Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Povodně nemusely být tak ničivé, kdybychom nezabetonovali zeleň

Denně mizí v ČR sedm hektarů orné půdy a také zeleň z center měst. Voda se pak nemá kam vsakovat.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Reálskutečnost

27. 6. 2013 9:15
Ti co v současné době vládnou a na všechno se dívají trržně,
tj, i na povodně. Zkorumpovaná vláda, kterou manipulují kmotři, přrdstírá, že  řeší i ekologické problémy, ale je to všechno sugerovaná iluze, věřte mi. Je trapné, když téměř každý občan ČR dobře ví,že hospodařit se státním majetkem rádoby politici neumí.Každý už také ví, že u nás o všem prakticky rozhodují kmotři,kteří si při tom mastí kapsy jak se patří.Místo toho, aby každý poctivý občan proti tomu dělal to, co umí,téměř každý uvedený občan kecá, nic nedělá a jenom čumí.Nad pražským hradem nám také krouží UFO,pan prezident má směrem k němu nastavené ucho.Prezident se snaží o nápravu politické scény ze všech sila z toho, jak na to reaguje většina politiků, z toho by poctivý člověk blil.Prezident se snaží jak může... a skoro nikdo mu nepomůže.Bídný stav demokracie v Česku by mněl přimět lidi k zamyšlení.Na pozitivní změnu ve vývoji demokracie v Česku už mnoho času není.Vážený pan prezident Miloš Zeman je zkušeným a moudrým politikem,a proto v Česku v podstatě nastolil prezidentský politický systém.Předpověď počasí dobrá není, ale na politické scéně se všechno rychle mění.Prognóza vývoje na politické scéně v Česku momentálně velmi dobrá jea mezi lidmi v Česku se o tom hodně diskutuje.Věřit koalici pohádky o boji proti korupci?Těm pohádkám můžou věřit jenom pitomci.I když představa toho jak vláda sama se sebou proti korupci bojuje,například jak sama sebe fackuje, zajímavá je.Politickou scénu v Česku následující text popisuje.Občanů, kteří důvěřují současné katastrofální vládě koaliceje žalostně málo, předčasné volby by drtivě vyhrála opozice.Koalice se proto snaží za každou cenu prosadit volby řádné.Opozice bezohledně prosazuje předčasné volby mimořádné.Demokracii v ČR prospěje, když vzniknou nové politické strany.Strany nejen s čistým štítem a programem se vznešenými ideály.V těchto dnech vzniká ČESKÁ GLOBÁLNÍ DEMOKRATICKÁ STRANA, .a tato strana jistě nebude jediná silná nová strana, minulostí nepoznamenaná.ČGDS bude působit převážně v rámci vnitrostátní politikya při svém působení nebude používat marketinkové triky.ČGDS bude působit významně i celosvětově, tj. globálně,což je zřejmé z názvu této nové strany zcela jednoznačně.aksalibag@seznam.cz, to je kontakt, na který může napsat každý,kdo se chce v ČGDS angažovat a jeho vztah k politice není vlažný.http://www.miloslav7.blogspot.cz/ na této stránce může najít informaceten, kdo chce znát program nové strany, její stanovy a preference.Je čas, aby se politicky angažovali poctiví, čestní a spravedliví,když se podaří jich dost přesvědčit, začnou se v politice dít divy.Založit solidní, atraktivní politickou stranu nebylo nikdy snadné,nyní hluboká vládní krize k tomu vytváří podmínky mimořádné.ČESKOU GLOBÁLNÍ DEMOKRATICKOU STRANU podpořit můžete tak,že na číslo učtu 000000-0600990183/0800 zašlete přiměřený příspěvek.Pomůže nám i každá malá suma, nemusí to být nějaký vydatný příspěvek.Za každý příspěvek Vám za ČGDS děkuje předseda PVS Ing. M. Dědek
0 0
možnosti

