Politici hodlají stanovit jasný mantinel pro lichvu

Nejvyšší soud určil v judikátu 60procentní úročení úvěru ročně za nemravnou hranici. Zákonná mez ale neexistuje. Proto chce na jaře vládní ČSSD poslaneckou novelou navrhnout, aby lichvou byly úroky přesahující dvojnásobek běžných sazeb srovnatelných půjček. S regulací souhlasí i premiér Andrej Babiš (ANO). Nikoli však resort financí.

Půjčka (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Půjčka (ilustrační foto) | foto: Lidové noviny
Půjčka (ilustrační foto)

Spouštěčem vládního tažení proti lichvě byl loňský příběh z Ostravy. Tamní krajský soud v jednom konkrétním případě rozhodl, že roční úrok 114,5 procenta u nebankovní půjčky lichvou nebyl, a klient věděl, co dělá. Politici se s takovým závěrem neztotožnili a od té doby hledají, jak problém rozseknout. Aktuálního tahu se zhostila vládní ČSSD.Navrhne, aby lichvou byly úroky, které přesáhnou dvojnásobek běžných sazeb srovnatelných půjček.

„Neexistují jasná pravidla pro posouzení, kdy už podmínky, zejména výše úrokové sazby, přesahují společensky akceptovatelnou mez. Takové opatření dále posílí stávající – zjevně nedostatečnou – ochranu osob, které se z nejrůznějších důvodů ocitají v tíživé životní situaci a ‚naskakují‘ na absurdní podmínky některých predátorů úvěrového trhu,“ sdělil LN předseda sociálnědemokratických poslanců Jan Chvojka. Návrh hodlá předložit v průběhu jara jako poslaneckou novelu.

Pravidlo by nebylo nepřekročitelné, protože co je lichva, ve výsledku stanovují soudy a vždycky by záleželo i na konkrétních okolnostech. Stanovil by se tak ale jasný mantinel, který chybí. Existuje sice judikát Nejvyššího i Ústavního soudu, který hovoří o nepřiměřeném protiplnění, když úroky přesáhnou 60 procent hodnoty půjčky, ale české právo není precedentní.

Zevrubná analýza

S potřebou regulovat nemravně drahé půjčky, na nichž jsou biti lidé ve svízelné životní etapě, souhlasí ipremiér Andrej Babiš (ANO). Současně však upozorňuje, že je třeba změny ošetřit opatrně, aby nevznikla šedá zóna, v rámci níž budou nachytaní klienti trpět ještě více. Patřičný návrh očekává od ministerstva financí. Připomínky resortu se dají případně zapracovat do Chvojkova návrhu, schvalovací pyramida u poslaneckých novel je méně robustní než u vládních – bylo by to tedy rychlejší.

Premiér Babiš na to konto už loni na jaře nařídil ministerstvu financí, aby spolu s resorty vnitra a spravedlnosti připravilo zevrubnou analýzu. Sám pak přišel s návrhem na zastropování úrokových sazeb či celkových nákladů půjčky, ale vláda to odmítla kvůli obavě, že výsledkem bude zbytnění šedého trhu.

„Na Slovensku mají k tomu regulaci s referenční sazbou, která se aktualizuje,“ řekl LN premiér. Referenční sazba znamená, že se zjišťuje, za jakých podmínek banky běžně půjčovaly v daném období. Je to právě ten moment, který zkoumal i Nejvyšší soud ve zmíněném verdiktu, v němž pranýřoval o 60 procent prodraženou půjčku.

„Úroková míra u úvěrů poskytovaných bankami činila v době uzavření smluv o půjčce 9 až 15,5 procenta ročně. Vzhledem k tomu, že dohodnutá výše úroků téměř čtyřnásobně přesahovala horní hranici obvyklé úrokové míry, je odůvodněn právní závěr, že šlo o ujednání, jež je v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatné,“ uvádí rozsudek z roku 2004.

