investments. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Palička, managing director ve skupině Penta Investments. | foto: Foto Richard CortésČeská pozice
Petr Palička, managing director ve skupině Penta Investments. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Petr Palička, managing directora ve skupině Penta Investments, v rozhovoru mimo jiné říká: „Velcí architekti respektují toho, kdo platí, ale když jsou přesvědčeni, že je něco špatně, pak to neudělají, i kdyby to investor požadoval. Nenechají si návrh, a tím i své jméno, zkazit. To trochu zazlívám některým zdejším architektům. U některých staveb si říkám, jak toto mohl někdo navrhnout. V některých případech jsou kompromisy příliš velké.“

Praha.

ČESKÁ POZICE: Zmiňujete dopravu jako hlavní současný problém Prahy. Co konkrétně?

PALIČKA: Nemyslím městskou hromadnou dopravu, ta funguje poměrně dobře, ale infrastrukturu typu pražský okruh a radiály. A pak také chybějící záchytná parkoviště. Podívejte se, co se stalo s některými ulicemi po zavedení parkovacích zón. Tento problém se nijak neřeší.

ČESKÁ POZICE: Vedení Prahy oznámilo, že umožní v oblasti Smíchovského nádraží a Masarykova nádraží realizovat developerské projekty ještě před schválením metropolitního plánu. Obě tyto lokality spojuje, že mají vlakové spojení. Považujete železniční dopravu za významný prvek?

Příměstská doprava vlakem je příjemná po všech stránkách a navíc šetří čas. Pokud se má Praha rozvíjet za své dnešní hranice, pak do míst, kde funguje příměstská železniční doprava.

PALIČKA: Železniční doprava je velkou přidanou hodnotou obou lokalit. Má nepochybně perspektivu. Její výhodou je, že pokud funguje, vlak skutečně jede. Na rozdíl od silniční dopravy. A je tu i ekologický aspekt. Příměstská doprava vlakem je příjemná po všech stránkách a navíc šetří čas. Pokud se má Praha rozvíjet za své dnešní hranice, pak do míst, kde funguje příměstská železniční doprava. Navíc by zapojení železnice do dopravy v Praze mohlo být podstatně rozvinutější.

ČESKÁ POZICE: Jak?

PALIČKA: V Německu nás seznámili s programem Deutsche Bahn. Zjednodušeně řečeno, člověk se nějakým dopravním prostředkem, nejčastěji kolem či sdíleným elektrokolem, přesune na nádraží, tam ho nechá, nastoupí do vlaku, během cesty si pomocí aplikace půjčí v cílové stanici další dopravní prostředek, opět nejčastěji něco elektrického, a jede, kam chce.

Když se vrací, dopravní prostředek zanechá na nějakém nádraží a vlakem dojede zpět ke svému kolu. Program již funguje a rozvíjí se. Je to záslužná věc. Zásadně to pomůže městu, celé dopravě a životnímu prostředí.

ČESKÁ POZICE: Může takový program uspět v Praze?

Projekt plánujeme na nevyužívaných pozemcích Masarykova nádraží, v těsné blízkosti autobusového nádraží Florenc, nedaleko se nachází Hlavní nádraží. Je tam křižovatka metra a několik tramvajových linek. Jde o dobře dostupné území automobilovou dopravou.

PALIČKA: Když uspěl v Berlíně, proč ne i v Praze?

ČESKÁ POZICE: Jaký je předpoklad, aby to fungovalo i u nás?

PALIČKA: Schopnost zúčastněných organizací, a také měst a obcí, se domluvit a vytvořit něco společně. Někdo musí vytyčit cíl, určit strategii, zajistit financování, především se však partneři musejí umět dohodnout.

ČESKÁ POZICE: Skupina Penta připravuje rozsáhlý developerský projekt v okolí Masarykova nádraží, na němž spolupracuje s architektonickým studiem světově uznávané architektky Zahy Hadid, která nedávno zemřela. Jak se zahraniční architekti dívali na lokalitu, kde má projekt vyrůst?

