Petr Vojtek: Újma na zdraví je velmi subjektivní

Lidé by měli dostat za zničené zdraví víc. Podle Petra Vojtka, soudce Nejvyššího soudu a člena senátu specializovaného na náhradu škody a nemajetkové újmy, soudce nyní získává lepší obraz o stavu poškozeného. V rozhovoru dodává: „Co se týče specializace, mám pocit, že pokud má Nejvyšší soud ambici sjednocovat judikaturu, pak není jiná cesta.“

Petr Vojtek, soudce nejvyššího soudu. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Petr Vojtek, soudce nejvyššího soudu. | foto: Foto Anna VavríkováMAFRA
Petr Vojtek, soudce nejvyššího soudu.

Soudce Nejvyššího soudu Petre Vojtek a spoluautor nové metodiky v rozhovoru mimo jiné říká: „Velmi často řešíme újmu na zdraví, kde existují dva nemajetkové nároky – bolestné a ztížení společenského uplatnění. Podle nového občanského zákoníku k nim přibyla ještě další nemajetková újma – taková, která nebolí ani nezanechává trvalé následky. Řešíme ale i spory o náhradu škody na majetku, například i otázky týkající se náhrady ušlého zisku či zbytečně vynaložených nákladů. Je to velmi pestrá a široká agenda a občas se objeví i trochu kuriózní případy.“

LIDOVÉ NOVINY: Už více než 15 let soudíte na nejvyšší úrovni jen kauzy náhrady škody a nemajetkové újmy, tedy velmi úzký výsek soukromého práva. Je správné, že jsou senáty Nejvyššího soudu takto specializované?

VOJTEK: Ještě když jsem v roce 1998 začínal, měl náš senát mnohem více agendy, například bezdůvodné obohacení, závazky ze smluv nebo odpovědnost státu za škodu. Zejména tato poslední agenda se ale natolik rozrostla, že ji vyřizuje zvláštní senát a nám zůstala jen náhrada škody a nemajetkové újmy.

Sice mám profesně trochu „klapky na očích“, ale na této nejvyšší úrovni o sporech musí rozhodovat někdo, kdo o dané oblasti ví víceméně všechno

Co se týče specializace, mám pocit, že pokud má Nejvyšší soud ambici sjednocovat judikaturu, pak není jiná cesta. Vůbec si nedovedu představit, že bych soudil různé typy kauz, protože bych do nich nepronikl. Jeden den bytové spoluvlastnictví, druhý den kompenzaci za zničené zdraví, třetí den složitou insolvenční kauzu – toho bych se asi trochu bál.

Sice mám profesně trochu „klapky na očích“, ale na této nejvyšší úrovni o sporech musí rozhodovat někdo, kdo o dané oblasti ví víceméně všechno. Má přehled, jak se rozhodly předchozí kauzy, a jen tak lze efektivně judikaturu sjednocovat.

LIDOVÉ NOVINY: Nemáte ale se svými kolegy v senátu trochu monopol na dotváření práva v dané oblasti?

VOJTEK: To do určité míry pravda je. Ale zase výběr případů do „zelené“ sbírky soudních rozhodnutí rozhoduje kolegium, ve kterém občas narazíme a některé rozhodnutí do sbírky neprosadíme.

LIDOVÉ NOVINY: Dostaly se do vašeho senátu už první kauzy podle nového občanského zákoníku?

Vím zatím o jediném rozhodnutí, kde trestní soudce v adhezním výroku řešil bolestné podle metodiky Nejvyššího soudu, jinak o žádném civilním rozhodnutí o náhradě újmy na zdraví nevím

VOJTEK: Kdepak, zdaleka ne. Prakticky všechny škodné události do konce roku 2013 se totiž řídí dosavadní právní úpravou. Je to ještě běh na docela dlouhou trať. Vím zatím o jediném rozhodnutí, kde trestní soudce v adhezním výroku řešil bolestné podle metodiky Nejvyššího soudu, jinak o žádném civilním rozhodnutí o náhradě újmy na zdraví nevím. Ale už existují rozsudky týkající se smrtelných úrazů po dopravních nehodách, kde trestní soudce v adhezním řízení přiznal náhradu nemajetkové újmy při ztrátě osoby blízké podle nové právní úpravy.

LIDOVÉ NOVINY: Jaké kauzy v senátu nejčastěji řešíte? Jde častěji o majetkovou či nemajetkovou újmu?

