Podaří se zjednodušit stavební řízení?

Na změnách stavebního zákona se ministerstva složitě domlouvají. Zasahuje totiž do kompetencí pěti z nich. Následně ve sněmovně způsobuje zvýšenou aktivitu poslanců. Nynější šéfka ministerstva pro místní rozvoj Karla Šlechtová (za ANO) začala sepisovat teze nového stavebního zákona. Chce je zanechat jako podklad pro budoucí vládu.

Stavba dálnice D8 u Řehlovic. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stavba dálnice D8 u Řehlovic. | foto: MAFRA – Karel Pešek
Stavba dálnice D8 u Řehlovic.

Žebříček Světové banky srovnává 190 zemí světa podle toho, jak dlouho trvá vyřídit všechna potřebná povolení, než může člověk, firma nebo stát začít stavět. Česká republika se umístila na nelichotivém 130. místě v sousedství zemí, jako je Sierra Leone nebo Papua-Nová Guinea. Vzhledem k tomu, že cílem nejen této vlády je přitahovat k nám zajímavé zahraniční investory, je to smutná zpráva.

Okolní státy mají povolovací řízení kratší, a jsou tak v důsledku atraktivnější. Zásadní změnu k lepšímu by měla přinést novela stavebního zákona, která teď čeká na druhé čtení ve sněmovně, jejím hlavním smyslem je zkrácení a zjednodušení. Už teď se od poslanců sešlo 270 pozměňovacích návrhů, které koncepci rozmělňují, a předkladatelka zákona, ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová (ANO) se proto rozhodla k dramatickému kroku.

Mnoho stanovisek

„Sněmovna není od toho, aby kompletně měnila návrhy zákonů, které projdou vládou, a pravděpodobně jen podle toho, jak jsou někteří z poslanců zlobbovaní zájmovými skupinami. Od jednoho poslance se objevil návrh, který jen sám o sobě mění třetinu stavebního zákona, a to po mně nikdo nemůže chtít.

Stavebník, ať už zájemce o rodinný domek, sídliště nebo dálnici, musí sehnat mnoho stanovisek od různých úřadů a podstoupit řadu navazujících řízení, přičemž v každém z nich se může někdo odvolat a podat proti projektu žalobu

Dva roky mi v tom všichni nechali vymáchat ústa, bez pomoci resortů a na politické úrovni, proto jsem připravená v mezní situaci jako předkladatel celý zákon stáhnout. Pokud není zájem připravit novelu tak, aby dávala smysl a nebyla zlobbovaná, se mnou to nepůjde,“ říká Šlechtová v rozhovoru s LN.

Vzhledem k tomu, že do sněmovních voleb zbývá necelých deset měsíců, znamenalo by to, že žádná novela stavebního zákona nebude a věci zůstanou při starém. Předložit zákon znovu a protáhnout ho legislativním procesem už by se nestihlo. To by byl zásadní problém pro celou koalici, protože zjednodušení stavebního řízení je její hlavní prioritou.

Stavebník, ať už zájemce o rodinný domek, sídliště nebo dálnici, musí sehnat mnoho stanovisek od různých úřadů a podstoupit řadu navazujících řízení, přičemž v každém z nich se může někdo odvolat a podat proti projektu žalobu. V nejzazším případě velkých dopravních staveb se pak přípravná fáze táhne i víc než deset, výjimečně až dvacet let.

Meziroční pokles

„Pro naše otevřené a se zahraničím silně provázané hospodářství je výstavba kriticky důležité dopravní infrastruktury zásadní. Nejde přitom jen o dopravu nebo stavebnictví. V zemi, kde se nic nepostaví, se postupně přestane investovat a časem i vyrábět. A to bude konec naší průmyslové ekonomiky,“ uvedl již dříve Bohuslav Čížek, ředitel sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy. Lednová statistika říká, že meziroční pokles počtu stavebních zakázek od veřejných investorů dosáhl 24,7 procenta.

Lednová statistika říká, že meziroční pokles počtu stavebních zakázek od veřejných investorů dosáhl 24,7 procenta

Silným faktorem je, že se přecházelo na nové dotační období, kdy je na přelomu vždycky méně projektů, ale složitá povolovací mašinerie má také velký vliv. Nejen na státní výdaje do staveb, týká se to i soukromých investic. Předloni česká vláda usilovala o zhruba 40miliardovou investici britské automobilky Jaguar do nového výrobního závodu. Tři tisíce nových pracovních míst nakonec získalo sousední Slovensko, protože Česká republika nedokázala zaručit, že zvládne k továrně dostavět cestu.

