Pospíšil nebude tím pravým zachráncem ODS. Ostatně, zachránit ODS možná už nelze.

Dle 47,9 procenta vrcholných manažerů oslovených ČESKOU POZICÍ by současný místopředseda občanských demokratů Jiří Pospíšil neměl řídit ODS.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice

Koho kongres ODS tento týden 2. až 4. listopadu v Brně zvolí předsedou strany? Prospělo by občanským demokratům, kdyby se jím stal jejich současný místopředseda Jiří Pospíšil? Tato otázka se objevila poté, co Plzeňský kraj byl jediný, v němž v nedávných krajských volbách zvítězila ODS, přičemž lídrem její kandidátky v tomto regionu byl právě Pospíšil.

Sám Jiří Pospíšil pak v rozhovoru pro ČESKOU POZICI o možnosti stát se šéfem ODS prohlásil: „Neuvažoval jsem o tom. Být předsedou strany není jako jít si koupit housky… Jak ale znám své kvality, a myslím si, že jsem vůči sobě sebekritický, tak se ohodnocuji na to vykonávat funkci místopředsedy a věnovat se tématům krajské politiky a programovým tématům.“

S tímto Pospíšilovým hodnocením, že by neměl řídit ODS, souhlasilo 47,9 procenta vrcholných manažerů oslovených v průzkumu ČESKÉ POZICE.

Graf Hlas_Pospíšil a ODS

                                Odpovídalo 121 vrcholných manažerů firem.

Následující čtyři záporné odpovědi uvádějí důvody, proč by Jiří Pospíšil nebyl dobrým předsedou ODS:

Jiří Pospíšil je sice asi z morálního hlediska nejméně závadný, ale není to zatím natolik silná osobnost, aby zvládl vést ODS zrovna v této pro ni těžké době. Možná později.“

„Nemá na to.“

„Na řízení ODS není dostatečně razantní.“

Pospíšilovo ,vítězství‘ v Plzeňském kraji ještě neznamená, že má řídit ODS. Zejména z těchto důvodů:

  • Má spoustu nepřátel a ODS nesjednotí.
  • Nejspíš má sám máslo na hlavě.
  • Dosud nepůsobil jako charismatický vůdce, takže jím asi ani nebude.
  • ODS nikdo ze staré gardy nepomůže. A nejspíš to již není možné, aniž by kompletně vyměnila vedení a většinu členů (voliče vyměnit nedokáže), vyhodila rebely a do svého čela zvolila silnou osobnost mimo současné širší vedení a bez škraloupů, nikoli bílého koně neboli loutkového primátora, předsedu, ministra nebo prezidenta, jak v této zemi začíná být zvykem.“

Tyto tři kladné odpovědi zase uvádějí důvody, proč by Pospíšil šéfem ODS být měl:

Krajské volby jednoznačně ukázaly, že Jiří Pospíšil je jedním z mála politiků ODS, který má důvěru veřejnosti. Obávám se však, že ze stejných důvodů, proč ho mají rádi voliči, ho nemá ráda většina jeho stranických kolegů. Spíš tedy zvítězí sny o návratu ke ,klausovským‘ ideálům, což ODS definitivně zahubí.“

„Má na to, ale ještě asi není správný čas.“

„Pokud chceme mít jistotu, že ODS nebude řídit nějaký kmotr.“

Další tři respondenti nedokázali zaujmout jednoznačný postoj:

Jakákoli změna ve vedení může ODS jen prospět, protože pro úspěch v politice je nezbytné charisma. A méně než současný premiér a předseda ODS Petr Nečas ho má snad jen dlažební kostka. Současně je to už asi jedno, protože ODS se už u veřejnosti natolik zdiskreditovala, že ji nikdo nezachrání. ODS navždy zůstane stranou Václava Klause a společně s ním odejde na zasloužený odpočinek.“

Ani zdaleka si nejsem jistý, že pan Pospíšil je lídr, který umí nadchnout davy a má vizi. Je však otázkou, zda u nás v historii politických stran taková osobnost byla.“
„To, že je charakternější než většina členů vedení ODS, ještě neznamená, že by dokázal základní přístup strany – aktuálně zisk pro stranu a členy – změnit. Bohužel.“

Tentokrát se objevili mezi odpovídajícími vrcholnými manažeři i dva, pro které jsou možné všechny tři nabízené odpovědi:

„Na to není jednoznačná odpověď.

