Piccard: Zisk a udržitelný rozvoj si nepřekážejí

Propast mezi ekonomií a ekologií přestala existovat, říká propagátor přechodu na čisté zdroje energie Bertrand Piccard. Ještě před deseti lety tu podle něho nebyla žádná řešení k ochraně životního prostředí, jež by byla výnosná. Dnes se ale dá vše propojit.

Radost v cíli. Bertrand Piccard (vpravo) a Andre Borschberg, piloti Solar... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Radost v cíli. Bertrand Piccard (vpravo) a Andre Borschberg, piloti Solar... | foto: Reuters
Radost v cíli. Bertrand Piccard (vpravo) a Andre Borschberg, piloti Solar... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zdá se, že dobrodružství má tenhle muž v krvi. Po tři generace se rodina Piccardových vydávala výše, hlouběji a dál než kdokoliv před nimi. Jeho dědeček Auguste se v roce 1931 jako první člověk vydal v balonu do stratosféry a položil tím základy moderního letectví. O necelá tři desetiletí později jeho otec Jacques sestoupil jedenáct kilometrů pod mořskou hladinu do temných hlubin Mariánského příkopu. Dnes se může 59letý Bertrand Piccard hrdě zařadit v historii po bok svých příbuzných. Bylo 26. července 2016, pár minut po čtvrté hodině ráno, když na letiště al-Batín v Abú Dhabí majestátně dosedl z potemnělé oblohy kolos s téměř 72metrovým rozpětím křídel – o tři a půl metrů větším, než má největší z civilních boeingů, model 747-8I. Na rozdíl od svého 133krát těžšího příbuzného přistál těsně před rozbřeskem na ranvej takřka neslyšně a bez jediné kapky paliva. Po dlouhých 16 měsících tím tehdy skončila pro švýcarského pilota, dobrodruha a vizionáře Bertranda Piccarda a jeho kopilota Andrého Borschberga odvážná a do té doby nepředstavitelná mise: projekt Solar Impulse.

Poslední etapu 42 438 kilometrů dlouhé cesty si v kokpitu Piccard náležitě užíval. A měl k tomu důvod. Jemu a jeho více než šedesátičlennému týmu se podařilo poprvé v historii obletět svět s letounem poháněným jen sluneční energií. I když mu to prý všichni, ostatně tak jako kdysi i jeho dědovi a otci, rozmlouvali a říkali, že je to nemožné. „Mohli jsme si prostě stěžovat, že něco nejde, a vrátit se domů, anebo se to pokusit změnit,“ vzpomínal na počátky ambiciózního plánu, jenž se zrodil bezmála před dekádou a půl.

Piccard už jednou přitom dokázal, že slovo „nejde“ pro něj neexistuje. V roce 1999 společně s britským letcem Brianem Jonesem poprvé v historii v kuse balonem obletěli svět.

Piccard už jednou přitom dokázal, že slovo „nejde“ pro něj neexistuje. V roce 1999 společně s britským letcem Brianem Jonesem poprvé v historii v kuse balonem obletěli svět. Když po 19 dnech a bezmála 22 hodinách cesty přistáli, z 3,7 tuny tekutého propanu jim zbylo pouhých 40 kilogramů paliva. Tehdy si prý poprvé Bertrand Piccard naplno uvědomil, že hranice možností jsou právě tam. V jeho hlavě se začal rodit projekt Solar Impulse. Projekt, který měl dokázat, že budoucnost naší planety spočívá v čisté energii.

Piccard se Solar Impulse o sedmnáct let později dobyl nebe a spolu s ním i svět. Projekt ho doslova katapultoval mezi osobnosti světového formátu a přímý přenos z pilotní kabiny solárního letounu sledovali diplomaté v newyorském sídle OSN i miliony lidí po celé planetě.

„Jste tam nahoře, neslyšíte žádný zvuk, nevytváříte žádné znečištění a víte, že teoreticky tam nahoře můžete zůstat napořád. Říkáte si, že je to sci-fi. Ale ono není. Znamená to jen to, že všichni ostatní žijí v minulosti,“ namítal Piccard před publikem tchaj-pejského Světového kongresu o informačních technologiích. Na jeho okraj poskytl LN krátký rozhovor.

