Pokud bychom měli premiérku, já bych tomu tleskala

Matka není jediný rodič, který je schopen dobře se postarat o svého potomka, říká v rozhovoru Eliška Kodyšová, nová předsedkyně České ženské lobby. Otcové by podle ní měli dostat šanci, aby se upevnil jejich vztah s dítětem.

Skloubit mateřství a práci není vždy jednoduché. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Skloubit mateřství a práci není vždy jednoduché. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny
Skloubit mateřství a práci není vždy jednoduché.

Pokud je péče kvalitní a dvouleté dítě tráví ve školce méně než 35 hodin, děti – zejména ty ze znevýhodněných rodin – ze školky mají prospěch, který se projeví na jejich budoucích výsledcích ve škole i sociálním a citovém vývoji, říká v rozhovoru Eliška Kodyšová.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké největší úkoly čekají Českou ženskou lobby?

KODYŠOVÁ: Budeme pracovat na vybudování členské sítě. Česká ženská lobby v současnosti sdružuje 35 organizací. Chceme, aby nás bylo více, především v regionech. V tuto chvíli je velká část organizací pražská nebo brněnská. Chceme ale být v kontaktu i s ženami, které nejsou z velkých měst, protože ty mají své specifické potřeby. Velká výzva je změnit, jak jsou v České republice vnímána ženská témata obecně.

LIDOVÉ NOVINY: Která problematika je vám z celé agendy nejbližší?

KODYŠOVÁ: Vzhledem k tomu, že pracuji jako ředitelka spolku Aperio, který pomáhá rodičům, jsou mi bližší témata jako rodičovská dovolená, sólo rodičovství nebo slaďování práce a rodiny. Vidím samozřejmě další důležitá témata, například násilí na ženách, se kterým souvisí autonomie ženského těla. Věříme, že když o těchto tématech budeme mluvit, přispějeme ke změně.

LIDOVÉ NOVINY: Často se skloňuje, že by partneři měli mít sex, jen pokud k němu dá žena výslovný souhlas. Souhlasíte s touto myšlenkou?

Věřím, že oba partneři by měli vyjádřit svůj souhlas – verbální či neverbální. Ideálně by oba měli cítit, že odmítnutím nic neriskují. Muži jsou ale častěji než ženy v pozici moci – fyzické, finanční či společenské, ženy tak mohou cítit závazek projevený zájem opětovat a vyhovět.

KODYŠOVÁ: Věřím, že oba partneři by měli vyjádřit svůj souhlas – verbální či neverbální. Ideálně by oba měli cítit, že odmítnutím nic neriskují. Muži jsou ale častěji než ženy v pozici moci – fyzické, finanční či společenské, ženy tak mohou cítit závazek projevený zájem opětovat a vyhovět. Proto je důležité o tom otevřeně mluvit, jako se dělo i v kampani #metoo, kdy se ženy svěřovaly se situacemi, kdy jejich ne nic neznamenalo. A proto potřebujeme Istanbulskou úmluvu (úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí. V Česku ještě nebyla ratifikována – pozn. red.), která domácí násilí nejen řeší, ale díky zavedení osvěty mu i předchází.

LIDOVÉ NOVINY: Nejsou dva roky v čele České ženské lobby krátkou dobou na prosazení takových témat?

KODYŠOVÁ: Přijde nám, že je to dostatečná doba. Víme, co chceme a co prosazujeme.

LIDOVÉ NOVINY: Často se skloňuje rovnost mužů a žen. V jaké fázi cesty k tomuto ideálu Česko je?

KODYŠOVÁ: V 90. letech to chvíli vypadalo, že jsme na dobré cestě. Statistiky různých světových organizací ale ukazují, že se na tom žebříčku rovnosti spíše propadáme.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se to projevuje?

KODYŠOVÁ: Netýká se to jenom zastoupení mužů a žen ve sněmovně nebo dalších volených orgánech, ale i rozdílu v platech. Ten je u nás druhý nejhorší v rámci EU, 22 procent. Takže trend rovnoprávnosti u nás spíše ustupuje. Mnohem více se hovoří o tom, že ženino místo je doma při péči o malé děti. To je rétorika, která neodpovídá realitě. Řada žen řeší, jestli budou mít děti a kolik. Pokud slyší, že jejich místo je doma u dětí, je pro ně velmi těžké rozhodnout se pro rodičovství, pokud to znamená, že musí rezignovat na svoje dosavadní úsilí v jiných oblastech.

LIDOVÉ NOVINY: Řešíte rodinnou politiku nebo téma rovnosti i s mužskými organizacemi?

