Podnikatelské inovace mohou prospět i neziskovkám

Patronem jednoho z projektů, které v příštím roce získají nejstarší evropské ocenění za inovace v sociální oblasti – SozialMarie – bude ředitel společnosti Linet Zbyněk Frolík. Může se sám rozhodnout, který z nápadů jej zaujme natolik, že mu poskytne svou podporu a zkušenosti, aby se mohl dále rozvíjet.

Inspirativní inovátor. Majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík je přesvědčen, že neziskový sektor by se od soukromých firem a z jejich zkušeností se „systémovým řízením inovačního procesu“ mohl lecčemu přiučit. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Inspirativní inovátor. Majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík je přesvědčen, že neziskový sektor by se od soukromých firem a z jejich zkušeností se „systémovým řízením inovačního procesu“ mohl lecčemu přiučit. | foto: archivMAFRA
Inspirativní inovátor. Majitel společnosti Linet Zbyněk Frolík je přesvědčen, že neziskový sektor by se od soukromých firem a z jejich zkušeností se „systémovým řízením inovačního procesu“ mohl lecčemu přiučit. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

To bych moc inovativní nebyl, kdybych si rovnou stanovil hranice, říká s úsměvem Zbyněk Frolík. Úspěšný manažer, který od nuly vybudoval podnik patřící mezi největší světové výrobce nemocničních lůžek, prý teprve uvidí, jestli se při výběru oceněného projektu zaměří na zdravotnictví či péči o seniory, takříkajíc svoji parketu. Nebo třeba na programy podporující integraci Romů, s jejichž zaměstnáváním má, jak sám říká, velmi dobré zkušenosti.

Neotřelá řešení

Záležet bude hlavně na tom, kdo si sošky SozialMarie, nejstarší evropské ocenění za sociální inovace, v roce 2015 odnese. Soukromá rakouská nadace Unruhe (Neklid) jimi v květnu ve Vídni již pojedenácté vyznamená projekty, které nabízejí neotřelá řešení pro naléhavé společenské výzvy. Soutěže se mohou zúčastnit zástupci neziskového sektoru, jednotlivci i firmy, jejichž nápady se již osvědčily v praxi a mohou působit jako inspirace pro ostatní.

Prémie v celkové výši 54 tisíc eur (téměř 1,5 milionu korun) budou rozděleny mezi 15 vítězných projektů z Rakouska, Maďarska a Česka a částečně i z Německa, Chorvatska, Polska, Slovenska a Slovinska. Zájemci se do soutěže mohou přihlásit do 27. ledna 2015.

Další rozvoj

O jejích výsledcích stejně jako v předchozích ročnících rozhodne mezinárodní odborná porota, která klade velký důraz na to, aby lidé, kterým projekty pomáhají, byli do jejich chodu a utváření sami aktivně zapojeni. Co ocenění udělají s finanční prémií, záleží pouze na nich.

Ideální podle Wandy Moserové-Heindlové je, pokud se nějakého z originálních nápadů chopí státní správa a integruje jej mezi stávající sociální služby

Podle Wandy Moserové-Heindlové, zakladatelky nadace Unruhe, ale ze statistky předchozích ročníků vyplývá, že více než polovina vyznamenaných peníze vkládá zpět do svých projektů a jejich dalšího rozvoje. Prestižní ocenění pomáhá organizacím k vylepšení jejich image navenek a v jejich další, často nelehké práci. V neposlední řadě jim dodává důležitý vnitřní pocit, že to, co dělají, má perspektivu a smysl.

Ideální podle Wandy Moserové-Heindlové je, pokud se nějakého z originálních nápadů chopí státní správa a integruje jej mezi stávající sociální služby. Velmi úspěšný je v tomto směru rakouský projekt „konference sociální sítě“, který získal první cenu SozialMarie v letošním roce. Jeho cílem je rychle dostávat mladistvé delikventy z vyšetřovací vazby. Pracovníkům organizace Neustart (Nový start) se to daří díky tomu, že zodpovědnost za budoucnost přenášejí na bedra obviněných.

Pouhé dva až tři dny po zatčení provinilce navštíví v cele a nabídnou mu, že vytvoří pevný plán a záchrannou síť pro jeho další život. On sám jmenuje osoby, které jsou pro něj v jeho okolí důležité – přátele, rodinné příslušníky, učitele či vedoucí kroužků. Tito lidé se pak, často v prázdné soudní síni, sejdou společně s profesionály (psychology, sociálními pracovníky) na „konferenci“, na níž společně vymyslí, jak dál. Projekt, který od jeho zrodu podporovalo ministerstvo spravedlnosti, od letošního listopadu získal dostatek prostředků, aby byl rozšířen na celé Rakousko a stal se víceméně standardní součástí trestního řízení.

Český deficit

Není pochyb, že by podobné inspirace výrazně prospěly i českému prostředí. Podle expertky z Centra inovačních studií VŠEM Anny Kadeřábkové u nás mimo průmyslový sektor panuje deprimující konzervativismus a vyvářejí se stále nové pilotní projekty, které nemají dlouhého trvání. Česká sociální péče prý trpí tím, že zde již nefunguje silný rodinný záchytný systém, který do určité míry přetrvává v jihoevropských státech, a zatím nebyl vytvořen ani plně efektivní model sociálního státu „severského“ typu.

Česká sociální péče trpí tím, že zde již nefunguje silný rodinný záchytný systém, který do určité míry přetrvává v jihoevropských státech, a zatím nebyl vytvořen ani plně efektivní model sociálního státu „severského“ typu

„V systému existují určité díry. V okamžiku, kdy se osoba dostane do situace, která neodpovídá žádnému resortu, začne největší problém. Například mezi kompetencí ministerstva zdravotnictví a ministerstva spravedlnosti,“ říká česká členka mezinárodní poroty SozialMarie a poukazuje třeba na situaci propuštěných vězňů nebo pacientů s duševní chorobou. Podle Kadeřábkové tak běžně dochází k tomu, že neziskové organizace, které mají činnost státu jen doplňovat, některé jeho funkce prostě suplují.

Velkou naději pro neziskový sektor spatřuje Kadeřábková ve spolupráci jeho zástupců se světem byznysu. I Zbyněk Frolík je přesvědčen, že by se od soukromých firem a z jejich zkušeností se „systémovým řízením inovačního procesu“ mohli leccos přiučit. „Podnikatelům, kteří chtějí přežít konkurenci, nezbývá nic jiného než permanentně inovovat,“ zdůrazňuje šéf Linetu s tím, že novinky je třeba zavádět nejen v oblasti technologií a obchodní strategie, ale například i při vývoji produktů, ve finančním řízení či při vytváření značky. Vůbec nejlepší je podle něj inovace, která „vyvolá touhu ji mít“. Taková se pak samovolně rozšíří a dá vzniknout novému stupni vývoje.

Frolík je zároveň přesvědčen, že sociální angažmá je dnes již nedílnou součástí působení většiny významných firem. „Myslím si, že to patří ke společenské odpovědnosti, protože situace po revoluci nám umožnila vyrůst,“ říká podnikatel s tím, že úspěch nikdy není věcí jednotlivce, ale má na něj velký vliv i jeho okolí. Nyní je podle Frolíka načase tuto podporu společnosti vracet.

  • Pozitivní zprávy zasílejte na adresu: pozitivnizpravy@lidovky.cz

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.