PALIČKA: Ateliér Zahy Hadid nebyl jediným zahraničním studiem, které jsme k projektu přizvali. Musím říct, že všichni zahraniční architekti viděli potenciál území právě v dopravě. Projekt plánujeme na nevyužívaných pozemcích Masarykova nádraží, v těsné blízkosti autobusového nádraží Florenc, nedaleko se nachází Hlavní nádraží. Je tam křižovatka metra a několik tramvajových linek. Jde o dobře dostupné území automobilovou dopravou.

Důležité je, že lokalita je v centru Prahy, v těsném sousedství její historické části. To jsou základní aspekty, ze kterých architekti vycházeli. Dobře si uvědomovali, že doprava je klíčová, aby bylo možné postavit budovy, které se zapojí do života města. Velkým přínosem je, že projekt propojí Prahu 1 a Prahu 8, které dnes odděluje magistrála. A také Prahu 1 a Prahu 3.

ČESKÁ POZICE: Dříve lidé necestovali vlakem rádi. Snažili se terminál co nejrychleji opustit. Jak chcete docílit, aby se lidé na Masarykově nádraží rádi zdrželi?

Očekávání obyvatel se vyvíjí. Dříve nikdo nechtěl nakupovat ve městě, všichni jezdili do obchodních center na okraj Prahy. Dnes se to mění a lidé se vracejí do centra. Chtějí žít ve městě. Vyhledávají tam místa, kde se cítí dobře.

PALIČKA: Očekávání obyvatel se vyvíjí. Dříve nikdo nechtěl nakupovat ve městě, všichni jezdili do obchodních center na okraj Prahy. Dnes se to mění a lidé se vracejí do centra. Chtějí žít ve městě. Vyhledávají tam místa, kde se cítí dobře. Uvedu příklad. U Masarykova nádraží vznikla kavárna Ema. Je to jednoduchý prostor a je tam neustále plno. Lidem je tam příjemně, i když jsou v primitivních podmínkách. Funguje to. Kdyby byla možnost dalších deseti stolů, zaplní se.

Podařeným kouskem města je také Petrské náměstí na Praze 1. Je tam pizzerie, uprostřed náměstíčko se stromy, pod které se v létě pizzerie rozšíří. Připadáte si jako v Itálii. To lidé chtějí. Takovou máme představu, to chceme, aby u Masarykova nádraží vzniklo. Aby tam vznikla místa, kde se lidé budou mít chuť posadit, dát si kávu, nakoupit, než pojedou vlakem. Nemusíme vymýšlet nic převratného, stačí se podívat do jiných měst, například do Berlína.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste Petrské náměstí. Proč takových míst nefunguje po Praze více?

PALIČKA: Taková místa bychom našli i v jiných částech Prahy, třeba v Dejvicích. Postupně se něco podobného začíná proklubávat i na dalších pražských ulicích. Dohodli jsme se s městem, že mu dáme zhruba pět metrů široký pruh kolem Masarykova nádraží, aby se dala ulice Na Florenci předělat, mohly se rozšířit chodníky a vysázet po obou stranách stromy. Důvodem je, že chceme, aby tam vznikl prostor, kde bude lidem příjemně, kde budou rádi.

Jde o to, aby se město vyvíjelo, jak lidé chtějí, jak se mění jejich potřeby. Stojí to nějaké peníze a trvá to nějakou dobu, ale je třeba také zdůraznit, že o taková prostranství se musí někdo starat, což také stojí peníze, kterých je vždy omezené množství. Město si musí stanovit priority, co chce pro své obyvatele dělat, za co chce platit.

Jde o to, aby se město vyvíjelo, jak lidé chtějí, jak se mění jejich potřeby. Stojí to nějaké peníze a trvá to nějakou dobu, ale je třeba také zdůraznit, že o taková prostranství se musí někdo starat, což také stojí peníze, kterých je vždy omezené množství. Město si musí stanovit priority, co chce pro své obyvatele dělat, za co chce platit.

