Počet řidičů pod vlivem drog roste

Nový policejní prezident Jan Švejdar v rozhovoru říká: „Drogy hýbou společností. Problematice by se mělo věnovat více lidí. Chtěli bychom rozšířit prevenci.“

Martin Shabu 1.2.2019
Policejní prezident Jan Švejdar. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Policejní prezident Jan Švejdar. | foto:  Jan Zatorsky, MAFRA
Policejní prezident Jan Švejdar.

Sedmadvacetiletý zdrogovaný mladík se řítil autem po okresní silnici na Znojemsku rychlostí 180 kilometrů v hodině. Nehleděl na plnou čáru, agresivně předjížděl a střetl se s protijedoucím vozem. V něm na místě zemřela 50letá žena. Případ z loňského října není ojedinělý. Policejní statistiky potvrzují, že počet řidičů, kteří sednou pod vlivem drog za volant a způsobí smrtelnou nehodu, roste. Z dat, jež získaly LN, vyplývá, že za loňský rok takto na silnicích zahynulo čtrnáct lidí, 25 bylo zraněno těžce a 137 lehce. Meziročně stoupl počet nehod zdrogovaných řidičů o 13 procent.

Jen dopravní policie loni zachytila 2208 řidičů s drogami v krvi. Třikrát častěji pak zjistila přítomnost alkoholu. Potvrzují to i údaje ministerstva dopravy, které rovněž nebere problematiku na lehkou váhu. Nový policejní prezident Jan Švejdar si proto zvolil bezpečnost dopravy a boj proti drogám za své priority. Jinými slovy větší přítomnost policistů v ulicích a na silnicích by měla doplnit intenzivní osvětová kampaň.

Celospolečenský problém

„Drogy vnímáme jako rizikový faktor především u mladých řidičů. Letos proto chystáme kampaň, která bude varovat před řízením pod vlivem návykových látek a jejíž cílovou skupinou budou hlavně lidé od 15 do 25 let,“ napsal LN Tomáš Neřold ze společnosti Besip. Ta se snaží k mladým řidičům nalézt co nejpřímější cestu – připravuje pro ně speciální spot a hodlá se zaměřit i na sociální sítě. Chystá také terénní část kampaně, kdy bude osvěta probíhat na akcích či v klubech. Nejde však výhradně o mladé.

Drogy jsou celospolečenský problém a promítají se i do řízení na silnicích. Podle informací ministerstva dopravy se chystá úprava bodového systému se zaměřením právě na drogy. Jak účinné to ale bude, je ve hvězdách.

„Drogy jsou celospolečenský problém. Bohužel se promítají i do řízení na silnicích. Podle informací ministerstva dopravy se chystá úprava bodového systému se zaměřením právě na drogy. Jak účinné to ale bude, je ve hvězdách,“ napsala LN Miluše Vondrušková, předsedkyně Českého sdružení obětí dopravních nehod. Nový bodový systém by měl být známý v únoru.

I policie vnímá nebezpečí zdrogovaných řidičů. Více proto informuje o incidentech. „Ze zkušeností policistů vyplývá, že tito řidiči nezřídka nezastavují hlídkám při kontrolách a dochází k pronásledování, což zpravidla končí zadržením. Tyto případy jsou z naší strany především v poslední době aktivně medializovány i s ohledem na případný odstrašující efekt a vysokou společenskou nebezpečnost takového jednání,“ sdělil LN Jozef Bocán z policejního prezidia.

Nejvíce za uplynulé tři roky

Ačkoli drogy za volantem patří k prioritám, nový policejní prezident chce zahýbat s celkovou bezpečností na silnicích. Nelíbí se mu totiž chování některých řidičů. „Neposlušné řidiče je třeba ‚vyzobat‘ a vysvětlit jim, že to takto dělat nepůjde,“ říká v rozhovoru Švejdar. Loni podle statistik zemřelo na českých silnicích 565 lidí, což je nejvíce za uplynulé tři roky. Policie vyšetřovala 104 764 dopravních nehod, při kterých bylo 2465 osob zraněno těžce a dalších 25 215 lehce.

Loni podle statistik zemřelo na českých silnicích 565 lidí, což je nejvíce za uplynulé tři roky. Policie vyšetřovala 104 764 dopravních nehod, při kterých bylo 2465 osob zraněno těžce a dalších 25 215 lehce.

