Pět let bez Jobse

Před pěti lety ztratilo Silicon Valley svou ikonu. A i když křemíkové srdce světa tluče stále rychleji, za odkazem Steva Jobse, který kolem sebe vybudoval auru, jíž by mu mohli závidět ikony typu Gándhího, se možná ohlíží až příliš často. Někdy kvůli tomu dokonce přehlídne i zjevný podvod.

Jan Klesla 30.10.2016
Z filmu Steve Jobs: Man in the Machine | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Z filmu Steve Jobs: Man in the Machine | foto: Reprofoto
Z filmu Steve Jobs: Man in the Machine

Nakousnutá jablka, květiny, svíčky a patetické vzkazy. Když se onoho středečního rána 5. října 2011 rozletěla zpráva o smrti Steva Jobse, začali lidé sami od sebe chodit k obchodům Applu. Od slavné skleněné kostky na páté newyorské avenue až po sanfranciskou Union Square stály před designově vycizelovanými prodejnami hloučky lidí a vzpomínali, někteří dokonce plakali. Pro Evropana to byla tehdy v ulicích amerických měst ne úplně srozumitelná reakce. Jeden z otců moderního věku kolem sebe a své firmy ale vybudoval auru, jakou by mu mohly závidět ikony typu Gándhího, Johna Lennona nebo v českém případě třeba Václava Havla.

Vzývání odkazu jednoho z nejsvéráznějších a pravděpodobně i osobně nejhůře snesitelných podnikatelů v dějinách se v Silicon Valley stalo jakousi součástí dobrého tónu. Snad proto si obyvatelé oblasti, z níž se dnes rekrutují nejhodnotnější firmy světa a kapitáni globální ekonomiky, nadělili k pátému smutnému výročí i jeden pikantní skandál. Podvod, který nejlepší investoři zaslepení obdivem k Jobsově odkazu vlastně ani nemohli prohlédnout.

Steve vám to říkal

Na první pohled se na poklidných předměstích světoznámých jmen jako Palo Alto, Cupertino nebo Menlo Park mnoho nezměnilo. Nekonečné řady typicky amerických domků, klid a bezpečí. Dvou-, nanejvýš třípatrové kanceláře, u nichž zaujmou jenom cedule s logy a jmény světoznámých firem. Silicon Valley se prakticky nezměnilo od doby, co se kolem svého domu na Waverley Street nedaleko od Stanfordovy univerzity prochocházel sám Jobs. Bos a obvykle v doprovodu lidí jako třeba Bill Gates.

Na první pohled se firmy i investoři snaží naplňovat slavná hesla o věčném hledání inovací. V podstatě ale jen všichni pochopili, že pouze skvělá technologie sama o sobě se miliardám koncových spotřebitelů neprodá.

Jedna z věcí, kterou na něm oceňoval třeba autor jeho biografie, známý novinář Walter Isaacson, bylo spojení rodícího se světa IT s klasickým uměním. Jobs miloval hudbu, typografii či design a ze svých koníčků udělal jednu z hlavních konkurenčních výhod Applu. Málokoho tak překvapí, že aktuálním miláčkem technologického světa jsou designéři. Však si také mantru o tom, že technologie musí nejen dobře fungovat, ale také dobře vypadat a dobře se ovládat, opakují zaměstnanci v kancelářích zpravidla vyzdobených portréty pána v typicky kulatých brýlích a černém roláku. Skoro by se chtělo říct: Steve vám to říkal. Před pětatřiceti lety. Takzvané designové myšlení je ovšem poslední hit.

V posledních třech letech si musel firmu zabývající se alespoň okrajově designem koupit každý, dokonce i poradenská společnost McKinsey. Nejstarší investoři v Údolí Kleiner Perkins vydávají vlastní „Design report“ a zakladatel německého dodavatele podnikových řešení SAP už dávno věnoval 35 milionů dolarů na vznik speciálního designového programu. Samozřejmě na Stanfordu. Heslo „internet je pro lidi, aplikace musí být také pro lidi“ zlidšťuje samotné IT, které se masově šíří do dříve netušených rozměrů.

Na první pohled se firmy i investoři snaží naplňovat slavná hesla o věčném hledání inovací. V podstatě ale jen všichni pochopili, že pouze skvělá technologie sama o sobě se miliardám koncových spotřebitelů neprodá. A pro jistotu u toho citují filozofy, například Arthura Schopenhauera.

