Tož panu Ing. Hájkovi do třetice

Milý pane řediteli,nabývám dojmu, že jste vůči plynárenství poněkud zaujatý. Pokud jej oprávněně považujete za vážnou konkurenční hrozbu vůči teplárenství, pak Vám rozumím, byť nesouhlasím. K validitě Vašich údajů:1. Od stávajíchích ("tradičních") odběratelů plynu odešlo 109 tis. zákazníků - většinou (ne vždy) z okruhu domácností a malých odběratelů. Porovnáte-li toto číslo s celkovým počtem klientů těch původních plynárnských společností, zjistíte, že se nejedná o nijak dramatický podíl. Přesto je samo sebou ztráta zákazníků vždy pro dodavatele trochu bolestná.2.  Výsledky RWE nebyly primárně ovlivněny odchodem zákazníků, ale jinými faktory. Přesto připouštím, že tento odliv částečně k hospodářskému výsledku přispěl. 3. Zapomínáte, že proces volby dodavatele plynu je liberalizován; to znamená, že někteří odběratelé se k těm tradičním dodavatelům po zkušenosti s některými malými dodavateli plynu vracejí. 4. Napsal jsem - a tudíž opakuji - že rozhodující je obchodní politika. Pokud je "velkými"firmami zanedbávána, může se výsledek na trhu pochopitelně zhoršovat.5. Boom malých prodejců plynu je způsoben rozporem mezi oficiální importní cenou v dlouhodobých kontraktech s Rusy a nízkou cenou plynu na spotových trzích, kde ti malí obchodníci nakupují. Ten, kdo to odnáší, je především RWE jako importér. Obchodní společnosti, vzniklé z tradičních plynárenských firem,  jsou v liberálním prostředí schopny nakupovat a prodávat plyn na spotových trzích - a také to dělají. Potíž je v tom, že spotové trhy jsou silně volatilní a neposkytují takové bezpečnostní záruky, jako dlouhodobé kontrakty. "Tradiční" plynárny mají totiž roli "dodavatele poslední instance", kdy v případě sehání malého obchodníka jsou povinny zásobování všech odběratelů zajistit. Tím jsou nuceny vytvářet určitý mix mezi nákupy od dovozce a na spotových trzích.  Z těchto důvodů ovšem tyto tradiční subjekty poskytují daleko větší bezpečnostní záruky, než mohou nabízet malí nezávislí obchodníci. To je jeden z významných "mimocenových" faktorů, jež tradiční plynárenství poskytuje.  

Zaujatý nejsem

Pane Ludvíku,vůbec nejsem zaujatý. Jen si prostě myslím, že jít dnes do plynárenského businessu je spojeno s minimálně průměrnou a nikoli mimořádně nízkou mírou podnikatelského rizika. To neříká nic o tom, jestli je plyn špatný nebo dobrý ani nic o tom, jestli je to podnikání ekonomicky zajímavé, nebo snad dokonce nějak společensky nebezpečné. Je to úplně neutrální popis stavu a myslím, že by se na něm shodli všichni majitelé plynového businessu, ale máte k nim blíž než já, tak se třeba mýlím. Tu větu o mimořádně nízké míře rizika bych ale od někoho z nich chtěl vidět podepsanou. Už proto, že by se pak dala zrušit riziková marže v regulovaném nákladu kapitálu plynových distributorů.  :-) No nic, příležitostně se známých plynařů zeptám, jak subjektivně hodnotí riziko svého podnikání, a už Vás přestanu trápit. S přáním všeho dobrého Martin Hájek