Podraz na ovzduší, a to napříč partajemi

Velké firmy nebudou ničím nuceny přecházet na šetrné technologie. A na rozvoj drobných ekologických investic vyschnou zdroje.

Čestmír Klos 13.2.2012
Na Ostravsku ke všem nepříznivým vlivům z dopravy a z domácích topenišť přistupují ještě mnohem nebezpečnější exhalace z průmyslu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČTKČeská pozice
Na Ostravsku ke všem nepříznivým vlivům z dopravy a z domácích topenišť přistupují ještě mnohem nebezpečnější exhalace z průmyslu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Právě v době dusivého smogu zrušili poslanci poplatky za znečišťování ovzduší. Sami ty nečistoty dýchají. Co je mocnější než vlastní zdraví a zdraví blízkých? Uvážíme-li, že před týdnem dostali velcí znečišťovatelé ještě stamilionové dotace z Operačního programu životní prostředí (OPŽP), je vhodné se zamyslet nad slovy ministra financí Miroslava Kalouska o „jisté lobby napříč politickým spektrem“.

Ze schválení dlouho odkládaného zákona o ochraně ovzduší v pátek 10. února nelze mít radost, když občana čeká zoufalství z jedné jediné přílohy, v níž poslanci podnikům zrušili poplatky za znečišťování ovzduší. Po schválených dotacích z OPŽP dostanou největší čeští znečišťovatelé další berličku v podobě zrušení poplatků za vypuštění škodlivin.

Pád příjmů státu do SFŽP

Odpůrci postupného zvyšování poplatků za vypouštění škodlivých látek podle klíče navrženého ministerstvem životního prostředí zneužili ministerské argumenty: aby podnikatelé do roku 2022 mohli přejít na méně škodlivé technologie, musejí šetřit, a ne tvrdě platit. Ale zatímco progresivně rostoucí poplatky by si takovou změnu dokázaly vynutit, poslanecká benevolence na dlouhý čas zakonzervuje nevyhovující stav.

Rozdíly mezi navrženou verzí a tou, kterou nakonec schválila sněmovna, jsou propastné. V současnosti znečišťovatelé platí za každou tunu vypuštěných nebezpečných mikroskopických popílků tři tisíce, za stejné množství oxidu siřičitého tisíc a za tunu oxidů dusíku 800 korun. Vládní návrh počítal s progresivním stoupáním.

Popílky alias tuhé znečišťující látky měly už letos narůst na 4200 korun za tunu, a měly růst a růst, až v roce 2020 měla vypuštěná tuna stát 12 600 a v roce 2022 dokonce 29 400 korun. Poplatky za oxid siřičitý měly podle neschváleného vládního návrhu zákona narůst z 1000 na 1350 korun a ve stejně dlouhém procesu vyšplhat na 9800 korun a u oxidů dusíku z 800 na 1100 a poté na 7800 korun za vypuštěnou tunu. Vypouštění těkavých organických látek, které jsou vyvolávačem letního smogu vytvářeného přízemním ozónem, mělo být v roce 2022 zpoplatněno 19 600 korunami.

Odpůrci postupného zvyšování poplatků za vypouštění škodlivých látek podle klíče navrženého ministerstvem životního prostředí zneužili ministerské argumenty

Místo účinného tlaku státu na znečišťovatele, aby nahrazovali zastaralé technologie šetrnějšími, odhlasovali poslanci selanku. Sněmovnou schválený zákon požaduje pro oxid siřičitý, oxidy dusíku a těkavé organické látky jen ty nejnižší uvedené poplatky, a to jen po dva roky. Pak už nic. Za emise mikroskopických popílků (tuhých znečišťujících látek) sužujících naše plíce a další vnitřní orgány by se sice měly poplatky vybírat do roku 2021, ale taky jen v nejnižší „ministerské“ sazbě 4200 korun za tunu. Odhaduje se, že stát by tímto rozhodnutím přišel celkově za nevybrané poplatky z toxického znečištění ovzduší o pět set milionů korun ročně.

