Podvod s máslem nemáslem je u konce. Tentokrát pro EU palec nahoru!

Soudní dvůr EU ukončil propagandistickou náhražku reálného socialismu podobnou margarínům za druhé světové války. Máslo je zase jen jedno.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Za normalizace v osmdesátých letech 20. století se z tehdejšího socialistického Československa vyváželo vše lepší kvality, co se v zemi urodilo či dorazilo na jatka. Například lepší půlky poraženého skotu i prasat, v zemi nám pak pobíhalo mnohokrát víc párů předních noh dobytka než zadních. Kulhala však celá ekonomika, a proto kulhání dobytka v kravínech a vepřínech nebylo tolik vidět. Navíc existovala potravinářská chemie.

Trh mléčných výrobků však kolísal a každou chvíli bylo demonstrováno malé socialistické štěstí, že ještě měli „jedničku“ či „dvojku“ máslo uvolňovanou i z vojenských a civilních strategických zásob, anebo máslo vůbec. Stejně jako na trhu s masem pobíhala „beznohá“ dobytčata, na mléčný trh, na němž každou chvíli chyběl „základní sortiment“, byly vypouštěny „beznohé“ produkty. A tak na něj „vyběhlo“ i potravinářským výzkumem, vývojem a výrobou vyvinuté „beznohé pomazánkové máslo“.

Soudní dvůr Evropské unie však ve čtvrtek 18. října tuto propagandistickou náhražku reálného socialismu zarazil. Potvrdil totiž, že Česko nesmí prodávat výrobky pod názvem Pomazánkové máslo.

Situace v potravinářském průmyslu za normalizace

V době normalizačního socialismu se komunistická „věrchuška“ snažila obyvatele tehdejšího Československa koupit za každou cenu konzumním socialismem. Například shovívavostí k jejich „emigraci“ na chalupy a do hospod, „devizovými přísliby“ či udržováním u nich pocitu, že sice nemáme všechno, ale základní potraviny v žaludku ano. Ty v důsledku důrazu na potravinovou soběstačnost snad i byly, ale na trh se nedostaly všechny.

„Reálný socík“ proto musel podpírat vývoz na takzvané volnoměnové trhy, aby se země kvůli vynucené ekonomické integraci a izolaci dokázala vyrovnat s takovým náporem socialistického ducha i skutečnosti. Na potravinářském trhu se toto „vyrovnávání“ odehrávalo kombinací zemědělské produkce a činnosti podniků zahraničního obchodu (PZO), obzvlášť KOOSPOLu. Výživa obyvatelstva se pak dorovnávala nárazovými dovozy. Chybělo-li máslo vyvezené jedním PZO, jiný je operativně dovezl – byť za cenu mnohonásobně vyšší než ta vývozní.

Podvod

Pomazánkové máslo snad nikdy ani neprošlo okolo tradiční, několikasetleté výroby pravého másla. Obsahem této náhražky bylo tehdy a dosud snad je „sušené podmáslí, sušené mléko, bramborový škrob, jedlá sůl a smetanová kultura“, jak uvádí její současný český výrobce Madeta. Jde tedy v podstatě o studenoválečnou náhražku másla podobnou „ersatzům“ z umělých tuků za druhé světové války, jako byl margarín Kunerol. Prostě propagandistický podvod.

Pomazánkové máslo snad nikdy ani neprošlo okolo tradiční, několikasetleté výroby pravého másla

Tato zneužitá náhražka poctivého názvu máslo, butter, beurre, burro se však poté, co se objevila na trhu, stala pro konzumně naladěné obyvatele bývalého Československa řešením. Ti si sice mysleli své, ale říkali si: no, aspoň něco. Navíc začala být na trh vypouštěna další nápodoba margarínů za druhé světové války Hera – vlastní sestra másla z umělých tuků, čímž bylo obyvatelstvo v podstatě saturované.

Podvod s máslem nemáslem vydržel i vstup Česka do EU. Čeští potravináři bez uzardění začali na společný i maloobchodní trh dodávat místo másla jeho náhražku. Stejnou normu z doby socialismu zdědilo při vstupu do EU i Slovensko. To se však rozhodlo nepodvádět ani EU, ani vlastního spotřebitele a zavádějící označení zrušilo. Nikoli však Česko.

