Politici chtějí mít ČEZ pod větší kontrolou

Generální ředitel ČEZ býval považován za nejmocnějšího muže v zemi, který má otevřené dveře k ministrům i lídrům politických stran. Jenže teď vládní politici přišli s plánem, který ve vedení firmy kotované na burze jistě vyvolal pozdvižení. Stát, který je většinovým vlastníkem ČEZ, by se totiž podle nich měl jako většinový vlastník začít chovat.

Budova ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Budova ČEZ | foto: Vojtěch ŠeredaLidovky.cz
Budova ČEZ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Propad ceny akcií o čtyřicet procent, neplánovaná odstávka tří bloků v Dukovanech kvůli neprůkazným snímkům, nevydařené investice na Balkáně a plán na nákup německého hnědouhelného dolu jsou čtyři největší důvody, proč se schyluje k tomu, že stát začne více kontrolovat energetický gigant ČEZ. S návrhem, aby si koalice lépe ohlídala, do čeho investuje a jak se klíčová společnost rozvíjí, přišli lidovci.

„Stát je většinovým vlastníkem ČEZ a musí se jako vlastník začít chovat. Jasně si s vedením společnosti říct, co potřebuje česká ekonomika, jaké se plánují akvizice, jaké jsou trendy v nových technologiích. Jinak se vytváří prostor pro politikaření a občané mají v souvislosti se společností ČEZ tendenci přemýšlet, jestli některá rozhodnutí nejsou v tom či onom zájmu,“ říká první místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Fungovat to má tak, že se jednou za čtvrt roku sejdou zástupci koalice, členové dozorčí rady nominovaní za stát a vedení energetické firmy na několikahodinovou poradu, kde se klíčové otázky proberou. Stát coby vlastník bude chtít vědět, že firma myslí dopředu a za dvacet let nezjistí, že zaspala trendy a investovala do ztrátových podniků. A na příští schůzce se pak vyhodnotí, jestli manažerský tým řídí společnost vytyčeným směrem.

Zástupci státu jen do počtu

„Nejde nám o to, vyvolávat debatu o personálních výměnách. Jde o to, že ministerstvo financí coby zástupce akcionáře nemá v dozorčí radě většinu. A když je ten klíč takto nastaven, bylo by dobré, aby se koaliční strany scházely s vedením ČEZ společně a řešily věci u jednoho stolu,“ vysvětluje Jurečka.

Energetický gigant se novému modelu nebrání, jen zdůrazňuje, že nepatří celý státu. Bude tak potřeba vybalancovat fakt, že akcie společnosti ČEZ se obchodují na burze.

S tím souhlasí i ministr financí Andrej Babiš (hnutí ANO) a návrh svého ministerského kolegy podporuje. „Protože naši zástupci jsou v dozorčí radě opravdu jen do počtu. Pokud chce koalice zásadně lépe řídit ČEZ, tohle je příležitost,“ uvádí Babiš s tím, že nutná je pro to vůle sociálních demokratů. Nejen proto, že jde o nejsilnější vládní stranu, ale ČSSD má také spolu se zástupci odborů v dozorčí radě společnosti ČEZ většinu. Premiér Bohuslav Sobotka na dotaz LN neodpověděl, nicméně Jurečka říká, že téma s předsedou vlády už probíral a „on se tomu nebránil, i podle něj to může mít smysl“. Strategickou státní kontrolu ČEZ budou zástupci vládních stran probírat na únorové koaliční radě.

Energetický gigant se novému modelu nebrání, jen zdůrazňuje, že nepatří celý státu. Bude tak potřeba vybalancovat fakt, že akcie společnosti ČEZ se obchodují na burze. „Je zcela na našem největším akcionáři, jak se ujme svých akcionářských práv. Je jen třeba myslet na to, že představenstvo i dozorčí rada musí ze zákona hájit zájmy všech akcionářů, i těch menšinových,“ říká mluvčí společnosti Ladislav Kříž.

Ministr zemědělství začal nad ČEZ přemýšlet, když loňská odstávka tří bloků jaderné elektrárny v Dukovanech zasáhla svými důsledky i do jeho resortu. Když stály tři bloky, elektrárna omezila odběr vody na chlazení, a pro Povodí Moravy to znamenalo citelný výpadek v příjmech. „Chyba se může stát, ale chtěl bych slyšet, jestli se tomu nedalo předejít, ujistit se, že vedení společnosti nic nepodcenilo a uvádělo bloky do provozu tak, abychom přišli o co nejméně peněz. Definitivní účet ještě nikdo nesložil, ale v souvislosti s Dukovany se mluví o výpadku ve výši několika miliard, což vůbec není málo,“ dodává Jurečka.

K odstávce v Dukovanech došlo poté, co se ukázalo, že firma Tediko, která měla kontrolovat potrubí v elektrárně, vystavovala bezvadné osvědčení na základě rozmazaných nebo nedostatečných rentgenových snímků svarů. Výroba se zastavila, aby se mohlo všechno znovu překontrolovat. ČEZ poté nastavil nový systém kontroly. „Také podal trestní oznámení a utvořil vlastní vyšetřovací komisi, která má navrhnout trestněprávní, hmotněprávní i personální řešení,“ říká mluvčí společnosti ČEZ Ladislav Kříž s tím, že na problém přišla společnost sama a následně upozornila Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který pak vyslal svoje lidi na podrobnější kontrolu.

Aby peníze zůstaly doma

Podle Jurečky je potřeba lépe promýšlet i to, kam ČEZ investuje – nejdříve by se mělo vedení podívat, jestli nemůže peníze zhodnotit v rámci české ekonomiky tak, aby z toho měly užitek místní firmy a vývojáři. Akvizice by měly ideálně směřovat do nových technologií a obnovitelných zdrojů. Sice nejde o věci, kde by byl vidět okamžitý efekt a výnos, ale měly by se zúročit v budoucnosti. ČEZ je pro českou ekonomiku stěžejní, protože její charakter je násobně více průmyslový, než jaký je průměr Evropské unie. A tím pádem je ekonomika velmi závislá na energii.

„Co budeme v Německu dělat, až hnědé uhlí nebude potřeba a elektrárny budou odstaveny? Jak budeme řešit sociální a ekologické otázky? Nebudeme pak v očích německé veřejnosti zlým čezem a zlým českým státem?“

Kvůli tomu lidovecký ministr považuje za hodnou zřetele plánovanou účast české energetické firmy v privatizaci hnědouhelného dolu v Německu. Hnědé uhlí nepatří zrovna mezi zdroje budoucnosti, a i když se investice může zhodnotit, otázkou zůstává, zda se tak ČEZ za patnáct let nestane pro Němce obdobou českého problému s těžařskou společností OKD.

„Co budeme v Německu dělat, až hnědé uhlí nebude potřeba a elektrárny budou odstaveny? Jak budeme řešit sociální a ekologické otázky? Nebudeme pak v očích německé veřejnosti zlým čezem a zlým českým státem, který propouští lidi a není schopen nést odpovědnost?“ vykresluje Jurečka paralelu s krachujícími OKD, které hrozí masivním propouštěním v Moravskoslezském kraji. Zvláště s ohledem na to, že oproti německým odborům ty české vypadají jako umírněný spolek.

Snaha, aby Česká republika při výrobě elektřiny ustupovala od uhlí a zaměřovala se na ekologičtější i efektivnější zdroje, je patrná i ze Státní energetické koncepce. Jedna věc je ale prohlášení a druhá naplňování cílů. Prozatím dosahuje podíl černého a hnědého uhlí na výrobě elektřiny skoro šedesáti procent a hlavním výrobcem je právě ČEZ.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.