Penzijní reforma: Nevstupujte do pilíře bláznů!

Druhý pilíř důchodové reformy je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace, píše profesor Jiří Chýla.

Jiří Chýla 28.9.2012
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © ČESKÁ POZICE, Richard CortésČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Situační zpráva: Prezident Václav Klaus vetoval v pondělí 24. září návrh zákona, který zavádí od příštího roku druhý pilíř důchodové reformy – dobrovolné spoření v soukromých fondech, kam si lidé budou moci přesměrovat tři procentní body své nynější platby na sociální pojištění plus k tomu přidat další dva ze svého.

Podle Klause k reformě neexistuje konsensus odborníků, politiků ani společnosti. Prezidentovi vadí také spuštění reformy za nejisté ekonomické situace a obává se dopadů zavedení druhého pilíře na dnešní průběžný důchodový systém. Vládní předloha se nyní vrací do sněmovny, kde bude ke schválení třeba nadpoloviční většiny všech poslanců, jeichž hlasy nemá v současné době premiér Petr Nečas jisté.

Celé odůvodnění prezidentova veta si můžete přečíst na webových stránkách Hradu.

Ke druhému pilíři se nedávno pro ČESKOU POZICI nesouhlasně vyjádřil i majitel serveru BankovniPoplatky.com Patrik Nacher. Na jeho článek nyní reaguje profesor Jiří Chýla, který jde s kritikou ještě dál. A tvrdí, že druhý pilíř je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace.

Patrik Nacher uvádí ve svém textu sedm důvodů, proč nevstoupit do druhého pilíře důchodové reformy. Připomenu jen první dva, které považuji za nejdůležitější:

  1. „Nemožnost opustit systém je ekonomicky neefektivní. Za takovou cenu (něco jako termínovaný vklad bez možnosti výpovědi na 20 až 40 let) bych požadoval garanci minimálně desetiprocentního ročního zhodnocení, což mi samozřejmě nikdo nedá, a dokonce mi to ani neslíbí (a to už je co říci).“
  2. „Nemožnost vybrat si po dosažení důchodového věku peníze najednou považuji buď za provokaci, nebo za poručníkování státu a vychovávání dospělých, jako by to byly děti, jež by všechno hned utratily, a poté natahovaly ruce ke státu. Je něco těžko pochopitelného, že si ani například po 30 letech spoření nemůže člověk svobodně zvolit, zda si chce vybrat všechny peníze najednou, nebo jejich část, a to z jakéhokoli důvodu (...). Občan si dokonce nebude mít možnost najednou vybrat ani ony dvě procenta, kterými si každý měsíc přispíval přímo, zkrátka se nebude moci tímto způsobem dostat k vlastním penězům.“

Patrik Nacher shrnuje svou kritiku druhého pilíře slovy:

„Nicméně z toho ale nevyplývá, že druhý pilíř je jedinou alternativou, jak se na důchod připravit. Rozhodně není. Paradoxně je pak už výhodnější dlouhodobě investovat kupodivu do stejných fondů, dokonce i přes stejné banky, ale s mnohem větší mírou svobody, flexibility a především bez pocitu vazalství.“

Kromě uvedených důvodů, s nimiž souhlasím, existuje ještě jeden, podle mého názoru nejpřesvědčivější, proč se druhému pilíři zdaleka vyhnout: je ekonomicky nevýhodný pro každého a za každé situace. Základní argument, proč tomu tak je, jsem rozebral ve svém blogu Drábkův pilíř na mýtince v Lidových novinách. Zde bych jej rád rozvedl a upřesnil s použitím informací o podrobnostech současné důchodové kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Na webu MPSV si každý může spočítat, kolik bude jeho důchod, pokud zůstane v průběžném pilíři i zapojí-li se do pilíře druhého. Z podrobnějších informací na internetové stránce úřadu připomínám několik nejdůležitějších:

  • Důchodová kalkulačka poskytuje orientační výpočet budoucího důchodu a jejím základním cílem je porovnání výše důchodu pro účastníky, kteří se nezapojí, nebo zapojí do druhého pilíře. Má tak informovat, pro koho a za jakých podmínek je výhodná účast ve druhém pilíři.
  • Příjmem se rozumí měsíční mzda v roce 2010. Předpokladem pak je, že současná úroveň výdělku zadavatele výpočtu poroste v budoucnu (až do důchodu) stejně jako průměrná mzda v ekonomice.
  • Výnos penzijního fondu je uvažován v nominálních hodnotách, tedy bez očištění o inflaci. Inflace je uvažována ve výši dvou procent.
  • Kalkulačka budoucí důchod přepočítá, aby výsledný důchod odpovídal cenám a mzdám roku 2010.
  • Doživotní důchod je vypočten tak, že odpovídá očekávané střední délce dožití v okamžiku přiznání důchodu (to znamená v budoucnu), a to pro každý ročník narození.
  • Demografické předpoklady jsou převzaté z demografické prognózy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy z roku 2010.

Hned první bod seznamu přináší nepravdivou informaci, jíž ministerstvo práce budoucí důchodce vědomě klame. Srovnání údajů o očekávaném důchodu v případě, že se účastník zapojí, nebo nezapojí do druhého pilíře, totiž informaci o výhodnosti či nevýhodnosti zapojení neposkytuje, neboť účastníci druhého pilíře budou odvádět na sociální pojištění o dva procentní body své mzdy více (8,5 procenta) než ti, kteří zůstanou jen v průběžném systému (nazývaném první pilíř).

Smysluplnou informaci o (ne)výhodnosti zapojení do druhého pilíře přináší teprve srovnání důchodu při zapojení do druhého pilíře s důchodem prvního pilíře PLUS prostředky, které by účastník druhého pilíře nashromáždil z oněch dvou procentních bodů své mzdy během spořící fáze, kdyby je investoval sám a mimo druhý pilíř. Takové srovnání vláda občanům dluží, a proto se pokusím její dluh splatit.

Nezbytná trocha čísel

Dále jako ilustraci proberu podrobně dva typické případy mužů narozených v roce 1980 a 1990 – oba vstoupí do druhého pilíře v okamžiku jeho zahájení v roce 2013. Podle důchodové kalkulačky, materiálu MPSV Použitá demografická prognóza a koncept makroekonomického scénáře pro dlouhé období, a tabulky Českého statistického úřadu o očekávaném dožití pro tyto případy platí:

  • ročník 1980, důchod v 67,5 roku, spoření 36 let, očekávané dožití při přiznání důchodu 13,7 roku;
  • ročník 1990, důchod v 69,2 roku, spoření 47 let, očekávané dožití při přiznání důchodu 12,5 roku.

V přiložené tabulce (pro lepší orientaci si ji otevřete v samostatném okně prohlížeče – pozn. red.) jsou shrnuty údaje důchodové kalkulačky o měsíčních důchodech mužů zmíněných dvou ročníků pro případ, že do druhého pilíře nevstoupí (sloupec B) a vstoupí (sloupce C, D, E), a to pro čtyři mzdové kategorie (15 000, 25 000, 40 000 a 97 508Kč měsíčně) a tři varianty výnosu fondů druhého pilíře: 1,5, 3,5 a 5,5 procenta ročně. Ve sloupcích F, G a H je pro tyto tři výnosové varianty spočítán rozdíl mezi celkovým důchodem získanými za třináct let při účasti ve druhém pilíři a celkovým důchodem za tuto dobu při setrvání jen v prvním pilíři.

Částky naspořené ze dvou procent mezd mimo druhý pilíř byly spočítány za těchto předpokladů:

  • Stejně jako v kalkulačce je inflace uvažovaná ve výši dvou procent ročně.
  • Nominální meziroční růst mezd je předpokládán ve výši čtyř procent ročně, což odpovídá uvedené inflaci plus dvě procenta reálného růstu. To je méně než v dokumentu MPSV Použitá demografická prognóza a koncept makroekonomického scénáře pro dlouhé období, kde se očekávaný reálný růst mezd pohybuje od 2,8 do 1,8 procenta ročně.
  • Všechny částky naspořené mimo druhý pilíř jsou přepočítané na ceny a mzdy roku 2010.
  • Spoření probíhá skokově po roce, neboť parametry výpočtu (růst mezd, míra inflace, výnosy) odpovídají ročním průměrům. Pokud bychom výpočet prováděli po měsících, dostali bychom naspořené částky ještě o trochu vyšší.