Trapná obrana

Mysleli jsme si totiž, že jsme dost mazaní, a proto jsme nadále podváděli EU, vlastní spotřebitele i některé země bývalého socialistického bloku, které si dovoz takového produktu nechaly líbit. Až to Slováci odhalili a stěžovali si. Česká mlékárenská lobby však svůj podvod před EU skrývala. Proto nakonec Slovensko muselo (zná totiž podstatu podvodu) Českou republiku zažalovat u Soudního dvora EU.

Česká falešná a pochybná buranská noblesnost se promítla v kalkulacích a příjmech mlékárenského průmyslu, což je trapné

Česká falešná a pochybná buranská noblesnost se pak promítla v kalkulacích a příjmech mlékárenského průmyslu, což je trapné. Ještě trapnější však je obhajoba české lobby v EU a na serveru Aktuálně.cz: „Kdyby se ten výrobek jmenoval jinak, může se stát, že výrobci nebudou muset respektovat jeho tradiční parametry a mohl by se vytratit z trhu úplně,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. „Nucené přejmenování by přineslo problémy pro zákazníky, kteří budou mít problém se ve zboží zorientovat,“ podsouvá Pavel Marek, ředitel Choceňské mlékárny.

Zákazník, šizený a oblbovaný víc než 30 let, je určitě rád, že máslo je zase jen jedno – prostě máslo. I zahraniční návštěvníci našich maloobchodních prodejen budou určitě kvitovat s povděkem, že máslo na etiketě „heisst sicher nur butter“. Mediálně je však pomazánkové nemáslo prezentované jako „česká prohra v Bruselu“ či „pomazánky si vzít nedáme“.

Pohrdání občanem

Pořádek v potravinářství je však nutné zavést, byť s pomocí unie a Soudního dvora EU. „Klidně ať nás teď soudí u unijního soudu jako Madetu. My jsme se podíleli na vývoji toho výrobku, budeme to vyrábět dál,“ říká ředitel Madety Milan Teplý. A Madeta se na svém webu vychloubá celkem třinácti druhy másla včetně šesti pomazánkových – se zavádějícím obsahem 31 procent mléčného tuku, a pokud jde o technologii výroby, pak zcela odlišnou od tradičního másla. Je to arogantní pohrdání občanem a spotřebitelem.

Přece jen ta EU k něčemu je. V tomto případě pomůže od urážlivého šizení spotřebitele, občana, který má kvůli východoevropským výjimkám všechno snést. Díky EU za to, že trvá na kvalitě. Dobré by však bylo, kdyby trvala na jednotném označení původu u výrobků od stejných dodavatelů pro celoevropské trhy.

Pořádek v potravinářství je nutné zavést, byť s pomocí unie a Soudního dvora EU

Výrobek označený „Made in EU“ totiž většinou představuje šizenou náhražku pouze pro podřadnější trhy z východoevropských výroben, jež bývají i pobočkami západních světových značek. Pod anglickými a německými názvy s hlavičkou EU se už mnoho let například ukrývá posypová sůl odlišná od soli kuchyňské. Světovou jedničku v kečupech – Heinz – pak prověřil český spotřebitelský test. Heinzův kečup z „EU“ by asi v Nizozemsku neprodávali.

V případě pomazánkového másla však tentokrát pro EU palec nahoru.

Urvisu … … 15:08 8.11.2012
Bohumil J. Studýnka ...  ... 12:48 26.10.2012
Bohumil J. Studýnka ... ... 12:38 26.10.2012
Urvisu … Parádní tečka, pane Bednáři :) 23:15 19.10.2012
Peterczech :-) . 7:17 21.10.2012
kocourkovskej ... Tentokrát to nešlo. :) 3:35 20.10.2012
Bohumil J. Studýnka ...  ...  12:46 26.10.2012

Počet příspěvků: 69, poslední 18.11.2012 12:13 Zobrazuji posledních 69 příspěvků.