Druhotné ohrožení průmyslu

Vybrané poplatky naplňují Státní fond životního prostředí (SFŽP), jenž od dotační činnosti přechází na zelenou banku, která má za výhodný úvěr půjčovat na ekologické investice. Škrt tak vysokých poplatků ohrozí zdrojovou část fondu.

Domyšleno do konce, velké firmy zbavené poplatků nebudou ničím nuceny přecházet na nové šetrné technologie. A rozvoj drobných ekologických investic nebude možný, protože SFŽP vyschnou zdroje. Přitom poplatky až dosud hradily jen pouhý zlomek škod, které podniky způsobují na lidském zdraví a životním prostředí.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) udělala průzkum u 622 podniků, které nejvíc zamořují evropské ovzduší. Je mezi nimi i 25 českých firem. Mezi stovkou největších znečišťovatelů je české zastoupení rovněž silné – pět podniků. Podniky se dají spočítat přesně, na určení negativních vlivů, zejména na posouzení ztrát na životech vlivem emisí, jsou různé metodiky.

EEA vybrala dvě – podle nich jsou škody na zdraví a životním prostředí spočítaných českých podniků buď 88 nebo 149 miliard korun. I když odhady škod se podle různých metod od sebe velice liší, jedno je jisté – i ta nižší částka je mnohonásobně vyšší než dotyčné podniky zaplatily na poplatcích. Vybraná částka na poplatcích tvoří jen jednotky procent nebo dokonce promile škod na zdraví obyvatel a na životním prostředí. A nyní se má ještě víc přiblížit nule.

Místo účinného tlaku státu na znečišťovatele, aby nahrazovali zastaralé technologie šetrnějšími, odhlasovali poslanci selanku

Vedoucí toxické kampaně Greenpeace ČR Jan Freidinger to okomentoval: „Je to naprosto absurdní. Největší viníci smogu nyní budou moci zamořovat ovzduší zcela beztrestně a zdarma. Nemají už vůbec žádný důvod, aby množství škodlivin jakkoli omezovali. To je nejen proti principu ,znečišťovatel platí?, ale i zdravému rozumu a dokonce slibům vládních stran o odpovědné politice. Odpuštění poplatků za znečištění zvýhodní nezodpovědné podniky, které nejvíce poškozují naše zdraví a životní prostředí na úkor slušných a zodpovědných firem.“

Zpolitizované ovzduší

Tři poslanci ODS Jan Bureš, Jaroslav Plachý a František Sivera pozměňovacími návrhy (po přijetí Burešovy změny zákona návrh dvou poslanců přestal být relevantní) zmařili úsilí svého stranického ministra životního prostředí Tomáše Chalupy, který mohl vystoupit ze šumavského bláta a močálu Key Investments a konečně zapůsobit státotvorným počinem prosazením smysluplného zákona. Není bez zajímavosti, že Chalupovu koncepci shodila většina ODS ruku v ruce se semknutou KSČM, v níž o takovém kroku nezapochyboval ani jediný její poslanec. Zázemí velkých znečišťovatelů přispěchali podpořit i dobrovolníci z ČSSD a TOP 09. O čistotu ovzduší stály jen Věci veřejné.

Co za tím je, že většina českých poslanců dá všanc i vlastní zdraví, než by podpořila zákon, který by tlačil na podnikatele, aby snižovali nebezpečné emise? Tuto volbu nelze brát neosobně, před emisemi si nikdo z nás není jistý. Alespoň bychom měli vědět, jak poslanci hlasovali. Souvislost s tvrdě dotírajícím smogem a výsledkem hlasování nešla do hlavy programovému řediteli Hnutí Duha Vojtěchu Koteckému: „Poslanci by právě v době těžkého smogu měli hlavní viníky motivovat k vyčistění výroby – ale oni jim naopak úplně odpustili poplatky za zamořování vzduchu. Je to nehoráznost. A lidé na Ostravsku, kteří trpí zdravotními obtížemi kvůli špinavému vzduchu, patrně budou volit ostřejší slova.“

Co za tím je, že většina českých poslanců dá všanc i vlastní zdraví, než by podpořila zákon, který by tlačil na podnikatele snižovat nebezpečné emise?