Úplně původně, když se novela sepisovala, obsahovala výraznější zjednodušení. Pracovala s tím, že zájemce přijde na jeden stavební úřad, kde se všechno vyřídí v jednom jediném řízení, na jehož konci bude jedna možnost odvolání a žalob. Zároveň měl potřebné dokumenty od dalších institucí obstarávat stavební úřad, ne investor. Jenomže už při jednání mezi ministerstvy se akce zadrhla, jako první se odmítlo vzdát samostatného vodoprávního řízení ministerstvo zemědělství, a pak se přidaly další resorty – problematika stavění se tříští mezi pět z nich.

Kvalitní plánování

Výsledný kompromis je měkčí než původní úprava, ale pořád přináší zlepšení. Například rodinné domky mají jít vyřešit jen ohlášením na stavební úřad, bez ohledu na to, jak velké by byly, což by znamenalo, že administrativa před samotnými pracemi by šla vyřídit do měsíce.

Na prvním místě je kvalitní plánování. Ať už staveb rodinných domků nebo dálnic. Pokud se to špatně naplánuje, ani novela stavebního zákona nepomůže.

Pro velké stavbaře se pak má zavést společné řízení, v němž se spojuje posouzení vlivů na životní prostředí, územní řízení a stavební povolení. Byla by to dobrovolná možnost, ne povinnost, protože to klade velké nároky na precizní přípravu projektu. Pokud by se až při finální žalobě ukázalo, že je něco špatně a soud by záměr shodil, přišel by investor o všechny peníze, které do příprav vložil.

„Jenže to je základ, na prvním místě je kvalitní plánování. Ať už staveb rodinných domků nebo dálnic. Pokud se to špatně naplánuje, ani novela stavebního zákona nepomůže,“ dodává ministryně Šlechtová.

Stavební zákon? Jde o ještě větší koryta

Stavební zákon je tradičně norma, na jejíchž změnách se ministerstva složitě domlouvají. Zasahuje totiž do kompetencí pěti z nich. Následně pak zákon ve sněmovně způsobuje zvýšenou aktivitu poslanců. Ti teď k nynější novele sepsali 270 pozměňovacích návrhů. Podle ministryně pro místní rozvoj Karly Šlechtové (za ANO) je takové rozmělnění cesta do pekla, a než takovou změnu, pak raději žádnou.

„Každý ministr, který je zodpovědný za svůj resort, si chce víc ‚nabagrovat‘ k sobě, aby měl větší moc a kompetence. Zákon se projednával tři čtvrtě roku na legislativní radě vlády, což bylo i proto, že jsme měli neustále rozpory mezi resorty. Stavební zákon je zcela příkladná ukázka toho, jak by se stát neměl chovat,“ říká v rozhovoru hlavní předkladatelka novely s tím, že v krajním případě ji stáhne z parlamentu.

LIDOVÉ NOVINY: Co obsahují poslanecké návrhy, že byste zákon raději stáhla, než jej nechala projít?

ŠLECHTOVÁ: Nevykazují porozumění, proč se novela vlastně dělá. Že cílem je zjednodušení a zrychlení povolení pro ty, kdo chtějí stavět. Kdyby ministerstvo pro místní rozvoj akceptovalo návrhy, což se za mě nikdy nestane, změnila by se celá koncepce novely.

Od jednoho poslance se objevil návrh, který jen sám o sobě mění třetinu stavebního zákona, a to po mně nikdo nemůže chtít. Jsem připravená v mezní situaci jako předkladatel celý zákon stáhnout. S vědomím veškerých rizik a důsledků směřujících z různých politických stran. Zákon má dávat smysl – a ten stavební o to víc, protože zasahuje do kompetencí tolika ministerstev.

LIDOVÉ NOVINY: Co by se tedy zákonem stalo, kdyby pozměňovací návrhy prošly?

ŠLECHTOVÁ: Objevil se například návrh, aby stavební úřady doporučovaly jakési experty, kteří mají dohlížet, kontrolovat, oponovat a zpracovávat vlastní posudky nad projektovou dokumentací od experta daného investora. Netuším, z jakého titulu a proč. Nezdá se tohle dvojité placení projektových dokumentací jako tunel na peníze?

Já jsem vlnu návrhů na změny čekala, ale nesmyslnost nápadů je ohromná. Všechny politické strany ve vládě hlásají novelu stavebního zákona a já se jich ptám: Kde jste byli ty dva roky, když jsem si plácala ústa prosazováním stavebního zákona? Čekali jste, až to bude ve sněmovně, abyste tam mohli dát takovéhle pozměňovací návrhy? Fajn, ale v tom případě zákon stahuju. Pak už tam zákon nelze dát nanovo, takže by měla problém celá koalice.

LIDOVÉ NOVINY: Koalice by nesplnila jeden z cílů, které si dala – zjednodušit stavební řízení.

