Určitě spolu najdeme souhlas

Určitě spolu najdeme souhlas v tom, že je potřeba zvýšit úroveň výzkumu a výuky na vysokých školách a že je řada lidí, kteří tomu úspěšně brání.Hovoříme zde ale o novém vysokoškolském zákonu. Mé stanovisko je, že vysokoškolský zákon nemůže být psán na míru špičkovým univerzitním ústavům, ale na míru celému vysokému školství. Soudím, že předkladatelé a fanoušci původního zákona neznají, jak vypadá průměr. Neznají, jak to dnes vypadá na průměrných vysokých školách.  Nechtějí si uvědomit, že při současné masovosti vysokoškolského vzdělávání je výzkum na většině univerzit pouze druhotná problematika. Že většinu studentů věda nezajímá a nikdy se ji zabývat nebudou.Jakýkoliv právní předpis musí být vždy velmi obecný. Souhlasím s prof. Zlatuškou, že si fakulty či jiné útvary mohou stanovit nějaká přísnější kritéria, pokud k tomu bude vůle.Když jsme u té vůle, už slyším slova o odborářských senátech, a že by vše vyřešili osvícení rektoři s pravomocí. Připadá mi to jako čekání na Mesiáše. Nevím, zda je realistické očekávat, že ti případní noví univerzitní manažeři by tak osvícení a tak schopní, že by dokázali situaci úspěšně změnit. Samozřejmě, vysoký manažer s neomezenou mocí může udělat mnoho různých formálních kroků, slučovat, rozdělovat, přestrukturovávat, propouštět, přijímat, prostě při dostatečné míře vůle (či spíše potřeštěnosti) nemusí nechat kámen na kameni. To je jediná jistota, kterou můžeme mít.Doporučuji se při našich úvahách o změně systému orientovat jiným směrem, než naznačil Petr Matějů a jeho Bílá kniha.

Rektoři jsou také schopni dělat odborářskou politiku

Rektoři jsou schopni dělat odborářskou politiku, ze které bývají obviňovány senáty. Dnes jsem byl přesně takového postupu svědkem u nás ve škole při obsazování vědecké rady jednoho univerzitního ústavu. Hlavní je to, že konkrétní osoba může být v budoucnu spoluhráčem při snaze sáhnout si protekčně na peníze. To, že off record uslyšíte jen odsudky, je v takových chvílích vedlejší. Upřímně řečeno jsou mi v takových chvílích ti odboráři mnohem sympatičtější, protože jejich kauza je definována viditelně a také se za ni berou. (Předchozího rektora pamatuji s podobnou situací v souvislosti s výběrovým řízením.) Senáty se mi v těchto souvislostech nezdaji slabším článkem, než jsou tuzemští rektoři. Konec konců si stačí vzít ten pláč řady z nich, že potřebují víc pravomocí proti děkanům místo toho, aby svou autoritou dokázali děkany a jejich fakuty o potřebném směrování přesvědčit. Vemte si i to, kolik rektorů řídí školu přesně podle toho, jak nesmyslně jim ministerská vrchnost stanoví financování, místo toho, aby s velkými rozpočty, které mají k dispozici, dělali, co je nejlepší pro vysokou školu a studenty.

Konkurzy

Hlasovat v konkurzni komisi tajně považuji za nesmysl. Na MU je např. již víc než dvanáct let konkurzní řád, který takový alibismus neumožňuje. Rozhodnutí o tom, že by se neměly slušně financovat instituce, kde se nedělají mezinárodní konkurzy, je věcí exekutivy ministerstva. Školy k tomuto přivést by bylo možné bez sahání na zákon. Bílá kniha chtěla zavést vnější ovládání veřejných vysokých škol, u mterého bych o dobrém výsledku silně pochyboval - už proto, že by rady byly věcí politických trafik s kvalitou obsazování, kterepj z jiných případů známe. Ale je zbytečné se bavit o utopických představách. V této oblasti jsou nějaké cíle (bylo by lepší, kdyby je MŠMT dokázalo dát na papír) a konkrétní návrh změny zákona. U změn zákona je vždy první otázka, zda jsou vůbec potřebné a zda efektu nejde dosáhnout i bez změny zákona. Zde v návrzích v pro novelu nic takového, kvůli čemu by bylo třeba do zákona sahat, nenacházím. Spousta z toho, co píšete, jsou Vaše přání bez vazby na to, co se jako změna navrhuje. To, že vidim v nějaké oblasti problémy, ještě neznamená, že každá ad hoc parlamentu předhozená změna situaci zlepší, nikoli ještě zhorší. Pejsek s kočičkou taky měli metodu na moc dobrý dort, a co z toho bylo.

