Povejšil: O našem závazku vstupu do eurozóny víme

Řešit migraci na evropském území je už pozdě, říká Martin Povejšil, velvyslanec při Evropské unii. Podle něj získává mezi členskými státy novou energii myšlenka o vybudování záchytných center na africkém pobřeží. Je však třeba získat souhlas hostitelských zemí, především Libye.

Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU. | foto:  Petr Topič, MAFRA
Martin Povejšil, stálý představitel ČR při EU. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Od počátku jsme říkali, že je třeba soustřeďovat pomoc do zdrojových a tranzitních zemí. Protože když řešíme migraci již na území EU, pak je to pozdě, říká v rozhovoru Martin Povejšil.

LIDOVÉ NOVINY: Za dva týdny (rozhovor vyšel v LN 5. září – pozn. red.)končí dvouletý systém povinných kvót na přerozdělování migrantů. Je to už historie, nebo si myslíte, že bude prodloužen?

POVEJŠIL: Uplynutím té dvouleté lhůty vyprší i platnost dvou rozhodnutí Rady EU, na základě nichž relokace fungují. Nedovedu si představit, že by se dala dohromady politická vůle k prodloužení kvótového systému. Myslím, že si všichni oddechnou. Neznamená to, že distribuce uprchlíků tím bude definitivně pohřbena, protože přerozdělování je i součástí návrhu reformy dublinského systému. Ale to je komplexní legislativní balík, jehož projednávání ještě nějakou dobu potrvá.

LIDOVÉ NOVINY: Francouzi prosazují vybudování záchytných center na afrických březích. Je realistické, že se takové tábory podaří vybudovat?

POVEJŠIL: To není nová myšlenka, objevila se již před dvěma lety. Teď ale získává novou energii. Politická shoda se najde relativně rychle, nejsem si ale jistý, jak rychle se to dá reálně prosadit. Centra určitě nevzniknou bez souhlasu hostitelských zemí, mluvíme především o Libyi. Nebude to ani právně jednoduché. Vezměte si, kolik kontroverzní a právních debat vzbudila australská praxe umísťování uprchlíků na území mimo samotnou Austrálii. Nechci říct, že EU bude postupovat identicky. Logika fungování takových center je ale v zásadě podobná.

LIDOVÉ NOVINY: Je v tomto návrhu center mimo území EU nějaký prostor pro české angažmá?

Nedovedu si představit, že by se dala dohromady politická vůle k prodloužení kvótového systému. Myslím, že si všichni oddechnou.

POVEJŠIL: Od počátku jsme říkali, že je třeba soustřeďovat pomoc do zdrojových a tranzitních zemí. Protože když řešíme migraci již na území EU, pak je to pozdě. Takže nepochybuji o tom, že pokud se něco podobného začne realizovat, tak to bude mít politickou podporu české vlády – ať už v ní bude sedět kdokoliv. A také věřím, že takové projekty budeme schopni a ochotni podpořit. Penězi, materiálem či lidskými zdroji.

LIDOVÉ NOVINY: Premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že pozice Česka v EU je být partnerem Německa a zároveň Slovenska. Považujete to za možné? Nejsme my a Slováci pro Němce stále laciná konkurence z východu?

POVEJŠIL: Být na straně Německa a Slovenska se vzájemně nevylučuje. Slovensko má ambici držet se jádra evropské integrace. A naše ambice je podobná. Má to ale svoje limity, protože například nejsme členy eurozóny. Rozhodně chceme být ale co nejblíže. Na závazku, že k eurozóně přistoupíme, se nic nemění.

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z nápadů, jak být přitom, je i návrh získat ve skupině ministrů zemí eurozóny pozorovatelský status. Je to reálné?

POVEJŠIL: Přesně to odhadnout nedokážu. V tuto chvíli nevíme, kdy se rozběhne proces hlubší integrace eurozóny. Je ale politicky smysluplné vyslat signál, že v situaci, kdy z různých důvodů Česko nechce či nemůže učinit rozhodnutí přijmout euro, jsme si pořád vědomi závazku jednou do eurozóny vstoupit. A že hledáme způsob, jak být co nejblíže rozhodování, kam se bude další vývoj ubírat.

LIDOVÉ NOVINY: Nelze to vyložit i opačně? Že hledáme zadní vrátka do neformální skupiny, kam zkrátka nepatříme?

Bylo by kontraproduktivní trpět nějakým stihomamem, že něco narušujeme. My otevřeně říkáme, že o našem závazku vstupu do eurozóny víme a že chceme být co nejblíže.

POVEJŠIL: To si nemyslím. Všichni staví své úvahy o další integraci eurozóny tak, že proces má být otevřený a transparentní. Bylo by kontraproduktivní trpět nějakým stihomamem, že něco narušujeme. My otevřeně říkáme, že o našem závazku vstupu do eurozóny víme a že chceme být co nejblíže. Mít jednu rychlost pro země eurozóny a druhou pro periferii je mimořádně riskantní. Takto tvrdé rozdělení by bylo pro EU kritické. Zvlášť v momentě, kdy se v souvislosti s brexitem mění poměr sil a rovnováhy v EU.

LIDOVÉ NOVINY: Bude mít v té překreslené silové mapě EU místo visegrádská čtyřka? V poslední době se zdá, že se rozpadá na ochotné Slovensko a Česko a „potížisty“ z Polska a Maďarska.

POVEJŠIL: Visegrádská čtyřka byla vždy pragmatickou platformou pro spolupráci, nikdy to nebyl politický imperativ. Je řada oblastí, kde máme rozdílné zájmy. Nikdy jsme necítili politickou povinnost nejdříve se dohodnout uvnitř Visegrádu a až potom hledat kompromis v EU. V politicky viditelnějších oblastech shoda uvnitř V4 momentálně neexistuje, ale to opravdu není nic dramatického. Pragmatický základ tu pořád bude.

LIDOVÉ NOVINY: I v otázce „západních“ platů, které by v rámci připravované legislativy EU měli pobírat třeba naši řidiči kamionů?

POVEJŠIL: Celé léto běží jednání napříč V4 i EU. Realisticky jsme ale všichni v jiné situaci. Česko je ze zemí střední a východní Evropy jediné, kdo přijalo více vyslaných pracovníků (zaměstnanec, který je dočasně vyslán svým zaměstnavatelem na území jiného členského státu EU), než kolik jich poslalo do ostatních zemí. Otevřeně říkám, že česká vůle ke kompromisu s Francií, Německem nebo Nizozemskem je větší než ta polská.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.