Podnikatelský příběh Jaroslava Klímy: Americký mikroskopový sen

Když šéf společnosti Tescan Jaroslav Klíma s kolegy před čtvrtstoletím začínali podnikat, měli holé ruce. Dnes jejich firma, která vyrábí elektronové mikroskopy, patří ke špičce ve svém oboru.

Petr Kain 26.8.2017
Šéf firmy Tescana, která se zabývá výrobou a prodejem mikroskopů, Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Šéf firmy Tescana, která se zabývá výrobou a prodejem mikroskopů, Jaroslav... | foto: Anna Vavríková, MAFRA
Šéf firmy Tescana, která se zabývá výrobou a prodejem mikroskopů, Jaroslav... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Šéf a předseda představenstva Tescanu Jaroslav Klíma by si v 68 letech mohl dávno užívat zaslouženého odpočinku. Při pohledu na to, jak energicky pobíhá po brněnském sídle firmy a podrobně vysvětluje technické detaily mikroskopů, je ale hned jasné, že nic takového není na pořadu dne. Tento muž svou práci miluje a jen tak ji neopustí.

K mikroskopům dovedla Jaroslava Klímu touha podívat se za zadrátované československé hranice. „Když se mě ve čtvrté třídě základní školy učitelka ptala, čím bych chtěl být, odpověděl jsem, že Hanzelkou a Zikmundem. Byly to pro mě vždycky svátky, když v rádiu vysílali jejich reportáže. V padesátých letech jsem si vůbec nedovedl představit, že by někdo mohl jet do zahraničí jinak než pracovně. Odjakživa jsem proto chtěl dělat někde, kde budu moct cestovat,“ vzpomíná Klíma.

Jen místo v servisu

Že svůj osud spojí s Teslou, ho napadlo už v osmé nebo deváté třídě, kdy se dočetl, že se z Brna vyvážejí do celého světa elektronové mikroskopy. Jenže když pak vyšel z vysoké školy, měli ve firmě místo jen v servisu, což mnozí jeho souputníci považovali za podřadnou pozici.

Že svůj osud spojí s Teslou, Jaroslava Klímu napadlo už v osmé nebo deváté třídě, kdy se dočetl, že se z Brna vyvážejí do celého světa elektronové mikroskopy. Jenže když pak vyšel z vysoké školy, měli ve firmě místo jen v servisu, což mnozí jeho souputníci považovali za podřadnou pozici.

„Já měl červený diplom, byl jsem dobrý student a řada lidí mi říkala, že bych měl zůstat na škole. Jenže jsem také potřeboval vydělávat peníze, vždyť už ve čtvrtém ročníku vysoké jsem se oženil a měl dítě. Žena pracovala jako zdravotní sestra, já studoval a do toho se staral o dceru. Neměli jsme nic a potřebovali vydělávat,“ říká Klíma. To nakonec rozhodlo. Servisní inženýři měli sice mizerný plat, jenže občas vyjeli do zahraničí, především do Sovětského svazu, a z ušetřených diet měli bony.

„Pro takový pár bez prostředků, jakým jsme byli, to bylo velmi lákavé. Během sedmdesátých let jsem projezdil NDR, Polsko, Bulharsko a SSSR. Jenže po nějaké době jsem toho měl dost, ten život ,servisáka‘ je takový lajdácký, měl jsem pocit, že tam zakrním, a tak jsem přešel do oddělení vývoje,“ vzpomíná Klíma. Nějakou dobu dělal systémového inženýra a posléze šéfa týmu, který kompletoval mikroskopy a vlastně řídil jejich vývoj.

Přidružená výroba

Nedá mi to a ptám se, zda při svých cestách neměl nutkání emigrovat. Motivaci by měl silnou, padesátá léta byla pro jeho rodinu hodně krutá: jeho otec seděl od roku 1949 celkem jedenáct let ve vězení a v příbramském táboře Bytíz kopal uran.