Hlasovat

JZ: "Hlasovat v konkurzni komisi tajně považuji za nesmysl." Jenomže "konkurzní komisí" je vlastně i senát při volbě rektora či děkana. I tam se za tajnost volby schovají jakkoli nečisté důvody a motivace senátora. Neměly by hlavně děkany a rektory vybírat konkurzní komise složené ze špičkových osobností z celého světa? Jak tomu bývá u škol v civilizovaných zemích?Jenže jak toho dosáhnout, bez nějaké podstané reformy?

Třeba i v Kladně

Mimochodem, dnes zemřel podnikatel ve VŠ školství pan Měkota. Měkotův chovný ústav pro Matějů (GAČR), Kopicovou (RVVI) a další potřebné http://www.vsfs.cz/?id=1049-spravni-rada Investiční přístav premiéra Špidly http://blisty.cz/art/16083.html

Výzkumné univerzity? U Kolína, pane?

Pokud by to v Česku někdo s výzkumnými školami myslel vážně, musel by do systémau výrazněji zapojit AV ČR - podle mne zrušením monopolu VŠ a umožnění v.v.i. akreditovat studijní programy. Je ovšem otázka, zda je pro ně u nás místo a zda by těch pár lepších studentů nemělo být cíleně podporováno v tom, aby šli na špičková Mgr/PhD studia na některou z první - řekneme - dvacítky. V žeříčcích v dohledné době o stovku nebo dvě nepopolezeme. Pokud by stát chtěl politiku s tímto bláznivým cílem, musel by investovat jen do UK a zbytek potopit (přeskok nahoru o 5-6 stovek je ještě méně realistický, než u UK o ten její kousek). Žebříčky navíc agregují pracoviště různé úrovně a o kvalitě konkrétních oborů vypovídají velmi limitovaně. To je vcelku známá věc (viděl jsem např. italskou analýzu ukazující výrazný sopk nahoru u bypotetické instituce, kterou by poskládali z hrozinek vyloupaných stávajícich škol). A k návrhu novely: Novela NEZAVÁDÍ výzkumné univerzity, pouze "výzkumné" studijní programy a to navíc s charakteristikou "výzkumnosti" v karikované podobě, o které se v textu výslovn zmiňuji. Na to, aby jednotlivé vyčleněné studijní programy mohly rozumně koexistovat s jinými plus any nezrpěla prostupnost a další rysy, žádoucí pro integrovanou univerzitu, ne jen sbírku kurzů, byl ny také potřebný vnitřní systém účetnictví a rozpočtování umožňující korektně sledovat nepřímé výdaje (full cost), jinak riskujete vysávaní finančních zdrojů a neudržitelnost. Celkově bych na otázku špičkových výzkumných univerzit v Česku jako výsledek těchto ministerských snah použil repliku z pojarových Medvědů: "Výzkumné univerity? A u Kolína, pane??"

Tato ...

Tato reforma je nezavádí, ta minulá snad ano, Bílá kniha ano. Co na tom, stejně akademická většina nechce ani jednu z nich, ani skutečnou ani bezzubou, prostě nechce žádnou reformu, neboť je přece u nás všechno v pořádku. To, že jsou u nás uvnitř každé univerzity velmi rozdílné součásti, od ligy mistrů  po okresní přebor, už to samo o sobě je jasnou známkou zahnilosti.  V civilizovém světě přece vyhrávají ti/ty kvalitnější: nápady, vize, metody i lidé. To jenom u nás ne, zde vládnou průměrní, akademická většina stvořená bez výběru. Jeden schopný a odhodláný člověk v čele univerzity, pokud by měl patřičné pravomoci, vizi a  zkušenosti, by s tou univerzitou docela zahýbal a celkem snadno a rychle ji i o nejméně pár desítek míst nahoru v žebříčcích posunul. Klidně i bez reformy, ta k tomu není potřeba. Jenomže bez reformy se takový člověk do vedení žádné české univerzity nikdy nedostane!

Věda a výuka

Na VUT prý nějaký hodnostář prohlásil, že škola je především výzkumná organizace a projekt výuka je dlouhodobě podfinancován.