KODYŠOVÁ: Existuje organizace Liga otevřených mužů, která říká, že by se muži měli více chovat jako otcové. Upozorňují, že mužům jako otcům někdy chybí podpora od společnosti, ale i partnerek. To je báječné.

LIDOVÉ NOVINY: Zabývají se podle vás politici dostatečně podporou rodin?

Velký vliv hraje osobní zkušenost. Někteří lidé si myslí, že to, jak si to nastavili oni doma, je ten nejlepší model. A nedokážou pochopit, pokud to mají jinde jinak. S tím se setkáváme u politiků i političek.

KODYŠOVÁ: Velký vliv hraje osobní zkušenost. Někteří lidé si myslí, že to, jak si to nastavili oni doma, je ten nejlepší model. A nedokážou pochopit, pokud to mají jinde jinak. S tím se setkáváme u politiků i političek. Teď je ale ve sněmovně mladší generace, která si nastavovala rodinné plány jinak než ta, jež vychovávala děti v 80. letech – ženy se tehdy začaly pracovně realizovat až poté, co děti odrostly.

LIDOVÉ NOVINY: Pomohlo by vám, kdyby v čele vlády stála žena?

KODYŠOVÁ: Je samozřejmě fajn, pokud je na klíčových postech více žen. Politika by měla zahrnovat zkušenosti co největšího spektra lidí. Pokud bychom měli premiérku, já bych tomu tleskala.

LIDOVÉ NOVINY: Často se téma slaďování rodinného a pracovního života řeší s ohledem na ženu tím, že se vrací po rodičovské dovolené do práce. Je to dostačující?

KODYŠOVÁ: Jde samozřejmě o komplexní téma. Důležité pro rodinu není tak to, zda bude mít žena nějakou práci, ale zda bude mít důstojnou práci. A s tím je spojeno dostatečné ohodnocení. Ženám, které by měly za prací dojíždět, se poloviční úvazky často nevyplatí. Zvlášť pokud by rodina měla ještě platit soukromou školku nebo hlídačku. Podpora slaďování se týká i otců. Většinou se ale mluví o tom, že takovou podporu potřebují hlavně ženy. To velmi posiluje stereotyp, že jediným rodičem, který je schopen se o dítě postarat, je matka – a to i o potomka, který již není kojený. Tím vytváříme obraz, že muž má být ten, kdo rodinu zabezpečí. Mužům tak nenabízíme možnost, aby měli život pestřejší a sdíleli finanční zajištění i péči o rodinu s partnerkou.

LIDOVÉ NOVINY: Týden otcovské je prvním krokem pro slaďování rodiny?

V období, kdy miminko stále spí, se může otcům zdát interakce s dítětem málo podnětná. Pro tatínky i děti je z hlediska vývojové psychologie lepší, když spolu tráví čas hlavně později, kdy se dítě osamostatňuje, a ne jen nosí.

KODYŠOVÁ: Ano, je to dobrý začátek sdíleného rodičovství. Ale v období, kdy miminko stále spí, se může otcům zdát interakce s dítětem málo podnětná. Pro tatínky i děti je z hlediska vývojové psychologie lepší, když spolu tráví čas hlavně později, kdy se dítě osamostatňuje, a ne jen nosí. Měli bychom tedy dát rodičům šanci, aby se v péči o dítě vystřídali. Pomohlo by to vztahu otec–dítě, ale i profesním příležitostem žen.

LIDOVÉ NOVINY: Měli by se tedy v půlce rodičovské dovolené vystřídat? Nebo jak toho dosáhnout?

KODYŠOVÁ: Dnes, když existují rozdíly v platech u mužů a žen, to pro většinu rodin není výhodné. V ideálním případě by otec mohl strávit na rodičovské ne sedm dní, ale několik měsíců. Nejenže si upevní vztah s dítětem, ale dá partnerce šanci se vrátit dřív do práce.

LIDOVÉ NOVINY: Někteří zaměstnavatelé se hájí tím, že technologický vývoj postupuje tak rychle, že místo, ze kterého odešla žena na mateřskou, zkrátka museli zrušit. Setkáváte se v poradnách často s takovými případy?

KODYŠOVÁ: Již ve chvíli, kdy žena odchází na mateřskou a rodičovskou dovolenou, zaměstnavatelé přijímají na její místo někoho jiného na pracovní poměr s dobou neurčitou. Už nepočítají s tím, že by se vrátila.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by tedy zaměstnavatel měl postupovat?

KODYŠOVÁ: Dobrá praxe by byla, kdyby zaměstnavatel zůstal s ženou na rodičovské v kontaktu a případně jí nabídl možnost doškolit se. Může se také vracet do firmy v době dovolených – firmě vypomůže a neztratí kontakt. Zaměstnavatel by tak nepřišel o někoho, do koho již předtím investoval peníze a kdo zná firemní kulturu.