ČESKÁ POZICE: Má Praha v prioritách jasno?
PALIČKA: Nedávno byl dokončen obsáhlý dokument – strategický plán. V něm je řada myšlenek. Můžeme se inspirovat i v jiných městech. Pokud se Praha rozhodne, že jedním z jejích cílů je poskytnout lidem možnost žít ve městě, trávit tam svůj volný čas, aby nemuseli každou volnou chvíli někam utíkat, a vytvoří jim pro to příležitosti, Praze se v mnoha ohledech uleví. Například v dopravě. Vidím to na sobě. Vždy jsem měl sklon sednout do auta a odjet na víkend pryč, teď tu rád občas zůstanu a zjišťuji, že je tu spousta zajímavých aktivit. Praha má velký potenciál.

ČESKÁ POZICE: Překvapilo vás při projektu u Masarykova nádraží něco na spolupráci s renomovaným architektonickým studiem?

PALIČKA: Překvapila nás obrovská schopnost pochopit a nastudovat cizí území. Ze začátku jsme měli pochybnosti, zda takto komplikovaný prostor bude pochopitelný pro někoho, kdo ho nezná. Ukázalo se ale, že je to výhoda. Architekti totiž k úloze nepřistupovali předpojatě. Viděli území, nastudovali ho a přišli s řešením.

Pokud se Praha rozhodne, že jedním z jejích cílů je poskytnout lidem možnost žít ve městě, trávit tam svůj volný čas, aby nemuseli každou volnou chvíli někam utíkat, a vytvoří jim pro to příležitosti, Praze se v mnoha ohledech uleví. Například v dopravě.

Důležitou stránkou projektu je ovšem i jeho ekonomika. Jsme privátní investor, pohybujeme se v nějakém ekonomickém prostředí. Je jasné, jaké může být v lokalitě nájemné, ceny stavebních prací jsou odhadnutelné. Územní plán určuje, co se tam může postavit. Základní ekonomické parametry jsou tedy na stole. Navrhnout něco v centru Londýna je z hlediska ekonomického zcela jiné než v Praze.

Jsme sice ochotni za kvalitní architekturu něco utratit, ale projekt musí dávat ekonomický smysl. Tohle chápali. Překvapila mě disciplína, s níž byli architekti ochotní hledat technická řešení, která zachovají kvalitu, již jsme požadovali, ale současně jsou v ekonomických mezích, které jsou pro nás akceptovatelné. Nebylo by totiž velkým uměním navrhnout úžasnou budovu, kterou nikdo nezaplatí.

ČESKÁ POZICE: Spolupracovali jste přímo se Zadou Hadid?

PALIČKA: V takových studiích to chodí tak, že vedoucí architekt nastaví směr a cestu, kterou se pak řídí jeho spolupracovníci. Na projektu pracovalo zhruba pět lidí dva a půl roku. Vzniklo několik variant, které jsme konzultovali s Institutem plánování a rozvoje hlavního města Prahy a s památkáři.

Překvapila mě disciplína, s níž byli architekti ochotní hledat technická řešení, která zachovají kvalitu, již jsme požadovali, ale současně jsou v ekonomických mezích, které jsou pro nás akceptovatelné. Nebylo by totiž velkým uměním navrhnout úžasnou budovu, kterou nikdo nezaplatí.

Nebylo to tak, že by někdo nakreslil geniální dílo a položil ho hotové na stůl. Zaujala mě obrovská profesionalita architektů, která je asi daná zkušeností. A ještě jedna věc – když řekla Zaha Hadid, že něco bude, nebo nebude, nejel přes to vlak. Občas jsme sami přišli s nápady, co by nám lépe vyhovovalo, ale když řekla ne, nebylo to.

ČESKÁ POZICE: I když jste investorem projektu?

PALIČKA: Velcí architekti respektují toho, kdo platí, ale když jsou přesvědčeni, že je něco špatně, pak to neudělají, i kdyby to investor požadoval. Nenechají si návrh, a tím i své jméno, zkazit. To trochu zazlívám některým zdejším architektům. U některých staveb si říkám, jak toto mohl někdo navrhnout. V některých případech jsou kompromisy příliš velké.

ČESKÁ POZICE: Mají ale tady architekti sílu se investorovi postavit? Chtějí zakázku, a proto musejí investorovi vyjít vstříc.