Nesouhlas

Nesouhlas.Ta vaše posedlost místem v žebříčcích je až chorobná.Jak se pozná dobrá škola? Podle toho, jaké místo má v mezinárodním žebříčku, kde se hodnotí převážně podle vědeckých výsledků?Ve škole se ale také učí. Možná to pro vás není důležité, ale pro nemalou část studentů je to klíčová věc.  Zahrňte tam faktory, které se poněkud hůře měří:  do jaké míry umí učitelé učit, vysvětlovat, objasňovat, do jaké míry jsou ochotni se studentům věnovat, řešit jejich problémy,  vycházet jim vstříc, jaká tam vládne atmosféra a další ostatní „měkké faktory“.  Měkké píši v uvozovkách, protože jsou pro většinu studentů tvrdší, než počet publikovaných prací jejich profesorů.U nás, kteří v žádném žebříčku nejsme, máme studenty, kteří přišli z věhlasnějších škol, nebo na ně na čas odešli, aby se pak zase vrátili. Třeba tento případ za všechny, z oné slavné Fakulty informatiky MU prof. Zlatušky: jeden můj student tam strávil rok a pak přišel k nám. Popisoval podivnou atmosféru, kde se přednáší v jedné aule, kam se ale všichni nevejdou, tak musí pak sedět v dalších místnostech, kde jsou velkoplošné obrazovky. Masy lidí, něco mají dělat, nikdo se o ně ale takřka celý rok nestará.  Nebo jiní, kteří zkoušeli štěstí na jedné slavnější pražské škole a vrátili se s tím, že tam byli jen číslo, učitelům většinou nestálo za to vnímat jejich jména.Snažím se sledovat i zkušenosti našich studentů z výměnných pobytů ERASMUS. Samozřejmě, že máme výměnu spíše s druhořadějšími univerzitami. Studenti ovšem dost často řeknou, že to tam není lepší, ale prostě jen jiné. Rozhodně horší jsou druhořadé jihoevropské univerzity (tedy Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko a další) než druhořadé české.Kapitola sama o sobě jsou turecké univerzity. Projevuje se tam sice nemalá snaha se pozvednout do velkého západního světa, ale zjevně jim chybí řád a etika. Mám ze dvou vysokých škol zkušenost s tureckými erasmáky, to co je pro ně charakteristické, je podvádět v míře o několik stupňů vyšší než u nás. Řekové dělají to samé.  Turci stáhnou seminárku celou z Google, když jim to vytknu, tak stáhnou jinou a myslí si, že je to pořádku. Řekové nechodí na povinná cvičení a pak, když jim nechci dát zápočet, tak přijdou brečet, že by jinak museli vracet stipendium (a protože je tam na tom řada lidí skutečně velice bídně, tak jim pak musím ustoupit.)To jsou ale země, které po několik desetiletí patřili k západnímu světu.  Píšu to proto, abychom tolik nenadávali, abychom tolik nebědovali a abychom se nehnali nějakých revolučních změn, jak už to tak Češi mají rádi, které vyvolají jen chaos.

Příteli, doufám, že jste

Příteli, doufám, že jste vysokoškolsky nestudoval český jazyk. To by pak forma vašeho příspěvku byla poněkud kontraproduktivní ve vztahu k jeho obsahu. Jinak řečeno, váš příspěvek by satirou, patrně nechtěnou.

Nebuďte naivní,

Nebuďte naivní, ani případné dobré hodnocení nemusí nic znamenat.  Například tento prosululý http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=FI-IM%2F015obdržel hodnocení "U - Uspěl podle zadání, tj. byly splněny cíle a jeho předpokládané výsledky uvedené ve smlouvě"a přitom zázračný vynález pořád nikde. Kdyby fungoval, už by dostal nobelovku, takhle jen Bludný balvan.

Nejúspěšnější řešitělé

Pokud vím, úspěšnost českých grantů je přes 90% . To nikde ve světě není. Takový výzkum, to snad ani není výzkum, řečeno s klasikem.  