VOJTEK: Zastoupeno je obojí. Velmi často řešíme újmu na zdraví, kde existují dva nemajetkové nároky – bolestné a ztížení společenského uplatnění. Podle nového občanského zákoníku k nim přibyla ještě další nemajetková újma – taková, která nebolí ani nezanechává trvalé následky. Obvykle jde o dopravní nehody a medicínské spory. Pracovní úrazy jako další velkou oblast újmy na zdraví řeší specializovaný senát Nejvyššího soudu zaměřený na pracovní právo.

Řešíme ale i spory o náhradu škody na majetku, například i otázky týkající se náhrady ušlého zisku či zbytečně vynaložených nákladů. Je to velmi pestrá a široká agenda a občas se objeví i trochu kuriózní případy. Nedávno jsme rozhodovali kauzu, kde vlastník zahrady neohlídal oheň, který ve větrném a suchém počasí zapálil sousední restauraci. Člověk někdy žasne, co všechno se může stát. (úsměv)

LIDOVÉ NOVINY: Nejcitlivější je ale asi oblast újmy na zdraví...

Pracovní úrazy jako další velkou oblast újmy na zdraví řeší specializovaný senát Nejvyššího soudu zaměřený na pracovní právo

VOJTEK: Jistě, obzvlášť medicínské spory jsou složité. Tam totiž žaluje pacient nemocnici nebo lékaře, který se mu snažil pomoci. Situace je složitá v tom, že jde o poškozené zdraví a zničené životy. Obě strany navíc spor pociťují jako křivdu. Pacient má těžké postavení z hlediska dokazování, protože když se něco špatného přihodí v nemocnici, lidé obvykle nezačnou okamžitě shromažďovat důkazy. V následném sporu se však mohou dostat do důkazní nouze, může chybět zdravotnická dokumentace, i lidská paměť selhává.

Ani lékaři a nemocnice to nemají jednoduché, protože jen málokdy se stane, že někdo flagrantně poruší své povinnosti a je jednoznačné, kde se stala chyba. Dříve navíc existovala velmi přísná objektivní odpovědnost poskytovatele služby za škodu, která vznikla v důsledku okolností, které mají původ v povaze použité věci. Taková věc vůbec nemusela být vadná či špatně použitá. Například lékaři správně aplikovali určitý lék, který ale měl vedlejší účinky. I za to mohli být zdravotníci odpovědní, přestože nic neporušili.

LIDOVÉ NOVINY: Jak je to s touto přísnou odpovědností nově?

Pacient má těžké postavení z hlediska dokazování, protože když se něco špatného přihodí v nemocnici, lidé obvykle nezačnou okamžitě shromažďovat důkazy

VOJTEK: Nově se odpovídá jen za újmu způsobenou vadnou věcí. Také se odpovídá za újmu, kterou způsobila věc sama od sebe. Pokud ale provozovatel prokáže, že nezanedbal dohled, odpovědnosti se zbavuje. Nová úprava tedy není tak přísná. Což může zase být v neprospěch pacientů.

LIDOVÉ NOVINY: Jak se lze domáhat náhrady újmy, ať už majetkové, či nemajetkové? Jak má poškozený postupovat?

VOJTEK: Podává se žaloba u civilního soudu, kde je třeba vymezit několik věcí. Jednak příčinu, od které se vznik újmy odvozuje, jednak je třeba popsat vzniklou újmu – klidně i laicky, ale co nejpřesněji. A konečně je třeba vysvětlit příčinnou souvislost mezi příčinou a následkem.

V medicínských sporech je příčinou postup, který neodpovídal postupu lege artis, tedy v souladu s poznatky lékařské vědy, a proto je protiprávní. Například pokud lékař špatně stanoví diagnózu nebo amputuje zdravou ruku. Je třeba dát pozor na příčinnou souvislost, protože musí být prokázáno, že danou újmu opravdu způsobila například chybná diagnóza nebo špatná aplikace léku. Může se totiž naopak stát, že pacient byl špatně diagnostikován a zemřel, ale ono by mu nebylo pomoci ani se správnou diagnózou. Zkrátka stala se chyba, vznikla újma, ale nespojuje je nitka příčinné souvislosti.

LIDOVÉ NOVINY: Domáhat se lze bolesti a ztížení společenského uplatnění, nově i další nemajetkové újmy. V čem se tyto nároky odlišují?

Nově se odpovídá jen za újmu způsobenou vadnou věcí. Také se odpovídá za újmu, kterou způsobila věc sama od sebe.

VOJTEK: Bolestné nahrazuje vytrpěné bolesti a náhrada za ztížení společenského uplatnění zohledňuje následky trvalého rázu, o které se poškozenému zhorší život oproti stavu před úrazem. V žalobě je třeba co nejpřesněji vymezit, jak se zranění projevilo, jak bolelo a nakolik člověka jeho následky omezují.

