Policejní prezident Tuhý je příslušníkem klientelistické vrstvy

„Policii ovládli klientelisté,“ říká v rozhovoru bývalý elitní důstojník Tomáš Almer. Poté, co třináct let šéfoval odposlechům, loni nakrátko zakotvil v úřadu ombudsmana ministra vnitra. Veřejně se zastal Roberta Šlachty, a dostal vyhazov.

Martin Shabu 25.1.2017
Tomáš Almer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tomáš Almer | foto:  David Neff, MAFRA
Tomáš Almer | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Do policejního světa pronikl po revoluci. Pomáhal budovat nové základy sboru tehdejšímu ministrovi vnitra Janu Rumlovi. Na začátku roku ale Tomáš Almer musel opustit místo v kanceláři ombudsmanky Blanky Besserové. Ve velmi otevřeném rozhovoru popisuje, co tomu předcházelo. Ještě před nástupem na vnitro se veřejně pozastavil nad policejní reorganizací, při níž skončil v čele protimafiánské jednotky Robert Šlachta.

Nejdříve kancelář Besserové vystěhovali z budovy, v níž sídlí ministr vnitra Milan Chovanec, který reorganizaci posvětil. A následovaly nepříjemné pohovory s vedoucími pracovníky ministerstva. Od ledna už kancelář ombudsmanky neexistuje.

Nejdříve kancelář Besserové vystěhovali z budovy, v níž sídlí ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který reorganizaci posvětil. A následovaly nepříjemné pohovory s vedoucími pracovníky ministerstva. Od ledna už kancelář ombudsmanky neexistuje. „Sice se to bude špatně dokazovat, ale kdyby se mě nepotřebovali zbavit, kancelář ombudsmana by nerušili. Vadil jsem tím, že jsem nesmírně loajální k tomuto státu, ale jeho establishment mě nezajímá,“ říká Almer, který třináct let seděl na citlivém postu šéfa policejních odposlechů.

Na řadu otázek, které se týkají okolností Almerova odchodu, ministerstvo vnitra neodpovědělo. „Spojujete dohromady věci, které spolu nesouvisí. Nebudeme se vůbec vyjadřovat k drbům a interpretacím údajných rozhovorů mezi zaměstnanci,“ uvedla Lucie Nováková, ředitelka tiskového odboru, v obecném prohlášení. Zrušení kanceláře ombudsmana obhajovala snahou o vyšší efektivitu. S Almerovým odchodem ve zkušební době to prý nesouvisí. Bývalý plukovník Almer ale spatřuje ještě vážnější problém v samotném srdci policie.

LIDOVÉ NOVINY: Proč vás vyhodili z ministerstva vnitra?

ALMER: Jsem přesvědčen, že pan ministr usoudil, že vzali člověka, který ve státní správě nemá co dělat.

LIDOVÉ NOVINY: To jste byl tak špatný, že ministerstvo ruší rovnou celý útvar ombudsmanky ministra vnitra?

Jsem přesvědčen, že pan ministr usoudil, že vzali člověka, který ve státní správě nemá co dělat

ALMER: Sice se to bude špatně dokazovat, ale kdyby se mě nepotřebovali zbavit, kancelář ombudsmana by nerušili. Vadil jsem tím, že jsem nesmírně loajální k tomuto státu, ale jeho establishment mě nezajímá.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké byly oficiální důvody?

ALMER: Poměrně kostrbatě bylo v odůvodnění napsané, že protože se zrušila kancelář ombudsmana, končí mi ve zkušební době služební poměr.

LIDOVÉ NOVINY: A vysvětlení konce ombudsmana?

ALMER: To zrušení kanceláře ombudsmana nevysvětlili vůbec. Tiskové oddělení se vyjádřilo tak, že když si zřídí vlastního ombudsmana bezpečnostní sbory (policie a hasiči – pozn. red.), přiblíží se ombudsman prostředí, odkud pocházejí jeho klienti. To je samozřejmě úplná pitomost. Nebo také říkali, že Česká pošta má svého ombudsmana a ten pracuje efektivněji. To jsou ale jen ničím nepodložené kecy.

