Petr Lessy: Policie je odolná vůči všelijakým telefonátům

Rozhovor s policejním prezidentem o tom, kam se dostala policie po 23 letech od listopadu 1989.

Jan Schneider 15.7.2012
„Slovy soudce Šotta, spravedlnost se nesmí zastavit před branou politiky!“ říká policejní prezident Petr Lessy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © Česká PoziceČeská pozice
„Slovy soudce Šotta, spravedlnost se nesmí zastavit před branou politiky!“ říká policejní prezident Petr Lessy. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

„Policisté si od změny režimu v listopadu 1989 také slibovali, že ustanou politické tlaky na jejich práci. Po téměř čtvrt století však ministr vlády chce vyšetřovat vyšetřovatele za to, že vyšetřuje politiky...“ Tak začíná jedna s otázek rozhovoru s prezidentem Policie ČR Petrem Lessym (ve funkci je od ledna 2011). Vztahy mezi policií a vládou, potažmo ministrem vnitra, k tomuto tématu vybízejí. Především se však dialog týkal koncepčních témat. Například nakolik hrozí, že vzhledem k rozpočtové situaci policie nebude moci vykonávat některé činnosti, jež jí dosud náležely, třeba vyšetřování bagatelní trestné činnosti.

ČESKÁ POZICE: Kam se dostala policie po 23 letech? V prosinci 1989 mi jeden kriminalista řekl, že by byli rádi, kdyby se změnou režimu zmizely politické tlaky a čárkový systém.

LESSY: Ano, tak to byla dobrá analýza. Ale ty problémy policii stále do jisté míry provázejí. Například čárkový systém, to je vlastně statistika. A statistika je jako plavky – zajímavé věci odhaluje, ale ty životně důležité zakrývá. Má své místo v policejní práci, ale téměř výlučně v analytických činnostech, nikoliv při jejím hodnocení.

Statistika pracuje pouze s tím, co se stalo. Z hlediska komfortu občana je však mnohem důležitější to, co se nestalo.

Statistika pracuje pouze s tím, co se stalo. Z hlediska komfortu občana je však mnohem důležitější to, co se nestalo. Mluvím o prevenci. Já jsem k policii nastoupil v roce 1990 na malé obvodní oddělení v Dobré na Frýdeckomístecku. Zaučoval mne starý pochůzkář, který znal svůj rajón a lidé znali jeho. Tam jsem poznal podstatnou důležitost toho, čemu se říká „místní znalost“. Lidé mají svého četníka a on zná je. Ten vztah však musí být založen na oboustranném respektu.

Mnoho policistů mělo možnost navštívit své kolegy v zahraničí. Bohužel, získané poznatky zůstávají velkou měrou nezpracovány. Přetrvává tak rozdíl mezi „východním“ a „západním“ stylem policejní práce. Ten východní spočívá v jisté kampaňovitosti, západní v méně okázalém důrazu na systematickou práci. A já musím říci na rovinu, že nejsem příznivcem takových monstrózních akcí, jako třeba byl dopravní „Kryštof“.

ČESKÁ POZICE: Policisté si od změny režimu v listopadu 1989 také slibovali, že ustanou politické tlaky na jejich práci. Po téměř čtvrt století však ministr vlády chce vyšetřovat vyšetřovatele za to, že vyšetřuje politiky, povídá jim do telefonu všelicos, a nebýt křesťanem, radil by jim, aby se šli zastřelit. A premiér téže vlády ho pouze pokárá, s tím, že kdyby se to opakovalo, hněval by se velmi.

Považuji za maximálně důležité, aby policisté věděli, že vedení policie stojí za nimi

LESSY: Policie je odolná a bude odolná vůči všelijakým telefonátům. Mluvil jsem s vyšetřovatelem Mazánkem poté, co vypracoval služební záznam o telefonátu s ministrem financí. Sdělil jsem mu, že mu důvěřuji a že nemám žádné důvody to měnit. Spoléhám na něj, že se nenechá odradit podobnými telefonáty. Považuji za maximálně důležité, aby policisté věděli, že vedení policie v takových situacích stojí za nimi. Musíme jim vytvořit podmínky pro to, aby policie vykonávala, co podle zákona má. Slovy soudce Šotta, spravedlnost se nesmí zastavit před branou politiky!

Objevily se výčitky, že nejsem diplomat, když jsem považoval za důležité se ozvat na tyto výroky ministra financí o „estébáckých manýrech“ a na vyjádření premiéra Petra Nečase o „partě plukovníků a podplukovníků“. Vzhledem k opomenuté roli státního zastupitelství v trestním řízení byly ty výroky věcně nepodložené. Pak jde v případě ministra Kalouska a premiéra Nečase buď o diskreditující neznalost, nebo o neskrývané vyhrožování.