Loňský ostravský případ však ukazuje, že bez přesnějšího zákonného vymezení nezajišťuje nález Nejvyššího soudu všem stejný přístup. V době, kdy si ostravský klient vzal žraločí úvěr, činila běžná sazba zhruba 15 procent. Premiér Babiš na to konto už loni na jaře nařídil ministerstvu financí, aby spolu s resorty vnitra a spravedlnosti připravilo zevrubnou analýzu. Sám pak přišel s návrhem na zastropování úrokových sazeb či celkových nákladů půjčky, ale vláda to odmítla kvůli obavě, že výsledkem bude zbytnění šedého trhu.

Náročné posuzování

Komunisté sdílejí postoj premiéra – regulace lichvy ano, ale s důkladným rozmyslem, aby nepřinesla víc škody než užitku. „Mezerou je stínová ekonomika a otázka růstu příslušenství dluhu. Rozdíl je i mezi rychlými penězi a dlouhodobou půjčkou; možná by to chtělo různé koeficienty. Při postihu lichvy jde často o rozhodování soudů – v některých zemích řeší přiměřenou cenu peněz judikáty,“ vypočítal LN poslanec KSČM a ekonomický expert strany Jiří Dolejš, jaké proměnné je třeba vzít do úvahy.

Experti upozorňují, že „běžnost“ úroku a „srovnatelnost“ úvěru se bude v praxi náročně posuzovat; vždycky rozhoduje úvěrová historie klienta a jeho platební schopnosti

Předseda poslanců ČSSD Chvojka se podle svých slov rozhodl pro dvojnásobnou hranici ročního úroku po konzultaci s odborníky z dluhových poraden. Tito experti současně upozorňují, že „běžnost“ úroku a „srovnatelnost“ úvěru se bude v praxi náročně posuzovat; vždycky rozhoduje úvěrová historie klienta a jeho platební schopnosti.

„Jelikož zákon o spotřebitelském úvěru předpokládá, že úvěrové společnosti staví podnikání na odpovědném přístupu ke klientovi – tedy na splácení úvěrů, ne na nesplácení –, musí se i úroková sazba přizpůsobit bonitě dané konkrétní skupiny. Nedokážu si představit jednu centrálně stanovenou maximální sazbu obvyklou pro všechny klienty bez rozdílu,“ řekl LN David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.

Tento problém by se měl v praxi odbourat tím, že to bude vždy soud, jenž rozhodne, jestli lichva byla, či nebyla. Právě soud zohlední, zhodnotil-li poskytovatel úvěru klientovy možnosti a nedal-li mu úvěr při plném vědomí, že splácení nezvládne a poskytovatel se pak zahojí na exekuci. Trh s nebankovními půjčkami, kde se mnohonásobná předražení úvěru vyskytují, už se nedávno poměrně dramaticky usměrňoval. Od března 2017 spadli nebankovní poskytovatelé pod dohled České národní banky (ČNB), do té doby jim stačilo živnostenské oprávnění.

Sociální úvěr

Kuratela ČNB přinesla mnohem přísnější nároky – zájemci o licenci museli a musejí mít 20 milionů základního kapitálu, prokazatelný původ peněz a čistý štít vedení firmy; navíc se u každého žadatele o půjčku musí řádně zkontrolovat, že ji se svými příjmy a výdaji zvládne. To bývalo hlavní vějičkou v reklamách žraločích úvěrů: „Banka vám nechce půjčit? My to rádi uděláme.“ Anonce už nedodaly, že banky to nedělají, protože by byly elitářské, ale protože bonitu žadatelů prověřují.

Licence a dohled od ČNB trh nebankovních poskytovatelů zásadně pročistily. Než novela vstoupila předloni v platnost, existovalo zhruba 55 tisíc firem, jež se živily rychlopůjčkami. Teď je jich 87 a většina ze zmíněných desítek tisíc to ani s žádostí o licenci nezkusila, zájemců bylo sto čtyři. To však neznamená, že ostatní zanikly – část se přestěhovala právě do šedé zóny. Kvůli tomu teď ČNB další zásahy nedoporučuje.

Sociální úvěr by také bylo nutné nastavit zákonem – vybrané banky by jej poskytovaly výhradně ve specifikovaných případech za jasně stanovených podmínek a v neziskovém režimu. Tím by se lépe předešlo, že se nemajetní lidé dostávají do rukou lichvářů.

