Potřebujeme zákon na ochranu zvířat proti týrání

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek v rozhovoru říká, že potíž spočívá také v tom, že licenci zoologické zahrady u nás dostávají zařízení, kterým nejde o vzdělávání či ochranu druhů, ale výhradně o byznys.

Přírůstky. Z pekingské zoo by měli do té pražské přicestovat languři čínští.... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Přírůstky. Z pekingské zoo by měli do té pražské přicestovat languři čínští.... | foto: ZOO PrahaLidovky.cz
Přírůstky. Z pekingské zoo by měli do té pražské přicestovat languři čínští....

Ředitel pražské zoo Miroslav Bobek v rozhovoru říká: „V České republice je chována neuvěřitelná škála zvířat. Jsme chovatelská velmoc. Řada chovatelů dokáže neuvěřitelné věci v pozitivním slova smyslu. Ale měli jsme tady skandály s pašováním papoušků, plazů a podobně. Ale že bych věděl o něčem, co by bylo srovnatelné s velkými kočkovitými šelmami, to ne.“

LIDOVÉ NOVINY: Tušil jste, že se v Česku odhalí případ vaření tygrů do vývarů?

BOBEK: Už dlouho byly velmi silné signály, že se tady něco podobného děje. Minimálně od doby, kdy před dvěma lety celní správa a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) zabavila na českém letišti tygří „masoxy“, vývary a podobné produkty. Navíc existovala řada dalších signálů, například se ukázalo, že věk dožití tygrů v českých chovech je mimořádně nízký. Vědělo se také, že je tady velkých kočkovitých šelem v soukromých chovech velké množství, a velmi dobře se také vědělo, že jsou velmi často chovány v naprosto nevyhovujících podmínkách.

LIDOVÉ NOVINY: Špitalo se také, že nejsme tranzitní zemí, ale že jsme i původce?

V prostředí zoologických zahrad je obecně vnímáno, že v Česku vznikla a vzniká řada zařízení, kde jsou zvířata chována ve špatných podmínkách a jsou zneužívána pro komerční cíle. A nejde jen o velké kočkovité šelmy.

BOBEK: V prostředí zoologických zahrad je obecně vnímáno, že v Česku vznikla a vzniká řada zařízení, kde jsou zvířata chována ve špatných podmínkách a jsou zneužívána pro komerční cíle. A nejde jen o velké kočkovité šelmy. Bohužel, některá z těchto zařízení dokonce dosáhla na licenci zoologické zahrady, což je další část problému.

LIDOVÉ NOVINY: Problém takzvaných mazlicích zoo však přesahuje české hranice.

BOBEK: Podobné podniky najdete leckde, především na východě, protože postsovětský prostor vnímá zvířata trochu jinak, a také v USA, kde se ale proti tomu v poslední době začalo silně vystupovat a v některých státech podobné zneužívání velkých kočkovitých šelem legislativa úplně zakázala. Podobná zařízení najdete určitě i jinde v Evropě, ale obávám se, že jsme v tom trochu mocností. Je jich u nás hodně a navíc přibývají.

LIDOVÉ NOVINY: ČIŽP na tygří problém poukazovala i u Evropské komise, která však byla k problematice laxní. Nikoho nenapadlo, že by se něco takového mohlo dít se zvířaty v zajetí. To je opravdu všichni přehlíželi?

BOBEK: Vezmu to trochu zeširoka. Moderní zoologické zahrady sdružené v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií plní také určitou rekreační roli. Ale ta je až druhotná. Cílem je především vzdělávat veřejnost a usilovat o ochranu biodiverzity, tedy o záchranu ohrožených druhů. Jednak tím, že ovlivňují veřejné mínění, jednak různými programy, ať už na záchranu druhu v rámci zoo nebo v místech výskytu.

Moderní zoologické zahrady sdružené v Evropské asociaci zoologických zahrad a akvárií plní také určitou rekreační roli. Ale ta je až druhotná. Cílem je především vzdělávat veřejnost a usilovat o ochranu biodiverzity, tedy o záchranu ohrožených druhů.

