Po českých silnicích jezdí až milion vozidel bez filtru

Filtr pevných částic, jenž zachytává rakovinotvorné látky, majitelé vozů často odstraňují nebo ho mají nefunkční. Přitom ho mají mít všechna moderní dieselová auta. Státu však chybí nástroje, které by takové jednání postihovaly.

Eliška Nová 25.4.2017
Zjišťování filtru pevných částic u aut. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zjišťování filtru pevných částic u aut. | foto: Foto Dan MaternaMAFRA
Zjišťování filtru pevných částic u aut. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Za necelou hodinu všedního dne projelo v pražských ulicích 27 aut, jimž s největší pravděpodobností chyběl filtr pevných částic. Lapač, jenž zachytává rakovinotvorné látky, majitelé vozů často odstraňují nebo ho mají nefunkční. Filtr je totiž po čase nutné vyměnit a nový stojí až několik desítek tisíc. Tyto filtry částic přitom mají mít všechna moderní dieselová auta. Jenže chybí kontroly.

Čísla na přístroji začnou zběsile stoupat. Kolem právě projelo černé BMW. Dva výfuky na přitažlivém zadku auta nekouří o nic víc než u jiných. Navzdory tomu právě tento bavorák s téměř stoprocentní jistotou nemá filtr. Přístroj, jenž umí měřit nebezpečné nanočástice vypouštěné do ovzduší, ukazuje hodnotu přes milion.

Mapování nešvaru

Přesný odhad, kolik takových aut v Česku jezdí, neexistuje, přesto se mluví až o milionu vozidel. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) hovoří o společností přehlížené kolektivní sebevraždě. Státu ovšem chybějí nástroje, jež by takové jednání dokázaly postihnout. Přístrojem, který umí změřit nebezpečné částice unikající do vzduchu, disponuje Ústřední automotoklub, jenž spolu s Českým vysokým učením technickým mapuje rozsah nešvaru.

Přístrojem, který umí změřit nebezpečné částice unikající do vzduchu, disponuje Ústřední automotoklub, jenž spolu s Českým vysokým učením technickým mapuje rozsah nešvaru

„Přístroj počítá částice až do rozsahu dvou milionů a ukazuje, kolik jich je v kubickém centimetru. Když někdo filtr nemá, čísla jdou až do milionů, obecně uznávaná hranice, která neškodí zdraví, je přitom 30 tisíc částic,“ vysvětluje odborník na měřicí technologie Miloslav Moc ze společnosti Testo. Přístroj o velikosti alkohol testeru doslova nasává vzduch. Při měření přitom záleží na tom, jak rychle auto jede, jak daleko od něj stojíte či jak fouká vítr. „Když ale přístroj ukazuje milionové hodnoty, není třeba o tom diskutovat – něco je špatně a auto filtr nemá,“ dodává Moc.

Právě aut, která za sebou na přístroji zanechávala milionová čísla, zachytil Ústřední automotoklub (ÚAMK) jen během 45 minut v provozu jednoho všedního dne 27. Měřilo se v pražských ulicích Jinonická, Plzeňská, Radlická, Anglická, na náměstí Míru a v garážích obchodního centra na Smíchově. Ve všech ulicích se čísla pohybovala v průměru nad 30tisícovou hranicí. Například u výjezdu z garáže na Smíchově ukazoval v průměru až 250 tisíc částic. Od výjezdu dál okolo 140 tisíc částic.

Vysoká cena

Důvodem, proč se majitelé aut zbavují filtrů pevných částic, je především jejich vysoká cena. I když je odstranění filtru nelegální, policie nemá téměř žádné možnosti, jak to zkontrolovat. Omezené jsou i případné sankce. Odrazující pokuty mají například v Německu nebo v Rakousku, kde za vadný či chybějící filtr hrozí řidiči pokuta až pět tisíc eur, tedy asi 135 tisíc korun.

Důvodem, proč se majitelé aut zbavují filtrů pevných částic, je především jejich vysoká cena. I když je odstranění filtru nelegální, policie nemá téměř žádné možnosti, jak to zkontrolovat.

„Při silničních kontrolách pohledem ověřujeme stav výfukového potrubí. Pokud by existovalo důvodné podezření, že je problém s emisemi, policista má možnost nařídit řidiči zajet na stanici technické kontroly. Ovšem je podmínka, že musí být k dispozici do osmi kilometrů. Takže je to velmi omezené,“ popsal LN ředitel dopravní policie Tomáš Lerch.

Ministr životního prostředí Richard Brabec proto chce, aby přístroj, kterým teď v ulicích měří ÚAMK, měla i policie. Uměla by jím prokázat důvodné podezření, že je s filtrem něco špatně. S jistotou to pak může odhalit další, ve velikosti malého kufříku, který měří přímo z výfuku. Teď mohou filtry kontrolovat Stanice technické kontroly. Jenže řidiči se je naučili obcházet, na prohlídku si filtr nechají namontovat zpátky a pak ho znovu odstraní. Podle Petra Vomáčky z ÚAMK navíc často ani STK neumí chybějící filtr odhalit.

„STK nesmí auto rozebrat, podívají se pod auto, na výfuk, zjistí, že drží. Jenže pokud není filtr zespoda vyříznutý, tak to nezjistí. Nepozná to ani na základě kouřivosti. Měří se to podle norem, které se schvalovaly v 80. letech. Měří se kouřivost, nikoliv hodnoty částic, navíc podle pravidel nastavených v době, kdy filtry vůbec nebyly,“ tvrdí Vomáčka. Největší problém jsou podle něho auta z dovozu. Filtry totiž v sobě mají drahé kovy, které se dobře vykupují.