„K možnosti ‚zastropování‘ nákladů spotřebitelských úvěrů, ať už prostřednictvím stanovení maximální možné výše úrokové sazby, či RPSN, zastává ČNB negativní stanovisko, neboť tato regulace by nebyla pro trh a ve svém důsledku ani pro spotřebitele prospěšná. Další regulace uvedeného typu by mohla způsobit přesun části poskytovatelů úvěrů mimo regulovaný trh, což ve svém důsledku může mít mnohem větší negativní dopady,“ uvedla mluvčí ČNB Denisa Všetíčková. Konečné rozhodnutí bude však na politicích.

Dle Šmejkala by účelnější než stropy na lichvu bylo zavedení takzvaných sociálních úvěrů, protože se vždy najdou lidé, kteří si bez půjčky neporadí, a když jim nepomůže banka, obrátí se jinam: „Co má dělat samoživitelka s dětmi a nekontaktní rodinou, když se musí přestěhovat a zaplatit kauci, když se rozbije lednice v létě či topení v zimě?“

Sociální úvěr by také bylo nutné nastavit zákonem – vybrané banky by jej poskytovaly výhradně ve specifikovaných případech za jasně stanovených podmínek a v neziskovém režimu. Dle Šmejkala by se tak lépe předešlo, že se nemajetní lidé dostávají do rukou lichvářů.

Strop na lichvu má odpůrce

Termín lichva už se používá od starověku. Přesná povaha aktivit takového lichváře a míra jeho společenského vyčlenění se v průběhu staletí měnily, ale jedno měly vždy společné. Profese se pohybuje nebezpečně blízko šedé zóny, kam žádný zákon nedosáhne. Právě z obavy, aby se lichva nerozbujela, odmítá gesční ministerstvo financí politické ambice nasadit na úroky nebo celkovou cenu dluhu – RPSN – zákonný strop. Potřeba lidí rychle si vypomoci do výplaty nebo při nenadálém výdaji tím nezmizí, na rozdíl od legální možnosti úvěru pro klienty se špatnou bonitou.

„Regulace ceny spotřebitelských úvěrů by ve svém důsledku problém neférového úvěrování neomezila, pouze by jej přesunula ze zóny legálního a státem dohlíženého podnikání do zóny ilegální, ke skutečným lichvářům, pro které neplatí žádná pravidla,“ sdělil LN Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva financí.

Kontraproduktivní další omezení

Sociální demokraté, konkrétně předseda jejich poslaneckého klubu Jan Chvojka, chtějí během léta předložit novelu, která by strop na úroky zaváděla. Podle představ oranžových by se za lichvu zpravidla považoval více než dvojnásobek běžných sazeb u srovnatelných půjček. Zájem regulovat lichvu má i premiér Andrej Babiš (ANO) i provládní komunisté a minimálně premiér očekává návrh regulace od ministerstva financí.

Nedočká se – podle resortu už zásadní zkultivování trhu s nebankovními půjčkami přinesla dva roky stará novela zákona o spotřebitelském úvěru; další omezení by byla kontraproduktivní, protože podle ministerských podkladů výše úroku nežene lidi do dluhové či rovnou exekuční pasti.

„Z analýz a diskusí vyplynulo, že hlavní příčina problémů zadlužených lidí, přičemž zhruba 890 tisíc osob je v exekuci, nespočívá ve výši úroků, ale v tom, že v minulosti byla oblast úvěrů velmi málo regulována. Zákony umožňovaly, aby se dlužná částka navyšovala o vysoké smluvní sankce a nepřiměřené odměny advokátů, exekutorů a podobně, což mělo za následek ohromný nárůst příslušenství nesplácených dluhů,“ dodal Vojtěch.

Většina smutných příběhů tak pochází a přechází do dnešních dní z dob, kdy ještě novela neplatila, a bylo běžné, že za pětitisícovou rychlopůjčku ručil člověk rodinným domem. Poskytovatel mu peníze často dával s plným vědomím, že nezvládne splácet a dům změní majitele. Těmto dlužníkům už zákonné zastropování lichvy nepomůže. Ministerstvo spravedlnosti ale pro ně chystá novelu insolvenčního zákona, aby ti, kdo se ke svým problémům postaví čelem, snáze dosáhli bezdlužného stavu.

