Polskou cestou míří do Česka až tisíce ukrajinských dělníků

Dostat do Česka legálně zaměstnance z Ukrajiny je stále složitější. Oproti Polsku, jež pracovní víza vyřídí často za týden, trvá českým úřadům legislativní kolečko i půl roku.

Východoevropským ekonomikám se nedostávají dělníci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Východoevropským ekonomikám se nedostávají dělníci. | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Východoevropským ekonomikám se nedostávají dělníci. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Výrazem „czeski film“ Poláci popisují nepřehlednou situaci, v níž se obtížně hledá smysluplné vodítko. Jako v „českém filmu“ si musejí připadat polské agentury práce, jež dodávají do Česka levné a spolehlivé pracanty z východu – Ukrajince. Zatímco se hospodářská a průmyslová lobby předhánějí, kolik jich potřebujeme, pro české firmy pololegální „polská ulička“ často jedinou možností, jak rychle přetáhnout zaměstnance. Na problém poukázal nedávný zásah ve firmě Rohlík.cz, během nějž policisté zadrželi 85 Ukrajinců, jež do Česka vyslala polská agentura práce.

Podle zjištění LN nejde o ojedinělý exces, byť oficiální statistiky neexistují. „Podle mého odhadu se k nám takto dostávají tisícovky cizinců. Polská cesta totiž pomáhá plnit pozice v českých firmách, na které dlouhodobě nemáme lidi,“ říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace poskytovatelů personálních služeb. Podobně to vidí i Radovan Burkovič, prezident Asociace pracovních agentur. „Kauzy jako Rohlík.cz budou pokračovat a dějí se denně po celé zemi. Jen se o nich neví tolik,“ dodává.

Rizikové přetahování

Na fakt, že polská cesta může být stále oblíbenější, upozorňuje i Hospodářská komora ČR. „Firmy trápí akutní nedostatek lidí, a dokud stát nezjednoduší zaměstnávání cizinců, mohou se podobné případy opakovat,“ míní mluvčí komory Miroslav Diro. Přetahování zaměstnanců z Polska je rizikové. Vyslání v rámci Evropské unie musí totiž probíhat na základě jasně daného vztahu mezi firmou a úkolem v cizí zemi, který zaměstnanec vykonává.

Přetahování zaměstnanců z Polska je rizikové. Vyslání v rámci Evropské unie musí totiž probíhat na základě jasně daného vztahu mezi firmou a úkolem v cizí zemi, který zaměstnanec vykonává.

Jenže mnoho Ukrajinců k nám míří s polským kontraktem rovnou, aniž by v Polsku předtím pracovali. Českým firmám proto hrozí, že Ukrajince s „polskými papíry“ odhalí kontrola cizinecké policie a najatí gastarbeitři skončí s výjezdním příkazem v pase. „Je to sice nelegální, ale vidím problém v české vládě, že to dlouhodobě neřeší. Proto to úplně neodsuzuji,“ upozorňuje Rezlerová.

Dostat do Česka legálně zaměstnance z Ukrajiny je ale čím dál složitější. Oproti Polsku, které pracovní víza vyřídí často během týdne, trvá českým úřadům legislativní kolečko i půl roku. Česku proto kvůli nedostatku dělníků v některých profesích hrozí, že se v mezinárodní konkurenci propadne. V čem Česko selhává? Jednoduše řečeno, je u nás ve srovnání s Polskem legální zaměstnávání Ukrajinců byrokraticky složité a také drahé.

Dvě možnosti

Dělník z Východu, který chce u nás získat práci, má dvě možnosti. Buď si o zaměstnaneckou kartu, která slučuje pobytové a pracovní povolení do jednoho, zažádá sám na českém zastupitelském úřadu, nebo musí doufat, že firma, pro kterou chce v Česku pracovat, dobrovolně vstoupila do programu „zvláštní režim Ukrajina“, který loni v srpnu vyhlásila vláda.

Dělník z Východu, jenž chce u nás získat práci, má dvě možnosti. Buď si o zaměstnaneckou kartu zažádá sám na českém zastupitelském úřadu, nebo musí doufat, že firma, pro kterou chce v Česku pracovat, dobrovolně vstoupila do programu „zvláštní režim Ukrajina“.

V prvním případě čeká Ukrajince souboj se systémem Visapoint. Jde o jakousi elektronickou frontu na žádosti o vízum, do níž je třeba se zapsat. Jenže pro registraci fungují speciální časová okénka a nikdo neví, kdy přesně se otvírají. Ve většině případů systém jen nahlásí, že jsou všechny termíny aktuálně obsazené. Žadatel tak musí strávit hodiny klikáním na příslušné tlačítko a doufat, že se mu formulář podaří do Visapointu protlačit. Nebo si zaplatit firmu, která za úplatu nabízí, že jeho žádost v digitální frontě posune.

