Přání smrti nepatří do politiky
Český prezident svými názory a činy, jež jsou na rozdíl od většiny politiků téměř vždy ve vzácném souladu, prakticky od zvolení v březnu 2013 silně rozděluje společnost. A nebude tomu jinak další dva roky, kdy na jaře 2023 do křesla prezidenta republiky usedne někdo jiný. Miloš Zeman na sebe naposledy výrazně upoutal pozornost v neděli 25. dubna postojem k česko-ruskému konfliktu, který vyvolala zpráva Bezpečnostní informační služby o zapojení ruských tajných agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích v roce 2014.
Zhruba polovina občanů Miloše Zemana považuje za příkladného patriota hájícího české národní zájmy, zbytek ho má za zaplaceného vyběhavače ruských a čínských projektů různého druhu |
Zhruba polovina občanů Miloše Zemana považuje za příkladného patriota hájícího české národní zájmy, zbytek ho má za zaplaceného vyběhavače ruských a čínských projektů různého druhu. Lidé, kteří českého prezidenta nenávidí, se nemohou dočkat, až opustí nejen politickou scénu, ale jsou i tací, kteří by ho nejraději viděli mrtvého.
Přát někomu smrt přitom není lidským ani demokratickým řešením politické situace, navzdory tomu se sociální sítě dlouhá léta hemží nenávistnými vzkazy, které si přejí, aby Miloš Zeman zemřel. A Facebook či Twitter tyto projevy toleruje. Samolepku z pražského Újezdu mohou příznivci prezidenta alespoň seškrábat.