Špatná cesta

Ministerstvo ke svým závěrům dospělo poté, co mu začátkem loňského roku zadal úkol Babiš – bylo to v reakci na jeden ostravský příběh, v němž krajský soud rozhodl, že úročení 114 procenty znaky lichvy nenaplnilo a klient věděl, co podepisuje. Soudy se sice většinou přiklánějí k názoru, že čtyřnásobek obvyklých tržních sazeb už odporuje dobrým mravům a nadměrně obohacuje jednu stranu na úkor druhé (neboli že jde o lichvu), ale ustálené pravidlo není, protože v zákoně pro to není opora.

Česká národní banka (ČNB), která bdí nad licencovanými subjekty, sdílí postoj ministerských úředníků a zástupců dluhových poraden: nasadit strop na úroky nebo RPSN není dobrá cesta. Od loňského června naplno účinkuje novela, která nebankovní poskytovatele úvěrů nahnala pod dohled ČNB a nastavila přísná pravidla – efekt je doložitelný čísly. Z asi 50 tisíc firem, co se takto živily, zbylo necelých devadesát.

Nějaké stropy už navíc platí od konce roku 2016 – zastropování nákladů na předčasné splacení úvěru, úroků z prodlení, smluvních pokut nebo sankčních nákladů. Kdo chce půjčovat, musí si pořádně prověřit, že klient se svými příjmy a výdaji půjčku zvládne. Když to odbude nebo úmyslně přehlédne, výsledkem už není vydražení domu, ale ustanovení, že smlouva je od začátku neplatná a člověk splatí jenom jistinu – tedy částku, kterou si půjčil, bez úroků nebo poplatků. Vládní a provládní politici i tak považují osekání mimobankovních půjček za nedostatečné.

Sociální demokraté navrhují úrokový lichvářský strop jako jedno z balíku opatření, která společně mají dosáhnout žádoucího cíle. Tím je podle levice větší ohled na návrat dlužníka do normálního života než na umoření dluhu vůči věřiteli. Zbylé čtyři změny spočívají v úpravě institutu oddlužení, aby ho mohlo využít podstatně víc lidí – cíl je shodný s ministerstvem spravedlnosti, ale konkrétní provedení se může lišit.

Další změnou podle ČSSD má být pravidlo jeden dlužník – jeden exekutor, zvýšení takzvaných nezabavitelných částek, na které ani exekutor nesmí sáhnout, a dluhová amnestie neboli generální pardon na vlekoucí se závazky do sta tisíc korun.

Každý desátý Čech měl zkušenost s exekucí

  • 863 tisíc Čechů mělo loni dle dostupných dat zkušenost s exekucí. Loni na jaře to představovalo meziroční nárůst o 31 tisíc lidí. Znamená to, že v pasti uvízl každý desátý Čech starší 15 let.
  • 0,5 milionu lidí z celkového počtu čelilo mnohačetné exekuci, měli jich na kontě tři a více; 151 tisíc lidí pak má víc než deset exekucí.
  • Deset tisíc korun je maximální částka, již dluží polovina ze zasažených klientů. Z toho vyplývá, že se do problémů dostali kvůli nízké půjčce s vysokými náklady a většinu peněz jim spolykají úroky a poplatky.
  • 60 procent úroku z výše úvěru je podle judikátu Nejvyššího soudu možné považovat za rozporné s dobrými mravy, pročež je pak smlouva dle občanského zákoníku neplatná. Zákonné vymezení hranice, kde začíná lichva, ale neexistuje, a proto neexistuje ani jednotné posuzování.
  • 87 nebankovních poskytovatelů úvěrů zůstalo na trhu poté, co i tento segment přešel pod dohled ČNB. Před povinností mít licenci jich působilo odhadem 55 až 60 tisíc.

Počet příspěvků: 1, poslední 15.1.2019 06:15 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.