Praha by v konkurenci světových měst mohla uspět

Ve 20dílném seriálu rozhovorů Pražské perspektivy, který připravily LN a ARTN, se k problémům Prahy vyjádřilo 20 osobností – od developerů přes architekty až po provozovatele soukromé galerie. Ohledně směřování české metropole jsou vesměs optimistické, ale například jí chybí vize.

Praha. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Praha. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Praha.

Snad všech 20 oslovených osobností se shodlo, že Praha patří mezi nejkrásnější města na světě. Důvody shrnul historik umění Zdeněk Lukeš. „Praha má zajímavý terén. Většina velkoměst v Evropě je na rovině. V centru má středověký urbanismus, který je zachovalý. To je unikum. Na rozdíl od jiných měst má řeku uprostřed, která má navíc správné proporce. Pražský hrad s katedrálou je na kopci,“ konstatoval s tím, že to vše je sice krajně nepraktické, ale krásné.

„Praha je také srostlicí všemožných architektonických stylů. V tom je naprosto unikátní a nesrovnatelná s jiným městem na světě. Současně je to hlavní město země a někdejší sídlo českého království, a dokonce občas sídlo Svaté říše římské. Sešlo se tu několik úžasných faktorů a v tom je obrovská síla města. Úžasná mozaika architektonických stylů, která vytváří dokonalou harmonii, dokazuje, že se mezi historické styly může vměstnat třeba kubismus či funkcionalismus, jak to vidíme v centrální části města, a funguje to,“ pokračoval ve výčtu předností Prahy Lukeš.

Uvědomění si souvislostí

Za jednu z největších bolestí Prahy označila drtivá většina osobností chybějící vizi. „Administrativa by měla mít někoho, kdo by ji (vizi – pozn. red.) byl schopný formulovat. Měl by se zamyslet, co je Praha za město, čím je charakteristická nejen pro Česko, ale i užší region a pro střední Evropu. Čím je zajímavá, čím by zajímavá být mohla a jak by se měla do budoucna profilovat – zda jako město průmyslové, služeb, turismu, či administrativních budov,“ konstatoval umělec David Černý.

Vizionář si musí umět slepit věci dohromady a uvědomit si všechny souvislosti. Z vize by mělo vzejít, co chce město podporovat.

Vizionář si podle něho musí umět slepit věci dohromady a uvědomit si všechny souvislosti. „Z vize by mělo vzejít, co chce město podporovat,“ je přesvědčený Černý. Obdobně na téma vize hovořil fotograf Herbert Slavík. „Vedení Prahy evidentně chybějí a chyběly silné osobnosti, odborné autority, které by dokázaly prosadit a uskutečnit potřebné, nebo přitažlivé projekty. Praze chybí vize a odvaha.“

Ředitel Institutu plánování a rozvoje Ondřej Boháč sice tvrdí, že Praha vizi má, ale nedaří se ji naplnit. „Nabyli jsme dojmu, že Praha nemá vizi, protože se nic neděje. Můžu však vyjmenovat deset projektů, které by bylo třeba hned spustit, víme, co a kde stavět. Stojíme ale před společenskou diskusí, zda vůbec stavět. Řada lidí má pocit, včetně politiků, že Praha je ,hotová‘ a že už není třeba nic dělat a pouze ji ,užívat‘. Ve společnosti se vytratil étos, že se musí něco postavit, že se město musí posunout a že ho máme odevzdat lepší,“ konstatoval Boháč.

Omezení rozvoje určitých částí

Pokud bychom měli sestavit žebříček největších problémů Prahy, hned za chybějící vizí by se umístila nedořešená doprava. Není dokončen vnější ani vnitřní okruh Prahy, nejsou postaveny radiály mezi nimi, kapacita záchytných parkovišť P+R je naprosto nedostatečná. Roky se zvažuje, zda je optimálním řešením pro spojení centra města s letištěm rychlodráha nebo protažení metra.

Nevyřešená doprava zásadním způsobem omezuje rozvoj určitých částí Prahy. Podle nedávno zveřejněné mezinárodní studie má Praha pátou nejkvalitnější veřejnou dopravu na světě.

Výsledkem vleklých diskusí je, že na letiště lidé cestují taxíky nebo přeplněnými autobusy. Praha, jako výjimka mezi evropskými metropolemi, nemá letiště a centrum propojené kolejovou dopravou. Petr Palička ze skupiny Penta Investments je přesvědčen, že nevyřešená doprava zásadním způsobem omezuje rozvoj určitých částí Prahy.

