Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Polemika: České uhelné teplárenství zlikvidované nebude

Kampaň zaměstnanců plynárenského průmyslu, jež žádá „konečné řešení“ teplárenské otázky, je pozitivním důkazem významu teplárenství.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Nalim Chovatel

6. 9. 2011 10:57
Tendenční?
Pokud si přečteme ty články pana Ludvíka a potom teprve pana Hájka, tak to tak tendenční není. Je to reakce na matoucí informace, kterými jsou "krmeni" často lidé mimo obor.
0 0
možnosti

Martin Hájek1

2. 9. 2011 5:58
Nedorzumnění
Pane Murdochu,já jsem vůbec nekritizoval malé kogenerace, ale možná značně neobratně "teplárenskou" terminologii pana Ludvíka. Pro teplárníky má výtopna jednoznačný a dříve i normou daný význam - je to zařízení, kde se dělá pouze teplo. Takže výtopna s kogenerační jednotkou je terminologický nesmysl, protože pokud se vyrábí elektřina, tak už to není výtopna, ale teplárna :-). Možná tím lidi zbytečně obtěžujeme a je to projev určité stavovské hrdosti, ale přejte nám to.S těmi krávami to byla opravdu jen legrácka pro pobavení -odborník na zemědělství opravdu nejsem, to máte pravdu.Shodneme se i na tom, že jestli Poláci ten břidlicový plyn opravdu rozjedou, tak bude spousta věcí jinak zejména proto, že by tu byla konečně konkurence pro ruský plyn a to by mohlo tlačit na cenu. Na druhou stranu stále platí teze, že do dvaceti let bude ropa tak drahá, že jezdit na ni autem prostě nepůjde - a uvědomme si, že to je 1/3 světové energie a 1/5 evropské. Čili plyn bude v první řadě nahrazovat ropu v dopravě a na topení ho moc nezbyde.Co se týče Horního Jiřetína a limitů na lomu ČSA je náš postoj poněkud jiný, než píšete. Za stávající situace by Horní Jiřetín neustoupil teplárnám, ale spíš nové kondenzační elektrárně pana Tykače. Pokud to tak zůstane, nemáme žádný důvod na bourání Jiřetína tlačit, protože nám to nijak nepomůže. S pozdravem Martin Hájek 
0 0
možnosti

Murdoch

1. 9. 2011 15:57
  Vážený pane Hájku, jsem
  Vážený pane Hájku,jsem rád, že se shodneme na těch malých kogeneračních zdrojích, jež jste předtím označil trochu hanlivě, jakoby to byla nějaká marginálie. Co se týče pana Hogana a firmy ABB, tak tady došlo k malému zmatku, neb tento nadnárodní kolos se nezabývá výrobou plynových motorů, alébrž výrobou a dodávkou energetických celků - a rozhodně se to netýká jen Švédska a Švýcarska, proto Vaši argumentaci plynovými motory ve Švédsku a Švýcarsku moc nechápu... Pan Hogan je sám Američan a své vývody ohledně malých lokálních zdrojů v rozhovoru opíral např. o Německo:-)  Samozřejmě je mi známo, že jsou emise řádově o 90% nižší než na počátku 90. let, jen mi přijde žertovné argumentovat těmi vysokými komíny - pořád jsou to tuny popílku, které někde spadnou... a teplárníci dosud snad nejsou schopni ovlivnit, kde to bude:-)  Co se skotu týče, musím Vás trochu zklamat, ale v tomto oboru jsem docela znalý fyziologie, pročež říkám, pokud jej nadále chcete považovat za býložravce schopného zfermentovat tzv. "strukturální" vlákninu, tak v bachoru ta malá drobná čeládka (nálevníci, bakterie a kvasinky) vygenerují vždy v míře vrchovaté metan. Možná pokud by se ho podařilo přetvořit na všežravce, nebo masožravce, tak to bude jiné, to nepopírám, ale jílek, kostřava, senáž, siláž - vláknina prostě znamená pokaždé metan. A samotným jaderným krmením ho z pochopitelných metabolických důvodů krmiti nelze, přestože dopad na emise by byl dozajista pozitivní:-) Nevytýkám teplárníkům spalování biomasy, vytýkám jim spalování za dotovanou cenu - proto ta vazba na Vaši poznámku o dotované fotovoltaice.  Ohledně shale gasu jsem optimistou, co se Polska týče. Co se Paris basin týče, jsem skeptický. Ačkoli jsou tyto fakta o cca třetinové hloubce břidlice oproti USA a větší osídlení známa, přesto se licence v Polsku udělují. Motivy jsou zřejmě dva - historicky založená averze k Rusům a pochopitelně i finanční - ono mít zásoby na 100 let dopředu a být nezávislý na Rusku, to už zdatným kšeftařům za pokus stojí:-) A pokud tomu tak bude, pak padne Váš axiom o 5000 km ze Sibiře do Lanžhota. Ale to předbíhám, až čas nám ukáže...  Ne že bych teplárenskému sdružení nepřál jejich byznys, ovšem nechápu, proč jim má ustupovat např. Horní Jiřetín. Teplárny dokážou spálit cokoli, jen to hnědé uhlí z Milbragu je na ně zřejmě moc a proto je třeba lobbovat za prolomení limitů:-)   S pozdravem a přáním hezkého dne    murdoch 
0 0
možnosti