Martin Míček

26. 6. 2013 21:14
starší článek o kácení v Ostravě-Porubě,třeba pomůže k uvědomění
Motto:„Měli bychom si uvědomit, že podstata našeho současného i budoucího štěstí nespočívá v tom, že jsme při svém vývoji dokázali ze stromů slézt, ale v tom zda dokážeme žít trvale pod jejich korunami. Můžeme žít sebevědomě a hrdě - avšak musíme žít v pokoře a úctě před životem který zosobňují stromy. Neboť dávno před tím nežli se stal „pánem světa“ člověk, byl tím skutečným vládcem naší planety strom. A musí tomu tak zůstat i pro budoucnost - tu jedinou společnou, kterou na této Zemi máme.“ Dluh za dětství a dospívání Ač mne život „zavál“ do maličké vísky ležící na samém západním okraji Moravskoslezského kraje, jako bývalý dlouholetý  obyvatel ostravského sídliště Poruba cítím povinnost se vyjádřit k záměrům na tzv. „rekonstrukci“ ulic a zeleně v tomto městském obvodě. Tento text formovaly nejen mé srdce a city, ale také bezmála dvacetiletá zkušenost z praktické práce pro ochranu přírody, krajiny a životní prostředí. Předesílám, že za toto období jsem měl možnost prostudovat a připomínkovat stovky různých projektů, dokumentací a územních plánů. Tak jako mnozí lidé jsem měl možnost vidět řadu našich měst, městeček a vesnic. Tak jako mnozí jiní lidé jsem řadu stromů pokácel, ale jako nemnoho jiných jsem mnohem více stromů a keřů vysadil. Jako dnes již „venkovan“ a profesně biolog vím, že stromy jsou dlouhověké organismy které lze jen obtížně posuzovat z perspektivy jednoho lidského života. Právě tím, že svým významem a životností nás lidi v mnoha funkcích přesahují, jsou stromy vskutku bez nadsázky něčím zvláštním. Jsou tím co je mezi nebem a zemí - pojítkem mezi našimi životy a věčností... Poválečné sídliště Poruba - zejména obvody tzv. “Staré Poruby“ patří nejen v Ostravě, ale v celé naší republice k nejhezčím. Místem, kde je opravdu radost žít. V  mnohých charakteristikách životního prostředí je v podstatě unikátní. Každé lidské sídlo (sídliště, osada, obec) má svou historii, kterou nelze popřít ale naopak je zapotřebí na ni citlivě navázat. V případě tzv. rekonstrukce, ulic, sídlišť, zeleně zde nejde o žádnou „stavbu na zelené louce“, ale vždy jde o zásah do prostoru, který má určité charakteristiky a potenciál. Tento potenciál můžeme poškodit i zničit, nebo také využít a rozvinout. To co se stane záleží jen na samotných obyvatelích. Jen z tisku a několika publikovaných skic a ukázek jsem měl možnost se seznámit s některými návrhy (projekty) na úpravu-rekonstrukce ulic ve “Staré Porubě“. Přesto si zde za sebe dovolím vyslovit několik jednoznačných soudů k těmto záměrům:Pokud rekonstrukce znamená vykácení většiny nebo více než poloviny vzrostlých dřevin (zejména lip a javorů) jde vždy o zásah poškozující životní prostředí a významně a dlouhodobě snižující kvalitu života obyvatel. Již vykácení jedné třetiny vzrostlých dřevin v podstatě většinou znamená zánik původního charakteru sídla. Je to žádoucí, je to vhodné?!Pokud rekonstrukce znamená navýšení rozsahu zpevněných ploch (dlažba, nové komunikace či jejich úseky) na úkor současných zelených ploch, pak jde vždy o zásah výrazně poškozující životní prostředí a dlouhodobě snižující kvalitu života a zdraví obyvatel. Převažující, určující funkcí sídliště je funkce sídelní (obytná). Ta je s vysokou mobilitou v kvalitním životním prostředí slučitelná jen do určité míry. Dopravní funkce nesmí ohrožovat kvalitu funkce sídelní. Dopravní problematika musí respektovat prioritu dlouhodobě kvalitní funkce sídelní.Pokud rekonstrukce neuvažuje s vložením vodních ploch a fontán, pak jde o zcela nedostatečné využití uvažovaných prostředků - naprosto zjevně ignorující možnost významného zlepšení kvality života i životního prostředí obyvatel. Vodní prvky jsou pro kvalitní mikroklima nenahraditelné, a esteticky patří k nejpůsobivějším.Pokud rekonstrukce ulic znamená budování nových stání pro automobily na úkor současných zelených ploch, pak jde vždy o návrh nevhodný, zásah výrazně poškozující životní prostředí. V případě uličních bloků ale i širších tříd s vyššími budovami ( bulvárů ) hrozí za pohybu automobilů vznik tzv. “kaňonového efektu“ – dlouhodobé víření jemného prachu v ovzduší. Je doloženým faktem, že právě jemný polétavý prach je při dlouhodobé expozici vysoce rizikový. Pokud tedy rekonstrukce Porubských ulic znamená zásahy do zelených ploch i vzrostlé zeleně ve prospěch individuální automobilové dopravy, jde tedy opět o nežádoucí změnu.  