  • ANO, pokud má být ODS zlikvidována.
  • NE, pokud má ODS dál existovat.

Pospíšil má nezaslouženě pověst slušného politika. Uměl by stát v čele ODS? Až dosud byl vždy v závětří, za někým schovaný. Má nějaké zkušenosti z praktického života? Dokázal by se uživit třeba jako samostatný advokát, bez politických prebend?
Tento typ mladého politika, který vstoupil do politiky ze školních lavic, je ve všech stranách – a podle toho také vypadají. A při svém relativním mládí je už opotřebovaný. To není žádná nová krev. Kromě toho je přece spojený se stranickými kmotry – toto spojení přerušit nemůže. Jak praví klasik: z těchto vztahů se neodchází.

„Využívám všech tří odpovědí.

  • ANO, protože by se snad konečně ukázalo, že umí jen ,mlít pantem‘ a dělat si PR. (Připomíná Vladimíra Dlouhého svého času na ministerstvu průmyslu a obchodu.)
  • NE, protože ho považuji v běžné a normální práci za neschopného, i když Roman Jurečko by to jistě rád za něho ,odmakal‘. A naopak v politikaření a intrikách za všeho schopného. On premiér Petr Nečas dobře věděl, proč od něho dává ruce pryč.
  • NEVÍM, protože jestli bude novým šéfem občanskodemokratické mafie, pardon strany, senior Vito nebo nadaný junior Michael, je úplně jedno. Těm není pomoci, vůbec nejsou schopní sebereflexe. Až na čestné výjimky – senátor Jaroslav Kubera, předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová, pražský primátor Bohuslav Svoboda, premiér Nečas a pár dalších – chtějí jen svá procenta a kvůli nim držet moc.

Nějaký program pro lidi, práce pro stát nebo alespoň základní morálka jim vůbec nic neříkají. Proto je úplně jedno, kdo ODS povede. Pravda, političtí oranžoví i jinak barevní nejsou o nic lepší. Slabá útěcha.“

Skeptické názory na Pospíšila zaznívají v dalších třech záporných odpovědích:

„Změnit se musí celá ODS. Změna předsedy jí už nepomůže.“

„To, že je populární, neznamená, že by byl dobrým lídrem ODS schopným prosazovat pravicovou politiku.“

„Je ještě mladý. Místopředsedou ODS by ale určitě být mohl.“

Tito dva vrcholní manažeři se nedokážou rozhodnout kladně ani záporně:

„Současným parlamentním stranám nestačí štědré (nedobrovolné) příspěvky z kapes daňových poplatníků, neobejdou se bez peněz získávaných rozebíráním veřejných prostředků a státního majetku. Naše parlamentní strany, především ODS a ČSSD, jsou na tom jako KSČ v roce 1989 – nereformovatelné, bez ohledu na to, kdo je v jejich čele. Pokud by to mělo prospět občanům a České republice, řízení ODS dává smysl pouze směrem k její likvidaci.

Jediným řešením pro budoucnost je změna volebního systému na většinový i pro krajské a sněmovní volby. Pouze strany, které budou schopné fungovat ve většinovém volebním systému, mají právo na existenci, včetně příspěvků na svou činnost z kapes daňových poplatníků.“

Nechci spekulovat o kvalitách vcelku sympatického pana Pospíšila. Popravdě řečeno, je mi to jedno, a už ani dlouho netuším, jakou má ODS programovou ideu. Jsem totiž přesvědčen, že jediným cílem jejích představitelů bylo a je urvat ze státního rozpočtu co nejvíc peněz do svých kapes a do stranické pokladny.