V rozhovorech sice mnohokrát zaznělo, že Praze chybí další trasa metra, ale městská hromadná doprava byla většinou hodnocena kladně. „Praha má jednu z nejbezpečnějších, nejrychlejších a nejspolehlivějších hromadných doprav, které jsem kdy poznala. Navíc je velmi levná. Ve Stockholmu bychom za jednu jízdenku zaplatili minimálně čtyřikrát více. A musím dodat, že hromadná doprava je čistá,“ uvedla Marie Passburg, generální ředitelka české pobočky Skanska Property.

Její slova potvrzuje i nedávno zveřejněná mezinárodní studie, podle níž má Praha pátou nejkvalitnější veřejnou dopravu na světě. Nejlepší hodnocení Praze uniklo jen těsně, o vítězství přišla kvůli častým zácpám a znečištěnému ovzduší.

Byrokratický moloch

Za brzdu rozvoje Prahy označila početná skupina osobností pomalý a komplikovaný povolovací proces výstavby. Nepřekvapí, že nejkritičtější jsou developeři. „Legislativa spojená s povolováním staveb se neustále zostřuje. Pokud se něco nestane, situace se zhorší.To si musejí uvědomit především politici a rozhýbat investice,“ říká Marcel Soural, ředitel a předseda představenstva developerské společnosti Trigema.

Legislativa spojená s povolováním staveb se neustále zostřuje. Pokud se něco nestane, situace se zhorší. Z povolovacího procesu se stal ohromný byrokratický moloch.

Soural poukazuje na skutečnost, že Praha nedávno schválila strategický plán rozvoje do roku 2030, z nějž vyplývá, že bude potřebovat 90 tisíc nových bytů, tedy šest tisíc ročně. „Pokud se povolovací proces nezkrátí, už příští rok Praha stanovené požadavky nedodrží. A nikdy skluz nedožene,“ varuje Soural, podle něhož z povolovacího procesu se stal ohromný byrokratický moloch.

Architekt Josef Pleskot je přesvědčen, že komplikované povolování staveb souvisí s nechutí budovat, stavět. „Proto děláme zákony tak komplikované, aby bylo tolik překážek, aby se nebudovalo. Je to nějaká nemoc v nás,“ tvrdí Pleskot.

A poukazuje na to, že v zahraničí se projekty sledují s pozitivním zájmem. „Také tam mají ochranářské občanské spolky, ale dělá se více pro to, aby se postavit mohlo, než nemohlo. Tady je to obráceně. Je pravdou, že chybí vize, ale vize nemá spouštěcí mechanismus. Tím je chtít budovat, přetvářet, radovat se ze stavění,“ říká Pleskot.

Jedinec a jeho hodnoty

Co udělat, aby byla Praha příjemným místem pro život a atraktivní turistickou destinací? Osobnosti uvádějí širokou paletu doporučení – například větší podporu komunitních projektů, vytváření veřejných prostor či lepší propagaci Prahy. Pražská primátorka Adriana Krnáčová se domnívá, že by se Praha měla do budoucna profilovat jako město kulturní, kreativní a inovativní.

Každý by měl přinášet něco pro město. Musí se dobudovat obchvat, musí zde být možnosti nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Měla by být hustší síť metra. Problémem ale není, co udělat s Prahou, ale jedinec a jeho hodnoty. Město je odrazem společnosti.

Fotograf Herbert Slavík je přesvědčen, že Praha má velký potenciál stát se významným kulturním centrem. „K tomu však chybí jasná vize, kam má Praha směřovat, tedy do jakých projektů investovat. Chybí více moderních galerií, koncertní síně, kulturně-komunitní centra, projekty, jako je ve Vídni Museums Quartie, areál, jenž vznikl přestavbou bývalých císařských jízdáren patřících k Hofburgu, v Berlíně Kulturbrauerei, bývalý pivovar, dnes fungující jako kulturní centrum,“ říká Slavík.

Předseda Českého olympijského výboru Jiří Kejval tvrdí, že by Praze pomohlo uspořádání velké akce. „Můžeme se dohodnout, že budeme pořádat každý rok velký hudební festival, jako je v Salcburku, nebo že uděláme olympiádu či expo. Především však musíme mít vizi, která bude dlouhodobější než jedno volební období politiků. Je důležité mít něco, s čím se lidé ztotožní a půjdou za tím. Samozřejmě, že nikdy se neshodnou všichni. Každá taková akce ale generuje následné věci,“ říká Kejval.

Do širšího kontextu dal budoucnost Prahy architekt a herec David Vávra: „Každý by měl přinášet něco pro město. Musí se dobudovat obchvat, musí zde být možnosti nejen pro cyklisty, ale i pro pěší. Byl bych pro to znovu zavést trolejbusy. Všude by měly vést tramvaje. Měla by být hustší síť metra. Problémem ale není, co udělat s Prahou, ale jedinec a jeho hodnoty. Město je odrazem společnosti.“

Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí (ARTN)

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.