Murdoch

1. 9. 2011 10:30
Trochu zbytečně jízlivé, leč
Trochu zbytečně jízlivé, leč hezké čtení. Jako laik bych si dovolil přidati několik poznámek.  Předně trend, o kterém se zmínil pan Ludvík - tj. malé lokální kogenerační zdroje, o nichž mluvíte jako o výtopnách/troubách s mrazákem asi není ve skutečnosti záležitost úplně mimo mísu, jak jste se nám zde snažil nastínit. Stejný náhled nám sděluje v dnešních HN CEO švédsko-švýcarského koncernu ABB pan Joe Hogan, kterého určitě nebudeme podezírat z toho, že goebblesovsky brojí proti českému teplárenství, že?  Ohledně vysokých komínů - no to máme opravdu radost, že popílek nespadne nám na zahradu, že spadne o pár desítek kilometrů dál, to je člověk hnedle spokojenější:-)  Ohledně metanu z NG - ano, je to vysoce potentní skleníkový plyn, ovšem řekněme si na rovinu, že cílem jeho přepravy je nevypouštět ho do ovzduší, ale dopravit ho k cílovému uživateli. Skot taky produkuje při bachorové fermentaci značné množství metanu, kteréžto uvolňuje eruktací a flatulencí - nuže a znamená to snad, že mu to zakážeme, nebo kvůli tomu přestaneme pojídati hovězí steaky a píti kravské mléko? Dle toho, co jsem četl, tak produkce C02 je u zemního plynu o třetinu až polovinu nižší nežli při spalování kvalitního černého uhlí, čímž netvrdím, že všichni musí topit plynem, jen má prostě z hlediska ekologie evidentní komparativní výhodu.  Zmiňujete, že teplárny jsou schopny spalovat různé druhy materiálů, krom uhlí i biomasu atd. To je zajímavé zjištění, neb právě teplárny a jejich lobisté při tlaku na prolomení těžebních limitů argumentovali a argumentují tím, že hnědě uhlí z dovozu se nedá použít - např. to z Milbragu že je méně kvalitní a má vyšší % vody, tudíž je nepoužitelné a neekonomické, takže to s tou paletou výběru zřejmě nebude tak horké...  Zmiňujete blamáž s fotovoltaikou - a ruku na srdce, nečeká nás v brzké době i obdobné pouštění žilou státnímu rozpočtu s dotovaným spalováním biomasy v teplárnách?  Otázka zemního plynu a jeho ceny - tzv. shale gas se v USA stal v posledních 5-6 letech neskutečným fixátorem cen - namísto 10-12 dolarů za tisíc britských termálních jednotek se obchoduje za ceny třetinové... A dlužno dodat - a to jistě víte, že americké firmy již získávají licence na průzkum břidlic v Polsku, velké břidličné pole má být ve Francii v oblasti Paříže. Pochopitelně, je zde větší osídlení a používání chemických směsí při hydro fracu nemusí být všude průchozí, přesto Polsko licence vydává... a Gazprom je z aktivit ohledně nekonvenčních zdrojů NG poněkud nervozní:-)  P.S.: Nehájím plynovou lobby, dle mého je ideální energetický mix, v němž se mimo jiné využívá plyn, uhlí před limity, biomasa, odpadní teplo z jaderných elektráren - a kolik mosteckého uhlí by se ročně ušetřilo, kdyby teplo Českým Budějovicím namísto místní teplárny dodával rourou Temelín, namísto aby blahosklonně ohříval Vltavu?
0 0
možnosti

