Podivný způsob, jak pomoci státnímu rozpočtu: prodej zámku Štiřín

Materiál schválený vládou vyčísluje úsporu z transakce na 329 milionů korun. Dle odhadů mají ale nemovitosti hodnotu kolem třech miliard.

Ředitel příspěvkové organizace Zámek Štiřín Václav Hrubý se domnívá, že částka 329 milionů korun je asi desetkrát nižší, než by mohl stát získat. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
Ředitel příspěvkové organizace Zámek Štiřín Václav Hrubý se domnívá, že částka 329 milionů korun je asi desetkrát nižší, než by mohl stát získat. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Není to poprvé, co se hovoří o tom, že kvůli úsporám je nutné prodat areál barokního zámku Štiřín, s nímž hospodaří stejnojmenná příspěvková organizace ministerstva zahraničních věcí. Rozpaky ale budí jak samotné rozhodnutí zbavit se kulturní památky, která pro státní rozpočet nepředstavuje žádnou podstatnou zátěž, tak částka 329 milionů korun, jež je v souvislosti s prodejem uvedena v návrhu úsporných opatření.

Z vlády sice zní, že v žádném případě nejde o cenu odhadní ani tržní. Z jaké hodnoty se ale bude při prodeji vycházet, zatím nikdo jednoznačně nevysvětlil.

Vláda schválila 16. ledna návrh úsporných opatření v oblasti zjednodušení agend a zrušení duplicit ve státní správě pro rok 2014. Celková očekávaná suma úspor má dosáhnout téměř 8,6 miliardy korun. Materiál vládě předložil ministr a předseda Legislativní rady vlády Petr Mlsna, každý resort ale sám vytipoval, jakého majetku se může zbavit.

V kolonce, která se týká ministerstva zahraničí, je uvedeno šest kroků, díky nimž chce resort Karla Schwarzenberga ušetřit celkem přes 636 milionů korun. Více než polovina této částky není úspora, ale dodatečný příjem, který má plynout z prodeje štiřínského zámku. Obchodní transakce je v materiálu vyčíslena na 329 milionů korun, skutečnou úsporu představuje sedm milionů, což je roční příspěvek, který poskytuje ministerstvo zahraničních věcí své organizaci Zámek Štiřín na provozní náklady při údržbě kulturní památky. Po změně vlastníka tedy ministerstvo ušetří tyto zanedbatelné náklady.

Kde se vzalo 329 milionů?

Dva nezávislé zdroje ČESKÉ POZICI potvrdily, že hodnota zámku a okolního areálu se pohybuje kolem třech miliard korun. Kde se tedy vzalo 329 milionů korun ve vládním materiálu úsporných opatření? Tato cena nebyla stanovena znaleckým posudkem – Úřad vlády si jej nenechal zpracovat –, ale vycházela z databáze ministerstva financí.  

Hodnota parku s golfovým hřištěm byla odborným vyjádřením soudního znalce stanovena na 1,8 miliardy korunDle této databáze činí účetní hodnota budov 231 milionů korun, pozemků necelých 3,5 milionu korun, inventář včetně cenných soch a obrazů byl účetně oceněn zhruba na 94,4 milionu korun. „Jde o takzvanou historickou účetní cenu po odpisech, která neodpovídá hodnotě a obvyklé ceně uvedeného majetku. Například hodnota parku s golfovým hřištěm byla odborným vyjádřením soudního znalce stanovena na částku 1,8 miliardy korun,“ uvedl na žádost  ČESKÉ POZICE o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím ředitel příspěvkové organizace Zámek Štiřín Václav Hrubý.

Když v roce 2009 uvažovalo ministerstvo zahraničí o prodeji zámeckého areálu, nechalo si vypracovat znalecký posudek, který ale již pozbyl platnosti. Tržní hodnota stanovená znalcem v něm zněla na 650 milionů korun. Úřad, již tehdy vedený Karlem Schwarzenbergem, za posudek zaplatil přibližně 700 tisíc korun. Z chystaného prodeje nakonec sešlo.

Úředníci ministerstva popírali, že by peníze vynaložené na zpracování posudku byly vyhozené. „Hlavním cílem odhadu bylo zjištění majetkové hodnoty areálu po patnácti letech užívání a správy," řekl v říjnu 2009 časopisu Týden mluvčí ministerstva zahraničí Jiří Beneš. Dosti drahá informace.

Ani 650 milionů korun by ale nepokrylo finance, které do zámku a okolního areálu stát investoval. Dle údajů příspěvkové organizace Zámek Šťiřín bylo od roku 1985 do současné doby do výstavby a rekonstrukce objektů vloženo přes 640 milionů korun, na opravy budov, do pozemků a interiérů pak téměř 377 milionů korun. Souhrnná suma přesahuje miliardu korun.   