LIDOVÉ NOVINY: To na ministerstvu nevěděli, že se bude ombudsman rušit už v létě, když vás přijímali?

Státní tajemník ministerstva vnitra, který na volné místo vypsal výběrové řízení, v němž jsem zvítězil, není úplně blbý. Kdyby tušil, že takové úvahy nastanou, s výběrovým řízením by počkal.

ALMER: To je právě jedna z okolností, které mě utvrzují v přesvědčení, že kancelář ruší, aby se mě zbavili. Státní tajemník ministerstva vnitra, který na volné místo vypsal výběrové řízení, v němž jsem zvítězil, není úplně blbý. Kdyby tušil, že takové úvahy nastanou, s výběrovým řízením by počkal.

LIDOVÉ NOVINY: Naznačil vám někdo, že se vás chtějí zbavit?

ALMER: To asi neprokážu. Ale okolo se odehrálo mnoho podivných věcí. Šéf hasičského sboru se nechal zcela otevřeně slyšet, že žádného ombudsmana nepotřebuje. Policejní prezident Tuhý údajně na odborných shromážděních s policisty před koncem loňského roku uvedl, že si změnu nevymyslel a že se o rušení kanceláře a jejím budoucím zřízení na Policejním prezidiu dozvěděl, až když to bylo rozhodnuté.

Státní tajemník přitom tvrdil, že existuje materiál, který schválil ministr. Měl to být společný materiál policejního prezidenta, státního tajemníka a ředitele hasičského sboru. Vrací mě to k tomu, že šlo o to, zbavit se člověka, který je nepohodlný.

LIDOVÉ NOVINY: Loni v létě jste kritizoval policejní reorganizaci a konec Roberta Šlachty v policii. Byl to podle vás právě ten důvod, kvůli kterému jste vadil?

V okamžiku, kdy jsem občanem tohoto státu, požívám svobody projevu, ani zákon o státní službě to nijak neomezuje. Výjimkou jsou skutečnosti, které jsem se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce. Jenže já žádnou funkci v té době nezastával.

ALMER: Když se v analýze Nadačního fondu proti korupci objevila moje citace, byla na tiskový odbor předvolána ombudsmanka Blanka Besserová, kde na ni mluvili přísně. To samé bylo i u státního tajemníka. Všichni jí řekli, že se tohle nesmí. Já jsem přitom ale neřekl nic, co by nebyla pravda a za čím bych si nestál.

V okamžiku, kdy jsem občanem tohoto státu, požívám svobody projevu, ani zákon o státní službě to nijak neomezuje. Výjimkou jsou skutečnosti, které jsem se dozvěděl v souvislosti s výkonem funkce. Jenže já žádnou funkci v té době nezastával. Blanka Besserová si zažila několik horkých chvilek. Vytýkali jí věci, které neuměli ani pojmenovat. Vytýkali to jí, ačkoli jsem se toho měl dopustit já.

LIDOVÉ NOVINY: Co jí vytýkali?

ALMER: Že to přece není možné, abych si myslel takové věci. To, že to není žádné porušení povinností státního zaměstnance, nebylo podstatné. Já přitom jen konzumuji své ústavní právo. To se zcela zjevně na ministerstvu pana Chovance nesmí. Jsem upřímně zděšen z atmosféry, která tam panuje.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo konkrétně s paní Besserovou mluvil?

ALMER: Ředitelka tiskového odboru ministerstva vnitra Lucie Nováková a také ředitelka kanceláře státního tajemníka Simona Botková. Podivné věci se ale začaly dít už dříve.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké?