LIDOVÉ NOVINY: Co ještě musí žalobce uvést?

VOJTEK: Musí také vyčíslit újmu, respektive výši náhrady, které se domáhá. Soud je jeho návrhem vázán – nemůže mu dát víc.

LIDOVÉ NOVINY: Jakou roli ve sporech o náhradu újmy hrají znalci?

VOJTEK: Do značné míry rozhodující. Zejména u medicínských sporů soudce nemůže – ani kdyby byl vystudovaný lékař – sám posoudit, zda daný postup byl lege artis. K tomuto právnímu závěru potřebuje odborný názor znalce z příslušného odvětví medicíny. I u posouzení příčinné souvislosti hraje názor znalce klíčovou roli.

LIDOVÉ NOVINY: Hrají znalci takovou roli i u sporů o náhradu škody na majetku?

Je třeba dát pozor na příčinnou souvislost, protože musí být prokázáno, že danou újmu opravdu způsobila například chybná diagnóza nebo špatná aplikace léku

VOJTEK: Určitě ano, ale obvykle jde o technické otázky, které jdou posoudit mnohem přesněji. Různé obory jsou zkrátka různě exaktní. Posudek na mechanismus dopravní nehody je něco jiného než posudek na příčiny poškození zdraví po provedené operaci nebo na rozsah následků. Podobně sporné mohou být znalecké posudky i při oceňování nemovitostí či cenných papírů. Byť i tam se lze alespoň poohlédnout po tržních cenách. Újma na zdraví je velmi subjektivní.

LIDOVÉ NOVINY: Posuzuje znalec i vzniklou újmu?

VOJTEK: Doposud to tak bylo. Takzvanou bodovou vyhlášku „uměla“ drtivá většina lékařů. Byla založena na diagnózách, podle nichž lékař stanovil bodové ohodnocení bolesti i ztížení společenského uplatnění. V jednodušších věcech to mohl udělat i ošetřující lékař. Nově to ale bude fungovat jinak, protože vyhláška byla zrušena. Nyní máme vypracovanou metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je založena na trochu jiné filozofii.

LIDOVÉ NOVINY: V čem je největší rozdíl? Že újmu nebude posuzovat znalec, nýbrž soud?

VOJTEK: Podle zákona víceméně ano. Ale nezávazná metodika, vytvořená ve spolupráci právníků a lékaři, kterou zaštítil Nejvyšší soud, do toho medicínu trochu „vtahuje“ nazpět. Jde o újmu na zdraví, a proto je třeba mít medicínsky podložený pohled na to, co člověku je.

Nyní máme vypracovanou metodiku k náhradě nemajetkové újmy na zdraví, která je založena na trochu jiné filozofii

Bylo k tomu zřízeno nové znalecké odvětví v rámci oboru medicína a postupně se školí znalci a lékaři, kteří umějí podle nového systému hodnotit. Metodika je plastičtější a životnější než bodová vyhláška a měla by soudcům poskytnout lepší obraz o stavu poškozeného.

LIDOVÉ NOVINY: Co způsobilo odstranění bodové vyhlášky?

VOJTEK: Ona byla z různých důvodů kritizována, třeba že výše náhrad je příliš nízká nebo že jde o nepřípustný zásah výkonné moci do rozhodování moci soudní. Ona v základních hodnotách opravdu vůbec nebyla štědrá, ale soud mohl na základě své úvahy náhradu zvýšit o určitý násobek, díky čemuž nebyly výjimkou ani milionové náhrady.

Na tuto velmi exaktní vyhlášku jsme byli zvyklí a nová právní úprava ji zrušila a v zákoně tuto problematiku nijak neupravila. Byl to krok do prázdna, jakési podražení židle a zbavení se i minimálních jistot. Pokud bychom metodiku nevytvořili, nastal by bezbřehý chaos a naprostá právní nejistota.

LIDOVÉ NOVINY: Občanský zákoník jen říká, že se má újma nahrazovat dle „pravidel slušnosti“...

Pokud bychom metodiku nevytvořili, nastal by bezbřehý chaos a naprostá právní nejistota

VOJTEK: ... a mohli bychom diskutovat, zda je slušné dát za amputovanou ruku v zápěstí sto tisíc nebo šest milionů. A to by před soudy nepochybně nastalo! Navíc by nikdo bez rozhodnutí soudu ani netušil, jaká náhrada mu náleží. Sám nevím, jak bych bez lékařsky podložené pomůcky mezi těmito částkami hledal právě tu, která odpovídá principu slušnosti...

