Podaří se vládě účinněji dohlížet na tajné služby?

Premiér Bohuslav Sobotka počátkem července představil plán, jak omezit svévoli u zpravodajců, jimž vláda nově přidává pravomoci. I dvoustupňová kontrola zpravodajců však může být bezzubá.

Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpravodajské služby. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zpravodajské služby.

Jak hlídat špiony, aby nezneužili svoje mimořádné pravomoci. S tím si láme hlavu premiér Bohuslav Sobotka, představitelé opozičních stran i samotní zpravodajci. Ti už přitom brzy získají zásadní oprávnění – prolamovat daňová tajemství, vyžadovat nové informace od telefonních operátorů a dostávat více údajů od bank.

Premiér Sobotka počátkem července sezval reprezentanty politických stran zastoupených ve sněmovně, aby jim představil plán, jak omezit svévoli u zpravodajců. Kontrola by měla být dvoustupňová, přičemž první stupeň by představovaly stálé kontrolní komise. Dvě už existují a sledují činnost Bezpečnostní informační služby (BIS) a Vojenského zpravodajství (VZ). K nim by měla přibýt stálá komise pro kontrolu civilní rozvědky – Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI).

Druhý stupeň kontroly by pak představovala speciálně vybraná skupina „pěti moudrých“. Na rozdíl od sněmovních komisí, které nejsou vybaveny zvláštními oprávněními, by jejich sílu služby mohly doopravdy pocítit. Její členové by totiž měli získat přístup do živých svazků. V polovině srpna by mělo proběhnout vypořádání připomínek od poslanců a snad už v září vzniknout paragrafové znění zákona.

Děravá kontrola zpravodajců

Tajné služby v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny nepodléhají parlamentní kontrole. To mělo za následek, že po pádu Nečasovy vlády v létě 2013 si služby žily osm měsíců vlastním životem.

Korteho nesouhlas

Poslanec Daniel Korte (TOP 09) ze sněmovního výboru pro bezpečnost považuje vyšší míru kontroly obecně za nesmysl: „Pokládám to za pitomost od samého počátku. Veřejná kontrola zpravodajských služeb prostřednictvím parlamentu je protimluv. O zpravodajských službách a jejich práci by měl vědět co nejmenší okruh osob.“

Poslanec Daniel Korte (TOP 09) nesouhlasí především se vznikem sněmovní komise pro ÚZSI podle vzoru komise pro BIS, která by například kontrolovala rozpočet

Podle politika tím vládní koalice vyjadřuje nedůvěru vůči vlastním zpravodajským službám. V takovém případě by prý bylo lepší je zrušit. Větší počet lidí, kteří uvidí agentům pod ruce, může přinést ještě jeden negativní důsledek: zahraniční partneři se s Čechy přestanou dělit o citlivé informace.

Korte nesouhlasí především se vznikem sněmovní komise pro ÚZSI podle vzoru komise pro BIS, která by například kontrolovala rozpočet. „To je pitomost na druhou. BIS má vlastní zákon a rozpočtovou kapitolu. ÚZSI nemá vlastní zákon; nemá ani vlastní rozpočtovou kapitolu. A to z dobrých důvodů. Můžete z ní vyčíst například počet zaměstnanců a technické prostředky,“ upozornil poslanec. Považuje proto za správné, že je rozpočet rozvědky „schován“ v kapitole ministerstva vnitra.

Civilní rozvědka

Úřad pro zahraniční styky a informace dokonce nemá ve sněmovně orgán, jemuž by se její ředitel zodpovídal. V současnosti neexistuje nikdo, kdo by ve sněmovně mohl přehmaty agentů přezkoumat a směl nahlédnout i do živých svazků.

Odstranění největších absurdit

Připomeňme, že loni na veřejnost vybublala informace o podivném nakládání s objekty ÚZSI, při němž mohla státu vzniknout až stomilionová škoda. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), pod kterého služba spadá, inicioval kontrolu jeho hospodaření. Přesněji – požádal o to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který se jako jediný může do střev hospodaření rozvědčíků podívat. Jenže kontroloři ministrovi počátkem roku vzkázali, že si bude muset počkat. Audit se neobjevil ani v přehledu kontrolních akcí NKÚ na letošní rok.

Korte a jeho poslanecký klub udělá vše pro to, aby z chystaného návrhu vypadly ty největší absurdity

Poslanec Korte nicméně uznává, že současný kontrolní mechanismus je bezzubý. „Připouštím, že je to tak trochu hra. My hrajeme, že kontrolujeme, a oni, že jsou kontrolováni. Dozvíme se ale jen to, co nám chtějí říci.“ Na druhou stranu s nápadem na zavedení kontroly ÚZSI á la BIS nesouhlasí ještě kvůli jedné věci, a sice odlišnému charakteru práce.

Agenti rozvědky operují především v zahraničí. Podíleli se například na návratu dvou Češek unesených v Pákistánu. Jenže podobné úkoly zahrnují i porušování zákonů v cizině. „Nechci to kontrolovat. Doufám totiž, že porušují tamní zákony, protože jak jinak by se k nějakým informacím mohli vůbec dostat?“ uzavřel Korte s tím, že jeho poslanecký klub udělá vše pro to, aby z chystaného návrhu vypadly ty největší absurdity.

Vojenské zpravodajství (VZ)

Shromažduje a vyhodnocuje informace, které jsou klíčové pro zajištění obrany Česka. Šéfa VZ, jímž je v současnosti plukovník ing. Jan Beroun, po souhlasu vlády a projednání v Poslanecké sněmovně jmenuje a odvolává ministr obrany.