Přitom v roce 2017 zemřelo na silnicích nejméně lidí v historii České republiky. Statistická čísla napovídají, že u nás umírá ve srovnání s ostatními státy Evropské unie neúměrně mnoho lidí. V přepočtu na milion obyvatel loni při nehodách konstatoval koroner smrt dvakrát častěji než ve Švédsku nebo Velké Británii a o polovinu více než v Německu. To by se mělo změnit. „Slušní řidiči si zaslouží, aby se dostali z bodu A do bodu B bezpečně,“ vysvětluje policejní prezident Švejdar.

Nejčastěji se loni umíralo na silnicích Středočeského kraje. Policejní statistiky tam zaznamenaly 106 obětí. Meziročně nastal významný nárůst o třiačtyřicet usmrcených. Druhá příčka s 59 oběťmi patří Jihočeskému kraji, v těsném závěsu je kraj Moravskoslezský s 54 mrtvými. Na opačném konci statistik s počtem nejméně obětí nehod figuruje Královéhradecký kraj, kde zahynulo 18 lidí.

Jsem pro vznik finanční policie. A nebráním se centrální kriminálce

Policejní prezident Jan Švejdar poprvé, co je v postu, obšírněji pohovořil o svých plánech. Kromě bezpečnosti na silnicích a boji s drogami se chce zaměřit na práci detektivů. Podpořil by vznik finanční policie a nebrání se ani debatě o Národním kriminálním úřadu, který by vyšetřování v Česku zastřešoval.

„Máme rezervy. Částečně jsme zareagovali jen na vývoj trestné činnosti u daňové kriminality a u korupce. Měli bychom se na vývoj trestné činnosti, její strukturu a složení i na vyšetřování podívat zeširoka a něco s tím vymyslet. Už to neodpovídá době,“ připouští v rozhovoru Švejdar.

V tomto duchu zadal podřízeným vypracování analýzy, kterou chce mít do konce roku na stole. Cílem podle něho není likvidace útvarů, ale zjednodušení a zkvalitnění trestního řízení. LN také zajímalo, zda by zpět přijal bývalého šéfa protimafiánské útvaru Roberta Šlachtu a jak se dívá na vyšetřování kauzy Čapí hnízdo, v níž čelí obvinění premiér Andrej Babiš (ANO).

LIDOVÉ NOVINY: Na první tiskové konferenci loni v listopadu jste za své priority označil boj s drogami a zvýšení bezpečnosti na silnicích? Takové priority by si uměl zvolit prakticky kdokoli. Co jste tím sledoval?

ŠVEJDAR: Vyzdvihl jsem tyto dvě věci, protože trápí občany. Byl bych rád, kdyby se nám s tím podařilo něco udělat, protože situaci na silnicích považuji za velmi vážnou. Na to navazuje i druhá priorita – boj s drogami. Když se podíváte na statistiky, zjistíte, že počet řidičů, kteří si sedli za volant pod vlivem drog, je skoro stejný jako počet řidičů pod vlivem alkoholu. Což je hodně špatně.

Navíc se mi vůbec nelíbí způsob jízdy některých řidičů. Ti slušní si zaslouží, aby se dostali z bodu A do bodu B bezpečně. Drogy hýbou společností. Policie je nyní ve stavu, kdy si může dovolit určitý nadstandard. Problematice by se mělo věnovat více lidí. Chtěli bychom rozšířit prevenci. A to už od žáků škol.

LIDOVÉ NOVINY: Loni zemřelo na silnicích nejvíce lidí za uplynulé tři roky. Šéf dopravní policie Tomáš Lerch říká, že hlavní příčinou je chování účastníků silničního provozu. Jak chcete řidiče donutit k větší ohleduplnosti?

ŠVEJDAR: V zásadě máte dvě možnosti. Za prvé působit preventivně, což u drtivé většiny funguje. Máme slušně postavené zákony a postih za porušení pravidel. Stejně si ale někteří nenechají říci. Pak přichází druhá možnost – represe. Abychom ji mohli dělat, potřebujeme více policistů v ulicích. V tom trochu brání administrativní zátěž. Udělám maximum, aby se policistům ulevilo v papírování, aby mohli působit preventivně v ulicích. A pokud to nepomůže, sáhnout k represi. Když si někdo nedá říci, jsme tu od toho, abychom mu to vysvětlili, a slušnému chování na silnicích ho naučili.

LIDOVÉ NOVINY: Jak si mám představit represi? Víc akcí Kryštof?

ŠVEJDAR: Nestavěl bych to na akcích. Je to o běžném výkonu služby. Akce jsou vyhlašované z nějakých důvodů a budou se vyhlašovat dál. Běžná přítomnost policisty na ulici má preventivní a ve finále i represivní význam. Neposlušné řidiče je třeba „vyzobat“ a vysvětlit jim, že to takto dělat nepůjde.