Bezprostředně poté, co vyšla analýza nadačního fondu, ve které byla citace z rozhovoru, jejž jsem v létě poskytl Hospodářským novinám, nás vystěhovali z Letné do budovy na Pankráci

ALMER: Bezprostředně poté, co vyšla zmíněná analýza nadačního fondu, ve které byla citace z rozhovoru, jejž jsem v létě poskytl Hospodářským novinám, nás vystěhovali z Letné do budovy na Pankráci. Porušili tím několik předpisů, což jsem posléze oznámil jako podezření ze spáchání protiprávního jednání ve služebním úřadu.

LIDOVÉ NOVINY: Vysvětlili vám důvod stěhování?

ALMER: Nevysvětlili. Řekli, že potřebují kanceláře na vnitru. O stěhování nevěděl ani státní tajemník. Stěhování se přitom na ministerstvu vnitra řídí poměrně složitým systémem pravidel. Mimo jiné ukládají povinnost projednat změnu s dotčenými anebo jejich nadřízenými. Musí také existovat požadavek na přidělení prostor, o kterém se jedná. To přehlídli jak krajinu.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo se nastěhoval po vás?

ALMER: Na Letné jsme měli celkem čtyři kanceláře. V jedné seděla ombudsmanka. Ta byla na patře s ministrem. Do ní se nastěhoval nový poradce ministra pan generál Zdeněk Laube. Tři kanceláře byly ve čtvrtém patře. Z jedné z nich si udělal další zasedací místnost první náměstek ministra a zbylé dvě jsou podle mých informací dodnes prázdné.

LIDOVÉ NOVINY: Jak premiér, tak ministr vnitra i šéf výboru pro bezpečnost se v minulosti nechali slyšet, že by se stát o své bývalé vysoce postavené důstojníky měl postarat. Jak to je s vámi?

Zdeněk Laube byl loajální a pracovitý. Byl mě schopen se svou estébáckou minulostí upozorňovat, že tady něco nesedí s ohledem na Listinu základních práv a svobod. A měl zpravidla pravdu.

ALMER: Nikdo mi nic nenabídl. Musíte se zeptat pana ministra Chovance, jak to myslel.

LIDOVÉ NOVINY: V policii jste strávil 20 let. To jste musel spolupracovat i s exnáměstkem Laubem, který je považován za architekta policejní reorganizace. Jak jste ho poznal?

ALMER: Narazil jsem na něho, když dělal jakéhosi tajemníka v sekretariátu ředitele federálního policejního sboru. Tam si ho vzal Jan Kozlík ze zrušené IV. správy StB, aby mu trochu radil, jak to v tom fízláckém prostředí chodí. Po zániku federace šel dělat na ochrannou službu, kde velel Jan Kubice.

Tehdy jsem dělal náměstka policejnímu prezidentovi Stanislavu Novotnému. Když Novotného v roce 1994 vyhodili, byl jsem děsně naštvaný a chtěl jsem odejít. Kubice ale v roce 1995 přešel na nově vzniklý Útvar pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ). Já pak přešel na jeho původní místo v Útvaru operativní dokumentace a zdědil i Laubeho. Dělal mi později náměstka i na Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), který jsem třináct let vedl.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si ho vybavujete?

ALMER: Byl loajální a pracovitý. Byl mě schopen se svou estébáckou minulostí upozorňovat, že tady něco nesedí s ohledem na Listinu základních práv a svobod. A měl zpravidla pravdu.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste si pomyslel, když představoval policejní reorganizaci?

Celý princip klientelistické vrstvy spočívá v tom, že pro ně platí jiná pravidla. Tato pravidla tvoří politici, soudci a mimo jiné policisté. Proto jsou vítanou součástí klientelistického prostředí.

ALMER: Myslím si, že plnil nějaké zadání. Tohle určitě nevymyslel. To podle mě nevymyslel ani policejní prezident. Tomáše Tuhého považuji za typický příklad příslušníka klientelistické vrstvy. V ní jsou bohatí, a to jak ti, kdo si peníze vydělali, tak ti, kdo je trochu ukradli. Proto v ní musejí mít i své politiky a nějaké ty policajty. Celý princip klientelistické vrstvy spočívá v tom, že pro ně platí jiná pravidla. Tato pravidla tvoří politici, soudci a mimo jiné policisté. Proto jsou vítanou součástí klientelistického prostředí. Tuhý je toho učebnicovou ukázkou.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete to objasnit?