LIDOVÉ NOVINY: Patříte mezi hlasité a vlivné propagátory přechodu na čisté zdroje energie a snažíte se nyní tuto myšlenku zasít i mezi představiteli vlád četných zemí. Jakou dostáváte odezvu?

Lze vytvářet pracovní místa a generovat zisk a zároveň mít udržitelný rozvoj a chránit životní prostředí. Můžeme mít u jednoho stolu zástupce průmyslu a zástupce ekologického sektoru a každý si najde něco.

PICCARD: Velmi často mi politici říkají, že je obtížné posunout se rychle dopředu, protože vůči tomu existuje silný odpor. Vlády se někdy obávají převzít iniciativu a přivést na trh čisté technologie. Obecně je ve světě politiky hodně setrvačnosti. Velmi dlouho tu existovala mezera mezi ekonomií a ekologií. Ještě před deseti lety tu nebyla žádná řešení k ochraně životního prostředí, která by zároveň byla výnosná. Dnes se ale dá vše propojit, taková řešení existují. Lze vytvářet pracovní místa a generovat zisk a zároveň mít udržitelný rozvoj a chránit životní prostředí. Můžeme mít u jednoho stolu zástupce průmyslu a zástupce ekologického sektoru a každý si najde něco. Přesto, proč by měly společnosti profitující z fosilních paliv, řekněme třeba takový ExxonMobil, usilovat o zavedení čistých zdrojů energie? Vždyť by přece šly tyto korporace samy proti sobě. Konkrétně ExxonMobil je nakloněn pařížské dohodě a snížení emisí oxidu uhličitého. Proč? Protože svět ropy a plynu chce zlikvidovat svět uhlí. Je to pro něj rival, špinavý rival. Usiluje proto o zavedení daní na produkci oxidu uhličitého, aby zlikvidoval uhelný průmysl a dosáhl většího využití plynu.

LIDOVÉ NOVINY: Považujete plyn za čistý zdroj energie?

PICCARD: Některé zdroje jsou čistější než jiné, ale musíme začít tím, že se zbavíme toho nejhoršího. Plyn představuje dobrou možnost, jak kompenzovat výpadky obnovitelné energie. Pokud nesvítí slunce ani nefouká vítr, potřebujete zkrátka něco jiného. Třeba ve Švýcarsku tak sice máme energii z hydroelektráren, v řadě dalších zemí to ale není možné. Potřebujete tedy plyn. Něco, co lze vypnout a zase zapnout. Nemůžete jen tak zapnout a vypnout jaderné nebo uhelné elektrárny. Jakmile jsou jednou zapnuté, jsou v běhu celé měsíce, a trvá dny, než se ochladí, a další dny, než se znovu ohřejí. Plyn je tedy velmi dobrou alternativou ke slunci a větru. Pokud se navíc podíváte na životní cyklus jaderné elektrárny, je to absolutně nevýnosné. Řeší se, co se starými reaktory a jak jejich rozmontování vůbec zaplatit. Kdyby se přitom tyto miliardy za rozmontování promítly do ceny elektřiny za kilowatthodinu, nikdy by se už za stávající ceny neprodávala, protože je to celé jednoduše příliš nákladné. Nemusíme k tomu tedy přistupovat jen z pohledu ochrany životního prostředí, ale i právě zisku. Je zkrátka logické nahradit moderními technologiemi ty, které stále ještě dnes používáme.

LIDOVÉ NOVINY: Co konkrétně by tedy měly vlády udělat?

Obvykle, pokud máte na jedné ose denní dobu a na druhé spotřebu, vypadá to v grafu jako vlnovka. Spousta energie je tak zbytečně promarněná. Chytré by přitom bylo pokusit se osekat ony vrcholky a rozprostřít rovnoměrně spotřebu na celý den.