Martin Hájek1

1. 9. 2011 14:34
Odpověď
Vážený pane Murdochu,malé lokální kogenerační zdroje mají jistě svůj smysl pokud nahrazují samostanou výrobu tepla. Pokud vytlačují recyklované teplo z výroby elektřiny ve větším kogeneračním zdroji, tak žádný smysl nemají. Upřímě řečeno, jsem k tomuto takzvanému trendu, poněkud skeptický. Co se týče pana Hogana, tak ve Švédsku zcela jistě plynové motory trend nejsou, protože tam prakticky chybí distribuční síť a ve Švýcarsku také žádná sláva. Zemí zaslíbenou plynových motorů je především Nizozemí a Dánsko, ale obě země mají vlastní zásoby plynu, který dokonce mohou vyvážet. My jsme v úplně jiné situaci. Situace se velmi změnila. Z komínů tepláren už díky elektrofiltrům a někdy i látkovým filtrům létá popílku opravdu minimálně. Žádná výroba tepla kromě slunečního záření, jádra a geotermální energie není bezemisní, vždycky nějaké emise vzniknou a není úplně jedno kde a jak je vypustíte, - jestli pod oknem domku na dně údolí nebo ze 150 metrového komína na kopci. V tom je z hlediska vzniklých koncentrací škodlivin v ovzduší, které dýcháte, obrovský rozdíl. Budete se divit, ale množství metanu produkovaného skotem závisí na potravě, kterou mu předložíte. Například na Novém Zélandu uvažovaly o zavedení daně i ztěchto emisí, ale to je jen perlička. Samozřejmě, že množství metanu unikajícího z plynárenských sítí je relativně malé. Velké být ani nemůže, protože metan tvoří při větších koncentracích se vzduchem výbušnou směs a šlo by o krk. Jenomže pokud i ta zdánlivě nenápadná 2-3 % úniku vynásobíte faktorem 72, tak zjistíte, že výsledek je z hlediska dopadu na klima horší než pálit hnědé uhlí. Mimochodem, po rozvoji těžby břidlicového plynu, kde jsou úniky při těžbě podstatně vyšší, začala rapidně růst koncentrace metanu v atmosféře, že by jen shoda náhod? Ano, započtete-li pouze emise z komína, je zemní plyn fosilním palivem s nejnižšími emisemi. Jenomže když připočteme emise při jeho těžbě a dopravě na vzdálenost 5000 km, tak už to tak růžové není. Pokud přijmeme logiku, že se počítají jen emise v místě finálního využití (což se bohužel stalo), tak to je jako bychom řekli, že elektřina je naprosto bezemisní, protože ze zásuvky se přece za normálních okolnistí nekouří. Podle této logiky je bezemisní i každé centrální teplo, protože z výměníkové stanice se nekouří také. Teplárníci si uvědomují, že zásoby uhlí jsou omezené a je potřeba přejít na jiné zdroje energie. Je to otázka času, protože tento přechod je velmi finančně náročný, ale nepochybně možný a nutný. Zemní plyn palivem budoucnosti pro teplárneství není, protože bude nahrazovat ropu v dopravě. Ropa bude do 20 let cenově únosná pouze pro výrobu plastů, ale pálit v motoru si ji bude moci dovolit málokdo. Teplárenství má tu obrovskou výhodu, že kromě hnědého uhlí umí využití i surovou biomasu z lesa i pole, energii z komunálního odpadu, jádro nebo teplo z hlubinných vrtů. Nic z toho si do domácího kotlíku nedáte (nebo byste alespoň s ohledem na sousedy neměl). Tady si trochu protiřečíte, ale nejste sám. Všichni nám vyčítají uhlí a když zmíníme biomasu, tak nám jí vyčtou také. Dám ruku do ohně za to, že na biomase žádná teplárna nijak přemrštěně nevydělává. Příběh bioplynových stanic, kde byla kromě výkupní ceny k dispozici i štědrá dotace hned od dvou ministerstev je něco jiného a nelze to házet do jednoho pytle. Co se týče Břidlicového plynu, jsem k jeho těžbě v Evropě velmi skeptický. Jednak jsou zásoby podstatně hloubš, než v USA, je tu jiné geologické složení a hlavně úplně jiná hustota osídlení. Když vidím, co všechno je možné u nás dělat kolem výstavby nezbytné silnice nebo vedení vysokého napětí, tak si fakt neumím představit masivní rozvoj břidlicového plynu. Pěkné odpoledne a veselou mysl přeje Martin Hájek
0 0
možnosti