ALMER: Má tolik různých divných kamarádů, že nevylučuji, že ho o zglajchšaltování ÚOOZ někdo z nich požádal. Spíš to ale podle mě byl úkol, který dostal ministr Chovanec. Ale jen spekuluju, jsou si totiž s Tuhým typově velice blízcí. Oba naprosto dokonale pasují do klientelistického prostředí, které je příčinou toho, že je tu někdy blbá nálada.

LIDOVÉ NOVINY: Co si myslíte o reorganizaci půl roku od jejího spuštění?

ALMER: Myslím si to, co vždycky. Bude ale zajímavé slyšet, co k tomu řekne sněmovní vyšetřovací komise. Klidně bych si vsadil, že nepřijde s ničím. Už z toho, co uniklo, je jasné, že kopíruje model vrtěti psem.

Jestli někdo dovede smysluplně vysvětlit, proč reorganizaci udělali potají a zdánlivě přes noc, je vše o. k. Komise by se měla zabývat důvodem, proč to sfoukli přes noc.

Řeší, jestli nějaká SMS zpráva přišla sem, nebo tam. Hodiny tam vypovídají lidé, kteří o tom nemají šanci nic vědět. Neustále se zabývají tím, jak se zatvářil nějaký státní zástupce a kdo co řekl jako první. Přitom je to prosté. Jestli někdo dovede smysluplně vysvětlit, proč reorganizaci udělali potají a zdánlivě přes noc, je vše o. k. Komise by se měla zabývat důvodem, proč to sfoukli přes noc.

LIDOVÉ NOVINY: A to se neděje?

ALMER: Jestli na ten důvod komise odpoví, budu spokojený. Nejsem o tom ale přesvědčen.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

ALMER: Zjistil jsem, že vyšetřovací komise, snad s výjimkou té k Opencard, k žádným smysluplným závěrům ani přijít nemůže. Oni pořád rokují a studují stohy papírů a ve finále si podle stranické příslušnosti odhlasují, co vlastně slyšeli a četli. Sedí v ní, při vší úctě, laici, které tam nominovaly politické strany. Je to jako ve filmu Vrtěti psem, když se stane průšvih, je třeba vygenerovat ještě větší a tak trochu to všechno splést dohromady.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo podle vás třeba slučovat protimafiánskou a protikorupční policii?

Je to jako ve filmu Vrtěti psem, když se stane průšvih, je třeba vygenerovat ještě větší a tak trochu to všechno splést dohromady

ALMER: Určitě to třeba nebylo. A už vůbec nebylo třeba provést to tímto způsobem. Jenže to byl zase bezpečný způsob, jak se zbavit Šlachty. Šlo o to, velmi rychle nastolit pořádky, které policajty dostanou do škatulek, ve kterých je klientelisté potřebují mít.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to myslíte?

ALMER: No že se policisté nejprve půjdou zeptat vrchnosti, kde je právo, než začnou něco dělat. Policisty, kteří čtou trestní zákon a kteří když zjistí, že v něčem spatřují skutkovou podstatu trestného činu, do toho jdou a nezajímá je, co si o tom myslí nadřízení, nepotřebují.

LIDOVÉ NOVINY: Mluvíte o klientelismu v policii. O co v něm jde?

ALMER: Klientelisté mají za cíl vygenerovat prachy pro členy této kasty. Některé příslušníky klientelistické sítě ještě policie nechytila. A teď jde o to, aby se tak ani nestalo. K tomu podle mě reorganizace sloužila.

LIDOVÉ NOVINY: Exministr vnitra Martin Pecina, ale i další lidé tvrdí, že se o policejní reorganizaci mluvilo dlouho...