Tyto projekty jsou dnes vnímány jako prioritní. Řada soukromých chovů, o kterých teď mluvíme, a které unikaly pozornosti, je tu z úplně jiných důvodů. Především aby na zvířatech vydělaly. Takže ano, je možné, že úřady nejen u nás, ale i v Evropě věnují malou pozornost tomu, co se v chovech skutečně děje.

LIDOVÉ NOVINY: Přelévá se problém z divočiny do soukromých chovů?

BOBEK: Myslím, že ne. V jednom pytli máte nosorožce zabitého v Africe, ve druhém tygra vyvařeného v Čechách, výsledek je stejný. Oddělit je to třeba v tom, že v oblastech výskytu se mají zvířata chránit a u soukromých chovů se ptát, k čemu slouží, protože pokud neslouží cílům, o kterých jsem mluvil v případě zoologických zahrad, pak se musíte ptát, proč tu jsou, a nastavit, za jakých podmínek by měly fungovat.

LIDOVÉ NOVINY: Několikrát jste řekl, že případ Ludvíka Berouska je špičkou ledovce. Co je ale tím ledovcem?

BOBEK: Špičkou ledovce je vysloveně kriminální čin. Za základnu považuji enormní rozšíření chovu velkých kočkovitých šelem v Česku. Neříkám, že všechny jsou špatné, to zdaleka ne, ani že exotická zvířata nesmějí být v soukromých rukou. Ale základna, která bohužel vrcholí Berouskovým případem, tu zkrátka je.

LIDOVÉ NOVINY: Odebrání mláděte matce z něho podle vás dělá psychického mrzáka. Jak se to u zvířete projeví?

Za základnu považuji enormní rozšíření chovu velkých kočkovitých šelem v Česku. Neříkám, že všechny jsou špatné, to zdaleka ne, ani že exotická zvířata nesmějí být v soukromých rukou. Ale základna, která bohužel vrcholí Berouskovým případem, tu zkrátka je.

BOBEK: Když samice porodí mládě, umělý odchov „na flašce“ je z hlediska moderních zoologických zahrad opodstatněný, pouze pokud se matka o mládě nestará, a když jde o mládě geneticky cenné pro další zachování druhu. Když se matka o mládě stará a vezmete jí ho, aby mohlo za peníze putovat z ruky do ruky, děláte z něj dobře vydělávající hračku. To je etická rovina.

Další rovinou je, že takto odchovaná zvířata už nejsou plnohodnotní příslušníci svého rodu. Když jsou mláďata půjčována návštěvníkům, aby se s nimi pomazlili, nutně se to odrazí na jejich budoucím fungování. U šelem, které jsou adaptované a vázané na člověka, je míra nebezpečnosti mnohem větší už proto, že se pohybují mezi lidmi a zůstávají nevyzpytatelné.

LIDOVÉ NOVINY: Kde je ale hranice? Když vezmeme, že se psem se mazlit smí a s tygrem už ne.

BOBEK: Definovat hranici je obtížné. Pes je domácí, domestikované zvíře, u něj je to celkem jasné. Samotné focení se zvířaty nemusí být a priori špatně. Je to špatné ve chvíli, kdy negativně zasahujete do života zvířete. V tomto ohledu jsou exemplárním příkladem mazlicí zoo.

LIDOVÉ NOVINY: Před časem jste o tom psal i proto, že se na sociálních sítích objevila fotka zpěváka Rytmuse, který se vyfotil s noční poloopicí outloněm.

Když jsou mláďata půjčována návštěvníkům, aby se s nimi pomazlili, nutně se to odrazí na jejich budoucím fungování. U šelem, které jsou adaptované a vázané na člověka, je míra nebezpečnosti mnohem větší už proto, že se pohybují mezi lidmi a zůstávají nevyzpytatelné.