O čem se přou policie a ministerstvo vnitra?

Chci-li mít zachovánu dosavadní úroveň policejních činností, nemohu výrazně snižovat rozpočet. V opačném případě musím vysvětlit veřejnosti, které činnosti již napříště policie nebude vykonávat.

ČESKÁ POZICE: Z hlediska mediálního obrazu by se dalo usuzovat: Ministr vnitra a policejní prezident spolu nemluví, a když, tak se hádají. Nechci přilévat oleje do ohně. Naopak. Myslím si, že obě funkce jsou sdostatek samostatné, aby tito představitelé nemuseli spolu denně schůzovat. A ještě více: spory mezi nimi mají být. Okázalá jednomyslnost by byla znamením návratu do minulosti. Takže otázka má pouze technický charakter. O čem se s ministerstvem přete?

LESSY: Ministr je ve vládě, která redukuje vládní výdaje. Já zase zodpovídám za činnost policie. Mým nepříjemným úkolem v této situaci je vysvětlit ministrovi, co může mít za tyto a co zase za ony peníze. Je nutno učinit politické rozhodnutí. Chci-li mít zachovánu dosavadní úroveň policejních činností, nemohu výrazně snižovat rozpočet. V opačném případě musím vysvětlit veřejnosti, které činnosti již napříště policie nebude vykonávat. Při vědomí, že při krácení rozpočtu nejcitelněji oslabí prevence.

ČESKÁ POZICE: A co potom? Přestane policie šetřit bagatelní trestnou činnost?

LESSY: Jeden z posledních sporů s ministerstvem se týká „snížení administrativní náročnosti u bagatelní trestné činnosti“. Policie by v podstatě rezignovala na její vyšetřování, škody by si občané vyřídili s pojišťovnou. Jenomže to by byla systémová změna v trestním řízení. Platí zásada „oficiality“, podle níž má státní zástupce povinnost stíhat všechny trestné činy a přečiny, o nichž se dozvěděl, nestanoví-li výjimku sám zákon. Tato zásada by byla nahrazena zásadou „oportunity“, jež umožňuje nezahajovat trestní stíhání, nejeví-li se to v konkrétním případě účelným (zejména není-li jasný pachatel, respektive použitelné stopy). Případná rekodifikace trestního řízení je však záležitostí politiků, ale zejména odborné veřejnosti – a neradno ji uspěchat.

ČESKÁ POZICE: Struktura a organizace policejního sboru jsou též předmětem sporů s ministerstvem?

LESSY: Zažil jsem tu nešťastnou Langerovu reorganizaci, kdy byla zrušena okresní policejní ředitelství. Staly se z nich takzvané územní odbory, v jejichž čele stáli dva velitelé, jeden pro uniformovanou, druhý pro neuniformovanou policii, a skutečně všude museli chodit oba dva. Já jsem byl v této situaci, takže vím, jak se nám smáli a opakovali ten starý vtip, že musíme chodit dva, protože jeden umí číst a druhý psát.

A pak jsem byl u počátku nových policejních krajů. Souhrnně však musím říci, že jsem zastáncem koncepce okresních útvarů, protože tam se odehrává největší množství policejní práce, která je díky dobré místní znalosti také kvalitní a efektivní. Proto je mou ambicí vrátit zpátky některé dílčí nepovedené kroky oné reformy.

Jsem hrdý, že rok 2012 nezačne žádnou reformou

ČESKÁ POZICE: Jak je to s koncepcí Kriminálního úřadu, který by měl pojmout všechny útvary s celorepublikovým působením?

LESSY: Slučování útvarů kriminální policie s celorepublikovou působností do jednoho celku by podle mého názoru nebylo taktické. Zkušení kriminalisté by stejně odmítali sdílet poznatky v tak velkém měřítku, a ani pro to není důvod. Servisní činnosti přitom sdílejí tyto útvary efektivně i ve stávajícím organizačním uspořádání. Pozornost budeme pochopitelně věnovat průběžnému dolaďování a posilování celého systému.

Velitel dozrává teprve poté, co zažije také něco jako služební sestup

ČESKÁ POZICE: A co pravidelná rotace ve velitelských funkcích? Toto systémové opatření má mimo jiné též nezanedbatelný protikorupční efekt.

LESSY: Velitel dozrává teprve poté, co zažije také něco jako služební sestup. Proto naprosto souhlasím s rotací ve funkcích. Česká republika není až tak velká, aby ti manažeři nemohli ve funkcích rotovat. Musí mít se samosprávou a veřejností dobré vztahy, avšak v korektních mezích.