Klientelisté mají za cíl vygenerovat prachy pro členy této kasty. Některé příslušníky klientelistické sítě ještě policie nechytila. A teď jde o to, aby se tak ani nestalo. K tomu podle mě reorganizace sloužila.

ALMER: O reorganizaci se přemýšlí dlouho. Ještě v době federace vznikla Služba na ochranu ekonomických zájmů, která měla na starosti ekonomiku a korupci. To byl zárodek Služby pro odhalování korupce alias SPOK a pozdějšího Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality alias ÚOKFK. Jenže vedle toho vznikl Kubiceho ÚOOZ.

Nejlepší by asi bylo bývalo spojit to hned tehdy. Byl bych strašně nerad, aby to vypadalo, že na SPOK a ÚOKFK pracovali jenom šmejdi, určitě tam byli i slušní policisté, ale dařilo se tam pohřbívat věci, které vyplouvaly na povrch. To byl případ Mostecké uhelné, ale i dalších kauz. Případy se tam prostě ve větší míře odkládaly.

LIDOVÉ NOVINY: Jak to souvisí s reorganizací?

ALMER: Začal jsem o tom mluvit kvůli tomu, že lidé, kteří dělali na ÚOOZ, občas potřebovali spolupráci s protikorupční jednotkou. Čas od času narazili. V lepším případě jim nepomohli, v horším to někdo vykecal. Nebylo to ale nikdy ve stadiu, že by se na někoho dalo ukázat a dotyčný by se zavřel. K tomu nutno dodat, že policejní inspekce nebyla vždy obsazena nejdůvěryhodnějšími důstojníky. Obracet se na ni bylo tak trošku zbytečné. V té době začala i řevnivost mezi ÚOOZ a ÚOKFK.

LIDOVÉ NOVINY: Jak postupovali žalobci?

Policejní inspekce nebyla vždy obsazena nejdůvěryhodnějšími důstojníky. Obracet se na ni bylo tak trošku zbytečné. V té době začala i řevnivost mezi ÚOOZ a ÚOKFK.

ALMER: Na to nelze jednoznačně odpovědět, i státní zástupci jsou přece různí. Ale povedlo se jim prolomit nezdravý princip věcné příslušnosti. Trochu to zjednoduším. Když ÚOOZ dělá na terorismu a jeho lidé při tom zakopnou o finanční machinace, není to důvod, aby věc předávali nebo žádali o spolupráci ÚOKFK. Státní zástupci přišli s tím, že věcná příslušnost neznamená automatické rozdělování případů mezi ÚOOZ a protikorupční policií. ÚOOZ v tu chvíli začal být soběstačný, což se ale klientelistické skupině nehodilo.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

ALMER: Existovala najednou složka, která se nechodila nahoru ptát, jestli se něco bude dělat. Za další chyběly páky, jak jejich vyšetřování zmařit. Takové ty řeči, že Šlachta neposlouchal a policista přece poslouchat musí, působí na první pohled věrohodně. Policista ale v první řadě musí poslouchat svoji přísahu a trestní zákon. V trestním řádu není nic o tom, že se má svého nadřízeného ptát, na čem má, či nemá dělat. Nikde tam nevidím policejního prezidenta nebo velitele útvaru.

Zároveň platí, že nadřízenému musí umět doložit, že něco dělá a nefláká se. Policejní prezident je pak od toho, aby policistům vytvářel podmínky, aby mohli svoji práci dělat dobře. Není od toho, aby říkal, tohle děláš dobře a tohle špatně. Zákonnost trestního řízení hlídá na počátku trestního řízení státní zástupce. Ti jsou od toho, aby vyšetřovatele korigovali.

LIDOVÉ NOVINY: Počkejte. Ministr vnitra Chovanec, všichni náměstci policejního prezidenta, krajský policejní ředitel Oldřich Tomášek i policejní odbory se velmi jasně za reorganizace postavili na speciálně svolané tiskové konferenci. To mi chcete říci, že jsou všichni součástí klientelistické sítě?

