Pokus o regulaci regulátora

Laik se diví, regulátor žasne, když zjistí, že návrh novely energetického zákona v oblasti, která se vyloženě týká regulátora a způsobu regulace, byl připraven ministerstvem průmyslu a obchodu bez účasti regulátora. Píše šéfka Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alena Vitásková.

Elektrické vedení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Elektrické vedení. | foto: Lidové noviny
Elektrické vedení. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Jaký je k tomu důvod? S kým tuto část ministerstvo připravovalo? Samo určitě ne, když si téměř na vše bere poradenské firmy. Proč se mají změnit pravidla regulace? Je to ku prospěchu spotřebitelů, rodin s dětmi, seniorů či firem?

Neprospěje to ani jednomu z těchto účastníků trhu. Změna pravidel regulace nahrává pouze regulovaným subjektům, a to možná ne všem. Ti, kteří posuzují energetiku a jejich investice z dlouhodobého hlediska, chtějí mít dlouhodobý stabilní právní i regulační rámec. Těm, kdo chtějí společnost „vytěžit“, musí tato změna náramně vyhovovat.

Podle návrhu novely energetického zákona z dílny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) regulátor může jen přihlížet, bez možnosti ovlivnit, jak razantní může být růst cen energií. Jak na to doplácejí rodiny s dětmi, senioři, občané naší vlasti, ale i firmy, které vysokou cenou energií ztrácejí konkurenceschopnost na trhu? Rodiny, občané naší země nemají jinou možnost než na zvyšující se cenu energií ušetřit z rodinného rozpočtu na úkor jiných důležitých výdajů.

Regulátor musí chránit tyto skupiny spotřebitelů, samy se bránit nemohou. Energetický regulační úřad pod mým vedením poprvé v historii činnosti ERÚ snížil ceny energií. Nebylo to hodně, jen to, co bylo možné v rámci pravidel. Nicméně jsem přesvědčena, že každá stokoruna, kterou občané ušetří za energie, pomůže. 

Orgán s „nějakou činností“

Proč je tedy tlak na regulátora, aby nemohl v tomto trendu pokračovat, a to dokonce změnou způsobu regulace? Návrh novely energetického zákona má z hlediska regulace cen energií zásadní nedostatky. Jsou jimi:

  1. změna způsobu regulace s možným nepredikovatelným růstem cen pro konečné spotřebitele; 
  2. rozpor v tomto zákoně – na jedné straně máme chránit práva spotřebitelů a na straně druhé se regulace nastavuje ku prospěchu regulovaných subjektů; 
  3. nově vzniklý orgán rada ERÚ.

Dle návrhu energetického zákona vznikne při ERÚ orgán, který bude vyvíjet „nějakou činnost“. S údivem sleduji, jak může někdo navrhnout takovýto orgán, u něhož neumí definovat, co by měl konkrétně vykonávat, jakou bude mít kompetenci a zodpovědnost.

S údivem pozoruji, proč tvůrci zákona s „radou“ přicházejí nyní, když postavení regulátora – jako nezávislé instituce – bylo zřízeno v srpnu 2011 a tehdy rada navržena nebyla, jak tomu je v některých zemích EU.

V době, kdy se politici snaží zajistit vyrovnaný rozpočet, šetří se ve státní správě skutečně na všem, přichází nápad za miliony v odměnách pro členy a na činnost této rady. Pokud má rada vzniknout, navrhuji, aby se odměny jejích členů rovnaly minimální mzdě. Členy rady má navrhovat MPO. Jde tudíž o politický orgán. Nevím, proč by to nemohly být dvě osoby jmenované kanceláří prezidenta, dvě Senátem a dvě Poslaneckou sněmovnou. Anebo sledujeme snahu zbavit pana prezidenta jeho pravomoci jmenovat předsedu ERÚ? Pokud má být rada trafikou pro „vysloužilé a neúspěšné politiky“, tak raději tyto miliony dejme například matkám samoživitelkám.

Sledujeme snad snahu zbavit prezidenta republiky jeho pravomoci jmenovat předsedu ERÚ?

Není to mé stanovisko proti vzniku této rady. O radě rozhodnou zákonodárci – představitelé našeho státu. Já se jen ptám: Někdo požaduje radu, a neví, co bude dělat? Teprve dodatečně vymýšlí činnost rady? Růst nákladů na činnost rady a odměny v milionech korun – to se také ví?

Pokud by byl postup normální, tak by byla nejdříve definována činnost rady a její cíl. Z toho by vycházely kompetence a povinnosti rady a pak teprve by byl postaven status rady jako dozorčí či výkonné a podobně. A pokud jde o odměny, radní by to dělali buďto jako čestnou funkci, nebo za minimální mzdu. Nemá-li to být výsměch pracujícím občanům, které stát ujišťuje, že chce šetřit a snížit náklady na státní správu.

Až bude hlavním cílem všech, kteří mohou jakkoliv ovlivnit život v naší zemi, lepší život nás všech, tak bude radost pracovat ve státní správě.



Počet příspěvků: 3, poslední 28.7.2014 11:57 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.