Ve sloupcích J, K a L jsou spočítány celkové částky nashromážděné za uvedené doby spoření ze dvou procent mzdy, pokud by je člověk ukládal sám do fondů či termínovaných vkladů stejných tří výnosů nebo dával do slamníku (sloupec I). Ten má sice nulový výnos, ale zato je absolutně likvidní, samozřejmě pokud nám ho někdo neukradne nebo nesežerou myši.

I slamník je většinou výhodnější

Pro posouzení (ne)výhodnosti vstupu do druhého pilíře je třeba srovnávat čísla ve sloupcích J a F, K a G, respektive L a H. Čísla ve všech třech sloupcích F, G, H má samozřejmě smysl srovnávat i se „slamníkovým“ sloupcem I. Z těchto srovnání vyplývá několik závěrů:

  1. Záporná hodnota ve sloupci M pro nejnižší mzdovou a výnosovou kategorii znamená, že pro tyto kategorie je účast ve druhém pilíři zjevně nevýhodná, neboť jejich důchod (měsíční i celkový) by byl nižší než v prvním pilíři, přestože by odváděli na sociální pojištění o dva procentní body víc než v prvním pilíři. Tohoto a jenom tohoto rozdílu se týká tvrzení důchodové kalkulačky o výhodnosti účasti ve druhém pilíři.
  2. Při výnosu fondů do 3,5 procenta ročně je pro všechny mzdové kategorie (v tabulce žlutě vyznačené) kromě té nejvyšší a v případě výnosu 3,5 procenta výhodnější dávat dvě procenta ze mzdy do slamníku než do druhého pilíře!
  3. Pro všechny mzdové a výnosové kategorie je částka naspořená mimo druhý pilíř výrazně vyšší než částka, o kterou získá účastník II. pilíře během třinácti let na důchodu více než ten, který do něj nevstoupí. Podíly těchto dvou částek, uvedené ve sloupcích M, N a O, jsou výrazně vyšší než jedna a klesají s růstem výnosu a mzdy. Jejich rozdíly ovšem naopak při růstu mzdy a výnosu rostou. Vstup do druhého pilíře je proto nevýhodný pro všechny mzdové a výnosové kategorie.

Nevýhodnost vstupu do druhého pilíře se ještě zvýší, vezmeme-li v úvahu dvě skutečnosti:

  • V mém výpočtu použitá očekávaná doba dožití zhruba třinácti let platí pro uvedený věk v okamžiku odchodu do důchodu, zatímco pro rozhodnutí o vstupu do druhého pilíře je rozhodující očekávaná doba dožití v okamžiku, kdy člověk toto rozhodnutí činí, a ta je v obou případech zhruba poloviční. Pro dobu dožití šest až sedm let by se podíly ve sloupcích M, N a O zdvojnásobily a nevýhodnost vstupu do druhého pilíře dále dramaticky vzrostla.
  • Pokud částku naspořenou ze dvou procent mzdy mimo druhý pilíř nový důchodce použije na posílení důchodu z prvního pilíře, tedy bude ji čerpat postupně, bude i tato částka dále zhodnocovaná. Pokud by si například čerstvý důchodce naspořenou částku rozdělil na třináct stejných dílů, měl by po uplynutí třinácti let na kontě ještě částku odpovídající zhruba deseti procentům (při výnosu 1,5 procenta), 20 procentům(při výnosu 3,5 procenta), respektive 33 procent (při výnosu 5,5 procenta) naspořené částky.
Pilíř bláznů

Závěr je tedy jasný a jednoznačný. Druhý pilíř je vhodný jen pro ty, kdo jsou rozhodnuti věnovat své peníze penzijním fondům, místo aby je použili mnohem lépe dle svého rozhodnutí. Jsem zvědav, kolik jich bude.

pantaleon   Dobrý den. Zkoušel jsem si 10:44 7.10.2012
IgorJansen Ja bych nebyl tak nekriticky kriticky 18:10 2.10.2012
pantaleon No o výhodnosti/nevýhodnosti 10:50 7.10.2012
kdvorak Poznamka a otazka zaroven 12:43 25.9.2012
Lukáš Novotný Dobrý den, 16:32 25.9.2012
kdvorak Re: 1:03 26.9.2012
Vladimir1950 Pilíř bláznů.. 17:32 24.9.2012

Počet příspěvků: 10, poslední 8.10.2012 10:09 Zobrazuji posledních 10 příspěvků.