Na lidech opravdu záleží

Nedávno zde profesor Štys zmiňoval naše registry vědecko-výzkumných projektů. Zkusil jsem vyhledat projekty  hodnocené jako nesplněné. A podívat se, které osoby byly za projekty  zodpovědné - a zda někdo došlo k jejich potrestání. Zde uvedu dvě největší veřejné technické školy. Každý si dle zájmu může ověřit, jak je to na dalších institucích a firmách, kam putovaly státní a veřejné prostředky. VUT v Brněhodnocení poskytovatelem: S - Nesplněno zadání, bylo přistoupeno k sankčním ustanovenímhttp://http://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NS&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=00216305&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1 hodnocení; poskytovatelem: O - Nesplněno zadání, smlouva však byla dodrženahttp://http://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NO&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=00216305&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1ČVUT v Prazehodnocení poskytovatelem: O - Nesplněno zadání, smlouva však byla dodržena http://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NO&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=68407700&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1hodnocení; poskytovatelem: S - Nesplněno zadání, bylo přistoupeno k sankčním ustanovenímhttp://http://www.isvav.cz/findProjectByFilter.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&druhSoutezeKod=&kodSouteze=&providerCode=&updateForm=&celkoveNakladyMin=&celkoveNakladyMax=&celkoveNakladyStatniMin=&celkoveNakladyStatniMax=&categoryCode=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavPosledniFazeKod=&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&yearStartFrom=&yearStartTo=&yearEndFrom=&yearEndTo=&pocetPrijemcuMin=&pocetPrijemcuMax=&pocetSpoluprijemcuMin=&pocetSpoluprijemcuMax=&pocetVysledkuMin=&pocetVysledkuMax=&evalCode=0NS&rolePrijemce=2&orgName=&orgICO=68407700&kodSubjektu=&nazevOrgJednotky=&kodOrgJednotky=&prijmeniPrijemce=&jmenoPrijemce=&vyzOrgRok=2013&vyzOrgPoskyt=any&vyzOrg=0&roleResitele=3&personSurname=&personName=&sortType=0&formType=1 Zarážející; je, že u ČVUT jsou mezi hříšníky relativně vysocí akademičtí funkcionáři:  Vedoucí jedné z kateder FJFI, předseda Hospodářské komise Akademického senátu ČVUT, předseda oborové radyhttp://http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=IAA100100718http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=IAAX01220701Nemluvě o:  „Za hrubé porušení ustanovení smlouvy MPO odstoupilo od smlouvy“  http://www.isvav.cz/projectDetail.do?rowId=2A-2TP1%2F096 Také; je dobře patrné, že aplikovaný výzkum, granty MPO a účast privátního sektoru dokáží udělat pořádnou díru do státního rozpočtu.Zde stačí zadat IČO organizace a vybrat z nabídky „Hodnocení projektů poskytovatelem“: http://www.isvav.cz/basicProjectForm.do?typVyhledavani=advanced&prjIntCode=&prjIntName=&providerCode=&updateForm=&activityType=&activityCode=&branchCode=&typOboru=1&keyword=&currentYear=2013&stavFazeKod=&stavovyFiltrRok=2013&rolePrijemce=2&nazevPrijemce=&vyzOrg=0&vyzOrgRok=2013&roleResitele=3&personSurname=&sortType=0&formType=1

Souhlas

Současný (ale i navržený budoucí) systém řízení vysokých škol - senátokracie - je cesta do (pod)průměrnosti. Zaznělo to tu v diskusních příspěvcích 1000x... Není už moc co dodat.Dokud rektoři/děkani nebudou vybíráni v maximálně otevřených a náročných konkurzech, ale tajnou volbou (pod)průměrných senátních akademiků a dezorientovaných/zmanipulovaných studentů (čest výjimkám!), není šance na zlepšení stavu... Samozřejmě senáty by mohly a měly mít roli kontrolní, možná i včetně práva veta, byl-li by navržen zcela nepřijatelný kandidát, ale pouze velmi kvalifikovanou většinou a pouze spolu s přijatým zdůvodňujícím usnesením.Jak už tady psal kolega věčný student a profesionální senátor Zajíček, tato vize bohužel ztroskotala, nedá se v tuto chvíli s tím nic dělat... Kapři si zabahněný rybník nevypustí, vždyť stojatá voda je pěkně teploučká, kyslíku v ní pravda moc není, ale to přeci nevadí, na postávání u dna to stačí, hlavně že se sem nedostanou štiky.

Výstižné

Výstižné.

Ano, současný model vysokých škol je opravdu v nepořádku!