LIDOVÉ NOVINY: Je metodika „bodovou vyhláškou bez bodové vyhlášky“?

VOJTEK: Pokud jde o bolestné, pak vlastně ano. Je podobně vystavěna, vychází z mezinárodní klasifikace nemocí. Hodnota bodu je navázána na průměrnou mzdu, nyní činí asi 256 korun, což je skoro dvakrát více než byla hodnota bodu dle vyhlášky. Je to ale trochu polovičaté řešení, nejsem s ním úplně spokojen.

LIDOVÉ NOVINY: Jak řeší metodika ztížení společenského uplatnění?

VOJTEK: Přichází s úplně jinou filozofií. Přestože vyhláška nebyla „ceníkem orgánů“, jak se někdy říká, zde metodika pracuje úplně jinak. Nejde o popis poškození hlavy, ruky a podobně, nýbrž o posouzení různých činností a míry schopnosti jejich zvládnutí poškozeným. Od základních životních funkcí, jako je vnímání podnětů a schopnost komunikace, přes pohybové – chůze, péče o sebe, řízení vozidla či schopnost se umýt – až po „nadstavbové“ otázky jako schopnost pracovat nebo studovat.

Hodnota bodu je navázána na průměrnou mzdu, nyní činí asi 256 korun, což je skoro dvakrát více než byla hodnota bodu dle vyhlášky. Je to ale trochu polovičaté řešení, nejsem s ním úplně spokojen.

Hodnotí se každá položka od nuly do sta procent – jako míra vyřazení člověka oproti předchozímu stavu. Soudce díky tomu dostane komplexnější obrázek o tom, co poškozenému je. Metodou vážených průměrů vznikne výsledné procento vyřazení ze společenského života. Třeba amputovaný palec vychází někde kolem tří procent, amputovaná končetina kolem 20 procent, kvadruplegici budou přes 50 procent a viděl jsem i posudek na apalický syndrom, kde to vyřazení je téměř kompletní, bylo tam 99 procent.

Každého poškozeného je tímto způsobem možné srovnat s ostatními. Pak se k tomu přiřadí částka, která je i v základní sazbě poměrně velkorysá, doporučujeme vyjít z částky okolo deseti milionů korun v případě stoprocentního vyřazení poškozeného ze všech sfér života. Soud má navíc prostor pro uvážení a může takto vypočtenou náhradu modifikovat – zohlednit věk, zapojení do společnosti nebo nemožnost oblíbených činností, případně další okolnosti.

LIDOVÉ NOVINY: Metodika je formou trochu zvláštní dokument. Jak je to s jeho závazností?

Metodika určitě není uzavřený dokument, bude dotvářena a vylepšována judikaturou. Navíc je jako celek toliko doporučující, takže když někdo přijde s něčím lepším a spravedlivějším, určitě se tomu nebudeme bránit.

VOJTEK: Závazný samozřejmě není. Nejvyšší soud vzal metodiku na vědomí a doporučil ji soudům ke studiu a k využití. Poptávka po metodice ale přišla „zespodu“, od soudců nižších soudů, kteří se na školeních k novému občanskému zákoníku úplně netvářili, že budou hledat v křišťálové kouli spravedlivou náhradu podle pravidel slušnosti. (úsměv)

Drtivá většina soudců je ráda, že metodika existuje a hodlá ji používat. Nejvyšší soud ji zaštítil a náš senát, který bude kauzy v poslední instanci rozhodovat, ji bude používat také. Metodika určitě není uzavřený dokument, bude dotvářena a vylepšována judikaturou. Navíc je jako celek toliko doporučující, takže když někdo přijde s něčím lepším a spravedlivějším, určitě se tomu nebudeme bránit. Také je možné, že se zákonodárce odhodlá ke změně právní úpravy. Ale i kdyby to mělo sebevíce chyb, je to lepší než nic.

Petr Vojtek (48)

  • Soudce Nejvyššího soudu.
  • Od roku 1998 pracuje na Nejvyšším soudu a spolu s Martou Škárovou a Robertem Waltrem je členem senátu 25 Cdo specializovaného na náhradu škody a nemajetkové újmy.
  • O tématu rovněž publikuje a přednáší.
  • Spoluautor metodiky k § 2958 občanského zákoníku.
  • V roce 2014 získal ocenění Právník roku pro obor občanského práva.
  • Absolvoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze.
  • V justici působí od roku 1991.

Počet příspěvků: 1, poslední 26.1.2016 10:36 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.