Bezpečnost dopravy i chůze lze řešit organizačními a územně-plánovacími opatřeními efektivněji, bez rizik zavlečení další nežádoucí dopravy (vymístění stání, přesun parkování na jinou plochu, organizačními opatřeními,atd.). Nutnost dodržování určité dohody mezi obyvateli a dalšími uživateli území je nejen problémem, ale naopak také vhodnou příležitostí pro obnovu dnes často utlumeného a atomizovaného veřejného života.Jakékoli nezákonné tlaky samosprávy na orgány státní správy jsou ve slušné společnosti nepřípustné. Jakékoli projednávání kteréhokoli záměru týkajícího se vzrostlé zeleně ve větším rozsahu nemůže být časově a prostorově omezováno, nýbrž musí jít o dlouhodobý (nejlépe trvalý) proces. Prach, hluk i vítr totiž ulice nerozlišují. Řešení rekonstrukce celého sídliště „salámovou metodou“ - tj. po jednotlivých ulicích odděleně - je naprosto chybné. Sídliště působí a funguje jako jeden celek, a jeho životní prostředí je nedělitelné. Námitky, doporučení i stanoviska všech dotčených je nutno pečlivě zvážit, navzájem vyjasnit a zejména v případě námitek obyvatel dosáhnout všeobecného souhlasu s dohodnutým řešením. To znamená že podané námitky musí být věcně - tj. obsahově a významově vyřešeny. Veškeré negativní jevy musí být zcela kompenzovány, v případě nezbytnosti minimalizovány na jen nejkratší nutnou dobu. Současné změny klimatu, i zodpovědnost za zdraví a kvalitu života mnoha tisíc obyvatel již nepřipouští možnost „zhoršení životního prostředí v mezích zákona“...Krajina (a tedy i urbanizovaný prostor) je základem identity místních obyvatel (viz. platný stavební zákon). Významné pozitivní působení skupin vzrostlých dřevin nejen na životní prostředí, ale esteticky a psychologicky bezprostředně i na lidské zdraví je jejich nenahraditelnou funkcí. Tyto dlouhodobě působící pozitiva vznikají až po mnoha desetiletích života stromů. Stromy mladé či malé řadu funkcí zcela postrádají, některé ani nezískají. Negativa po odstranění vzrostlých dřevin tak působí po celá desetiletí. Toto tvrzení je nezpochybnitelné a náprava chyb je zde nemožná, nebo časově nesmírně náročná a s nejistou budoucností. Neznám žádnou firmu dodávající 50-ti a víceleté vitální a fungující dřeviny - Vy snad ano? Vzrostlý strom je tedy nedocenitelný dar našich otců a dědů nám i našim dětem. Přísluší mu proto stejná úcta a respekt jako našim blízkým. Nebo jsou nám snad stromy vzdáleny, nejsou snad s námi každý den i každou noc našich životů?! Jak uvádí četná odborná literatura je třeba abychom si uvědomili následující :Jeden jediný 25 metrů vysoký strom má plochu listů zhruba 1600 m2 (tj. např. plocha 50 metrového plaveckého bazénu v Porubě). Za jeden den vyprodukuje 7000 litrů kyslíku - což představuje 35 m3 čerstvého vzduchu - a toto množství pokryje denní potřebu 50 lidí.Jeden hektar bukového lesa (parku) ročně zachytí více než 50 tun (!) prachu, odpaří 30 m3 vody za den. To umožní vyvázání velkého množství dopadající sluneční energie - která by jinak jako teplo přímo přehřívala prostředí v němž žijeme. Jeden m3 vzduchu v parku či v lese obsahuje méně než 500 částic jemného polétavého prachu a jen minimum bakterií. Naproti tomu běžné městské ovzduší jich obsahuje až 1000 x více.Na 1 m2 plochy půdy u nás dopadá za rok až 1200 kWh sluneční energie. To představuje ekvivalent přibližně 250 kg uhlí - tj. asi 2 kg hnědého uhlí na metr za jeden jediný den. V případě kilometru čtverečního se již ale jedná o 1000 tun uhlí za jeden den! Pouze vzrostlé dřeviny a částečně též travnaté plochy dovedou tomuto přehřívání svým klimatizačním efektem zabránit. Jeden strom naše město tedy denně chladí výkonem 10 až 30 kW. Pokud  ale travnatou plochu a velký aktivní povrch listů dřevin nahradí plocha zpevněná, je chladicí a klimatizační efekt nahrazen efektem naprosto opačným. Je třeba si uvědomit, že tak jako všude jinde i ve městech dřeviny i trávníky žijí z půdy. Extrémní sucha, teplo, i umělé vyvolané přehřívání městského prostoru znamená zcela zásadní poškozování až rozpad půdních částic. Dochází k vymývání živin prudkými dešti, k okyselování a utužování půdy. Časem pak téměř k úplné ztrátě schopnosti půdy zadržovat vodu a také k extrémní aktivizaci těžkých kovů... Řada těchto jevů a procesů je nevratných.  Je třeba se tudíž ptát proč v Porubě opakovat chyby známé z řady jiných lokalit? Proč takto jednat, když víme co zvýšení podílu zpevněných ploch (nejen obecně v ploše sídliště, ale zejména v systému pravidelných ulic a uzavřených bloků) vyvolá... Je zřejmé, že by došlo k výraznému zhoršení kvality ovzduší v Porubě, k významnému navýšení mnoha dalších zdravotních rizik. Významnou roli hraje délka expozice (doba po kterou je organismus člověka vystaven negativním vlivům). Například zvýšení prašnosti o pouhou jednu třetinu může znamenat i několikanásobný nárůst rizik vzniku řady onemocnění, i současný zdravotní stav obyvatel by byl negativně ovlivněn. Souběh působení vysokých teplot, prachu a tzv. PAU (polyaromatických uhlovodíků) produkovaných spalovacími motory představuje závažná zdravotní rizika - zejména u starších osob, dětí. Jde o prokázaná fakta spolupůsobící při vzniku řady typů karcinogenních onemocnění.Všichni přece chceme být zdraví. Dopřejme si tedy i zdravá sídliště, dopřejme si i stromy. Splaťme dluh za naše dětství i dospívání a dopřejme zdravé prostředí i našim následovníkům! V úctě ke stromům, keřům a všem slušným lidem  z „konce světa“ (vesničky Dobřečov za Rýmařovem) obyčejný člověk   Martin Míček 
0 0
možnosti

