Plzeňská právnická fakulta získala nazpět pozitivní perspektivu

Devět let po plagiátorské aféře byla plzeňské právnické fakultě udělena dlouhodobá akreditace. „Škola je v normální kondici a už se nic výjimečného neodehrává,“ říká v rozhovoru Jan Pauly, šestý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity.

Děkan právnické fakulty Jan Pauly.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Děkan právnické fakulty Jan Pauly. | foto:  Viktor Chlad, Lidové noviny
Děkan právnické fakulty Jan Pauly.

Jan Pauly (66), šestý děkan Právnické fakulty Západočeské univerzity, jenž její vedení převzal, když jí byla na rok odebrána akreditace a hrozilo jí zavření, a vede katedru občanského práva, v rozhovoru říká: „Úpadek byl souborem více okolností. Zmapovat je všechny a vyjádřit se k nim seriózně by bylo na dlouho. Nezbytné by k tomu byly spolehlivé informace – a ani nevím, jestli je někdo v úplnosti má. Můj obecný názor je ale ambivalentní, na jedné straně je nepochybné, že řada věcí se neměla stát. Na druhé straně, spousta toho, co se o aféře řeklo a napsalo, se ukázalo jako nafouknutá bublina.“

LIDOVÉ NOVINY: Jaká je začátkem akademického roku nálada na fakultě?

PAULY: Atmosféra je standardní a to je dobře. Ukazuje to, že škola je v normální kondici a že už se nic výjimečného neodehrává.

LIDOVÉ NOVINY: Je to devět let od propuknutí plagiátorské aféry. Co bylo pro školu nejtěžší překonat? Byl to odliv studentů, či vyučujících?

Pozoruhodné bylo, že jsme navzdory ústrkům, kritickým informacím a dezinformacím, odlivu zájemců o studium vůbec nečelili. Fakultě byla ale na jeden akademický rok odebrána akreditace, tudíž jsme nemohli přijímat nové studenty do hlavního programu. Vypadl jeden ročník, ale táhlo se to pět let.

PAULY: Pozoruhodné bylo, že jsme, navzdory ústrkům, kritickým informacím a dezinformacím, odlivu zájemců o studium vůbec nečelili. Fakultě byla ale na jeden akademický rok odebrána akreditace, tudíž jsme nemohli přijímat nové studenty do hlavního programu. Vypadl jeden ročník, ale táhlo se to pět let – vždy jeden ročník chyběl. Znamenalo to extrémně nepříznivé následky pro ekonomický život fakulty, ale i to jsme zvládli.

Co se týče odlivu vyučujících, to byl krok, pro který jsem nikdy neměl a stále nemám pochopení. Necítím to jen já, ale i řada kolegů z jiných fakult a vůbec z právnické obce. Ti to nejen odsoudili, ale často nám vyšli vstříc a zapojili se do spolupráce s námi, aby pomohli pedagogický kádr udržet na vysoké úrovni.

LIDOVÉ NOVINY: A co náprava reputace?

PAULY: S tím bojujeme dodnes. Věcně jsou různé výkřiky politiků a dalších osob proti fakultě naprostý nesmysl. Přiznám se, a často to říkám i při promocích či imatrikulacích, že u toho, kdo je něco takového dnes schopen říkat, shledávám velice problematickou úroveň buď intelektu, anebo charakteru, nezřídka obojího. Mám-li však na zřeteli rozumné a slušné lidi, u nich takový problém už dlouhou dobu nemáme.

LIDOVÉ NOVINY: Za viníky aféry byli označeni zástupci tehdejšího vedení. Myslíte, že si tak dovolili jednat i proto, že před relativně mladou fakultou neměli respekt?

Věcně jsou různé výkřiky politiků a dalších osob proti fakultě naprostý nesmysl. Mám-li však na zřeteli rozumné a slušné lidi, u nich takový problém už dlouhou dobu nemáme.

