Práce pro policii: Drahá databáze po pěti letech bez záznamu

V roce 2009 se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových rozhodl vytvořit centrální registr soudních sporů. Společnosti IBM za něj zaplatil 18 milionů, a do poloviny loňského roku dalších 26 milionů korun. Dnes je centrální registr „uspán“.

Adam Junek 1.3.2016
úředníci | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy úředníci | foto: Richard Cortés, Česká pozice
úředníci | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Měl státu a jeho právníkům dát jasný přehled, kdo všechno se s ministerstvy, úřady a státními institucemi soudí. Spolykal desítky milionů korun a po pěti letech „fungování“ v něm nebyl zanesen jediný soudní případ. Jde o jeden z nejmarkantnějších případů, jak stát nesmyslně utrácí za informační technologie. Dnes je Centrální registr právního jednání „uspán“ a jeho pořízení podle zjištění LN prověří policie.

V roce 2009 se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), jenž by měl pro stát představovat právní kancelář, která jej zastupuje před soudy, rozhodl vytvořit centrální registr soudních sporů. Společnosti IBM za něj zaplatil 18 milionů korun. A každý měsíc pak provoz a údržba registru vyšly přibližně na 415 tisíc. Celkem tak do poloviny loňského roku odeslal úřad firmě ještě 26 milionů.

Bezvýsledné oživování systému

Do systému pak měly ostatní státní úřady a instituce zanášet soudní spory, v nichž se nenechávají úřadem zastupovat. Ze zákona totiž musejí při postoupit majetkovému úřadu až po překročení určité částky, o niž běží. Například v obchodních sporech jde o 250 milionů. „Levnější“ spory mohou řešit za pomoci svých právníků či najatých právních kanceláří.

Úřad i jemu nadřízené ministerstvo financí se v minulosti několikrát pokusily zbytečný IT systém za miliony oživit – bez výsledku

Systém měl umožnit státním právníkům vidět všechny spory a propojit informace ze soudních jednání, která se týkají stejné věci či v nichž vystupuje proti státu stejný člověk či firma. Nestalo se. Do systému totiž nikdo nic nezadal. Tím pádem ÚZSVM viděl jen seznam sporů, které měl uloženy ve vlastním interním systému.

„Centrální registr jsme takzvaně zaparkovali a platby v polovině minulého roku zastavili. Nebyl k ničemu, nebyla dána povinnost zákonem, nebo alespoň vládním usnesením, aby ostatní složky státu do systému přispívaly,“ sdělila LN generální ředitelka ÚZSVM Kateřina Arajmu.

Úřad i jemu nadřízené ministerstvo financí se v minulosti několikrát pokusily zbytečný IT systém za miliony oživit. „Pamatuji si, že jsme za ministra Miroslava Kalouska několikrát posílali výzvy, aby ostatní instituce systém naplnily. Očividně bez výsledku,“ popsal LN zdroj, který měl na přelomu desetiletí na ministerstvu financí právní agendu na starosti. Přál si zůstat anonymní, protože ve státní správě, byť na jiném resortu, stále působí.

Vrácení použitých veřejných peněz

Arajmu si navíc zadala vnitřní šetření, jestli při pořizování systému nebyla porušena rozpočtová kázeň. A výsledek, který právě dorazil jako hlášení na ministerstvo financí, je jednoznačný – byla. Nebylo totiž vypsáno výběrové řízení, a to ani jednacím řízením bez uveřejnění. Kromě toho při vytváření systému úřad nerespektoval postup, který při využívání státních prostředků požaduje Nejvyšší kontrolní úřad. Nejdříve je totiž třeba zavázat jednotlivé úřady, aby takový systém využívaly, a získat mandát takový systém budovat. Až pak je možné se pustit do „akce“.

Finanční úřad může požadovat jako „pokutu“ vrácení použitých veřejných peněz. Plus k tomu vyměřit penále až do výše sta procent částky. Celkem by tím mohl ÚZSVM přijít o 88 milionů korun.

Systémem se proto bude zabývat policie a také finanční úřad, který může nejzbytečnější IT systém majetkovému úřadu ještě prodražit. „V těchto dnech podávám trestní oznámení na neznámého pachatele pro porušení povinností při správě cizího majetku. Zároveň na závěry interního auditu, že došlo k porušení rozpočtové kázně, upozorním finanční úřad,“ uvedla Arajmu, která v poslední době čelí osobním výhrůžkám zřejmě právě kvůli osekávání nevýhodných smluv. Například jí někdo poslal i její parte.

Finanční úřad, pokud dospěje ke stejnému závěru, může požadovat jako „pokutu“ vrácení použitých veřejných peněz. Plus k tomu vyměřit penále až do výše sta procent částky. Celkem by tím mohl ÚZSVM přijít o 88 milionů korun.

V hledáčku bývalé vedení

Uspán je systém proto, že by ještě v budoucnu přece jen mohl být využit. Aktuálně je v legislativním procesu novela o fungování úřadu, která by měla zaručit, že jeho právníci budou zastupovat stát ve všech sporech – bez ohledu na částku. Pokud by to neprošlo a poslanci jen snížili limity, mohl by se případně systém oživit, pokud by ovšem zákon uložil složkám státu využívat jej povinně.

Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových KateřinaArajmu sice posílá vyšetřovatele na „neznámého pachatele“, ale je jasné, že míří na bývalé vedení

Arajmu sice posílá vyšetřovatele na „neznámého pachatele“, ale je jasné, že míří na bývalé vedení. Někdejší dlouholetý šéf úřadu Miloslav Vaněk, který v době vytváření centrálního registru soudních sporů v čele této instituce stál, už v minulosti kvůli podivným zakázkám v hledáčku policie skončil.

Loni si vyslechl obvinění za smlouvu se společností E-centrum, známého mediálního podnikatele Michala Voráčka. Za mediální poradenství této firmě úřad posílal měsíčně až 80 tisíc korun. Co za celkem téměř dva miliony korun, jež od roku 2011 firma inkasovala, úřad dostal, nelze dohledat.

Podobně se kriminalisté zabývali platbami za poradenství pro bývalou nejvyšší státní zástupkyni Renatu Veseckou a někdejšího místopředsedu Nejvyššího soudu Pavla Kučeru. Oba pobírali od úřadu desetitisíce měsíčně, co skutečně úřadu dodali, ale není rovněž možné najít. Úřad, který stát zastupuje například v miliardových vnitrostátních sporech o takzvanou solární daň, loni spotřeboval na provoz necelé 1,5 miliardy korun. Příjmy primárně z prodeje nepotřebného státního majetku pak přesáhly 1,9 miliardy.

Počet příspěvků: 1, poslední 2.3.2016 11:40 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.