Výhodné? Pro koho?

Zopakujme, že v návrhu úsporných opatření je u prodeje zámku Štiřín uvedeno 329 milionů korun. Václav Hrubý k této částce v Událostech vysílaných v České televizi 13. ledna poznamenal, že je to asi desetkrát méně, než by mohl stát získat. „Je otázka, pro koho je tato cena výhodná, pro stát určitě ne,“ dodal Hrubý. „Pokud by se zámek prodal za 329 milionů korun, je to pod cenou. Odhaduji, že kupec by nemovitost obratem prodal. Za tuto cenu bych to koupil sám,“ konstatoval pro ČESKOU POZICI bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda.  

Po jednání vlády, které se konalo 16. ledna, zaznělo, že reálně bude možné za zámek Štiřín utržit i více než miliardu korun. Z čeho tento odhad vychází, ale zřejmé není. „Není nám známo,“ tvrdí tiskový odbor ministerstva zahraničí. Ministr Petr Mlsna zdůrazňuje, že 329 milionů korun představuje pouze účetní hodnotu z databáze ministerstva financí.

Ministerstvo zahraničí tvrdí, že při prodeji bude postupovat v souladu s platnou legislativou„Nejedná se ani o odhadní cenu, nejedná se ani o tržní cenu. To znamená, chtěl bych vyvrátit veškeré spekulace, že snad vláda uvažuje o odprodeji majetku v těch číslech, která jsou uvedena v tomto materiálu. To je skutečně pouze účetní cena, nikoli odhadní cena, ani tržní, tu teprve určí následný prodej a privatizační kroky příslušných resortů,“ dodal Mlsna. Neměly by privatizační kroky podle zákona předcházet prodeji a nikoli naopak?

Vicepremiérka a bývalá předsedkyně Legislativní rady vlády Karolína Peake v pořadu Události, který vysílala Česká televize 21. října loňského roku, k částce 329 milionům uvedla, že „je to cena odhadní, takže je možné, že jí nebude dosaženo při prodeji, je také možné, že bude i překročena“.

Z dosavadních prohlášení vládních představitelů tedy není vůbec jasné, za kolik se areál zámku Štiřín případným zájemcům nabídne. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že při prodeji bude „postupovat ve spolupráci s Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových v souladu s platnou legislativou, která přímo ukládá vypracování cenových posudků“.

Nejen zámek

I když se stále hovoří o zámku Štiřín, kupec rozhodně nezíská pouze zámeckou budovu. V kompletně rekonstruovaném zámku je čtyřhvězdičkový hotel, dále se tam nacházejí konferenční sály, salonky a restaurace. Součástí areálu jsou další historické budovy, taktéž opravené, a v nich luxusní ubytovací kapacity a wellness centrum. K areálu též náleží kaple. Nemovitosti obklopují pozemky o rozloze 35 hektarů s cennými staletými dřevinami, včetně golfového hřiště.

Areál je svázán s rodem Salm-Reifersheidů, s knížetem Rohanem, hrabětem Nostic-Rheineckem a baronem Františkem Ringhofferem. Rodina Ringhofferů vlastnila panství do roku 1945, kdy ho převzal stát. Od roku 1995 s tímto majetkem hospodaří státní příspěvková organizace Zámek Štiřín, jejímž zřizovatelem je ministerstvo zahraničí.

Ve zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který prováděl kontrolu hospodaření příspěvkové organizace Zámek Štiřín za roky 2009 a 2010, se mimo jiné píše: „Hlavní činností Zámku Štiřín je zajišťování, organizování a pořádání akcí souvisejících s plněním funkcí ministerstva zahraničních věcí, pro které lze využít majetek ČR svěřený této organizaci, a všestranná péče o zachování a rozvoj národní kulturní památky zámek Štiřín a souvisejícího parku a zámeckého areálu. Organizace má stanoven také předmět jiné činnosti, vymezen je tak, že v době nevyužívání majetku k hlavní činnosti může poskytovat služby jiným osobám (například ubytovací, hostinské) nebo pronajímat nebytové prostory, provozovat sportovní zařízení a směnárenskou činnost.“

Ministerstvo zahraničí, ale i další státní instituce, však dávají při organizování školících, konferenčních a společenských akcí přednost jiným zařízením. Přestože v případě využití Štiřína by ušetřily, protože příspěvková organizace jim může účtovat pouze vynaložené náklady, nikoliv částky za nájem prostor. Vzpomeňme například na české předsednictví Evropské unii. Desítky milionů korun byly investovány do rekonstrukce štiřínských objektů kvůli přípravě akcí spojených s předsednictvím. Zámek byl na půl roku vyblokovaný. Jenže politici před zahájením předsednictví změnili názor. Tvrdili, že prostory nevyhovují kapacitně a dopravně. Z Prahy je přitom areál vzdálen 25 kilometrů, jeho kapacity jsou velké a zařízení na vysoké úrovni.