Firma fungovala způsobem, že měla v podstatě přidruženou výrobu šedé ekonomiky od klíčenek a sprostých „pajduláků“ až po anténní zesilovače pro příjem vídeňské televize

„Zřejmě za to, že pomáhal lidem přes hranice, přesný důvod ale nevím. Přesto mě nikdy nenapadlo, že bych odešel na Západ. Mých sedm nejbližších příbuzných byly ženy, které na mně byly závislé. Víte, já bral emigraci jako nezodpovědnost. Měli jsme známé, kterým emigrovala dcera s manželem do Austrálie, a vím, jak to rodina strašně špatně nesla. Navíc jsem pořád věřil, že se něco změní, a chtěl jsem být u toho,“ vypráví Klíma. Když vzpomíná na předlistopadová léta v Tesle, netrpí nostalgií. Podle jeho slov nebyla v té době v Tesle motivace něco inovovat.

Firma fungovala způsobem, že měla v podstatě přidruženou výrobu šedé ekonomiky od klíčenek a sprostých „pajduláků“ až po anténní zesilovače pro příjem vídeňské televize. „Když se do Tesly v té době kupoval nějaký drahý přístroj, vybíral se tak, aby s ním šly ladit anténní zesilovače. Když se koupil spektrometr, používal se ke kontrole domácí pálenky, jestli v ní není metylalkohol. Tak se tehdy v Tesle žilo a není divu, že ztratila konkurenceschopnost, stejně jako ostatně téměř všechny ostatní československé podniky,“ říká Klíma.

Výpověď

Když pak přišla revoluce, ocitla se Tesla v agonii. Východní trhy rázem přestaly odebírat její výrobky a na těch západních nebyla konkurenceschopná. „Ženské v práci pletly svetry, chlapi četli noviny, bylo jasné, že se firma rozpadá, a my jsme nechtěli čekat na smrt. Věděli jsme, že musíme něco udělat. Říkali jsme si, že když nám to půjde, třeba nás někdo koupí, důležité je ale něco umět,“ vzpomíná Klíma. A že Klíma společně s pár kolegy něco umí, na Západě rozpoznali.

Když pak přišla revoluce, ocitla se Tesla v agonii. Východní trhy rázem přestaly odebírat její výrobky a na těch západních nebyla konkurenceschopná. V roce 1991 dal nakonec Jaroslav Klíma v Tesle výpověď.

„Hned po revoluci přišel do Tesly jeden Američan s tím, že zkusí naše mikroskopy prodávat v USA. Koupil si od nás jeden malý mikroskop, který jsme napůl tajně s kolegy před revolucí vyvinuli,“ říká Klíma. Sám pak s oním Američanem vyjel do USA, aby mikroskop případným zájemcům představil.

„Během výstavy se na mě chodili lidi dívat jako na exota z komunistické země a všichni mi říkali, že dnes už nemá smysl vyrábět mikroskop bez digitálního zpracování obrazu. Říkal jsem jim, že vyrobit něco takového by pro nás problém nebyl, jenže na to nemáme vybavení. Za dva nebo tři měsíce mi od nich najednou poštou přišel jako dar monitor s vysokým a grafickou kartou,“ vzpomíná Klíma.

V roce 1991 dal nakonec v Tesle výpověďa spolu se svými čtyřmi kolegy založil společnost Tescan (mimochodem jde o složeninu slov Tesla a skenovací technika). Začátky byly tvrdé, na nedalekém učňáku si pronajali jednu místnost bez oken, v níž se nedalo nijak větrat. Tam opravovali a modernizovali první mikroskopy. Dařilo se jim, a tak se z nevětrané místnosti záhy přestěhovali do nedalekého družstva techniků, kde si pronajali nejprve jednu místnost, pak dvě, pak čtyři a nakonec celý dům koupili.

Úkol od představenstva

„Byl to tehdy asi náš vůbec nejriskantnější krok, protože jsme si na koupi vzali půjčku, u které byl úrok asi 26 nebo 28 procent. To byl zhruba rok 1997. Chytali jsme se tehdy všech zakázek. Dělali jsme třeba elektronické hlídače do kotelen, které kontrolovaly, když se něco přehřeje nebo utíká pára,“ říká Klíma. Zhruba v oné době této partě nadšenců došlo, že se z jejich podniku vybudovaného z ničeho může vyvinout úspěšná firma.