Vyšší míra kontroly je nezbytná

Bývalý ředitel ÚZSI a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Randák je naopak přesvědčen, že vyšší míra kontroly je nezbytná, a mohla by zájmy zpravodajců včetně rozvědčíků dokonce ochránit. „Jestli někdo tvrdí, že by se rozvědky kontrolovat neměly, je to nesmysl. Předmětem kontroly přece není to, jestli někde v cizině její příslušníci páchají trestnou činnost. Měla by být zacílena na to, jestli služba nepřekračuje své zákonné pravomoci,“ řekl LN k záměru.

Bývalý ředitel ÚZSI a zakladatel Nadačního fondu proti korupci Karel Randák je naopak přesvědčen, že vyšší míra kontroly je nezbytná, a mohla by zájmy zpravodajců včetně rozvědčíků dokonce ochránit

Úspěch kontroly ale podle něho závisí na jedné podmínce. Musí jít o neparlamentní komisi, v níž nebudou sedět politici. „Když jsem byl ještě ve službě, chtěli jsme, abychom nad sebou měli kontrolní orgán. Dodával jsem ale, že musí být nezávislý. Parlamentní kontrola je úplná blbost, protože poslanci získané informace zneužijí. Hned všechno vyžvaní,“ uvedl bývalý zpravodajec, který byl v letech 2004 až 2006 v čele ÚZSI.

Jako důvod, proč považuje vyšší míru kontroly za vhodnou, dodal: „Už jen proto, když nějaký chytrolín osočí zpravodajce, že překročili svoje pravomoci, existuje nástroj, který objektivně posoudí, že tomu tak není. A ředitel se o to může opřít.“ Původně premiér Sobotka navrhoval, aby v pětičlenné skupině zasedli soudci. To však vyvolalo odpor ostatních politických stran. Debata nyní směřuje k rozšíření okruhu vyvolených.

Mluvčí BIS Jan Šubert ke kontrole své instituce sdělil: „Případné – a stále diskutované – rozšíření naší kontroly vítáme. Pro větší rozšířenou kontrolu, jsme se mimo jiné veřejně velmi zřetelně vyslovili už před dvanácti lety. Konkrétně v textu Vedení BIS je všemi deseti pro veřejnou kontrolu v Lidových novinách 2. října 2003.“

A dodal: „A co jsme tehdy řekli, platí dodnes: Najděme čtyři, pět, šest morálně nezpochybnitelných osobností, a pokud nastane problém, ať k nám přijdou, dáme jim k dispozici dokumenty, trezory i lidi. Kontrolu mohou rozšířit i poslanci. Je to ale věc, kterou ze samé podstaty nemůže zařizovat BIS.“

Úřad pro zahraniční styky a informace (ÚZSI)

Agenti civilní rozvědky, jež spadá pod ministerstvo vnitra, získávají v zahraničí informace, jež jsou důležité pro bezpečnost a ochranu zahraničněpolitických a ekonomických zájmů státu. Ředitele služby jmenuje a odvolává se souhlasem vlády ministr vnitra.

Pravomoci kontrolorů

„Před deseti lety jsem navrhoval, aby tam seděl rektor Univerzity Karlovy, člověk z justice, třeba předseda Nejvyššího správního soudu. To ale politici nikdy neschválili, protože by na kontrolu neměli vliv,“ zavzpomínal Randák. Zástupce TOP 09 Korte LN řekl, že s úzkým vymezením členů skupiny také nesouhlasí. „Já bych preferoval, kdyby tam byli například bývalí vysoce postavení důstojníci Policie ČR. Třeba někdejší policejní prezident.“

Naopak poslanec Marek Benda (ODS) už dříve avizoval, že by se nebránil, aby do ní byli dosazeni politici. „Za značného souhlasu auditoria jsem říkal, že si dokážu představit, že tam bude sedět i bývalý státní tajemník anebo třeba někdo, kdo v minulosti vedl bezpečnostní výbor,“ prohlásil před časem.

Kromě personálního obsazení bude nesmírně důležité, jak široké pravomoci kontroloři získají. Podle prvních náznaků by měly existovat dva mantinely.

Podle Sobotkova návrhu by měla vláda navrhnout sněmovně osm jmen, z nichž pět vybere v hlasování sněmovna. Kromě personálního obsazení bude nesmírně důležité, jak široké pravomoci kontroloři získají.Podle prvních náznaků by měly existovat dva mantinely. Za prvé by se speciální komise pro všechny tři české tajné služby mohla zajímat pouze o podněty, které jim postoupí příslušné sněmovní kontrolní komise. Navíc by se měla zavést pojistka, aby se kontroloři nemohli dostat do spisu, pokud by v daném případě existoval nějaký mimořádný zájem státu.

„Pokud by o to požádal ředitel služby a odsouhlasil by to i premiér, komise by se k tomu nedostala,“ uvedl Benda, předseda sněmovní komise pro kontrolu BIS. S tím ale zásadně nesouhlasí Randák: „Nic takového by nemělo existovat. Pokud to má být pořádná a nezávislá kontrola, pak ti lidé musí získat přístup ke všemu, o co si řeknou, a ne že si nějaký ředitel, což je dočasná figurka, řekne, že něco komisi nedá. To už samo o sobě vzbuzuje nedůvěru.“

Bezpečnostní informační služba (BIS)

Civilní kontrarozvědka zajišťuje ochranu ekonomických zájmů a kontrašpionáž, tedy obranu před působením agentů cizích států. Ředitele BIS – dnes Jiří Lang – jmenuje a odvolává vláda po projednání v příslušném výboru Poslanecké sněmovny.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.