V zisku díky soukromým akcím

V březnu 2009 se na zámku mělo konat setkání ministrů zahraničí. Jenže nakonec se akce uskutečnila na zámku Hluboká. Náklady na dvoudenní setkání se tehdy vyšplhaly na 60 milionů korun. Televize Nova citovala v roce 2011 ředitele Hrubého, dle něhož by se částka za obdobnou akci na Štiříně pohybovala kolem 2,5 milionu korun.

Dle vyjádření tiskového odboru je zámek Štiřín pro ministerstvo zahraničí nepotřebný. „Ministerstvo disponuje v Černínském paláci rozsáhlými vlastními reprezentačními prostory, které jsou v době úsporných opatření pro pořádání společenských akcí naprosto dostačující a logicky výhodnější,“ tvrdí tiskový odbor.

Ze statistických údajů příspěvkové organizace Zámek Štiřín vyplývá, že počet školících, konferenčních a společenských událostí, které organizují státní instituce v zámeckém areálu, rok od roku klesá. V roce 2008 jich bylo osm, v roce 2009 devět, rok následující čtyři, v roce 2011 tři a loni pět. Přesto je příspěvková organizace zisková. Daří se jí totiž klienty získávat ze soukromé sféry a z příjmů dosud financovala většinu nákladů na údržbu a provoz kulturní památky, zámeckého areálu a parku.

Výsledky by mohly být lepší, kdyby vládní představitelé od roku 2009 opakovaně nehovořili o zvažovaném prodeji areáluV roce 2008 dosáhla příspěvková organizace před zdaněním výnosu přes pět milionů korun, o rok později 876 tisíc korun, v roce 2010 přebývalo 91 tisíc korun, v roce 2011 činil zisk více než 1,2 milionu korun a loni plus 22 tisíc. Dodejme, že tyto výsledky by mohly být daleko lepší, kdyby ministr zahraničí Karel Schwarzenberg či jiní představitelé v médiích od roku 2009 opakovaně nehovořili o zvažovaném prodeji areálu. To samozřejmě odrazuje klientelu. Kdo si objedná na půl roku dopředu na Štiříně svatbu, když není jasné, komu bude objekt v té době patřit?

Ministerstvo zahraničních věcí tvrdí, že „činnost zámku Štiřín neprodukuje dostatečné prostředky potřebné ke správě nemovitostí dané právními předpisy. Příspěvek ministerstva na činnost zámku byl v roce 2010 přes devět milionů, sedm milionů v roce 2011 a loni osm milionů korun. V současné době MZV není schopno Štiřín finančně dotovat,“ zdůvodňuje rozhodnutí o prodeji tiskový odbor.

Je bez diskuse, že prodej zámku Štiřín a okolních parcel bude znamenat jednorázové vylepšení rozpočtu. Ponechme nyní stranou, o jak vysokou sumu nakonec půjde. Vláda tvrdí, že se snaží šetřit. Je ale prodej kulturní památky skutečným šetřením? Navíc, když je areál ze státního dotován částkami v řádu jednotek milionů korun. „V době krize se nezbavuji něčeho tak jedinečného, jako je Štiřín, abych zachránil státní rozpočet,“ říká bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda. „Nejsme v tak kritické situaci,“ dodává.

Boris Mihoň Možná od tématu, ale přece - 22:51 28.1.2013
Ivan Brabec Je zajímavé, že se stále 21:33 28.1.2013
ROKYTKA Reakce na pana Hovorku 14:51 28.1.2013
Petr Hovorka Vážený pane Rokytko, 1:10 29.1.2013
Yossarian00 Jj, ale že se čekalo až skončí volby 10:49 28.1.2013
Petr Hovorka Ještě dodám 10:42 28.1.2013
petra.weissberger Vážený pane Hovorko, myslím, 14:07 30.1.2013
Petr Hovorka rozladěný člověk Dobrý den paní Petro, 8:06 31.1.2013
Vlkodlac Což o to, prodal bych i Lány. 9:06 28.1.2013
jan.schneider Znamenitý důraz! 23:35 27.1.2013

Počet příspěvků: 13, poslední 20.2.2013 08:13 Zobrazuji posledních 13 příspěvků.