Volit může i cestu podání žádosti přes firmu, která je shromažďováním formulářů pověřena ministerstvem zahraničí. Pak si ale kromě standardního poplatku ve výši 35 eur musí připravit i platbu agentuře, která obnáší 500 hřiven (asi 470 korun). Neprůchodný systém měl zlepšit speciální vládní program pro Ukrajinu. V něm se stát snaží lépe spárovat nabídku s poptávkou. Firmy, jež nabízejí volná místa Ukrajincům, registruje přímo ministerstvo průmyslu, odpadá tak nutnost každé místo hlásit na úřadu práce.

O větší flexibilnosti nemůže ale být řeč. Úřady nápor žádostí nestíhají vyřizovat. Zatímco po spuštění systému se vyřizovaly do týdne, dnes se na „zrychlené“ vízum a povolení pro práci v Česku čeká dle oficiálních údajů ministerstva zahraničí 99 dnů. Třeba Hospodářská komora ale udává až půl roku.

Flexibilnější přístup

Na cestě jsou již posily. Do přetíženého konzulátu ve Lvově zamíří v létě čtyři konzulární pracovníci, dalších jedenáct nových systematizovaných míst vznikne také na odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra, které vydává doklady potřebné pro práci v Česku. Systémová změna se však žádná nechystá. Přístup polských úřadů je oproti tomu mnohem flexibilnější. Zatímco v Česku úřady práce měsíc testují, zda dané místo nelze obsadit Čechem nebo jiným občanem EU, v Polsku mnohdy stačí, když firma potvrdí úmysl zaměstnat občana třetí země.

Přístup polských úřadů je mnohem flexibilnější. Zatímco v Česku úřady práce měsíc testují, zda dané místo nelze obsadit Čechem nebo jiným občanem EU, v Polsku mnohdy stačí, když firma potvrdí úmysl zaměstnat občana třetí země.

„Jedná se o výrazně jednodušší postup, protože odpadá několikaměsíční čekání na vydání pracovního povolení,“ popisuje Jakub Karfík, český velvyslanec ve Varšavě. A zatímco z českých konzulátů odchází žádost ke schválení na ministerstvo vnitra, v Polsku mají pravomoc vyřizovat dlouhodobá pracovní víza rovnou konzulové. „O žádostech je rozhodováno v kratších lhůtách, obvykle do týdne od uhrazení správního poplatku,“ dodává Karfík.

O výrazné asymetrii při získávání gastarbeitrů z Ukrajiny svědčí i čísla. Zatímco Polsko loni vydalo občanům Ukrajiny více než milion víz, „zrychleným“ českým programem pro Ukrajinu od loňského srpna dosud prošlo 4735 uchazečů.

Ukrajinci v Česku

  • 150 tisíc Ukrajinců žije v Česku.
  • 110 tisíc jich má v ČR trvalý či přechodný pobyt.
  • 81 209 Ukrajinců mělo ke konci loňského roku v Česku trvalý pobyt, dalších 29 036 přechodný.
  • Na 140 tisíc volných míst potřebují aktuálně obsadit zaměstnavatelé v ČR.
  • Základní profese: Montážní dělníci, skladníci, obsluha vysokozdvižných vozíků, řidiči nákladních vozidel
  • Odborné dělnické profese: Svářeči, obráběči, seřizovači, barvíři, švadleny, tiskaři, čalouníci
  • Další profese: Pekaři, pěstitelé, zpracování masa

Režim Ukrajina

  • Loni v létě byl spuštěn vládní program režim Ukrajina, který měl pomoci rychle dostat do Česka ukrajinské zájemce o práci.
  • Firmy, které nabízejí volné pozice, se registrují při ministerstvu průmyslu. Z jejich nabídky si pak místo vyberou Ukrajinci a v rámci speciálního režimu si zažádají o vystavení zaměstnanecké karty. Odpadá tak nutnost elektronické registrace přes systém Visapoint a individuální hledání pracovního místa z databáze ministerstva práce.
  • K 13. březnu 2017 bylo do režimu zařazeno celkem 4735 uchazečů (od 361 společností). Problémem je, že vyřízení žádostí trvá nicméně několik měsíců, klidně i půl roku. Za celý letošní rok by měl program zvládnout 8300 žádostí.
  • Firmy by přitom uvítaly i zněkolikanásobení počtu žádostí. Zdroj: Ministerstvo vnitra, MZV, AMSP, Hospodářská komora ČR.



Počet příspěvků: 1, poslední 5.4.2017 02:08 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.