Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Polemika: Kritika kroků předsednictva Grantové agentury je oprávněná

Způsob rozdělování prostředků GAČR by měl být zcela průhledný a pravidla, jimiž se řídí, musejí být dobře rozmyšlena, upozorňuje Jiří Chýla.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
.......
Třeba na IST v Klosterneuburgu žijí špičkově a pokud žádají o grant, tak jedině ERC nebo Human Frontiers in Science. Stejně tak třeba Institut für Molekulare Pathologie, Max Perutz Laboratories ale i třeba Fachchochschule Hagenberg (a s ní tři matematické ústavy JKU Linz) a Fachhochschule Krems, dokonce i pozoruhodná Donau Universität. Když jsme se kdysi snažili dohadovat o spolupráci s Applied Biosystems, říkali, že jejich test site v Evropě je právě Innsbruck.Generalizovat na všeobecný stav z jednoho pozorování je jedno z největších nebezpečí lidského usuzování, o tom velmi pěkně Daniel Kahneman v knize Myšlení rychlé a pomalé. Co je ale asi všeobecný stav je fakt, že úspěšnost všeobecných grantových agentur je v řádu 10-15% skoro všude po světě. A to přesto, že všichni vědí, že při úspěšnosti nižší než 35% je hodnocení spíš loterie. Řešením je účastnit se soutěží, kde je úspěšnost vyšší. V tom je právě ten půvab regionálně omezených soutěží ve specifickém oboru, například. Možná se tak nevybere ten nejlepší, ale jak vlastně vypadá nejlepší vědec a, pokud to zjistíme, jak ho polapit? Instituce jako MPG, Weizmanův institut nebo třeba ETH dělají jak veřejné konkursy, tak headhunting, MPG dokonce na ředitelské pozice dělá headhunting téměř výhradně. Takže regionálně omezené soutěže charakteru "náboru" mohou mít nakonec větší přínos pro pokrok poznání než standardní grantové soutěže, kde přijde takové množství přihlášek, že je fakticky není možné vyhodnotit. V ČR asi nejzábavnější bude soutěž o Norské fondy, kde v určitém poměrně pravděpodobném případě může být úspěšnost i jen 3,5% . Jiný zajímavý aspekt naší situace je mimořádná úspěšnost českých firem v projektech 7. rámcového programu.Norské fondy byly podávány na formulářích koncipovaných podle 7. RP, cílem bylo zmapovat kdo by si s Norskými partnery mohl podat Horizon. Takže obě strany doufají, že práce nebude ztracena. Navíc Norsko má teď poměrně úplnou mapu, kdo v ČR za co stojí, a to mapu ne tak ledajakou, ale konkrétní peer-to-peer zkušenost zprostředkovanou norskými vědci. :-)Pokud jde o úspěšnost firem, obávám se, že pravdu má Daniel Münich (http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2013/05/o-vedeckem-individualismu-v-cesku.html) kde říká "Na Univerzitě v Oslu tak musí všechny související transakce probíhat výlučně přes-k tomu určené-oddělení technologického transferu, které dohlíží na dlouhodobé finanční výnosy z patentů a licencí a následně úspěšné výzkumníky odměňuje. Naopak ve Švédsku mají profesoři kontroverzní „privilegium“ nechávat si výzkumné objevy patentovat a následně prodávat ve vlastní režii." a "Problém Česka......Tváříme se, jako by u nás existoval norský model, ale reálně u nás na plné obrátky funguje model švédský." Takže ty úspěšné firmy jsou začasté "osvobozené" laboratoře různých univerzit a v.v.i.Je to dobře neobo špatně? No, z pohledu Švédska nikoliv, protože oni profesorské privilegium opakovaně v parlamentu projednávali a nezrušili. A to existuje pojem "typická švédská závist". Taky z pohledu návratnosti peněz posílaných z ČR do Bruselu na rámcové programy nikoliv, protože nebýt těchto malých firem, nevrátilo by se nám skoro nic. No, profesorské privilegium asi hned tak nezavedeme .... do center transferu technologií se dala spousta peněz, musí plnit udržitelnost a živí se v nich spousta lidí, kteří by jinak museli obstát na trhu práce. Tak trochu na úkor naší schopnosti obstát v soutěžích rámcových programů. A možná i konkurenceschopnosti celého státu.Detaily v http://www.tc.cz/cs/storage/32ea8d025becc33ed495daf4e8a19bfc8a03f909?uid=32ea8d025becc33ed495daf4e8a19bfc8a03f909
0 0
možnosti