BOBEK: Píšu o takových věcech proto, aby si lidé uvědomili, co je za tím. Konkrétně outloni jsou upytlačení v přírodě, vyrvou jim zuby, aby turisty nepokousali, jsou týraní a člověk, který zaplatí za fotku, to podporuje. Mnozí by mohli namítnout, že tady v zoo děláme cvičení s lachtany. Jejich primárním důvodem je ale umožnění chovu, jejich ošetření, navíc je to pro ně rozptýlení. A hlavně, trénink vždycky musí být v souladu s přirozeným fungováním zvířete. Když to zjednoduším, přirozené je, že lachtan vyskočí z vody, ale přirozené rozhodně není, když medvěd jede na kole.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou tedy psychickými mrzáky všechna zvířata v cirkuse?

BOBEK: Pro mě je otázka cirkusů velmi složitá. Mezi kolegy z prostředí zoologických zahrad jsem ten, kdo je jim nejvíc nakloněný. Vidím v nich kulturní kontext, dědictví minulosti a je pro mě obtížné se proti nim úplně vymezit. Na druhou stranu cirkusové umění by se jistě obešlo i bez exotických zvířat, zejména bez slonů nebo tygrů. A těžko mohu hájit cirkusy, když vidíte, že vezmou slona do automyčky a myjí ho autošamponem, na kterém je napsáno, že když si jím potřísníte ruku, máte si ji pak pět minut omývat.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíme převážně o mláďatech, ale v zařízeních, jako jsou mazlicí zoo, se nedaří dobře třeba ani samicím, které mají mladé několikrát do roka.

BOBEK: Ano, leckde jsou samice jen na to, aby produkovaly mladé, ženou je do dalších a dalších březostí a porodů. Je třeba si také uvědomit, kde jsou jaké šelmy. V zoologických zahradách máme chovné programy pro jednotlivé druhy. V případě tygrů je to u nás konkrétně tygr malajský, sumaterský a ussurijský. Čisté poddruhy, pro které jsou Evropské záchovné programy.

Pro mě je otázka cirkusů velmi složitá. Mezi kolegy z prostředí zoologických zahrad jsem ten, kdo je jim nejvíc nakloněný. Vidím v nich kulturní kontext, dědictví minulosti a je pro mě obtížné se proti nim úplně vymezit.

V případě řady chovů mimo zoo už to jsou vesměs „domácí“ tygři a „domácí“ lvi. Je to směska všech možných poddruhů, nemají plemennou knihu, strategii chovu, míchají se mezi sebou dokonce i tygři se lvy, takzvaní ligři. Ze zoologického pohledu tady probíhá domestikace tygra nebo lva, a to není v pořádku. Proč by to tak mělo být? Chceme vytvářet křížence pro naši zábavu? To přece není etické!

LIDOVÉ NOVINY: Hodně dlouho upozorňujete, že česká legislativa je nedostatečná. Pražská zoo dokonce před časem nějakou přichystala. Co by měla obsahovat?

BOBEK: Řešili jsme před několika lety zákon o zoologických zahradách, který považujeme za nedostatečný. Postihuje ale jen část této problematiky. Vezmu to z druhého konce. Důležitý je v tomto případě zákon na ochranu zvířat proti týrání. V souvislosti s velkými kočkovitými šelmami jsem ještě před skandálem navrhoval čtyři body, jak by se měl přístup změnit.

LIDOVÉ NOVINY: Jak zní?

BOBEK: Za prvé by měly existovat kvalifikační předpoklady pro jejich chov. Mít možnost si pořídit lva, aniž člověk projde školením, je nesmysl. Za druhé by měly být stanoveny závazné podmínky pro chov. Nejen v jakém mají být prostoru, ale i zohlednit příhodné životní podmínky, i ve smyslu, že se samicím nebudou odebírat mláďata, aby se dávala jiným lidem než chovatelům. Třetí věc je to, co navrhuje ČIŽP – důsledná registrace šelem napojená na DNA databázi. A je také třeba mít možnost zabavovat zvířata z problémových chovů, která ovšem musíte mít kam dát, což v současnosti není.

Ze zoologického pohledu tady probíhá domestikace tygra nebo lva, a to není v pořádku. Proč by to tak mělo být? Chceme vytvářet křížence pro naši zábavu? To přece není etické!