Modrejmor

25. 6. 2013 21:05
Kapitalistická diktatura mamonu
Všechno musí být využito jen pro co největší okamžitý zisk, bez ohledu na přírodu i budoucí škody na majetku a zdraví lidí...
0 0
možnosti
dekuji
Bylo mi odzacatku jasne, ze ten rozmer je mnohonasobne slozitejsi.Neco mi na tech umelych "zelenich" od zacatku nesedelo vypada to dobre, ale nejak naumelkovane, safra o co de pusobi to umele rikaji tomu biorekonstrukce. A najednou bac aha kaci se zakonem chranene stromy, vymyvaji se rezervace atd. dekuji mnohokrat za prispevek a vysvetleni jak to funguje v rovinatem holandsku.
0 0
možnosti
zeleň
jakmile někde "vyleze" něco zeleného -  český úředník nařídí a okamžitě se na to  plácne kus betónu a  postaví se mrakodrap, na co by nám byla zeleň - mrakodrapů je třeba..
0 0
možnosti
Městská zeleň je rozhodně krásná a užitečná součást prostředí
ale na velké povodně a jejich ničivé důsledky vliv nemá prakticky žádný. Protože když se říčním korytem i po okolních svazích přižene velká voda a  vylije se ze břehů, zalije i tu krásnou městkou zeleň. V říčních korytech naopak může být na obtíž, protože může bránit volnému průtoku toho, co voda přinesla odjinud a následky povodně ještě zhoršit.
0 0
možnosti