ŠLECHTOVÁ: Byla bych ráda, aby se kolegové umravnili a hlavně poslanci přemýšleli o tom, co budou schvalovat. Musíme mít na paměti celkový koncept, kterým je zjednodušení. Když zařadíme pozměňovací návrhy, ptám se, jestli zjednodušením nezamezujeme a nepřinášíme ještě větší byrokracii pro všechny.

LIDOVÉ NOVINY: Předpokládám, že vaše odpověď je ano.

ŠLECHTOVÁ: V jednom z návrhů jsme se dokonce dočetli, že se má vyvlastňovat směrem do minulosti. Vyvlastňovat se smí jen směrem dopředu, nelze to retroaktivně. Z nějakých důvodů, o nichž se mohu jen domnívat, že jsou pravdivé, se objevily od poslanců návrhy, aby to šlo i zpětně. Proboha, copak může ministerstvo pro místní rozvoj přijít za majitelem rodinného domu a říci mu: pardon, my to vyvlastníme, i když máte veškerá povolení na výstavbu? Do toho nepůjdu.

LIDOVÉ NOVINY: Dejme tomu, že by návrh zákona platil, jak je napsán nyní. Co přinese člověku, který si chce postavit domek?

ŠLECHTOVÁ: Nyní musíte jít na stavební úřad a žádat o povolení ve správním řízení. Trvá to několik měsíců. Pokud by prošla novela, u malých staveb nebudete muset na úřadě nic povolovat, stavbu jen ohlásíte, to lze vyřídit do měsíce. Dnes se rodinné domky na ohlášku nedají stavět vůbec, takže to bude jednodušší a kratší. Navíc u rodinných domků dosud platí, že stavby nad 150 metrů čtverečních potřebují ještě další typy povolení, to s novelou padne, žádné velikostní omezení na rodinné domy nebude.

LIDOVÉ NOVINY: Od jaké velikosti projektu dává smysl společné řízení, to znamená sloučení územního a stavebního povolení a posouzení dopadů vlivů na životní prostředí?

ŠLECHTOVÁ: Jeho smysl se odvíjí od částky, kterou investor dává na projektovou dokumentaci. Výhodou společného řízení je, že odvolání a žaloby proti rozhodnutí přicházejí až na konci a jen jednou. V tuto chvíli se v průběhu získávání posudku na životní prostředí může kdokoli odvolat a dát žalobu. Může u územního řízení, a to dvojmo.

U stavebního řízení si všichni nechávají na žalobu to, co nestihli napadnout v těch předchozích. Je to na zvážení investora, jak dobře je na stavbu připraven, protože pokud ne, závěrečná žaloba mu shodí celý projekt. Jenže to je základ, na prvním místě je kvalitní plánování. Ať už staveb rodinných domků, nebo dálnic. Pokud se to špatně naplánuje, ani novela stavebního zákona nepomůže.

LIDOVÉ NOVINY: Vedle novely chystáte teze nového zákona. Co má přinést?

ŠLECHTOVÁ: Například u stavebního zákona vidíme až do střev zájmů jednotlivých resortů. Zájmem mnohých bylo rozdrobit co nejvíc kompetencí tak, aby posílily. Někde se jim to podařilo, k nevůli našeho ministerstva. Proto připravujeme teze úplně nového zákona, v němž všem nabídnu, ať tu problematiku centralizujeme a řešíme ji jako stát.

Všechny kompetence chci stáhnout do jednoho úřadu, s nímž jediným budou stavebníci komunikovat. Odpovědnost by byla jasná. Kdo ji teď nese? Vodohospodářský úřad? Dopravní? Ministerstvo zemědělství, my? To je špatně, tak by to v této zemi nemělo být. Štve mě, že neuvažujeme systémově a komplexně. Tohle je příkladná ukázka toho, že se novela stavebního zákona využívá k tomu, abychom měli ještě větší koryta.

LIDOVÉ NOVINY: Máte hodně plánů do budoucna, chtěla byste pokračovat i v další vládě?

ŠLECHTOVÁ: Budu o to usilovat. Mnoho lidí se mi diví, že neuvažuju pouze v mandátu této vlády, ale jaká bych to byla ministryně, kdybych nastoupila jen na dobu určitou? Vnímám to jako poslání a chápu, že věci musí fungovat i po konci mandátu této vlády. Mám samozřejmě své představy a politickou preferenci, ale je úplně jedno, jaká vláda tady bude – země musí fungovat na základních principech, na nichž se shodnou kompletně všichni.

LIDOVÉ NOVINY: Znamená to, že chcete kandidovat?

ŠLECHTOVÁ: O tom jsem ještě nepřemýšlela. Ptala jsem se pana ministra financí Andreje Babiše, jestli by uvažoval o nějaké budoucí spolupráci, protože jsem nominantem hnutí ANO. Zatím jsme se nedostali dál než k mé otázce.