Státní zástupci přišli s tím, že věcná příslušnost neznamená automatické rozdělování případů mezi ÚOOZ a protikorupční policií. ÚOOZ v tu chvíli začal být soběstačný, což se ale klientelistické skupině nehodilo.

ALMER: Oldřich Tomášek mě v tom orloji třinácti figurek opravdu překvapil. Náměstkům Tuhého asi nic jiného nezbylo. Jak tam ministr dostal odboráře, to nevím. Podle pravidel se ke každé reorganizaci musejí předem vyjádřit. Tuším, že ona legendární tisková konference proběhla v pondělí. Ještě v sobotu přitom odboráři do médií říkali, že o ní nevěděli.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínil jste, že vás na tiskovce překvapil karlovarský ředitel Tomášek. Proč?

ALMER: Měl jsem ho vždycky za chlapa. Jeho účast si vysvětluji tím, že ho Robert Šlachta vždycky hrozně štval. Pravdou je, že Šlachta štval každého. Byl pracovitý, agilní a pro své lidi vymohl extrabuřty. Velmi často na úkor ostatních. V tom bych spatřoval, že Tomáškovi neseděl, a ten se proto nechal na tu tiskovku pozvat. Zapotřebí to každopádně neměl.

LIDOVÉ NOVINY: Často se říká, že pro Šlachtu bylo místo ve vedení Národní centrály (NCOZ) proti organizovanému zločinu...

ALMER: To sice říkají, ale až po tom, co odešel. On si o to místo říci ani nemohl. Chlap, kterému něco takového provedou a který si chce dál říkat chlap, musí jít pryč. To si snad mysleli, že by jim řekl: Tak fajn kluci, jak to vidíte, já vám s reorganizací pomůžu!? To je pitomost.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké dopady to bude mít na řadové policisty NCOZ?

Policista v první řadě musí poslouchat svoji přísahu a trestní zákon. V trestním řádu není nic o tom, že se má svého nadřízeného ptát, na čem má, či nemá dělat. Nikde tam nevidím policejního prezidenta nebo velitele útvaru.

ALMER: Nikdo vám neřekne, že na ně někdo tlačí anebo to ohýbá. Přidali jim peníze, nechtějí přijít o práci. Celé je to o atmosféře. Jestli cítí, že mají v zádech oporu, anebo to necítí. Sbor je každopádně velmi vnímavý. Do značné míry, aniž by bylo třeba brutálně cokoli vynucovat, se policisté chovají, jak se chce. Je to ostatně hodně přirozené, v Čechách jsme na to specialisté.

Stačí, aby se dokladovalo, na čem dělají. Organizují se porady za účasti nadřízených. Budou padat dotazy: Už jsi to konzultoval? Máš to okované? Tím se vnáší pochybnost do přesvědčení detektiva, který je na začátku řízení. V ten moment si nikdo není jistý, jestli to přinese výsledek. Právní názor není okovaný. V tu chvíli je snadné policistu znejistit pokyny jako: Tohle si ještě ověř. Tady by to chtělo něco. V tu chvíli vycítí, že se to nechce. Není třeba říkat, že to dělat nesmí.

LIDOVÉ NOVINY: Může státní zástupce ohlídat, aby se vyšetřování „nezazdilo“?

ALMER: Kriminalistů je v Česku zhruba pět šest tisíc, státních zástupců asi jen 1200. Z povahy věci nemají možnost do detailu vše ohlídat. Musejí poslouchat, co jim policista říká, a případně klást dodatečné otázky. Když jim ale něco zamlčí, tak logický nemá, na co by se zeptal. Když už běží trestní řízení, nasazují se odposlechy a probíhají výslechy, je státní zástupce do případu vtažen o něco více.

LIDOVÉ NOVINY: Ve funkci ředitele Útvaru zvláštních činností jste zažil kauzu Davida Ratha, kde hrály důležitou roli odposlechy...