Zaujali totiž jednu zahraniční společnost, která je převzala s podmínkou, že konečnou cenu určí po pěti letech podle toho, kolik bude podnik vydělávat. Jenže nakonec bylo vše jinak. Do společnosti, jež je převzala, přišel nový krizový manažer, který osekal investice a Klímovi a jeho kolegům umožnil Tescan za symbolickou částku získat zpět.

Mám od představenstva za úkol dosáhnout v roce 2021 tržeb ve výši pěti miliard korun, podle současného kurzu je to tedy něco kolem 214 milionů dolarů. A pevně věřím, že to dokážu.

Dnes tohoto rozhodnutí musí ona zahraniční společnost hořce litovat. Tescan se za více než čtvrt století existence proměnil v jednu z významných světových společností v oblasti elektronové mikroskopie. Letos má v plánu vyrobit na tři stovky mikroskopů, z nichž 90 až 95 procent míří na export. Jen pro představu: ten nejlevnější lze koupit za cenu blížící se dvěma milionům korun, ten nejdražší pak za zhruba 30 milionů korun. Jestliže v roce 2010 utržila společnost 20 milionů dolarů, loni již byly tržby více než trojnásobné – takřka 70 milionů dolarů.

A podle Klímy bude ještě lépe: „Mám od představenstva za úkol dosáhnout v roce 2021 tržeb ve výši pěti miliard korun, podle současného kurzu je to tedy něco kolem 214 milionů dolarů. A pevně věřím, že to dokážu.“ Klímovo sebevědomí pramení i ze skutečnosti, že odvětví, v němž Tescan působí, obecně velmi rychle roste. Jak Klíma říká, třeba společnost Shimatsu, patřící ke světové špičce, měla ještě v roce 2015 tržby ve výši 1,9 miliardy eur. Loni už to byly necelé tři miliardy a za tři roky má společnost za úkol utržit deset miliard eur.

Čínský zájem

Takto razantního růstu nelze dosáhnout přirozenou cestou, velké firmy rostou, protože polykají jiné velké firmy. I Tescan se proto snaží o akvizice. V roce 2013 se firma spojila s francouzskou společností Orsay Physics a vytvořila s ní Tescan Orsay Holding, v němž mají původní majitelé Tescanu podíl ve výši téměř 80 procent.

Jeden čas jsem vyhazoval dva investory týdně. V současnosti je velký zájem z Číny, která vyhlásila cosi jako plán dohnání a předehnání světa v polovodičové technice. Na první etapu tohoto plánu mají Číňané vyhrazeno 130 miliard dolarů. Takže nás buď chtějí koupit, nebo s námi založit společný podnik.

„O akvizice se snažíme neustále, bohužel jsme v těchto snahách zažili v poslední době tři neúspěchy, především v sousedním Německu. Ty firmy se nám prostě nechtějí prodat. Například nedávno jsme dali bezpochyby nejlepší nabídku, jenže vlastníci nakonec řekli, že český management nechtějí,“ říká Klíma. Na stranu druhou musí i Tescan odolávat mnoha nabídkám na převzetí.

„Jeden čas jsem vyhazoval dva investory týdně. V současnosti je velký zájem z Číny, která vyhlásila cosi jako plán dohnání a předehnání světa v polovodičové technice. Na první etapu tohoto plánu mají Číňané vyhrazeno 130 miliard dolarů. Takže nás buď chtějí koupit, nebo s námi založit společný podnik,“ vysvětluje Klíma. A dodává, že jednou budou asi muset majitelé Tescanu přece jen umožnit dalším investorům vstup do společnosti. Když se totiž bude firma rozvíjet podle jejich představ, někdy v budoucnu bude muset vstoupit na akciový trh.

