Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Plynovod Nord Stream v provozu: Reset ruské politiky exportu plynu

Rizika, jež z tohoto plynárenského projektu vyplývají pro střední Evropu, se nás naštěstí netýkají. Pro okolní státy to však neplatí.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
MH

Martin Hájek1

10. 11. 2011 17:02
Velmi zajím
Vážení pane Ludvíku, Na řadě věcí se shodneme, nesouhlasím však s tezí, že rizika vyplývající z tohoto projektu pro střední Evropu se nás netýkají. Projekt totiž sice diverzifikuje přepravni trasy, ale současně posiluje propojení východ západ a tím víceméně cementuje a posiluje obecně nebezpečnou závislost na jednom zdroji plynu. Pokud bude dobudován i "jižní potok", tak bude Rusko disponovat obrovskou volnou přepravní kapacitou. To je zásadní strategická hrozba pro kohokoli, kdo by chtěl budovat nějakou alternativní trasu začínající LNG terminálem a podobně. O Nabuccu nemluvím, to je zjevně v klinické smrti. Dále je zřejmé, že popudem pro budování obou potoků není ekonomická motivace nové poptávky a nedostačující přepravní kapacity. Naopak, k nevyužité přepravní kapacitě je přidávána další. Někdo to bude muset zaplatit a Rusové to nebudou. Částečně to zaplatí tranzitní země (provozovatelé tranzitních soustav), na které půjde tvrdě tlačit při vyjednávání o tranzitních poplatcích, částečně koneční spotřebitelé ve vyšší ceně plynu. Strategicky to má naprosto jasnou logiku, odstraším potenciální zdrojovou konkurenci a zvednu koncovou cenu, současně vytvořím tranzitní konkurenci a snížím tranzitní poplatky. V konečném důsledku se mi jinak zcela zbytečný plynovod zaplatí a ještě mi něco zbyde... Navíc zvýším technickou a "politickou" spolehlivost dodávky -kohout mám ale pořád v ruce, kdyby snad někdo chtěl zlobit, nebo třeba neměl na vyrovnání účtu (i to může být brzy v Evropě realita). Škoda, že Evropa jako celek neumí odpovědět stejně logickými protitahy.
0 0
možnosti
Foto
Milý pane Hájku
Jsem opravdu rád, že se v názoru na funkci plynovodu Nord Stream shodujeme. Pár věcí považuji za potřebné Vám blíže vysvětlit. V prvé řadě: růst bezpečnosti dodávek plynu pro ČR je opravdu relativní; zlepšení spočívá v tom, že ruský plyn jde přímo do Německa a zčásti i přes nás. Jistě si oba dokážeme představit, že by Rusko v nějaké vypjaté mezinárodní situaci škrtilo kohouty pro Německo i Francii. Pro doby mírové to ale asi neplatí - a zastavení dodávek plynu pro dvě největší evropské ekonomiky by zřejmě nemohlo zůstat bez účinné odezvy. Co se týče nákladů na výstavbu plynovodu, nemyslím si, že by je hradily odběratelské země v ceně plynu. Důvodem je přetrvávající ruský přístup k prodeji plynu, kdy při hodnocení efektivnosti se stále využívá "socialistické" teze o rozdílovém ukazateli jako indikátoru efektivnosti zahraničního obchodu. Abych Vám to ekonomické zvěrstvo připomněl: podle této teze je zahraniční obchod "výrobcem" volné měny, takže důležité je, za kolik rublů se "vyprodukuje" jeden dolar (či euro), nikoliv pak jaké jsou náklady podle naší standardní metodiky. Ruský plyn má cenu nula dolarů až do místa, kde je prodán za volnou měnu (do toho místa jsou jenom rublové náklady - a jak známo, rubl není volně směnitelnou měnou, vázanou na kurzy zahraniční měny) . To je mimochodem i vysvětlení obrovské výše fyzických ztrát ruského plynu při přepravě, kdy doprava přes území byvších socialistických států, tedy spotřeba plynu na kompresních stanicích či platba tranzitních poplatků, realizovaná naturální dodávkou plynu (jakkoliv se ve smlouvách tváří jako oceněná) jsou zahrnuty jako "ztráty při přepravě". To se týká nejen Slovenska a nás, ale i Polska. Pro Rusko je tedy důležité, kolik získá za plyn v předávacích stanicích Baumgarten (Rak,), Waidhaus (Něm.) či Frankfurt nad Odrou (Pol - Něm.). Nově k těmto hraničním bodům přibývá Greifswald v Německo jako bod vstupu plynu z Nord Streamu na německé území. Vřele s Vámi souhlasím v hodnocení společné bezpečnostní politiky Evropské unie, která je i z mého pohledu stále nedostatečná. Jakkoliv byla v rámci Lisabonské smlouvy i rozhodnutí EC (např. tzv. "anti-Gazprom act") řada bezpečnostních prvků kodifikována, postrádám jednotnou politiku. Je jasné, že německé energetické dobrodružství se bez výraznějšího růstu spotřeby zemního plynu po dost dlouhou dobu neobejde - k tomu se časem připojí Belgie a Švýcarsko (kdo dále, si netroufnu odhadovat). Na druhé straně byl definován cíl EU pokrýt v relativně krátké době evropskou spotřebu plynu dovozem LNG ve výši 40%. Nové terminály jsou již ve výstavbě (nyní asi na 70 mld.m3 a další se připravují). Podíl ruského plynu by tak neměl nikdy překonat průměrnou úroveň 33% (jsem si vědom ošidnosti průměrů, ve střední - a zejména východní Evropě je toto číslo o poznání vyšší, zatímco např. v Německu či Francii by neměla být překročena hranice 24%). No, asi jsme jako republika nevhodně lokalizováni :-)Tolik jsem Vám chtěl dodatečně vysvětlit. Jsem rád, že mé články pozorně čtete, i když se v řadě názorů zřejmě neshodneme. DěkujiZdraví Ing. Vratislav Ludvík 
0 0
možnosti