Přestaneme-li poslouchat lživou rétoriku představitelů ODS, naoko se tvářících jako obhájci pravicové ideje, uvidíme socialistickou politiku, či spíše socialistickou politiku karikovanou tou nejškodlivější formou. Na jedné straně podpora státních institucí, bujení byrokracie, obřích a nadnárodních koncernů, dalšího strmého zadlužování i neustálé všemožné zvyšování daní, před volbami však hlasitě odmítané, a na druhé házení klacků pod nohy živnostníkům i malým a středním firmám a slušným podnikatelům, tlak na snižování zaměstnanosti a omezování životní úrovně sociálně slabým a důchodcům. To není ani pravicová, ani levicová politika, to je katastrofa!

ODS je plná bývalých komunistů, kteří do ní přeběhli hned po převléknutí kabátů v porevolučním roce. Vadila snad Klausovi, Topolánkovi či Nečasovi například minulost Vlastimila Tlustého? Nikoli. Jeho pragmatický přístup být s těmi, kdo jsou zrovna u moci, se jim zdál v pořádku, dokud nevrazil kudlu do zad i jim. Vadila snad někomu z jejích představitelů tato amorálnost natolik, aby ho nahlas vyzval k opuštění koryta? Nikoli.

Vedení ODS je prolezlé nejen bývalými komunistickými kariéristy, ale i estébáky, veksláky, prospěcháři a lidmi napojenými na organizovaný zločin. Neposlouchejme, co říkají, hleďme na jejich činy! Pan ,čistý‘ Nečas (nebyl jsem sám, kdo do něho vkládal po minulých volbách mnoho nadějí) se pragmatickým spojením s Miroslavem Kalouskem kvůli společnému prosazování dalších děsivě schodkových rozpočtů, vymýšlení dalších úřadů a byrokracie a zvyšování daní ukázal jako obyčejný hochštapler. A nejen to.

Jako premiér toleroval a toleruje na nejvyšších místech exekutivy nekompetentní slaboduchy, kteří idiotskými ,befely‘ fatálně drtí své resorty. Vzpomeňme na Josefa Dobeše na ministerstvu školství, či současnou ,ministryni‘ kultury Alenu Hanákovou. Až vláda vytvoří pro Českou republiku ,naprosto nezbytné‘ ministerstvo zahradnictví, jistě se premiér Nečas nebude rozpakovat a jmenuje ministrem kozla. A to jsem ani zdaleka nepopsal vše nejhorší, na čem se ODS podílela.

Rád bych volil stranu, jež prosazuje skutečné konzervativní hodnoty, nikoli nadnárodní koncerny – rodinu, vlastní zodpovědnost –, podporuje živnostníky a štíhlý stát bez bujících dotačních programů, má v programu podporu vzdělání, rozvoj mládeže a lidí skutečně slabých, nemocných a hendikepovaných a která bude prosazovat trestní a hmotnou odpovědnost politiků a státních úředníků. Takovou stranu, bohužel, nikde nevidím. Naopak se obávám, že ODS dnes není morálně ani fakticky o nic lepší než ČSSD. A raději se neodvažuji ji srovnávat s KSČM.

Proto je mi srdečně jedno, jestli ji povede pan Pospíšil, či obecní pasáček Pepek Vyskoč.

Následující tři kladné odpovědi jsou k Jiřímu Pospíšilovi vstřícné:

Byl by to další postupný krok k omezení vlivu korupčníků, kteří si hrdě říkají lobbisté, na ODS. Jiří Pospíšil nemá stejně jako Petr Nečas vlastní obchodní aktivity nebo si nenechává od svých ,obchodně aktivních přátel‘ – na rozdíl od předchůdců ve vedení strany – platit to, co by si měl platit sám. Premiér Nečas určitý krok udělal a měl by přijít někdo další, kdo bude mít sílu popotáhnout ,protikorupční káru‘ dál. Jen nevím, jak může být ten krok velký. Obávám se, že je ODS korupčníky příliš ,prolezlá‘, aby mohl být větší. Bohužel ostatní strany na tom nejsou o nic lépe.