Pravdou je, že Šlachta štval každého. Byl pracovitý, agilní a pro své lidi vymohl extrabuřty. Velmi často na úkor ostatních. V tom bych spatřoval, že Tomáškovi neseděl, a ten se proto nechal na tu tiskovku pozvat. Zapotřebí to každopádně neměl.

ALMER: Počkejte, pan doktor Pavel Zelenka nám nedávno vysvětlil, že na uších to stát mít právě nesmí. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Narážíte na verdikt soudce Zelenky z Vrchního soudu v Praze, který v případu Ratha zakázal použít odposlechy coby důkaz, a případ se tím pádem vrací na začátek. Jak se na rozhodnutí díváte?

ALMER: Do značné míry je to poučné. Asi ale mělo zaznít v jiné situaci. Jestli jsem to pochopil, tak se opírá o procesní stránku nařizování odposlechů a povolování sledování ze strany soudců. Zabývá se procesem povolování ještě předtím, než se úkon spustí. Sdílím Zelenkovy obavy, že se soudci ne vždy zabývají tím, čím jsou povinni. Radost mi ale neudělal. Vůbec neřešil, jestli šlo získat cenné informace jinak. Napadl, že to soudce nezkoumal a spokojil se s tím, co mu napsal státní zástupce.

LIDOVÉ NOVINY: A šlo to zjistit jinak?

ALMER: Nikomu není moc jasné, jak jinak zjistit to, co někdo říká do telefonu, než tak, že ho odposlechnete. Obávám se, že Zelenkův senát se tím nezabýval. Jediné, co řekl, že proto, že to soudci nezkoumali, tak to povolili špatně, a proto to není možné použít.

LIDOVÉ NOVINY: Považujete to za férový závěr?

Do značné míry, aniž by bylo třeba brutálně cokoli vynucovat, se policisté chovají, jak se chce. Je to ostatně hodně přirozené, v Čechách jsme na to specialisté.

ALMER: Nepovažuji to za správné v tomto konkrétním případě, kde odposlechy a zejména výsledky sledování představují většinu důkazů obžaloby a o vině obžalovaných pochybuje málokdo. Nutně to vyvolává pochybnosti o motivaci toho rozhodnutí. Za správné ale považuji to, že soudci, kteří nařizují odposlechy, by si měli být vědomi svých povinností a měli je důsledně dodržovat.

To jsem se celý život snažil prosazovat, aby byly používané korektně. Že se v tom dělá pořádek zrovna v kauze Rath, mě ale příliš netěší. Vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová říká, že v tom spatřuje přehnaný formalismus. Kdyby jakákoli kauza měla skončit na tom, že „se zvorá“ něco ve stadiu daleko před obviněním, tak je to špatně.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

ALMER: Když se nařizují odposlechy, tak v trestním řádu stojí, že musejí existovat důvodné předpoklady, že tím budou zjištěny informace důležité pro trestní řízení. V případě Davida Ratha je nad slunce jasné, že informace důležité pro trestní řízení zazněly. Důvodnost a účelnost se prokázala. Zelenka nyní říká, že ale takhle nelze postupovat, že se něco šlendriánsky povolí a pak se zjistí, že to bylo dobré.

LIDOVÉ NOVINY: Je to vzkaz určený pro policii, žalobce, či soudce?

Sdílím Zelenkovy obavy, že se soudci ne vždy zabývají tím, čím jsou povinni. Radost mi ale neudělal. Vůbec neřešil, jestli šlo získat cenné informace jinak. Napadl, že to soudce nezkoumal a spokojil se s tím, co mu napsal státní zástupce.

ALMER: Pro soudce. Státním zástupcům, pokud vím, nikdo nic nevyčítá. Když jako státní zástupce přinesu na soud návrh na odposlech, oni mi ho tam podepíší, tak si nemám na co stěžovat. Pevně doufám, že se tato věc vyřeší.

LIDOVÉ NOVINY: Vysvětlete mi, jak to, že jste na velmi citlivém postu šéfa „uší“ vydržel celých třináct let?