LIDOVÉ NOVINY: Ze statistik lze vyčíst, že klesá násilná trestná činnost. Kriminalita se přesouvá na internet, kde se od roku 2011 zvedla mnohonásobně. Co s tím chcete udělat?

ŠVEJDAR: Když to řeknete tímto způsobem, vypadá to jednoduše. Ale je třeba se podívat dozadu, kriminalita pomalu klesá. Otázkou je, jestli opravdu ubývá, nebo se někam schovává. Myslím si, že je to spojení několika faktorů. Za prvé stav našeho obyvatelstva. Lidé si víc zabezpečují svůj majetek, auta jsou lepší a pomáhají nám kamerové systémy ve městech. Částečně se kriminalita schovala z ulice do počítače, což může být důsledek, že stoupá kyberkriminalita. Ale policie na to reaguje. Snaží se vychovávat lidi, kteří to umějí zpracovávat. Vyhledáváme stále více případů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak chcete zefektivnit krajská pracoviště, která pro boj s kyberzločinem vznikla?

ŠVEJDAR: Je to složitá věc. Kyberkriminalita je něco nového. Policie na to zareagovala – dostala tabulková místa, něco si vyčlenila ze svého. Teď jsme ve stavu, kdy potřebujeme místa naplnit a více pracovat s informacemi. Jsme na půli cesty. Policie si nemůže dovolit stahovat lidi z venku, protože republika ekonomicky hodně dobře funguje. Děláme všechno, abychom i specialisty, kteří by měli dělat tuto trestnou činnost – tedy vyhledávat, objasňovat a vyšetřovat – uměli zaplatit. Jsme na dobré cestě, aby se nám to povedlo.

LIDOVÉ NOVINY: Kolik lidí by mělo být k dispozici?

ŠVEJDAR: To přesně neřeknu. Pokud ale budeme mít jednoho specialistu, bude mít hodně práce. Budete-li jich tam mít deset, také budou mít hodně práce. Je to hlavně o vyhledávání trestné činnosti. Něco vám přijde trestním oznámením. Ale v okamžiku, kdy se tomu začnete věnovat naplno a sítě budete monitorovat, vyhledáte mnoho případů. Trochu mě trápí, že na to nemáme čas ani lidi. Chceme tím směrem trochu napřít pozornost a vytvořit systém, který bude navazovat od okresu přes kraj až po Národní centrálu proti organizovanému zločinu, kde by se měly dělat velké případy.

LIDOVÉ NOVINY: V souvislosti s nárůstem kriminality na internetu se stále častěji objevují nenávistné projevy. Co bude policie dělat v této oblasti?

ŠVEJDAR: Jsme na začátku jednání, které inicializovala eurokomisařka Věra Jourová. Byl u něj i první náměstek ministra vnitra Jiří Nováček. Budeme se tomu intenzivně věnovat. Je to předjednáno i se státním zastupitelstvím. Některé nenávistné komentáře hraničí s trestným činem. Policie se to musí naučit.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně budete dělat se státním zastupitelstvím?

ŠVEJDAR: Školení a první případy, na kterých se to naučíme.

LIDOVÉ NOVINY: Často bývají lidé, kteří projevují xenofobii a nenávist vůči migrantům, z řad bezpečnostních složek. Jak chcete ochránit policii, aby její příslušníci nebyli šiřiteli nenávistných příspěvků? Musel jste to někdy řešit?

ŠVEJDAR: Setkal jsem se s tím. Takový člověk nemá u policie co dělat. Jestli to dělá v práci, nebo v soukromí, je úplně jedno.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste takový případ řešil?

ŠVEJDAR: V policii existuje několik případů a jsou stále živé. Je to ve stadiu trestního řízení, respektive je to prošetřováno. Můj postoj i postoj vedení je jednoznačný – nemá to u policie co dělat. V této souvislosti věnujeme velkou pozornost přijímacímu řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste spokojen s fungováním Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ)?

ŠVEJDAR: To je těžká otázka. Policie, která vyšetřuje kriminalitu, je rozdělena do tří vrstev – územní odbory, krajská ředitelství a centrála NCOZ. Máme rezervy. Částečně jsme zareagovali jen na vývoj trestné činnosti u daňové kriminality a u korupce. Měli bychom se na vývoj trestné činnosti, její strukturu a složení i na vyšetřování podívat zeširoka a něco s tím vymyslet. Už to neodpovídá době.