Z výroku ministra financí Miroslava Kalouska, který bude jistě často citován, čiší ještě hlubší rozčarování, než z jedů v ovzduší. „Jsou okamžiky, kdy vláda může navrhnout cokoliv, ale jistá lobby napříč politickým spektrem si stejně prosadí svoje. Často na přednáškách o veřejných rozpočtech říkám svým studentům, že veřejné rozpočty jsou věčnou bitvou mezi dobře organizovanou menšinou, která si chce na úkor ostatních ze společného koláče ukrojit, a onou většinou, která je však neorganizovaná a která je nazývána daňovými poplatníky. Nechť každý z nás dnes večer před usnutím při obvyklém zpytování svědomí si řekne, zda zastupoval neorganizovanou většinu, nebo dobře organizovanou menšinu.“

Kapitulace vydávaná za kompromis

Zpytovat svědomí by měl zejména ministr Chalupa. Pro záchranu léta připravovaného zákona o ovzduší neudělal zhola nic. Sobotním Lidovým novinám přiznal, že měl o připravovaném protinávrhu zákona dostatek informací: „Zhruba týden jsem věděl, že jej poslanci podporují, tak jsem se snažil zabránit tomu, aby prošel daleko extrémnější návrh hospodářského výboru.“ Ve stejném rozhovoru dokonce vyjádřil porozumění mladému poslanci Janu Burešovi, který znehodnotil vládní návrh zákona: „Nemám z toho radost. Na druhou stranu rozumím, že na firmy se valí změny v emisních povolenkách. Jestliže se prosadí snížení jejich objemu, raketově se zvýší jejich cena.“

A nakonec se vyjádřil ještě tvárněji: „V rozpravě zazněl zajímavý argument – co je lepší? To, aby průmysl investoval do ekologie, nebo aby odváděl peníze do státní pokladny a neměl na investice?“ Ale do jaképak státní pokladny, pane ministře? Vybrané poplatky by přece šly do fondu, který jako ministerstvo spravujete a jenž by měl být finanční oporou ekologických inovací. Zdá se, že jste se dosud neztotožnil s posláním, které má vaše ministerstvo plnit.

Právě s takovými otázkami na tělo se ČESKÁ POZICE snažila na ministra Chalupu obrátit, leč jeho telefon byl v sobotu po pátečním shonu mlčenlivý. Záznamník se ozýval i na telefonu expremiéra a předsedy Teplárenského sdružení ČR Mirka Topolánka. Neboť jemu, nikoli Chalupovi je přičítán neúspěch vládního návrhu zákona. „Topolánek škodí ovzduší“ hlásal titulek ve stejném vydání LN, v němž Chalupa na otázku, zda se schválení Burešova návrhu nedá vykládat jako úspěch teplárenské lobby v čele s Mirkem Topolánkem, znovu chápavě kapituloval: „Je pravda, že právě teplárenství se to citlivě dotýká. Stejně jako dalších odvětví průmyslu.“

„Není pravda, že vybírání poplatků podnikům škodí, protože tvoří jen mizivou zátěž, malé procento v hrubém zisku firem,“ říká exministryně životního prostředí za ODS Rut Bízková

Zatímco Chalupa odevzdaně skládá zbraně, jež jeho úředníci a ministři před ním ve prospěch zdravého ovzduší připravili, poslanec Bureš se v rozhovoru pro sobotní LN holedbá: „Uchránil jsem Čechy od razantního zdražení tepla.“ A svou destrukci vládního návrhu označuje za „kompromis mezi resortním plánem a návrhem sněmovního hospodářského výboru“. Je to nejspíš nejodvážnější kompromis v dějinách sněmovny, protože nastolil zcela opačný trend, než měl původní návrh.

