Politické elity jsou odtržené i od technologického vývoje

V poslední době se často hovoří o moderních technologiích. Například o Facebooku, blockchainu či o samořiditelných autech. Otázkou je, které téma, jemuž se dnes věnují texty o technologickém vývoji, bude za rok či dva zase šokovat.

Petr Pietraš 20.7.2018
Politici a moderní technologie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Politici a moderní technologie. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Politici a moderní technologie.

S nárůstem milionů uživatelů, jejichž osobní data zneužila firma Cambridge Analytica, která je nyní v insolvenčním řízení, rostlo i rozhořčení nad Facebookem. Přes noc přestal být moderní technologickou společností, jež umožňuje kontakt s přáteli nebo se lze s minimálními náklady prezentovat – od místního kadeřnictví po kandidáty na vrcholné politické posty –, a stal se z něj nepřítel demokracie.

Ovlivňování voličů, ruská manipulace amerických voleb a zneužití osobních dat jsou jen některá obvinění, jimž čelí zakladatel a šéf Facebooku Mark Zuckerberg. Nejeden politik najednou zjistil, že oslavovaná cílená reklama se v politickém kontextu a při důsledné aplikaci stává manipulující propagandou. Prodej osobních dat však byl donedávna běžný a zdrojem příjmů, a proto není třeba mluvit o krádeži.

Cambridge Analytica a podobné firmy se svou činností netajily, ale poskytovaly ji každému, kdo o ni měl zájem, a to i po vítězství Donalda Trumpa

Například podle lajků dané hudby, oblíbeného nápoje nebo značky auta lze relativně přesně určit pohlaví a politické zaměření uživatele. U mnoha profilů jsou lajky vidět zvenku a někteří uživatelé poskytují až 500 dodatečných informací. Rovněž není zřejmé, proč se z nového způsobu analýzy dat stal skandál – shromažďování informací a jejich vyhodnocování má totiž v demokracii dlouhou historii.

Již koncem padesátých let 20. století si ve Velké Británii politické strany najímaly reklamní agentury, které měly voliči prezentovat jejich poselství. V devadesátých letech byly běžné průzkumy a jejich vyhodnocování specializovanými firmami. O deset let později se politické elity už zcela spoléhaly na doporučení externích poradců a jejich interpretaci dat. Cambridge Analytica a podobné firmy se svou činností netajily, ale poskytovaly ji každému, kdo o ni měl zájem, a to i po vítězství Donalda Trumpa.

Využité možnosti

Stejně jako se láska může změnit v nenávist, čelí Facebook emotivnímu útoku. Dosud tolerovaný prodej dat či šíření nenávistných obsahů a dezinformací jsou najednou problematické a společensky škodlivé. Co bylo v případě Baracka Obamy nástrojem k politické komunikaci, se u Trumpa změnilo ve volební manipulaci. A Zuckerberg přestal být géniem, ale nedostudovaným informačním žralokem, který ztratil nad svým produktem kontrolu.

Jeden a půl roku po prezidentských volbách v USA a rozsáhlém zpravodajství o Cambridge Analytica, která nevynechala jedinou příležitost své zásluhy veřejně vyzvedávat, překvapuje míra rozhořčení politických a mediálních elit. Facebook nebyl zneužit, ale naopak byly využity jeho možnosti.

Facebook zareagoval přechodem do krizového režimu, Zuckerberg provedl sebekritiku a slíbil nápravu. Skandál ale především ukázal, že problémem nejsou nedostatky, na které internetoví kritici již dlouho upozorňují, ale že Facebook nezná společenské dopady svého působení. Navíc jeden a půl roku po prezidentských volbách v USA a rozsáhlém zpravodajství o Cambridge Analytica, která nevynechala jedinou příležitost své zásluhy veřejně vyzvedávat, překvapuje míra rozhořčení politických a mediálních elit. Facebook nebyl zneužit, ale naopak byly využity jeho možnosti.

Zuckerberg několikrát při slyšení v Kongresu USA vysvětloval, že hlavním zdrojem příjmů Facebooku je reklama, a připomínal, že uživatelé se přihlašují dobrovolně. Neznalost zákonodárců, jak Facebook funguje, byla nepřehlédnutelná a zpočátku nervózní Zuckerberg si s nimi snadno poradil. Politický Washington ukázal, že nezná Silicon Valley, a nakolik jsou neslučitelné myšlenkové světy obou pobřeží USA. Otázkou proto je, které téma, jemuž se dnes věnují články a blogy o technologickém vývoji, bude za rok či dva šokovat.

Návrat identity

Další moderní technologií, o níž se mluví, je blockchain. Podle české Wikipedie jde o speciální druh distribuované decentralizované databáze uchovávající neustále se rozšiřující počet záznamů, které jsou chráněny proti neoprávněnému zásahu. Všechny transakce jsou zaznamenány a v kombinaci s kryptografií nabízejí bezpečnost a anonymitu.