PICCARD: Jsou země, které už na přechod k čistým zdrojům mají kapacity, a přesto se nechovají chytře a ztrácejí hodně energie. Cílem je především snížit maxima denní spotřeby energie. Obvykle, pokud máte na jedné ose denní dobu a na druhé spotřebu, vypadá to v grafu jako vlnovka. Spousta energie je tak zbytečně promarněná. Chytré by přitom bylo pokusit se osekat ony vrcholky a rozprostřít rovnoměrně spotřebu na celý den. Udělat to navíc nežádá žádnou oběť od spotřebitelů. Existují způsoby, jak skladovat energii. Výsledkem je to, že můžete snížit o dvacet procent energetickou produkci země. To představuje enormní úsporu. Klesne průměrná spotřeba celé země, a naopak vzroste její HDP. Dánsko je toho důkazem. A měly by to udělat i další země.

LIDOVÉ NOVINY: Jsou i nějaké další příklady hodné následování kromě Dánska?

PICCARD: Třeba Maroko. Marocký král avizoval, že do roku 2030 bude země 52 procent energie odebírat z obnovitelných zdrojů. Instalují tedy větrné a solární elektrárny a začali se tomuto cíli přibližovat. Také Abú Dhabí investuje velké množství peněz do diverzifikace zdrojů energie, která je profitabilní. Hodně sice nadále exportuje ropu, ale investuje do obnovitelných zdrojů. A také Čína je v tomto ohledu velmi pokročilá. Není to totiž jen otázka zdrojů, ale i znečištění vzduchu a veřejného zdraví. Čína pochopila, že je příliš drahé mít miliony lidí s rakovinou plic nebo chronickou bronchitidou. Můžete se tedy na celou věc dívat i jen čistě logicky. Dokonce i popírači klimatických změn. Našlo by se hodně důvodů, proč spojit různé lidi dohromady k jednomu stolu k jednání o čisté energii.

LIDOVÉ NOVINY: Berete to po Solar Impulse jako takovou svoji další misi, nebo máte i nějaké jiné plány?

A také Čína je v tomto ohledu velmi pokročilá. Není to totiž jen otázka zdrojů, ale i znečištění vzduchu a veřejného zdraví. Čína pochopila, že je příliš drahé mít miliony lidí s rakovinou plic nebo chronickou bronchitidou.

PICCARD: Máme tu nyní projekt World Alliance for Efficient Solutions (Světová aliance pro efektivní řešení), v rámci kterého chceme do konce příštího roku představit tisíc udržitelných řešení, jak propojit čisté technologie, které chrání životní prostředí a zároveň jsou profitabilní. Je to způsob, jak dát dohromady různé instituce, univerzity, startupy, korporace a investory. S tímto projektem pak uděláme světové turné a předáme nápady a řešení, která reálně současné technologie nabízejí, vládám a hlavám států. Věříme, že to může pomoci nastavit výrazně vyšší cíle, pokud jde o otázky energetiky a životního prostředí. Jenom hovořit s tolika lidmi zabere tak rok. Asi za dva a půl roku si tak možná vezmu týden dovolené.

LIDOVÉ NOVINY: Obletěl jste svět nejprve v balonu a pak i v solárním letounu. A co vesmír? Pokořit ho vás neláká?

PICCARD: Vždyť to tu už bylo. Alespoň pětsetkrát. Rád se pouštím do nových věcí.

Bertrand Piccard (59)

Švýcarský psychiatr a psychoanalytik pochází z rodiny vzduchoplavců a vynálezců. Od mládí byl fascinován létáním, především volným letem na závěsných kluzácích, a stal se šampionem v akrobacii. Slávu si získal, když spolu s Brianem Jonesem v roce 1999 obletěli v balonu na jeden zátah Zemi. Loni se mu pak podařilo obkroužit svět s letounem poháněným jen sluneční energií. Mimo jiné je i nositelem Řádu čestné legie. Dne 1. března 1999 vzlétl Piccard s Brianem Jonesem v balonu Breitling Orbiter 3 z Chateau d'Oex ve Švýcarsku. Po letu trvajícím 19 dnů, 21 hodin a 47 minut obkroužil Zemi a přistál v Egyptě. V obřím letounu Solar Impulse, který má rozpětí křídel 72 metrů a je poháněn pouze sluneční energií, dokázal loni Piccard dokončit oblet světa.



Počet příspěvků: 1, poslední 5.11.2017 10:21 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.

Autor

Ivana Milenkovičová

Ivana Milenkovičová | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články