Člověk nemá nikdy dost, a proto další ,dolování‘ politických stran nutně zvýší nespokojenost obyčejných lidí. To u některých z nich povede k apatii, u jiných k výtržnictví, demonstracím, kriminálním činům, posilování nacionalistických tendencí, anarchismu a k celkové destabilizaci společnosti a ohrožení demokratických principů. Pokud se ve vedení největších politických stran něco zásadně nezmění, jiný možný scénář nevidím.“

Kdyby řízení ODS převzal Jiří Pospíšil, určitě by jí to vrátilo část důvěryhodnosti, kterou v posledních letech stále více ztrácela a ztratila téměř úplně. Pouze však část, protože jeden člověk toho příliš nezmůže. A také proto, že ODS je vnitřně neuvěřitelně rozpolcená a rozhádaná a je v ní plno mocenských bojů jednotlivých skupin a skupinek.

Nový předseda (dejme tomu Pospíšil, ale v podstatě kterýkoli nový předseda) by se musel nejprve zbavit vlivu ,starých‘ lidí včetně Václava Klause, stranu od nich očistit a s novými tvářemi, a zejména s novými hodnotami předstoupit před členy a voliče. Už když tento proces popisuji, je mi jasné, že by to byl nesmírně těžký a časově náročný úkol.“

Jiří Pospíšil by měl řídit ODS aspoň chvíli. Současné Nečasovo vedení je plně v rukou modrých kmotrů a navíc v zajetí ,topinek‘, a proto už delší dobu jen přešlapuje na místě a do budoucna nemá občanům této země co nabídnout. Dalším nutným důvodem ke změně ve vedení ODS je totální programová schizofrenie.

Lídr pravicové strany, za kterou se ODS snad ještě považuje, přichází s lékem na krizi ve formě zvyšování daní, zejména DPH, a navzdory záporným postojům ekonomických expertů tvrdošíjně trvá na jeho prosazení. Dokonce prosazení tohoto evidentního nesmyslu spojil s důvěrou vládě! Takový pravicový politik patří okamžitě do Bohnic. Už včera tam měl být!

Petr Nečas zřejmě stále nepochopil jasný vzkaz od voličů v krajských a senátních volbách, ve kterých ODS zažila doslova katastrofu, bezesporu největší volební prohru v celé své dosavadní historii. Výjimkou byl pouze Plzeňský kraj pod vedením Jiřího Pospíšila. Stejně jako ředitel zodpovídá za celou firmu, pan Nečas zodpovídá za celou ODS. Neúspěšný ředitel by byl z firmy po takovém výsledku okamžitě vyhozen, Nečas blekotá, že si kraje vlastně za volební prohru mohou samy.

Důvěryhodnosti ODS nepřidá ani dlouhodobé Nečasovo strkání hlavy do písku před lumpárnami, jako je S-karta. Ty se začaly dít od nástupu ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka a jeho stíhaného náměstka Vladimíra Šišky, přestože byl Nečas  na tyto podivné kšefty i mediálně mnohokrát upozorňován. Snad nejsmutnějším výsledkem Nečase je nepopiratelný debakl v Praze, kde se na Praze 8 do druhého kola senátních voleb dostal jako vítěz prvního kola kandidát KSČM Jiří Dolejš! Nebo to také považuje za svůj úspěch?

Shrnuto, nejsem si jistý, zda Jiří Pospíšil je dlouhodobě nejvhodnějším lídrem pro ODS, ale rozhodně jím už dávno není Petr Nečas. Čím déle je prolhaný Nečas v čele ODS, tím víc budou komunisté sílit a čeká nás nejen ,rudý říjen‘!

Tyto čtyři záporné odpovědi naopak Pospíšila kritizují:

„Pokud je cílem reanimace ODS, a nikoli její zmizení v nenávratnu. Nic proti Jiřímu Pospíšilovi nemám, ale jako předseda ODS by byl ještě slabší než pan Nečas, zejména v boji se stranickými ,vlčáky‘ a na ně napojenými ,kmotry‘.“

ODS zachránit nelze. Kmotrovská část ODS bude vždy poslouchat Václava Klause, který nedopustí, aby ji vedl někdo, kdo mu není slepě oddán. Rozumné by bylo vytvořit novou pravicovou stranu z nekmotrovské části ODS a nekalouskovské části ,topky‘. Jejím šéfem by mohl být Petr Gazdík a prvním místopředsedou Jiří Pospíšil.