19. 6. 2013 21:30
Výraz "zeleň" je záměrně
bezrozměrný  (HMP za K.Vaculové  tak rozhodl před asi 11 lety). "Zeleň" tak může být šťavnatý porost podél potoka, vonící mez s keři  plnými ptactva  stejně, jako  3x za rok resuscitovaný trávníček který rojnice motorových lidí  v oblaku prachu pravidelně  vydrbe na holou zem. Z diskuse (Kocourkovskej) vidno, že Česko i v tomto pupek světa co nezná  ani své sousedy. Nové čtvrtě třeba okolo Vídně již většinou nejsou napojeny na dešťovou kanalizaci, splachy pojme druhově bohatá vegetace (nepíši "zeleň"), rybníčky nebesáky, rákosiny...Dtto Německo.Rozdíl mezi retencí různých povrchů je od 50.let 20.stol. podkladem urbanisty v Holandsku, především Ranstadu (5 mil. lidí),  kde jsou města, louky i  pole pod úrovní hladin okolních řek a kanálů, veškeré srážky se musí vyčerpat nahoru, obvykle  do nejhornější úrovně hladin a teprve pak samospádem k moři. Holanďané tak dokonce znají roční energetickou spotřebu hektaru asfaltu, dlažby, hektaru trávníku, louky, parku, zahrady, skleníků.... K tomu i definovaná rizika (a vyvolané náklady) různých záplav od srážkových po protržení hrází, přestože ty se zásadně projektují na tisíciletou vodu. Technická infrastruktura se dávno nenavrhuje do sklepů ani přízemí, srovnej s nedavno obnovenou a čerstvě zničenou technikou  ve sklepech Divadla pod Palmovkou.Pražské  statistiky o městské zeleni jsou bezcenné, pod stejnými či podobnými výrazy se postupně vykazují rozdílné údaje, vyčarovat lze růst tam, kde  kvantitativní i kvalitativní pokles.HMP nemá jasno jak přistupovat k tak podststné části města, jakou je privát (vilové čtvrti, domky  se zahradami...). Na kvantifikování ani kvalifikování zeleně "za plotem"  nemá Praha metodiku, natož nástroje, jak se soukromníky spolupracovat.  Pro upravu historického štít domku je třeba povolení památkáře. Do záměru vykácet vlastní třešňovku ve prospěch zpevněné plochy nikomu nic není, byť v urbanizovaném území jsou stromy, i ty na soukromém pozemku, v jistém smyslu veřejný statek, podílí e na společném klimatu. Holanďané, ještě před nástupem digitálních technologií (a pohodlím SW vyhodnocování)  jednou za dva roky nafocena letecky. Podrobná "neošiditelná" znalost pak pomahá holandskému funkčnímu "šachovnicovému" urbanismu, symbiozy i velmi rozdílných enkláv, pokud si neškodí (nablýskaná rafinerie, vedle pasoucí se  stračeny). Příklady pražského lhaní si do kapsy- Praha 7:Ul. Komunardů, vykácí se staré,  vlastně historické a tak potřebné stromy.  Bez náhrady. Pardon- náhradní výsadba je, za 6 kusů vykácených stromů na frekventované ulici se papírově vykáže 6 sazenic  do tzv. příměstské zeleně (co to je?). Papírově ve městě nic neubylo, na výkazech výsadby příměstské  zeleně je dokonce papírový zisk. A o desertifikaci vnitřního města ať si žvaní "aktivisti" a "iniciativy".  V rámci idiocie, jakou je aktuální přístavba lidojemu mat.školky v Kostelní ul. se na základě ne-zákonných (neb fingovaných) posudků  NPÚ i ČIŽP  vykácí celé čelo historických Letenských sadů. Přestože jde o Praž.pam. rezervaci, přestože park navrhoval Thomayer a přestože zákon rušení takovéhoto parku nepovoluje.  Shozeno 10  platanů a lip obvodu až 240 cm. Náhradní výsadbou má být 14 kusů "mobilní zeleně" -  kanadských borůvek v betonových květináčích v ul.pplk Sochora. Papírově je vše OK.  Letenské sady - v rámci "údržby" (= bez povolování) se z  jižního svahu  plošně (!!!) vykácí a zmizí cca 300, následně ještě 400 akátů které  stabilizovaly tenký půdní pokryv břidlicové skály.  Akát má bohužel ještě jednu výhodu, říká se mu český teak, je vhodný na zahradní nábytek. Ze svahu bez stínu zmizelo bylinné patro, během dvou let se rozpadly jemné kořeny pařezů a svah erodoval i 20 cm/rok. Takže se sem vysadily tisíce keřů, v holém vypáleném svahu jich většina zahynula, příležitost vysadit (a  fakturovat) další tisíce, opět většina zaschne, něco se ale uchytí. A tak to jde 10 let. Zhovadilost je odborně tzv."nefunkční biokoridor" , po statečném boji s nepřízní přírody a neuvěřitelných investicích "do zeleně"  svah začíná konečně zarůstat.  Aby během těch roků svah  nesjel, stabilizoval se po vrstevnicích stovkami přikotvených borových kmenů.  Ty borovice mohly na původních místech žít a dýchat ještě  generace. Hodnota zeleněPro životněprostředního  úředníka je  nejhorší  zeleň ta, která roste sama a nic nepotřebuje. Akát i (léčivý) černý bez jsou šunt který třeba mýtit. O náletu   se hovoří pejorativně, jeho finanční hodnota (např. při náhradách) je nulová, asi jako hodnota toulavých psů na Balkáně. Správná zeleň je  vysokoobrátková a náročná na lidskou práci. Tu za babku obstará Ukrajinec, kasíruje majitel odborné firmy skámošené s Odborem životního prostředí, popř. samosprávou.  Nemoderní koberce macešek a cibulovin vystřídala nová forma - na prvý pohled vícedruhová směs vzájemně symbiotických  květin a trav.  Ve skutečnosti opět vysoobrátková zeleň, do štěrkového lože se průběžně vsazují svěží (a odstraňují hynoucí)  rostliny. Benzínové záhony. Vlastní kapitolou jsou nepředpisově mělce sázané (kdo by to kontroloval, že) stromky podél vozovek, neošetřené proti soli. Stromky hynou, někdy i všechny, na místě  pár let nic, pak se sází znova a je co vykazovat.Dělá si město statistiku vlastních mrtvých mladých stromků  zpodél ulic? 
0 0
možnosti