Levnější teplo kvůli tomu nebude

Návrh zákona o ovzduší se na MŽP připravoval několik let za působnosti přinejmenším šesti ministrů. Jak vnímá výsledek hlasování exministryně za ODS Rut Bízková? „Byl porušen základní princip ,znečišťovatel platí‘, a to je stěží omluvitelné. V diskusích kolem zákona nastalo naprosté spletení pojmů, mluvilo se o povolenkách, které slouží k redukci emisí ,skleníkového‘ oxidu uhličitého, ale škrtaly se poplatky za karcinogenní emise ohrožující lidské zdraví,“ komentuje Bízková.

A vzpomíná na své působení na MŽP: „Vždycky mně bylo předhazováno, že příliš fandím průmyslu. I teď myslím na to, jak okleštěný zákon průmyslu uškodí. Ztratí se tlak na modernizaci podniků a na druhé straně nebudou na SFŽP peníze na podporu nových ekologických investic. Není pravda, že vybírání poplatků podnikům škodí, protože tvoří jen mizivou zátěž, malé procento v hrubém zisku firem. Poplatky jsme museli zvyšovat, aby nepřestaly fungovat jako ekonomický nástroj.“ A sarkasticky komentuje sporný výsledek ze sněmovny: „Levnější teplo kvůli tomu nebude.“

Nejhorší zásah do ekologické legislativy

Velkou pozornost přípravě zákona o ovzduší věnoval za svého bývalého působení v čele MŽP za Stranu zelených Martin Bursík. Dnes říká: „Za neúspěch schvalování smysluplného zákona o ovzduší nemůže Topolánek, nenese za něj odpovědnost premiér nebo ministr financí, ba ani poslanec Bureš. Veškerou zodpovědnost za zpackaný zákon má ministr životního prostředí Chalupa.“

Zpytovat svědomí by měl zejména ministr Chalupa. Pro záchranu léta připravovaného zákona o ovzduší neudělal zhola nic.

A dodává: „Má k dispozici expertní zázemí, aby pochopil, oč jde. Má připravenou argumentaci, jen ji vzít a řádně prezentovat. A má za sebou mnohačlennou vládní koalici, kterou nelze v hlasování porazit. Kdyby šlo Chalupovi opravdu o životní prostředí, měl šanci před tu koalici předstoupit, vše jí vysvětlit a říct: ,To je zásadní věc. Jestliže mě nepodpoříte, podám rezignaci.‘ A podle výsledku se pak zachovat. Místo toho slyšíme jen vytáčky. Chalupa je ten, který za vše, co se ve sněmovně stalo, nese zodpovědnost.“

Uvádí také, že se v opatřeních pro čistější ovzduší vracíme o 18 let zpátky. Pro minimalizaci vypouštěných škodlivin po celou dobu sloužily dvě páky: pokuta za překročení emisního limitu a poplatek za vypouštěný objem škodlivých látek. První brání lehkovážnému porušování pravidel, druhá slouží snaze neustále snižovat vypouštění emisí. Jen ve dvojici byly opravdu účinné. Bursík soudí, že to, co se stalo, je nenegativnější zásah do legislativy životního prostředí: „Je to absolutní selhání ministra životního prostředí a přímá výzva k rezignaci.“

A co jestli je všechno jinak? Nemá náhodou neschopnost ministra životního prostředí Chalupy zvládnout legislativní chaos podnícený členy vlastní strany vyvolat dojem, že MŽP je k ničemu?