Bezpečnost, snížení nákladů a efektivita jsou klíčové nejen pro kryptoměny, ale i pro tradiční banky, pojišťovny a mnoho dalších odvětví. V současnosti je na celém světě více než 65 milionů lidí na útěku, kteří po opuštění původního domova často ztratí doklady, dokumenty o vzdělání nebo identity. Jejich životopis je neověřitelný, a proto si například nemohou otevřít bankovní konto. Blockchain by jim mohl pomoci vrátit identitu a ulehčit začátek v novém prostředí.

V současnosti je na celém světě více než 65 milionů lidí na útěku, kteří po opuštění původního domova často ztratí doklady, dokumenty o vzdělání nebo identity. Jejich životopis je neověřitelný, a proto si například nemohou otevřít bankovní konto. Blockchain by jim mohl pomoci vrátit identitu a ulehčit začátek v novém prostředí.

Radnice v texaském Austinu chce vyzkoušet, jak by blockchain mohl pomoci bezdomovcům. Pokud by byl některý objeven v bezvědomí, poskytl by základní informace o něm či o jeho zdravotních potížích – kde byl naposledy ošetřen nebo na jaké léky je alergický.

Do uprchlických táborů v Jordánsku u syrských hranic dodává potraviny i Světový potravinový program OSN (WFP). Poté, co si někteří uprchlíci obstarali více identit nebo potraviny pro ně skončily na černém trhu, WFP je začala rozdělovat na základě jejich oční duhovky, jež je jednoznačně identifikovatelná, a ve spojení s blockchainem odstraňuje zbytečnou byrokracii a zabraňuje zneužití.

S možností zneužití se potýkají i automobilky, které vyvíjejí samořiditelná auta, jejichž slabinou je spojení s internetem a vzájemná komunikace – mohou je napadnout hackeři a manipulovat jimi. Zabránit by tomu měl blockchain, například stuttgartský výrobce sportovních vozů Porsche jej hodlá do roku 2021 zavést do všech svých aut.

Blockchain by měl nahradit jejich dálkové otvírání, umožnit majiteli určit, kdo jeho vůz smí používat, či jej na dálku otevřít poštovnímu doručovateli, který zásilku uloží do zavazadlového prostoru. Díky blockchainu se zjednoduší a zrychlí platba mýtného, dobíjení na elektrických stanicích nebo parkování.

Zveřejňování genetických testů

Americký molekulární biolog George Church a jeho firma Nebula Genomics nabízejí zájemcům analýzu jejich DNA a usilují, aby se tohoto projektu zúčastnilo co nejvíce lidí, z čehož by mohli finančně profitovat. Zhruba pět procent narozených dětí totiž má nějakou dědičnou chorobu, čemuž by se v mnoha případech dalo předejít, kdyby byla známá jejich DNA. Genetická vada nevede automaticky k nemoci, ale pokud oba rodiče mají stejnou, nemoc se projeví.

Mnoho lidí považuje zveřejnění svých genetických testů za zásah do soukromí, a proto je odmítají. Pomoci by mohl blockchain – jeho spojením s genetickou analýzou by bylo možné zabránit zneužití a zjednodušit platbu.

Genetická struktura také ovlivňuje účinnost léků. U některých nemocí by se pro lékaře výrazně zlepšila možnost preventivních opatření, kdyby znali genetická rizika svých pacientů, přičemž analýzy jejich DNA by bylo možné za poplatek nabízet komerčnímu i výzkumnému trhu. Čím větší by byly datové banky, tím vyšší by byl i přínos vědě.

Mnoho lidí však považuje zveřejnění svých genetických testů za zásah do soukromí, a proto je odmítají. Pomoci by mohl blockchain – jeho spojením s genetickou analýzou by bylo možné zabránit zneužití a zjednodušit platbu. Kvůli obavám z krádeží vědeckých výsledků podléhá výzkum, zejména ve farmaceutickém průmyslu, přísným bezpečnostním opatřením. Blockchain, jehož záznam nelze zpětně změnit, by mohl přinést několik zlepšení.

Například by zaznamenával, kdy a kde se odehrál nějaký experiment nebo objev, či by zlepšil vědeckou komunikaci – z větší transparentnosti by měli prospěch i vědci, protože se občas o práci svých kolegů dozvídají až po zveřejnění jejích výsledků – často úspěšných – v odborných časopisech. V případě neúspěšných výsledků by se díky záznamu na blockchainu mohli jejich následovníci vyhnout chybám v minulosti.

Paralelní ekonomika

Blockchain by také mohl zjednodušit ověřování diplomů a dokumentů, ušetřit náklady na logistiku kontejnerů putujících po celém světě a doložit původ diamantů, jimiž se často platí při nelegálních obchodech se zbraněmi. V budoucnu bude možné určit původ a cestu potravin k zákazníkovi a umožnit přímé spojení s dodavatelem bez prostředníků.