 V mezinárodních srovnáních dopadají naše univerzity žalostně. Do první pětistovky světových žebříčků se dostane sotva 1-2 (UK a někdy ČVUT), ale i jejich pozice postupně upadá. Na dobré světové škole pracuje hodně cizinců, někde tvoří většinu. Dobrá škola se totiž snaží sehnat na každé místo (rektora, děkana, vedoucího katedry, profesora, …., posdtoka a doktoranda) toho nejlepšího, a pokud je ten nejlepší cizinec, rádi ho vezmou. A on to cizinec často je, neboť v cizině je lepší výběr, zbytek světa je totiž vždy větší než každá jednotlivá země. Na našich školách skoro žádní cizinci nejsou, nikdo je tam nechce ani nezve. Volná místa se totiž skoro nikdy v cizině neinzerují. Na dobrou světovou školu lidé přicházejí a odcházejí, je to neustálý koloběh, který přináší konkurenci, inspiraci, nové metody, novou kulturu, nové výsledky a často i peníze. Naše školy jsou uzavřené, skoro nikdo neodchází ani nepřichází. Když už, tak se v nových lidech vidí ohrožení jistot. Šéfové se u nás téměř vždy vybírají jen z místních, kteří „znají naše specifika“ a nic nového od nich nehrozí. Podle toho, jak se vyvíjejí a upadají obory a týmy, tak se na světových školách otevírají a zavírají pracoviště, katedry, fakulty. U nás je vše zakonzervováno po desítky let a vše nové naráží na odpor. Vlastně vše lepší naráží na odpor. Na dobré světové škole se každé volné místo široce inzeruje, hlásí se o něj desítky až stovky uchazečů, z nichž je vždy vybírán ten nejlepší, u vyšších pozic to často vybírá mezinárodní komise, do které místní nesmějí. A pokud není žádný kandidát dost dobrý, tak se klidně nevybere nikdo, a třeba se i to vypsané místo zruší. U nás je většina kolegů odjakživa, občas ani nikdo neví, proč. Poslední dobou se sice konkurzy jako vypisují, obvykle jsou ale připraveny pro jednoho předem známého kandidáta. Z dobrých světových škol po doktorátu mladí lidé povinně odcházejí jinam, aby tam získali další zkušenosti a inspirace. Na „starší“ a „vyšší“ pozice naopak přicházejí lidé zvenku, kteří se tam už proslavili. U nás je většina zaměstnána od narození do smrti na stejné škole, nemá rozhled a podle toho to vypadá. Dobré světové školy ovládají lepší lidé, vítězí tam lepší výsledky, lepší myšlenky a lepší názory. Naše školy jsou řízeny „odborářsky“: ovládají lidé průměrní a podprůměrní (= většina akademiků), kteří volí senáty vždy tak, aby proboha nedošlo k žádné změně, k žádnému zlepšení, Dobré světové školy jsou bohaté, protože shánějí peníze po celém světě, z projektů, z firem, od studentů a dárců, a od svých států často dostávají málo. Naše školy hlavně natahují ruku ke státu, který na to dnes nemá. A když už stát něco přidá, vždy se to rozdělí všem bez ohledu na kvalitu a dopad, takže často zbytečně. Mohl bych pokračovat dál, ale myslím, že to stačí: ANO, SOUČASNÝ MODEL VYSOKÝCH ŠKOL JE OPRAVDU V NEPOŘÁDKU!

Naprosto s vámi souhlasím,

Naprosto s vámi souhlasím, tento názor ale bohužel zvítězí až v době, kdy bude relativně početná skupina Čechů, kteří se úspěšně uplatnili v zahraničí a chtějí se vrátit domů, a její vliv převáží nad těmi, kdo riziko odejít do světa a zkusit se prosadit od nuly v té široké konkurenci, ani nepodstoupili a chrání si "své jisté".Generaci lidí, kteří uspěli  v akademické oblasti v zahraničí už výhody systému, který je otevřený a láká a motivuje ty nejschopnější - výhody z hlediska evoluce, nebo i samotného přežití takového systému, přijdou samozřejmé. Dosud mají většinový vliv ti, kteří věří, že přežití jich osobně i jejich instituce zajistí politikaření, dobré zvládání technologie moci, "kdo-s kým-jak-za co". Evoluci škol z hlediska kvality to pochopitelně nezajistí, ale jak dobře víme, v (malém, personálně provázaném  a do sebe zahleděném) Česku lze s politikařením přežívat dlouho.  Může to trvat dalších 10, možná i 15  let, a musíme doufat, že nůžky mezi světovou vzdělávací špičkou a nejlepšími z našich univerzit se do té doby nerozevřou natolik, že nikdo kvalitní ze světa už na ně nebude chtít. Že o takový zápis v životopise nebude mít zájem.Pokud většina z ostatních VŠ zahyne na úbytě a pokud se pracovní trh naučí kvalitu absolventů patřičně rozlišovat, segment vysokého školství se samospádem pročistí. (Nemluvím o soukromých vysokých školách ekonomicko-právně-humanitního zaměření zajišťující do značné míry škálu potřeb mocenské chobotnice v pozadí české politiky a rozdělování veřejných prostředků. Ty jsou samostatnou problematikou.  Nejde o problematiku nevýznamnou, naopak  spolu s BIS myslím, že z hlediska kvality demokracie, kvality právního a podnikatelského prostředí v Česku a obecně z hlediska kvality života je to pekelně důležitý problém, nicméně relativně samostatný, neboť je to primárně problém veřejné správy a mechanismu rozhodování o věcech veřejných v Česku, nikoliv primárně problém vzdělávání.  Těch se ani navrhovaná reforma nedotkne s výjimkou změn akreditačního procesu, pokud se jim právě tyto změny nepodaří zablokovat.)