V78í27t 61P29á55t30e11k

1. 9. 2011 7:36
Nejsem si jist, zda nejlepší formou vyvracení "plynového P.R."
je teplárenské P.R. Připadá mi, že problém, čím se dlouhodobě bude v teplárnách topit, tak trochu obcházíte. Z laického pohledu: Jaderný reaktor za každým větším městem asi hned tak nebude. Nahrazování produkce potravin pěstováním "biomasy" na topení ve velkém taky není zrovna optimální řešení. A uhlí, i když si odmyslíme umělé limity, dost možná dojde ještě za života našich dětí. Chtělo by to trochu jasnější a konkrétnější vyjádření, jak by na problém s palivem teplárny dlouhodobě chtěly jít.
0 0
možnosti

Martin Hájek1

1. 9. 2011 15:06
Vážený pane pátku, jaderný
Vážený pane pátku,jaderný raktor skutečně za každým větším městem hned tak nebude, nicméně nám nic nebrání nízkopotenciální teplo z výroby elektřiny v existujcích jaderných elektrárnách namísto chladících věží přesměrovat pro vytápění měst. To se samozřejmě týká především Budějovic a Brna. Teplárenství zatím využívá především odpad z těžby dřeva. Se záborem zemědělské půdy pro energetické plodiny mám také vnitřní problém, byl jsem v rozvojovém světě a viděl lidi, co mají hlad a není to pěkný pohled. V situaci, kdy vozíme drtivou většinu ze 3 milionů tun komunálního odpadu bez užitku na skládky, za což nám už hrozí i sankce z Bruselu, jsou diskuse o pěstované biomase skutečně absurdní. Bohužel zeleným demagogům se podařilo naprosto zbláznit veřejné mínění. Ve Švýcarsku je spalovna v každém větším městě, totéž Švédsko. Vídeň má spalovny 3 - my se pořád bojíme. V neposlední řadě tu máme geotermální teplo. V Děčíně už ho využívají z poměrně mělkého vrtu, vznikající ochlazená voda má navíc vynikající kvalitu a dodává se do vodovodního řadu. Samozřejmě ještě nějakou dobu poběží úspory tepla, i když hlavní boom je už za námi, zvýšit lze i účinnost tepláren a tepelných sítí. Možností je spousta, ale žádná nemůže nahradit 100 % uhlí zítra. To je to, co se snažíme říci. Masivní náhrada uhlí plynem je v našich podmínkách ekonomický nesmysl, na který bychom tvrdě doplatili. Počkejme si, až se poučí Němci tak, jako si Slováci počkali, až se budou moci poučit z naší fotovoltaiky. 
0 0
možnosti

Opaulat

31. 8. 2011 19:46
Snad zvítězí selský rozum
Děkuji za názor z druhé strany. I z pohledu laika se předchozí článek zdál hodně tendenční. 
0 0
možnosti