„O vstupu na burzu jsme v minulosti uvažovali, zatím to ale není v plánu. Na pražskou burzu podle mě nemá moc smysl vstupovat, a abychom šli někam do Londýna, na to jsme zase moc malí. Navíc máme trochu strach z rozptýleného vlastnictví. Momentálně nám vyhovuje stav, kdy ve firmě rozhoduje pět fyzických osob z Brna a jedna právnická osoba z Francie, které doposud vše vyřešily ve shodě,“ vysvětluje Klíma.

Silný evropský holding

Stejně jako řada dalších podniků v Česku má i Tescan problém sehnat kvalitní zaměstnance. Podle Klímy je to zčásti dané tím, že hodně lidí schopných se prosadit z Česka odešlo. A těch vzdělaných a ambiciózních se vrací strašně málo. „Občas si také namlouváme, jak vzdělanou a schopnou pracovní sílu v Česku máme, což je omyl. Jsme zhruba tak schopní a vzdělaní jako ti ostatní kolem nás,“ říká.

Naším cílem je vybudovat silný evropský holding, který bude schopen konkurovat velkým světovým firmám. A to se, myslím, jednou povede. Musíme se ale držet Němců jako klíště. Vždycky říkám, že každá smlouva uzavřená s Německem je další kotvou, která nás poutá k západní Evropě.

Skutečnost, že je nyní v Česku hodně inženýrů, je dle něho dána pouze tím, že se snížila laťka: „Hlásí se k nám čerstvě vystudovaní inženýři, a když je člověk chce přezkoušet, je to občas naprostá tragédie. Nezvládají základní věci, neumějí zapojit tranzistor, mají problém s Ohmovým zákonem...“ Nemusí to ale být podle něho špatnou kvalitou vysokého školství.

Jak tvrdí, stává se, že ze stejné školy, ze stejné fakulty přijdou žádat o práci dva lidé. „Na jednom je vidět, že si studiem chtěl pouze prodloužit mládí a proseděl to tam, zatímco ten druhý je neuvěřitelně schopný a vzdělaný. Nejde o to, že by na škole nebyli schopni vědomosti předat, spíš je studenti nejsou ochotní nebo schopní absorbovat,“ domnívá se Klíma.

České firmy mají podle něho ještě jeden problém – že nemají rády „zlobivé“ zaměstnance. „I u nás ve firmě se s tím potýkáme, zjistili jsme, že máme velmi kamarádský kolektiv, což je sice fajn, jenže pravdou je, že ti obzvlášť tvůrčí lidé jsou často komplikovaní a excentričtí. My jsme se jim trochu vyhýbali a byla to chyba, je třeba se s nimi naučit vycházet, protože mají úžasné nápady,“ vysvětluje.

Když má říct, čeho by ještě chtěl v podnikatelském životě dosáhnout, má jasno: „Naším cílem je vybudovat silný evropský holding, který bude schopen konkurovat velkým světovým firmám. A to se, myslím, jednou povede. Musíme se ale držet Němců jako klíště. Vždycky říkám, že každá smlouva uzavřená s Německem je další kotvou, která nás poutá k západní Evropě. Je to důležité zejména v dnešní době, kdy nás mnohé vládní i opoziční strany vzdalují od Západu svou protievropskou propagandou.“

Tržby společnosti Tescan

(v milionech dolarů)

  • 2010: 20
  • 2011: 37
  • 2012: 51,7
  • 2013: 62,2
  • 2014: 65
  • 2015: 75
  • 2016: 69

Jaroslav Klíma (68)

  • Po absolutoriu elektrotechnické fakulty na Vysokém učení technickém v Brně ihned nastoupil do společnosti Tesla Brno. Vystřídal zde řadu profesí od servisního inženýra přes systémového inženýra až po vedoucího vývojového týmu.
  • V roce 1991 společně s několika kolegy založil společnost Tescan, vyvíjející elektronové mikroskopy. V současnosti ve firmě působí v roli CEO a předsedy představenstva.
  • Je činný v několika veřejných funkcích, například jako člen vědecké rady rektora VUT Brno, je rovněž členem vědecké rady Lékařské fakulty MU Brno.
  • Domluví se anglicky, německy, španělsky a rusky.



Počet příspěvků: 1, poslední 27.8.2017 09:18 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Petr Kain

Petr Kain | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články