Objevují se různé nápady. Jedním z nich je, že by velké kočkovité šelmy měly být pouze v licencovaných zoologických zahradách. V případě některých skupin zvířat to není špatný nápad. Ale to by musel být zpřísněn zákon o zoologických zahradách. Zároveň to tím nevyřešíte komplexně. Nemyslím si, že by měl být zakázán chov všech exotických zvířat. Je řada dobrých soukromých chovatelů a tu možnost by mít měli; někteří ostatně stejně jako my usilují o záchranu ohrožených druhů. Ale možná i tady, u skupin nebezpečných zvířat, by měly být nastaveny aspoň nějaké kvalifikační předpoklady.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je nedostačující zákon o zoologických zahradách?

BOBEK: Dostatečně neakcentuje, proč by zoologické zahrady měly být. Tedy aby vzdělávaly a podílely se na ochraně přírody a ohrožených druhů. Zákon to dnes vůbec neřeší, je velmi tolerantní. Licenci zoologické zahrady tak v Česku dostalo i zařízení, které fungovalo jako mazlicí zoo. Koupilo se lvíče, lidé se s ním mazlili, a když odrostlo, koupilo se nové. Můžeme diskutovat o lecčems, ale když zákon umožní, aby takové zařízení mělo statut zoologické zahrady, pak to není dobře.

A kdybychom přistoupili na to, že by se některá zvířata mohla chovat jen v zoologických zahradách, logicky by enormně vzrostl tlak na získání licence. Pokud zákon zůstane stejný, dostaneme se ještě k větší devalvaci pojmu zoologická zahrada a nakonec po boku zoo ve Zlíně, ve Dvoře Králové nebo v Praze bude zařízení, které s posláním zoologických zahrad nemá absolutně nic společného.

LIDOVÉ NOVINY: Debatu o zákonu o zoologických zahradách zatím Berouskův případ nevyvolal. Proč?

Zákon o zoologických zahradách dostatečně neakcentuje, proč by měly být. Tedy aby vzdělávaly a podílely se na ochraně přírody a ohrožených druhů. Zákon to dnes vůbec neřeší, je velmi tolerantní. Licenci zoologické zahrady tak v Česku dostalo i zařízení, které fungovalo jako mazlicí zoo.

BOBEK: Ministerstvo životního prostředí, které ho má v gesci, ho dlouhodobě považuje za vyhovující.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že do speciální kategorie by kromě velkých kočkovitých šelem měli spadat i třeba sloni nebo lidoopi. I s nimi se v Česku zachází špatně?

BOBEK: Pokud jde o lidoopy, tedy šimpanze, orangutany či gorily, v minulosti tady byly alarmující případy. Pevně věřím, že teď se s nimi nic špatného neděje. Několik případů špatného zacházení se slony tady bylo poměrně nedávno, ať už případ slona v automyčce, o kterém jsem mluvil, nebo slonů, které přivedli na náměstí. Naši slonaři z toho byli úplně zděšení. Sloni jsou zvířata s velmi vysokou inteligencí, s enormními nároky na příhodné životní podmínky, jsou velice citliví. Potenciálně jsou to také velmi nebezpečná zvířata.

LIDOVÉ NOVINY: Měla by se v Česku upnout pozornost i na další zvířata, u kterých hrozí něco obdobného, jako se teď ukázalo v případě tygrů?

BOBEK: V České republice je chována neuvěřitelná škála zvířat. Jsme chovatelská velmoc. Řada chovatelů dokáže neuvěřitelné věci v pozitivním slova smyslu. Ale měli jsme tady skandály s pašováním papoušků, plazů a podobně. Ale že bych věděl o něčem, co by bylo srovnatelné s velkými kočkovitými šelmami, to ne.

LIDOVÉ NOVINY: Vážně jsme chovatelská velmoc?

V chovatelství exotických zvířat se do určité míry, stejně jako třeba v chalupaření, vymykáme

BOBEK: Velmi rozšíření jsou u nás chovatelé plazů nebo papoušků. Srovnání byste našla málokde. V chovatelství exotických zvířat se do určité míry, stejně jako třeba v chalupaření, vymykáme.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.