Tuhé znečišťující látky

Při spalovacích procesech či tavení rud se do ovzduší uvolňují částice polétavého prachu. Čím menší průměr mají, tím déle zůstávají v ovzduší. Částice velikosti okolo deseti mikrometrů jsou zachyceny v horních cestách dýchacích, menší mohou pronikat do dolních dýchacích cest. Vůbec nejnebezpečnější jsou částice menší než 2,5 mikrometru, které se mohou dostat až do plicních sklípků. Do organismu pronikají i kůží. Na částice polétavého prachu se vážou těkavé organické látky, které v organismu působí toxicky. Tuhé znečišťující látky způsobují kardiovaskulární onemocnění, choroby dýchacích cest, snižují délku života a zvyšují kojeneckou úmrtnost. Kvůli navázaným těkavým látkám mohou způsobovat rakovinu.

Oxid siřičitý

Působí dráždivě zejména na horní cesty dýchací, vyvolává kašel, v těžších případech může vzniknout až edém plic. Menší koncentrace způsobují záněty průdušek a astma. Chronická expozice oxidu siřičitého negativně ovlivňuje krvetvorbu, způsobuje rozedmu plic, poškozuje srdeční sval, negativně působí na menstruační cyklus. Značně toxický je oxid siřičitý pro rostliny, neboť reaguje s chlorofylem, čímž narušuje fotosyntézu. V ovzduší pozvolna oxiduje vzdušným kyslíkem za přítomnosti vody na kyselinu sírovou, která je spolu s kyselinou siřičitou příčinou kyselých dešťů.

Oxidy dusíku

Jsou produktem spalování paliv. Ve většině případů je emitován do ovzduší oxid dusnatý, který je transformován na oxid dusičitý. Dlouhodobé expozice oxidu dusičitého způsobují množství změn, primárně v plicích, ale i v dalších orgánech, například ve slezině, játrech a v krvi. Může způsobit rozedmu plic, i při nízkých koncentracích zvyšuje vnímavost organismu k bakteriální infekci plic. Oxidy dusíku způsobují takzvaný letní smog. Jeho součástí jsou převážně vysoké koncentrace přízemního ozónu, který vzniká vlivem intenzivního příkonu slunečního záření v létě fotochemickými reakcemi ze dvou skupin látek, jimiž jsou oxidy dusíku a těkavé organické látky.

Těkavé organické látky

Některé mají toxické a karcinogenní účinky, jiné jsou narkotikem, všechny zapáchají. Z hlediska nebezpečnosti a škodlivosti jsou významné i jejich nepřímé účinky na vznik letních smogů vytvářejících přízemní ozón. Letní smogy mají dráždivé účinky na sliznice očí a dýchacích cest a vyvolávají alergie. Vznikající aerosoly jsou velice toxické vůči vegetaci. Zpomalují růst.


Martin Hájek1 Fakta bez emocí 16:48 13.2.2012
Martin Hájek1 Odpověď 13:25 13.2.2012
P.Myvalt Re: 15:44 13.2.2012
strojil Dobrý den,   nerozumím, proč 5:57 14.2.2012
Martin Hájek1 Odpověď 9:18 14.2.2012
Pepa Opravdu? 8:43 15.2.2012
P.Myvalt Re: 13:04 13.2.2012
Daniel Vondrouš Neseriozní pan Hájek 10:48 13.2.2012
Martin Hájek1 Odpověď 11:46 13.2.2012
Daniel Vondrouš Odpověď 13:55 14.2.2012
Daniel Vondrouš Chyby a omyly 16:30 16.2.2012
Vladimir1950 Vše pro zdraví? 7:30 13.2.2012
JiB Historie se opakuje 18:26 12.2.2012
Martin Hájek1 Není to pravda 19:32 12.2.2012
vlkp Víte pane hájku, 20:40 12.2.2012
Martin Hájek1 Novinářská etika 18:00 12.2.2012
Vladimir1950 Technická poznámka.. 7:35 13.2.2012
Martin Hájek1 Děkuji za pozvání 11:52 13.2.2012
Jana K Jak to bylo - hlas z MŽP 15:25 12.2.2012

Počet příspěvků: 23, poslední 16.2.2012 04:30 Zobrazuji posledních 23 příspěvků.

Autor

Čestmír Klos

Čestmír Klos | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články