Talentovaná paní Holmes

Kopírování odkazu zakladatele Applu má ale i své stinné stránky. Jednu z nich velmi názorně ukázala slečna Elizabeth Holmes. Atraktivní blondýna v černém roláku vybudovala miliardovou společnost Theranos. Ještě jako studentka a bruneta pochopila, že Steve Jobs je taková ikona, že jeho důsledná kopie, navíc v ženském podání prostě musí mít úspěch. Její pohádce o zázračné technologii, jež z kapky krve zjistí všechny nemoci, uvěřili nejen zkušení investoři, ale i třeba Henry Kissinger, který zasedl ve správní radě její firmy a dodal jí potřebný lesk.

Jenže pak se objevil John Carreyrou, reportér a někdejší bruselský zpravodaj listu Wall Street Journal, a začal klást otázky, které si měli položit samotní investoři Theranosu. Díky svým zkušenostem z vysoké politiky se nezalekl elitních právníků a počátkem roku sérií článků srazil slečnu Holmes na kolena. Jak se ukázalo, vodila se svým exmilencem všechny za nos, celou úžasnou technologii si vymyslela, a jak popsal Nick Bilton, reportér magazínu Vanity Fair, s novináři si dnes u svědků podávají dveře agenti federálního úřadu pro vyšetřování, známého hlavně pod zkratkou FBI.

Že by celé Silicon Valley byla jenom nafukující se bublina, odmítají svorně inženýři i investoři.

Někteří vidí v příběhu firmy Theranos příznak degenerace Silicon Valley, jiní varují před „splasknutím další internetové bubliny“, jak k tomu došlo na počátku milénia. Mnohé napovídají stále více se rozevírající nůžky mezi bohatými podnikateli, vývojáři a dalšími IT povoláními a zbytkem obyvatel San Francisca i celé okolní Bay Area. Průměrná doba zaměstnání v oboru je nějakých 15 měsíců a ceny nemovitostí letí do závratných výšin.

Že by ale celé Silicon Valley byla jenom nafukující se bublina, odmítají svorně inženýři i investoři. „To posloucháme už 35 let a ceny pořád rostou a rostou,“ říká profesor Tim Chou, bývalý vysoký manažer Dellu, dnes investor a vyučující na Stanfordově univerzitě.

„To, co vidíme, je transformace informační ekonomiky v tradiční typ,“ vysvětluje Rami Branitzky, šéf jednoho z hlavních investičních fondů Sapphire Ventures. „Samozřejmě může dojít k výkyvům celé globální ekonomiky, ale to je normální cyklus. Ve Valley žádná bublina není,“ tvrdí.

Další často diskutovaný problém je diverzita, tedy převaha mužů nad ženami a mladých nad starými. „Lepší se to, mimochodem nejoblíbenější obor mezi studentkami jsou letos na Stanfordově univerzitě počítačové vědy,“ ujišťuje Chou.

Kolečka se točí dál a rychleji

Celý systém, který tak mistrně zneužila slečna Holmes, se prostě točí dál. Pověstnou garáž si v Palo Altu koupil už dokonce i největší pivovar světa AB InBev. Důvody, proč největší korporace utápějí peníze v malých firmách o několika lidech a aspiranti na budoucí miliardáře prostě musí nosit mikinu s kapucí, jsou už dlouho v zájmu psychologů. Jak vysvětluje profesor Baba Shiv: „Korporace jsou zkrátka dobré ve vytěžování, procesech a kopírování úspěšných modelů. Trpí ale řadou přirozených pravidel, která brání prudkým inovacím.“

Důvody, proč největší korporace utápějí peníze v malých firmách o několika lidech a aspiranti na budoucí miliardáře prostě musí nosit mikinu s kapucí, jsou už dlouho v zájmu psychologů.

Například trestají své zaměstnance za neúspěch. Nebo neumí rozpoznat skutečně převratnou novinku. Vždyť i Jobsův partner Steve Wozniak nejprve jako loajální zaměstnanec Hewlett-Packard neúspěšně nabídl svému šéfovi prototyp, ze kterého se následně stal první počítač Apple.

Odborníci to označují za myšlení typu 1 a typu 2. První to zkoumal pravděpodobně letecký výrobce Lockheed už za druhé světové války, když si najal skupinu inovátorů. Posledním příkladem je pak reorganizace internetové jedničky Googlu v koncern Alphabet. Firma sama prostě cítila, že dorostla velikosti, kdy začíná sama bránit převratným inovacím.

„Pokud máte auto, potřebujete benzin a to jsou peníze. Tedy pokud to není Tesla,“ směje se šéf vývojového centra SAP v Křemíkovém údolí Sudheesh Nair. „Jenže se zapomíná na olej,“ pokračuje v metafoře. A tím je právě Valley a celá jeho kultura.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.