PALIČKA: Ve všech tvůrčích profesích platí, že má člověk volbu. Každý může říci: Jestli to chcete takto, já to dělat nebudu. Nechci nikoho poučovat, ale všichni mají svou profesní hrdost. Každý má zodpovědnost vůči sobě a okolí.

ČESKÁ POZICE: Vizualizace projektu u Masarykova nádraží s výraznou moderní architekturou vzbudily pochvalné i kritické reakce. Jak hodnotíte současnou architekturu v Praze?

V posledních letech vznikla v Praze řada moderních budov, i v jejím centru, které mají pouze tu vlastnost, že jsou moderní. Jsou ale většinou tak nenápadné, že nestojí příliš za pozornost. To není dobře.

PALIČKA: Mám na to laický názor, nejsem architekt. V době, kdy se stavěl Obecní dům, objevovaly se titulky o zničené Praze. Ve své době byl velký odpor proti secesní stavbě na Náměstí Republiky. Dnes se na Obecní dům jezdí dívat lidé z celého světa. Moderní stavba může být v každé době dobrá a špatná.

V posledních letech vznikla v Praze řada moderních budov, i v jejím centru, které mají pouze tu vlastnost, že jsou moderní. Jsou ale většinou tak nenápadné, že nestojí příliš za pozornost. To není dobře. Architektura kromě toho, že musí být funkční, by měla vyvolávat emoce. Je přirozené, že každá výrazná budova má příznivce i odpůrce, neměla by ale být nijaká. Praha je však historické město a architekt to musí brát v úvahu.

ČESKÁ POZICE: Zmínil jste, že řada budov nestojí za pozornost. Není to chyba developerů? Vyplatí se jim investovat do architektury?

PALIČKA: Z ekonomického hlediska, prostředky investované do architektury se investorovi nevrátí. Dobrý architekt stojí více než průměrný. Mimořádná architektura většinou vyžaduje mimořádné materiály a technologie, což je drahé. Nejlacinější je kostka s umělohmotnými okny. Nejde však vždy jen o peníze, ale i o další věci. Zodpovědní developeři chápou, že to, co dělají, není krátkodobá záležitost, ale něco, co po nich zůstane. Řada z nich si to uvědomuje a chtějí zanechat kvalitní stavby. Jsou ochotní za to peníze utratit.

ČESKÁ POZICE: Jak v této souvislosti vidíte spolupráci developerů a města? Existují pravidla pro to, jaké stavby lze v daných lokalitách stavět?

Zodpovědní developeři chápou, že to, co dělají, není krátkodobá záležitost, ale něco, co po nich zůstane. Řada z nich si to uvědomuje a chtějí zanechat kvalitní stavby. Jsou ochotní za to peníze utratit.

PALIČKA: Hlavní úlohou města je stanovit strategii rozvoje, priority a podmínky a pak důsledně kontrolovat dodržování těchto podmínek. Na druhou stranu by mělo developerům, kteří podmínky splňují, práci usnadňovat. Město musí vyřešit dopravní infrastrukturu, stanovit rekreační území, definovat, jak se má město rozvíjet, kde mohou být výškové stavby a kde nikoli, jaká má být intenzita zástavby, stanovit požadavky na školské stavby a podobně. Úkolem města však není určovat, kde má být obytný dům a kde jiný, či dokonce kde obchod nebo škola.

ČESKÁ POZICE: Existuje strategie rozvoje města?

PALIČKA: Příliš ne. To je jedna z příčin složité mnohaleté diskuse o novém územním plánu. Jeho příprava vyžaduje mimořádnou zodpovědnost a odvahu, protože se kříží řada zájmů. Není-li široce akceptovaná, jasně definovaná strategie, a ani jasně definovány cíle, kterých se má dosáhnout, je i příprava územního plánu mnohem obtížnější.

Petr Palička

  • Vystudoval ČVUT v Praze.
  • Pracoval jako ředitel nadnárodní developerské společnosti Bovis Lend Lease pro Česko a Slovensko.
  • Ve společnosti Penta pracuje od roku 2007 a zastřešuje všechny její české realitní projekty.

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)


Počet příspěvků: 1, poslední 15.1.2018 11:46 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.