ALMER: Se mnou nebyla řeč. Lidi si na to zvykli.

LIDOVÉ NOVINY: Ani Stanislav Gross na vás přes své lidi nic nezkoušel?

ALMER: Dej mu pánbůh nebe. Jeho náměstek mi jednou zavolal a zeptal se mě, jestli je jedno konkrétní číslo odposlouchávané. Do telefonu jsem mu řekl, že by se mě na to ptát neměl, protože se to nesmí, a že tím porušuje trestní řád. On na tom ale trval.

LIDOVÉ NOVINY: Co jste udělal?

ALMER: Zeptal jsem se podřízených. Měli jsme ale systém, ve kterém se všechny takové dotazy zaznamenávaly. Vždy se musel uvést věcný důvod. Dotaz byl tedy zaevidován jako můj. No a tomu náměstkovi jsem odpověděl písemně v režimu zákona o ochraně utajovaných skutečností. Důvodem bylo to, aby ten dopis nešel jednoduše zničit. Napsal jsem mu, že na základě jeho dotazu, který je však protiprávní, sděluji, že dané číslo odposlouchávané nebylo. A poslal jsem to na vnitro. Od té doby byl klid.

LIDOVÉ NOVINY: Kdybyste zjistil, že číslo odposlouchávané bylo, postupoval byste stejně?

Kdyby jakákoli kauza měla skončit na tom, že „se zvorá“ něco ve stadiu daleko před obviněním, tak je to špatně

ALMER: O tom jsem nepřemýšlel. Asi jo.

LIDOVÉ NOVINY: To bylo jedinkrát, kdy na vás někdo tlačil?

ALMER: Jednou mi volal tehdejší ministr vnitra Jan Ruml a ptal se, jestli by nebylo možné něco zjistit, protože tam měl nějakého notorického stěžovatele. Tak jsem mu řekl: Honzo, to by nešlo. A on, že si to myslel. Většinou to probíhalo takto. V tomto ohledu se mi vyplatila superlegalita.

Co řekl Almer loni k policejní reorganizaci?

  • „Je zajímavé, jak veliká shoda panuje takříkajíc napříč politickým spektrem, ale i tím podnikatelsko-lobbistickým, že není možné, aby si nějaký Šlachta dělal, co chce.“
  • „Šlachta není žádný blázen, stejně jako není blázen šéf ostravské expozitury ÚOOZ Komárek. Policejní prezident Tuhý Šlachtu chválí, ale dokáže ho propustit během čtvrthodiny. Tam se musí odehrávat něco, co neumím pojmenovat, ale nebude to tak, že někdo vzal Šlachtovi hračku a on ji teď ve vzteku po něm hází zpátky.“

Zdroj: HN, 4. 7. 2016

Tomáš Almer (61)

  • Vystudoval pražskou Vysokou školu zemědělskou.
  • Za komunismu pracoval jako technik v Pražských silničních a vodohospodářských stavbách.
  • V roce 1991 změnil profesní dráhu a nastoupil k policii. O tři roky později v éře ministra vnitra Jana Rumla už byl ve funkci náměstka policejního prezidenta pro koordinaci a řízení.
  • Následně pět let vedl Útvar operativní dokumentace služby kriminální policie.
  • V letech 2001 až 2012 byl ředitelem Útvaru zvláštních činností (ÚZČ), který má na starosti nasazování odposlechů a sledování lidí.
  • Patří díky tomu mezi nejutajenější části policie. Přežil v ní i během ministrování Stanislava Grosse.
  • Po odchodu od policie v roce 2013 pracoval dva roky v soukromé sféře. Loni v létě uspěl ve výběrovém řízení a od srpna pracoval coby úředník v Kanceláři ombudsmana ministra vnitra, která řeší stížnosti policistů a hasičů. Letos 2. ledna byl ve zkušební době z pozice propuštěn.



Počet příspěvků: 1, poslední 26.1.2017 10:06 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.