ČESKÁ POZICE: Jaké máte priority?

LESSY: Aby policie byla v následujících letech životachopná a zajistila takovou úroveň bezpečnosti, na jakou je český občan zvyklý. Jsem hrdý, že k 1. lednu 2012 po třech letech reforem nenastala žádná reforma. Reflektujme, co se odehrálo, pojmenujme správné a nesprávné a korigujme to, co se opravdu nepovedlo. Ve strukturálních změnách řešení není, a vždy hrozí, že nebudou mít žádný konec.

U nás předávají své zkušenosti policisté, kteří jsou na škole již třeba dvacet let a po tu dobu nepotkali jediného drzého podezřelého

Mezi priority určitě patří policejní školství. Byl bych rád, aby to bylo jako u hasičů, aby policejní školy spadaly pod policejního ředitele (nemluvíme o Policejní akademii). Nepotřebujeme však školy základních typů. Středoškolské a vysokoškolské absolventy si najdeme. Policejnímu školství by stačila jedna škola nástupní a druhá odborná. Hodně policistů bylo v zahraničí, vědí, jak je to tam s policejním školstvím, ale tyto poznatky se zde neaplikují. Třeba ve Velké Británii chodí přednášet na policejní školy ti nejlepší z praxe, ale jen na čtyři roky, a pak se opět vrátí do terénu. Kdežto u nás předávají své zkušenosti policisté, kteří na té škole jsou již třeba dvacet let a po tu dobu nepotkali jediného drzého podezřelého. Jakými, zejména psychologickými poznatky mohou ty studenty obohatit?

Máme velkou fluktuaci, zhruba 1000 až 1500 lidí nás ročně opouští. Tuto kapacitu by měla mít ta nástupní škola. Fluktuace je to velká, a není to příliš efektivní využívání rozpočtu, protože to jsou zmařené investice.

Dlouhodobou prioritou je též budování multietnické policie. Největší problémy máme s tlumočníky a s rozpracováním cizojazyčných zločineckých skupin.

Předmětem mého prioritního zájmu je oddělení informační kriminality, protože bylo dlouhodobě poddimenzované. Celý svět se stará o bezpečnost v kyberprostoru, nikdo nedovede odhadnout všechny její možné projevy, a tak raději z taktických důvodů nebudu ani uvádět, kolik tabulkových míst na tuto problematiku máme.

ČESKÁ POZICE: Pořádková služba je nesmírně psychicky náročná. Jsou policisté dostatečně vycvičeni, v této situaci rozpočtových škrtů a značné fluktuace? Nemělo by smysl pokusit se zvýšit společenskou prestiž policejního sboru připomenutím policistů, kteří ve službě položili život?

LESSY: Říkávám s nadsázkou, že každý útok na policistu je výsledkem nezvládnutého služebního zákroku. Samozřejmě, nemluvím zde o případech, kdy někdo cíleně vyvolá střet s policistou. Je tristní, že výcvik v této situaci nemůže být nejkvalitnější, protože se například nemůžeme dostatečně věnovat situacím speciálním, například zákrokům vůči psychicky nemocným osobám, na něž nelze vypracovat nějakou obecnou metodiku, protože se liší případ od případu.

Myšlenka pořádat třeba soutěže v policejních dovednostech ve formě memoriálů, kterými bychom si připomněli své ve službě padlé kolegy, je jistě hodná pozornosti. Stejně jako by měly být v policejních metodikách ty tragické události pro poučení velmi dobře vyhodnoceny a zpracovány. Samozřejmě, v této době, kdy se šetří doslova všeobecně, bude realizace takové myšlenky obtížná. Ovšem výsledek by prospěl morálce policejního sboru a veřejnost by si připomenula, co policejní služba také obnáší.

ČESKÁ POZICE: Jaký je váš oblíbený policejní vtip?

LESSY: Z dobrých důvodů zvolím co nejkorektnější variantu, takže se perou slávisté se sparťany. Opodál stojí policajti – a nekonají. Přistoupí k nim starší občan: „Tož chlapci, proč do toho nejdete, proč je neroztrhnete?“ Policajti krčí rameny: „Když my nevíme, jestli máme pomáhat, nebo chránit?“


Peterczech Nečas má z Policie bláto na hřišti 8:43 13.7.2012
MartinS Tak tak... 11:03 13.7.2012
Chram Demokracie 16:46 12.7.2012
ctenarCP Kalousek je ničema, 15:57 12.7.2012
Petr Bušta To je prosté 11:52 12.7.2012
JiB Na první pohled 5:03 12.7.2012

Počet příspěvků: 7, poslední 13.7.2012 11:03 Zobrazuji posledních 7 příspěvků.