Taková strana by mohla získat okolo 20 procent a společně s lidovci by mohla zabránit, aby levice po příštích volbách získala ústavní většinu v obou komorách Parlamentu. Pokud nevznikne nový politický subjekt opírající se o důvěryhodné osobnosti, je možné, že se ,topka‘ už do sněmovny vůbec nedostane a ODS skončí na sedmi procentech. Na Slovensku se to už stalo.“

Jiří Pospíšil se na řízení ODS podílí již delší dobu jako marioneta Romana Jurečka. Kdyby z postu poslance, ministra, místopředsedy celostátní ODS a dalších funkcí, jež zastával, vystupoval proti korupci, mafiánství kmotrů všeho druhu, byl by důvěryhodný. Takto není. Chápu, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti.

Žádné nové vedení ODS nemůže snad být pro stranu víc ,smrtící‘ než ,Přesčasovo‘. Svou neochotou k sebereflexi za prohru ve volbách se mi premiér a předseda ODS Nečas dokonale zhnusil.“

„To je komplikovaná otázka. Jiří Pospíšil patří mezi velmi zkušené politiky, kteří by mohli ODS vrátit tvář a přilákat voliče. Je to čestný člověk, určitě není zapleten do žádné kauzy. I po odborné stránce je v pořádku.

Základní otázkou je, zda je lídrem. Odpověď je jednoznačná: není a nikdy nebude. Je vše, jen ne lídr. Lídrovství buď máte, nebo nemáte v sobě. Moc a vliv si musíte vzít, sebrat je někomu. Pospíšil neumí řídit. Lídr přijde a musí umět odmítnout. Říci ne. Lídr nemůže jet pouze na mediální vlně.

Významná část ODS viní Jiřího Pospíšila z rozvratu. Choval se příliš solitérně, dbal pouze o svůj mediální obraz. Nepomohl svým mocným kamarádům z byznysu, kteří se dostali do nesnází. Nesetkal se s nimi. Nechal je na holičkách. Šlo jen o komunikaci. Bojí se. Neumí jednat racionálně a nezná tři tahy dopředu. Často se chová hystericky, ustrašeně. Je při zdi. Neumí si zjednat respekt. Nerozumí reálným poměrům. Svět není černý ani bílý, ale barevný, má mnoho nuancí. Pospíšil je bohužel neumí rozpoznat.

Neumím si představit, že by Jiří Pospíšil hovořil s Ivem Rittigem, Tomášem Hrdličkou nebo jinými obdobnými lidmi. A bez diskuse s těmito hráči, ať se nám to líbí, či nelíbí, není možné být lídrem ODS. Obávám se, že by Pospíšil učinil stejnou fatální chybu jako pražský primátor Bohuslav Svoboda. Začal by kopat do vlastní strany, do vlastních lidí. Můžete činit cokoli, ale jakmile začnete kopat do svých lidí, ohrožovat je, vrátí se to jako bumerang.

Václav Láska zlikvidoval pražského primátora Svobodu. Stejný Láska mimochodem zastupuje Pospíšila. To je děsivá představa pro mnoho vlivných hráčů. Z těchto důvodů je téměř nemožné, aby Pospíšil byl předsedou ODS. Pokud by se to stalo, ODS by na tom sice preferenčně získala, ale vedlo by to k jejímu dalšímu rozkolu.

Něco jiného je eventuální post místopředsedy. Bylo by také dobré, kvůli uklidnění všech, aby Pospíšil veřejně deklaroval, že již nikdy nebude usilovat o post ministra spravedlnosti ani prosazovat své lidi, například Filipa Melzera. To by mohlo uklidnit část ODS a její šedé vlivové sféry. Část lidí v ODS je přesvědčena, že Pospíšil a Melzer chtěli kriminalizovat některé lidi z ODS. Důkazy sice nejsou a zní to absurdně, ale část vlivných členů ODS je o tom skutečně přesvědčená.