Od roku 1990 se kriminalita vyvinula, ale útvary zůstaly stejné. Posunul se organizovaný zločin, struktura trestné činnosti – spadly krádeže aut i vloupání na polovinu, na čtvrtinu. Policie na to musí umět zareagovat. Jde o širší diskusi a stanovení příslušnosti. Jsou tu útvary, které dělaly, dělají a dělat budou závažné případy a jsou tu útvary krajské, okresní. Měli bychom se podívat, jak je systém nastaven.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsem hovořil s bývalým šéfem NCOZ Michalem Mazánkem, říkal, že se nedaří zajistit, aby nejdůležitější věci zpracovávala celorepubliková složka a méně závažné kauzy putovaly na kraje. Nabádal ke zvýšení hranice škody u případů, které by pod národní centrálu spadaly. V minulosti ale prý policejní prezidenti ustoupili tlaku krajských ředitelů, kteří nechtěli víc práce. Jak to vidíte?

ŠVEJDAR: Je třeba vše nejprve spočítat a s nadhledem posoudit. Děláme si analýzu, která se bude zaměřovat na trestní řízení. Výsledky budou do konce roku. Jde o složitou věc, která se nemůže uspěchat. Zahrnuje komunikaci se státními zástupci, s orgány, kterých se to týká. Cíl není likvidace útvarů, ale zjednodušit a zkvalitnit trestní řízení.

LIDOVÉ NOVINY: Když jsme mluvili o přerozdělování práce mezi centrálou a kraji – podpořil byste vytvoření policie coby jedné organizační složky státu, aby nebyla rozdrobená na 14 či 15 složek?

ŠVEJDAR: Já osobně ano, má to však spoustu ale. Je třeba si to vydiskutovat jednak s ministerstvem vnitra, jednak my mezi sebou. Ale máte pravdu, že spousta věcí by byla mnohem jednodušší.

LIDOVÉ NOVINY: V minulosti se mluvilo o vzniku Národního kriminálního úřadu po vzoru Německa. Reorganizace centrálních složek policie se zastavila na půli cesty. Může takový úřad v Česku v budoucnu fungovat?

ŠVEJDAR: O této věci se mluvilo před deseti lety. Je to udělané tak, že někde je hlava kriminálky a pod ni spadá všechno. Kriminálku zdobí práce s informacemi. Musí být systémově dobře nastavena. A o to jde i mně. Že tam bude moudrá hlava, která si to vezme pod sebe a bude to moudře řídit. Policie se řídí zákonem, kde je jasně napsané, co má dělat.

LIDOVÉ NOVINY: Teoreticky by tedy byl možný způsob, že by od okresů po centrálu byla kriminální práce jednotná?

ŠVEJDAR: Jednotná musí být v každém případě.

LIDOVÉ NOVINY: Na Národní kriminální úřad jsem se ptal i proto, že se má rekonstruovat policejní areál v Praze na Zbraslavi. Nebylo by dobré pospojovat všechno tam?

ŠVEJDAR: Jsme na začátku projektu. Není ještě vydané ani územní rozhodnutí. Nicméně nejde o špatnou myšlenku. Ačkoli je ale budova na Zbraslavi obrovská, vše by se tam nevešlo. Jádro však ano a bylo by to dobře.

LIDOVÉ NOVINY: Prezident Miloš Zeman si při vašem jmenování posteskl, že mu chybí finanční policie. Vyjdete mu vstříc a vybudujete ji?

ŠVEJDAR: Je to jedna z věcí, kterou může přinést zmíněná analýza. Finanční policie existovala a pak se zrušila. Dnes se nahrazuje nesystémovým řešením. Líbilo by se mi ji obnovit.

LIDOVÉ NOVINY: Co vím, klesl objem zajištěných prostředků z trestné činnosti. Jak chcete motivovat policii, aby více přemýšlela o zachycování nelegálních výdělků?

ŠVEJDAR: Je třeba říct, že policie to dělá. Jde o slušně propracovanou oblast. Zákon umožňuje zajišťovat majetek, ale ne vždy je to možné. Za ty roky se pachatelé naučili zákon obcházet. Jde o složitou věc. Úspěch policie bych ale nestavěl jen na tom, kolik zastaví majetku. Nicméně platí, že když někomu sáhnete na majetek, je to pro něho mnohdy horší, než když ho zavřete.

LIDOVÉ NOVINY: Když byla řeč o panu prezidentovi, co byste udělal, kdyby vám zavolal jeho kancléř a požádal vás o nějakou informaci či určitý postup v trestním řízení? Ptám se na to, protože se objevily zprávy, že Vratislav Mynář nemístně tlačil na šéfy soudů, aby rozhodovali podle prezidentova přání.

ŠVEJDAR: Kdokoli by zavolal, u mě nepochodí. Nepřipadá to v úvahu.