Díky bezpečnosti a transparentnosti by mohl blockchain v budoucnu ukončit dosavadní postavení platforem, jako je Uber – monopolního mezičlánku mezi poptávkou a nabídkou. Z dlouhodobého hlediska může díky němu vzniknout paralelní ekonomika a na ni napojený právní systém.

Google, Facebook, eBay, Spotify, Amazon, PayPal, Uber, Airbnb nebo letenkové a cestovní portály zatím vydělávají díky monopolnímu postavení. Platformy, které zprostředkovávají dopravu (Uber), ubytování (Airnbnb) nebo poslech hudby (Spotify), inkasují provize, aniž by vlastnily auta, hotely či nahrávací studia. Díky bezpečnosti a transparentnosti by však mohl blockchain v budoucnu ukončit jejich dosavadní postavení – monopolního mezičlánku mezi poptávkou a nabídkou. Z dlouhodobého hlediska může díky němu vzniknout paralelní ekonomika a na ni napojený právní systém.

Blockchainové záznamy sice nelze zpětně změnit, ale je možné je doplnit třeba komentáři. Vědci z Technické univerzity v Cáchách a z Goethovy univerzity ve Frankfurtu nad Mohanem odhalili v blockchainu bitcoinu ilegální obsah – odkazy na webové stránky s dětskou pornografií. Z blockchainu se také může stát nástroj kontroly v diktaturách.

Zkrácení doby dopravy

Další oblastí, o které se diskutuje, a jež neustále překvapuje, je doprava. Dopadů spojených se samořiditelnými auty je mnoho – od poklesu dopravního provozu přes odstranění zácp a zvýšení pohodlí až po ztrátu zaměstnání řidičů. V současnosti testuje BMW v Nashvillu ve státě Tennessee předplatné pro sdílené automobily – od 2000 dolarů lze používat vybrané modely BMW pomocí aplikace v mobilním telefonu. Natankované auto doveze na stanovené místo pracovník BMW, přičemž měsíční poplatek obsahuje pojištění, servis a pomoc při poruše.

Čím dále od centra a dopravních spojení, tím nižší jsou ceny a delší doba dopravy za prací, vzděláním nebo institucemi ve středu měst. Samořiditelná auta by ji měla zkrátit, protože jejich sdílení a vzájemná komunikace zklidní provoz, odstraní zácpy a čekání.

Automobilky Porsche, Mercedes a Cadillac mají nebo připravují podobné projekty. Nikoli však především proto, aby rozšířily své služby, ale aby zjistily reakci zákazníků, až budou zavedena samořiditelná auta, která přijedou samostatně na určené místo, a navíc zásadně ovlivní vývoj měst, cenu nemovitostí a způsob života.

V důsledku růstu cen nemovitostí a nájmů se zvětšují obydlené oblasti okolo velkoměst. Čím dále od centra a dopravních spojení, tím nižší jsou ceny a delší doba dopravy za prací, vzděláním nebo institucemi ve středu měst. Samořiditelná auta by ji měla zkrátit, protože jejich sdílení a vzájemná komunikace zklidní provoz, odstraní zácpy a čekání. Navíc se pasažéři nebudou soustřeďovat na provoz, ale mohou začít pracovat – projít e-maily, sledovat zprávy nebo se účastnit porad díky videokonferencím. Pobyt v autě bude považován za pracovní dobu.

Takové dojíždění do práce se projeví v cenách nemovitostí. I obydlené oblasti s hezkou přírodou a vysokou kvalitou života, ale hodinu a více vzdálené od centra se stanou přitažlivé a jejich cena poroste.

Washington versus Praha

Moderní technologie se objevují i v podzemí. První oficiální povolení získal projekt tunelu – jedna z aktivit amerického podnikatele Elona Muska –, jenž by měl spojit Washington s New Yorkem. V prvním stadiu má být vybudován 56kilometrový úsek spojující Washington s Baltimorem a cesta má trvat 15 minut. Musk, známý nedodržováním termínů, předpokládá, že pokud dostane všechna potřebná povolení, tunel bude proražen za 12 až 20 měsíců. První cestující by mohli být přepraveni po roce 2020.

Zatímco Musk razí ve Washingtonu tunel pro dopravu v budoucnu, Praha si platí studie o technologii z 19. století

Politické elity zřejmě nejsou odtržené jen od ostatní společnosti, ale i od technologického vývoje, což neplatí pouze pro americké zákonodárce. Například pražský magistrát si nechal vypracovat analýzu prodloužení metra C z Letňan do Čakovic. Trasa o délce 3,5 kilometru a třech stanicích by měla přijít na 16 miliard korun a její výstavba trvat dvanáct let. Zatímco Musk razí ve Washingtonu tunel pro dopravu v budoucnu, Praha si platí studie o technologii z 19. století.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Petr Pietraš

Petr Pietraš. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články