19. 6. 2013 13:15
Hlupák nevnímá...
Ten pán z Kocourkova má v mnoha městech poměrně velkou rodinu. Nejen Praha takto doplácí na zachtivost developerů po "zelených loukách". Takový Přerov, vypadá na první pohled docela zeleně, ovšem pamětníci jsou si vědomi kolik zmizelo parkových, travnatých ploch a velkých zahrad přímo v samotném městě.  Přibyly nákupní centra a samozřejmě velké parkovací plochy, v několika případech přímo v centru města, právě tam, kde v minulosti byly zahrady, zatravněné plochy či parky. Kdysi se říkalo - více hlav, více rozumu. S narůstající populací se mění toto pořekadlo na - více hlav, více hloupostí...
0 0
možnosti

Kecálek

19. 6. 2013 11:25
Jakých 10 životů
Pokud si to dobře pamatuji, tak nejméně 6 z mrtvých byli adepti na Darwinovu cenu, kteří spáchali dobrovolnou sebevraždu.
0 0
možnosti

Karel Iv

19. 6. 2013 8:13
Pochybuji, že takovéto
Pochybuji, že takovéto povodni by se takto zabránilo. Faktem je, že na zeleň se v Praze zbytečně zapomíná a vím o spouste místech kde by být mohla. Nejde ani tak o povodně, ale o lepší klima.....
0 0
možnosti