LIDOVÉ NOVINY: Budete měnit náměstka pro trestní řízení?

ŠVEJDAR: Když přijde někdo nový, má tendenci si okruh spolupracovníků uspořádat podle svého. Jsem ve stadiu, kdy si všichni povídáme. A není to o tom, co já chci, ale o tom, co chtějí oni. Výměna náměstků ale není na pořadu dne.

LIDOVÉ NOVINY: Často slýchám, že by z policie neměli odcházet zkušení velitelé. Byl byste pro, aby se vrátil bývalý šéf protikorupčního útvaru Robert Šlachta?

ŠVEJDAR: Nechci tu komentovat jednotlivé osoby. Je to zavádějící a bylo by to nefér ke kolegům.

LIDOVÉ NOVINY: Znamenají něco odchody lidí z krajského policejního ředitelství v Praze, kde se vede spis Čapí hnízdo, v němž figuruje premiér Andrej Babiš? Naposledy odcházel náměstek pro kriminálku Ivan Smékal. Před ním skončil krajský ředitel. Jde o signál, že se něco děje?

ŠVEJDAR: Ne. Nevěřím tomu. Pan krajský ředitel (Miloš – pozn. red.) Trojánek i pan náměstek Smékal odešli po zralé úvaze. Oba je znám velmi dobře. Pan Smékal to avizoval už delší dobu. Odešel profesionál, velmi slušný člověk a policista. Chtěl bych mu touto cestou poděkovat, protože na tom místě udělal obrovský kus práce. Kdo přijde po něm, ten to bude mít obrovsky těžké. Za sebe vylučuji, že by to bylo po nějakém tlaku.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je těžké udržet nezávislost, když jde o vyšetřování premiéra země?

ŠVEJDAR: Nevidím na tom nic těžkého. Trestní řízení má určitá pravidla, na která dohlíží státní zástupce. Policie přesně ví, co má dělat.

LIDOVÉ NOVINY: Část kritiky, která se svezla i na vás, se týkala premiérových slov, jenž označil kauzu Čapí hnízdo za politický proces. Proč jste se neozval, abyste se distancoval od prohlášení premiéra?

ŠVEJDAR: Nemám potřebu takové věci řešit veřejně. Nechci se vyjadřovat k jednotlivým kauzám. Věřím policii, že pracuje, jak má, a nenechá se ovlivňovat.

LIDOVÉ NOVINY: V polovině prosince jsem zaznamenal rozhodnutí Městského soudu v Praze v kauze papírny Neograph. Soudkyně Kateřina Jonáková v pravomocném rozsudku komentovala práci vyšetřovatele: „Kpt. Ing. Nevtípil skutečně uskutečnil krok, který v konečném důsledku ‚odstavil‘ Sittu od rozhodování v Neographu a dal Neograph zcela k dispozici osobě dosazené z prostředí ‚objednavatelů‘ jeho kriminalizace.“ Jak se vám takové hodnocení postupu vyšetřovatele kauzy Čapí hnízdo poslouchá?

ŠVEJDAR: Těžko se mi to poslouchá, ale opravdu se k těm kauzám nechci vyjadřovat.

LIDOVÉ NOVINY: Má vyšetřování premiérovy kauzy vaši důvěru? Vrchní pražská žalobkyně Lenka Bradáčová kritizovala postup státního zástupce. Vybídla ho k větší efektivitě. Souhlasíte s ní? Máte pocit, že to trestní řízení by sneslo nějaký efektivnější postup?

ŠVEJDAR: Obecně je policie postavená na tom, že každý policista má svého šéfa. Nadřízený má ze zákona povinnosti organizovat, řídit, kontrolovat. Věci, na které se ptáte, jsou v pravomoci toho šéfa a státního zástupce. Ty jsou tu od toho, aby dotyčného vyšetřovatele popoháněli. Jsem přesvědčen, že pokud se obecně v kauzách dělá něco špatně, tak je na nadřízených, aby zjednali nápravu.

Jan Švejdar (51)

  • K policii nastoupil koncem osmdesátých let, kdy šlo o Sbor národní bezpečnosti (SNB). Jeho první služebna byla v Peci pod Sněžkou.
  • Později se stal detektivem kriminální služby.
  • Během kariéry prošel funkcemi od obvodu přes okres až po krajskou a celonárodní kriminálku (2006).
  • Po dva roky vedl hradeckou krajskou policii.
  • V letech 2014 až 2018 se přesunul do křesla ředitele krajské policie v Pardubicích.
  • Funkce policejního prezidenta se ujal loni v prosinci.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.