Slib stavařům: povolení přes internet

Takřka všichni ministři pro místní rozvoj, kteří se v úřadu vystřídali, měli ambici výrazně zjednodušit stavební řízení. Je to pochopitelná ambice, protože český povolovací proces patří k těm nejsložitějším a nejdelším na světě. Hlavním problémem je série navazujících řízení, na která se řetězí odvolání a žaloby těch, kdo s projektem nesouhlasí. Nynější šéfka resortu Karla Šlechtová (za ANO) začala sepisovat teze nového stavebního zákona. Chce je zanechat jako podklad pro budoucí vládu, která vzejde z podzimních sněmovních voleb.

Detaily návrhu chce představit během druhého čtení nynější novely ve sněmovně. Ta měla původně také za cíl razantní zprůchodnění stavební byrokracie, ale narazila na to, co záměr zastavilo pokaždé: kompetenčně spadá stavařina pod pět resortů, k tomu se přidávají i obce a kraje, na jejichž úřadech se o povoleních také rozhoduje. Zatím nikdy mezi nimi nebylo možné najít shodu, kdo se vzdá svých kompetencí, aby se všechny mohly soustředit na jednom místě.

Tři pilíře

„Novela je těžce vyjednaný kompromis v rámci resortismu, který vládne touto zemí. Stojím si za tím, i když tato slova vyvolávají velkou politickou nevoli vůči mně i ministerstvu pro místní rozvoj, ale bohužel to nikdo z mých kolegů ve vládě zatím nebyl ochoten a schopen přijmout. Máme tu speciální stavební úřady a každý ministr, který je zodpovědný za ten svůj, si chce víc nabagrovat k sobě, aby měl větší moc a kompetence. Stavební zákon je zcela příkladná ukázka toho, jak by se stát neměl chovat,“ říká ministryně Šlechtová v rozhovoru pro LN.

Nový zákon, na němž se na ministerstvu pro místní rozvoj pracuje, stojí na třech pilířích. Základem je návrat k myšlence na jeden úřad, který by vyřizoval všechna povolení v jednom řízení a byl by to on, kdo by od všech dalších institucí sháněl potřebná stanoviska, nikoli stavebník. Na konci jednoho řízení by byla jedna možnost odvolání a žaloby, čímž by se významně ušetřilo času, peněz i administrativy.

„Domnívám se, že by to měl být obecný stavební úřad, na městských a krajských úřadech. Ty mají rozhled a koordinaci v území. Není to tak, že by se ostatním sebraly kompetence, já chápu, že jsou projekty, na jejichž posouzení se musejí podílet i speciální stavební úřady. Ale jde o to, že stavebník by komunikoval jen s tím jedním, který by za něj komunikoval se všemi ostatními.

Příliš nechápu, proč je v tom pořád takový rozpor, přijde mi to naprosto logické. Výhoda je i v tom, že příslušný obecný stavební úřad by také ručil investorovi za to, že všechno obstaral v pořádku. Odpovědnost by byla jasná,“ popisuje ministryně.

Jen jeden resort

Součástí by nutně byla hlubší restrukturalizace stavebních úřadů. V Česku o desíti milionech obyvatel je jich více než sedm set a jsou i v malých městech. Podle Šlechtové by bylo ideální, aby se posunuly „výš“ a měly je až obce s rozšířenou působností, což znamená ty větší, které mají k dispozici širší úřednický aparát.

„Pokud by došlo k tomu, že se určí jedno odpovědné kontaktní místo, úředníci by se samozřejmě seskupili. To je jeden z tří cílů nového stavebního zákona – naprostá restrukturalizace a změna působení stavebních úředníků, “ říká. Další nutností v tom, aby se mohl záměr naplnit, je změna kompetenčního zákona, aby to byl jen jeden resort, který problematiku zastřeší. Na tom se bude hledat shoda nejhůře, ať už bude u vlády kdokoli, protože to v nejmírnější variantě znamená úbytek vlivu a v nejtvrdší redukci počtu ministerstev.

Poslední pilíř spočívá v zavedení koordinace investic v území, protože zatím je svízelné, aby projekty jednotlivých obcí vzájemně vytvářely přidanou hodnotu a zvyšovaly svoji efektivitu tím, že budou lícovat či navazovat. „Zatím analyzujeme, jak by bylo nejlepší území definovat. Jisté je, že bude menší než kraj a větší než jedna obec,“ dodává Šlechtová.

Mezi novinkami má být i to, po čem stavební sektor dlouhodobě volá – elektronické žádosti o stavební povolení. Ulevilo by to od zastaralého kumulování papírů, příprava by se zlevnila a už jenom tímto krokem zrychlila.

Počet příspěvků: 2, poslední 1.2.2017 03:18 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.