LIDOVÉ NOVINY: Zmínila jste soukromé školky. Mají rodiny stále potíž umístit potomka do běžné školky ve chvíli, kdy ženě končí rodičovská dovolená?

Školky přijímají děti tříleté. Pokud se ovšem narodí v březnu, školka je přijme až následující září. Je tam tedy téměř půl roku, kdy rodiče nevědí, kam s nimi, pokud nemají babičku.

KODYŠOVÁ: O tomto problému chceme určitě hovořit s ministrem školství Robertem Plagou. Školky přijímají děti tříleté. Pokud se ovšem narodí v březnu, školka je přijme až následující září. Je tam tedy téměř půl roku, kdy rodiče nevědí, kam s nimi, pokud nemají babičku. Soukromou školku nebo chůvu si nemůže každá rodina dovolit. Řada žen proto skutečně musí zůstat doma, to si ale třeba sólo matky nemohou dovolit.

LIDOVÉ NOVINY: Budete tedy bojovat za to, aby školky přijímaly dvouleté děti? Tento návrh se nedávno podařilo ODS zrušit.

KODYŠOVÁ: Rozhodně ano. Pokud je péče kvalitní a dvouleté dítě tráví ve školce méně než 35 hodin, děti – zejména ty ze znevýhodněných rodin – ze školky mají prospěch, který se projeví na jejich budoucích výsledcích ve škole i sociálním a citovém vývoji. Citované negativní důsledky – třeba zvýšená agresivita – se po krátké době vytratily. Žádné trvalé negativní dopady nebyly potvrzeny.

LIDOVÉ NOVINY: Veřejnost, i ta odborná, byla dost rozpolcená, když se toto téma začalo řešit…

KODYŠOVÁ: Pro mě bylo to, jak se debata vyvíjela, nepochopitelné. To byla chvíle, kdy vyvřely všechny stereotypy o tom, že i čtyřleté dítě má být celý den s matkou. Zároveň ale docházelo k paradoxu, kdy titíž lidé říkali, že matky péče o děti obtěžuje a dají dítě do školky hned ve dvou letech, pokud jim to umožníme.

LIDOVÉ NOVINY: Věnujete se také problematice sólo rodičovství. Jsou na tom v takové situaci zásadně jinak ženy a muži?

Pokud je péče kvalitní a dvouleté dítě tráví ve školce méně než 35 hodin, děti – zejména ty ze znevýhodněných rodin – ze školky mají prospěch, který se projeví na jejich budoucích výsledcích ve škole i sociálním a citovém vývoji.

KODYŠOVÁ: Z 80 procent jsou v této situaci ženy, na které více dopadá chudoba. Pokud jde o sólo otce, širší okolí má velkou snahu jim pomoci hlavně s praktickými věcmi. Nepředpokládá se, že muži umí vařit či starat se o dítě. Neplatí to samozřejmě všeobecně.

LIDOVÉ NOVINY: Budete také bojovat za zálohované výživné – tedy že by alimenty za neplatícího rodiče poslal rodině stát?

KODYŠOVÁ: Jsme rádi, že se o tomto tématu mluví. Neplacení výživného je druhý nejčastější trestný čin. Zákon je v programovém prohlášení i této vlády. Trochu se ale obáváme toho, jak je nastaven. Může se stát, že u řady rodin zálohované výživné nahradí jinou sociální dávku, kterou rodina v tuto chvíli dostává. Pak třeba na přídavky na děti nedosáhnou a rodina zůstane stejně chudá. Vnímáme to tedy spíše jako gesto a přejeme si, aby zákon reálně zvýšil standard neúplných rodin. Tyto rodiny jsou totiž oproti rodinám úplným s jedním či dvěma dětmi několikanásobně více ohroženy chronickou chudobou, z níž se nemohou bez pomoci zvenčí vymanit.

Eliška Kodyšová (42)

  • Nejprve působila jako psycholožka v personálním poradenství.

  • Od roku 2005 pracuje v občanském sdružení Aperio, které pomáhá rodinám sladit pracovní a rodinný život.

  • Tomuto tématu se podle svých slov věnuje jako matka tří dětí i v osobním životě.

  • V srpnu se na dva roky stala předsedkyní České ženské lobby sdružující 35 organizací (například Fórum 50 %, proFem nebo Rosa), které se věnují tématům jako rakovina prsu, porodnictví či ženy v byznysu.

Počet příspěvků: 2, poslední 11.10.2018 04:12 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.