PAULY: Úpadek byl souborem více okolností. Zmapovat je všechny a vyjádřit se k nim seriózně by bylo na dlouho. Nezbytné by k tomu byly spolehlivé informace – a ani nevím, jestli je někdo v úplnosti má. Můj obecný názor je ale ambivalentní, na jedné straně je nepochybné, že řada věcí se neměla stát. Na druhé straně, spousta toho, co se o aféře řeklo a napsalo, se ukázalo jako nafouknutá bublina.

LIDOVÉ NOVINY: Cítil byste za fakultu satisfakci, kdyby byli viníci potrestáni?

PAULY: Ani přesně nevím, kdo všichni jsou ti viníci. Jsou to vyučující? Studenti? Nebo ještě někdo jiný? Nevím. Přiznám se, že jsem se od nástupu do vedení fakulty nikdy nepasoval do role toho, kdo je oprávněn toto soudit. Nebyl na to ani čas, mým úkolem bylo fakultu zachraňovat a postupně ji vytáhnout z marastu. To je práce, jež nedovolí jít odpovědně do minulosti, sbírat důkazy o ní a vyvozovat důsledky. Ať soudí ti, kdo jsou k tomu povoláni.

LIDOVÉ NOVINY: Překvapilo vás, že se studenti za fakultu veřejně postavili, třeba když organizovali veřejné akce na její podporu?

PAULY: V tom víru událostí mě to na jedné straně nepřekvapilo. Na druhé straně mě to nadchlo a uneslo. Bylo nevídané vidět, jak s námi ti mladí jdou na „barikády“, jak bojují za svou fakultu. Na základě společného cíle se vytvářelo nebývalé vzájemné porozumění. Poznali, že je máme opravdu rádi, a na tomto základě jsme zase najednou i my začali cítit, jak mají rádi oni nás. To byly okamžiky přinášející pocity, které jsou fantastické, a pro pedagoga jsou nejvíc, čeho může dosáhnout. S tím se nedá srovnat žádný titul ani vědecký úspěch.

LIDOVÉ NOVINY: Jak na tom fakulta s prodloužením akreditace je?

Ani přesně nevím, kdo všichni jsou ti viníci. Jsou to vyučující? Studenti? Nebo ještě někdo jiný? Nevím. Přiznám se, že jsem se od nástupu do vedení fakulty nikdy nepasoval do role toho, kdo je oprávněn toto soudit. Nebyl na to ani čas, mým úkolem bylo fakultu zachraňovat a postupně ji vytáhnout z marastu.

PAULY: Fakulta má čtyři programy – bakalářský, jenž je akreditován do roku 2022. Další tři programy, pětiletý magisterský, navazující magisterský a doktorský, byly akreditovány na kratší dobu. V první polovině roku jsme podali žádost o nové akreditace. Dosud já ani univerzita ještě nemáme žádný oficiální dokument, jak bylo rozhodnuto.

Disponujeme jen zprávou, že Rada Národního akreditačního úřadu rozhodla. Máme i vyjádření hodnoticích komisí, jež zpracovávaly návrhy, jak má být akreditace udělena. Návrhy znějí jednoznačně – udělit akreditaci všem třem studijním programům, a to na maximální možnou dobu deseti let. Dal bych skoro ruku do ohně, že Rada Národního akreditačního úřadu se od návrhů neodchýlila.

LIDOVÉ NOVINY: Od ministerstva školství jsem se dozvěděla, že akreditace byly skutečně prodlouženy. Jaký je to pro fakultu signál?

PAULY: To je více než potěšitelná zpráva, za kterou děkuji. Jde o fantastický úspěch. Považuji jej za naprosto srovnatelný s úspěchy, kterých jsme v akreditační oblasti postupně dosáhli po krizové situaci, o níž byla řeč. Fakulta se na základě nových akreditací dostává na úplně novou platformu s pozitivní dlouhodobou perspektivou. Je zároveň svým způsobem potěšující, že budeme, alespoň prozatím, jediná právnická fakulta, která má akreditace přímo od státního orgánu. U třech ostatních právnických fakult totiž jsou či budou akreditace udělovány na univerzitách.

LIDOVÉ NOVINY: Fakulta trpěla i nedostatkem financí. Je už stabilizovaná?

Bylo nevídané vidět, jak s námi ti mladí jdou na „barikády“, jak bojují za svou fakultu. Na základě společného cíle se vytvářelo nebývalé vzájemné porozumění. Poznali, že je máme opravdu rádi, a na tomto základě jsme zase najednou i my začali cítit, jak mají rádi oni nás.

PAULY: Vedle akreditačního problému byla finanční situace velkým balvanem, který fakultu tížil. Způsobila to řada dalších okolností – pracovněprávní vypořádání s bývalými akademickými pracovníky, absence příjmů z projektové činnosti a omezené příjmy z jiných aktivit fakulty. Situace byla skutečně kritická. Bylo obdivuhodné, že to naši zaměstnanci pochopili a dlouhou dobu žili někdy až v nedůstojných podmínkách.

Balvan se podařilo odvalit nejen tím, že již máme zase plný počet ročníků. Vlastní příjmy jsme rozšířili o zpoplatněné celoživotní vzdělávání, připlynuly i výnosy z práce na projektech a publikační činnosti, pomohla též racionalizace využívání výukových prostor. To vše vedlo k ekonomickému nadechnutí se fakulty. Letos jsme přistoupili k výraznějšímu dorovnání platů. Podařilo se nám též vytvořit nezbytnou ekonomickou rezervu, o které se v dřívějších dobách příliš neuvažovalo.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké má teď fakulta ambice?

PAULY: Rozhodně je třeba dále prohlubovat akreditace, zejména doktorský studijní program. Máme doktorské studium pro civilní právo, ale otvírají se možnosti pro další specializace, zejména trestní právo a patrně i právní historii. Kromě toho, i když je fakulta vynikající, potřebuje, má-li být plně srovnatelná, ještě akreditaci habilitačního a následně i jmenovacího řízení, aby na ní mohli vyrůstat noví docenti a profesoři. To je důležité nejen z hlediska postavení fakulty, ale i generační obměny pedagogického sboru.

LIDOVÉ NOVINY: Ve funkci děkana jste šest let. Zkuste je zhodnotit.

Disponujeme jen zprávou, že Rada Národního akreditačního úřadu rozhodla. Máme i vyjádření hodnoticích komisí, jež zpracovávaly návrhy, jak má být akreditace udělena. Návrhy znějí jednoznačně – udělit akreditaci všem třem studijním programům, a to na maximální možnou dobu deseti let.

PAULY: Hodnocení by mělo být na jiných, ale připusťme některá fakta. Když jsem nastupoval, ukázalo se, že ze tří programů má fakulta jistý jen jeden. Dnes máme čtyři, přičemž doktorský, jejž dříve fakulta realizovala s Ústavem státu a práva Akademie věd, zabezpečujeme vlastními silami; navazující magisterský program na fakultě nikdy dříve nebyl.

Fakulta byla na začátku mého mandátu uzavřená, nevyhledávaná. Dnes široce spolupracuje se svým okolím, na vědecké úrovni i v oblasti právní praxe; zajímavou se stala též tím, že má vlastní časopis, jejž vydává druhým rokem a do kterého přispívají nejvýznamnější autoři naší právní nauky.

Když jsem fakultu přebíral, byla pociťována jako určitá „skvrna“ na Západočeské univerzitě. Dnes je její plnohodnotnou součástí a já se můžu každému na univerzitě zpříma podívat do očí, a to s oprávněnou hrdostí na naši fakultu.Chci též věřit, že jsme si udrželi přízeň studentů a na rozdíl od jiných fakult zůstáváme fakultou trochu „rodinnou“ a „přátelskou“ bez snižování nároků na studenty.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.