Pavel Zeman: Nechci ze žalobců papírové čerty

Nejvyšší žalobce Pavel Zeman se snaží přesvědčit už čtvrtého ministra spravedlnosti o potřebě nového zákona o státním zastupitelství. Dočkal se nemilého překvapení. Místo vyšší nezávislosti ministryně Helena Válková za ANO plánuje posílit personální vliv svého úřadu na žalobce.

Nástup. Pavel Zeman se stal nejvyšším státním zástupcem 3. ledna 2011. Teď hraje o novou podobu zákona o státním zastupitelství. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Nástup. Pavel Zeman se stal nejvyšším státním zástupcem 3. ledna 2011. Teď hraje o novou podobu zákona o státním zastupitelství. | foto: archivMAFRA
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman.

V rozhovoru s ČESKOU POZICÍ Pavel Zeman mimo jiné komentuje návrh zákona o státním zastupitelství ministryně Heleny Válkové: „Myslím, že takovou situaci jsme tu ještě neměli. Když bude rozumný ministr, tak bude jeho moc vyvážena i odpovědností. Pokud by se na post ministra spravedlnosti dostal někdo, kdo touží po tom, mít moc a ovládat, bál bych se, že se dostane státní zastupitelství do područí ministra. V důsledku toho může docházet i k ovlivňování kauz nebo jejich neřešení.“

ČESKÁ POZICE: Co v návrhu zákona považujete za největší průšvih?

ZEMAN: Neodpovídá věcnému záměru, který byl schválen vládou. Druhý problém spatřuji v tom, že neodpovídá ani bodu programového prohlášení vlády, v němž se hovoří o zajištění nezávislosti státního zastupitelství. Místo aby na nezávislosti přidával, tak jí ubírá.

ČESKÁ POZICE: V přechodovém ustanovení se počítá s obměnou klíčových žalobců v průběhu pouhých tří let. Co to bude znamenat?

ZEMAN: Ministerstvo spravedlnosti se sice tváří, že jde cestou výběrových řízení, která jsou v zákonu zakotvena, ale ďábel spočívá v detailu.

ČESKÁ POZICE: V jakém?

„Když dočteme návrh celý, tak dospějeme k ustanovení, jež říká, že ministr spravedlnosti nemusí respektovat pořadí uchazečů, jak je vybrala výběrová komise“

ZEMAN: Výběrové řízení vypisuje ministr spravedlnosti. Výběrová komise je pětičlenná. Tři její členové reprezentují státní zastupitelství, další dva jmenuje ministerstvo spravedlnosti. Mohlo by se tedy zdát, že státní zastupitelství má převahu a komise vybere člověka, který nám bude vyhovovat. Když dočteme návrh celý, tak dospějeme k ustanovení, jež říká, že ministr spravedlnosti nemusí respektovat pořadí uchazečů, jak je vybrala výběrová komise. Je tam jediná podmínka. Původním vítězným uchazečům musí ministr spravedlnosti na požádání sdělit důvody, jež ho vedly k tomu, že je přeskočil v pořadí.

ČESKÁ POZICE: A to je vše?

ZEMAN: Může se také stát, že ministr nebude spokojen s výběrem komise a výběrové řízení se zopakuje. Když ani potom nebude spokojen, tak může zvolit a najmenovat prakticky kohokoli. V současnosti je systém takový, že ministr jmenuje na návrh nadřízeného vedoucího státního zástupce. V novém návrhu je to tak, že ministr spravedlnosti jmenuje po projednání s příslušným nadřízeným zástupcem. Projednání je v našich podmínkách poměrně slabý institut. Ministr nemusí názor respektovat.

ČESKÁ POZICE: Co by způsobila masivní obměna klíčových žalobců?

ZEMAN: V přechodných ustanoveních je obměna vedoucích státních zástupců velmi uspěchána. Je tam napsáno, že všichni vedoucí státní zástupci, kteří byli jmenováni od roku 2008, do tří let od nabytí účinnosti tohoto zákona musejí být vyměněni. V současnosti máme něco okolo sta státních zástupců. Když to zprůměruji, vychází to, že bude třiatřicet výběrových řízení ročně.

„Co je ale důležitější, jeden ministr spravedlnosti si dokáže obměnit celou soustavu státního zastupitelství“

Co je ale důležitější, jeden ministr spravedlnosti si dokáže obměnit celou soustavu státního zastupitelství. Vezmu-li navíc v úvahu, že funkční období u vedoucích krajských a vrchních státních zástupců je stanoveno na pět let, tak za pět let dospějeme do stadia, kdy budeme všechny vedoucí státní zástupce měnit po následující tři roky. Opět to může proběhnout během období jednoho ministra spravedlnosti. Spatřuji v tom velikou možnost politizace státního zastupitelství.

ČESKÁ POZICE: Jak je to s možností opakovat mandát?

ZEMAN: U okresních, krajských a vrchních státních zástupců návrh předpokládá opakovatelnost mandátu. To znamená, že kdo bude dobře vycházet s ministrem spravedlnosti, může předpokládat, že si mandát zopakuje.

ČESKÁ POZICE: Jak byla obměna žalobců zakotvena ve vámi preferovaném původním návrhu zákona?

ZEMAN: Byla tam rozdělena role mezi navrhovatelem, jímž byl nadřízený vedoucí státní zástupce, a ministrem spravedlnosti. Ministr mohl návrh odmítnout, ale opakovatelnost byla pouze na úrovni okresních státních zástupců.

ČESKÁ POZICE: S čím byste nový návrh z dílny Heleny Válkové srovnal?

ZEMAN: Myslím, že takovou situaci jsme tu ještě neměli. Když bude rozumný ministr, tak bude jeho moc vyvážena i odpovědností. Pokud by se na post ministra spravedlnosti dostal někdo, kdo touží po tom, mít moc a ovládat, bál bych se, že se dostane státní zastupitelství do područí ministra. V důsledku toho může docházet i k ovlivňování kauz nebo jejich neřešení.

ČESKÁ POZICE: Dotkne se personální výměna obsažená v návrhu i vás?

„V současnosti může být nejvyšší státní zástupce odvolán na návrh ministra spravedlnosti vládou kdykoli bez udání důvodů“

ZEMAN: Copak mě, já jsem nejvyšším státním zástupcem od roku 2011. Ale může se dotknout jiných vedoucích státních zástupců. Pokud by totiž zákon vstoupil v účinnost v lednu 2016 a v prosinci 2015 by byl najmenován nějaký okresní státní zástupce, jeho funkční období by nebylo pět let, jak předpokládá zákon, ale pouhé tři roky.

ČESKÁ POZICE: Jakou pojistku bude mít nejvyšší žalobce proti svévolnému odvolání?

ZEMAN: V současnosti může být nejvyšší státní zástupce odvolán na návrh ministra spravedlnosti vládou kdykoli bez udání důvodů. V našem návrhu mohl být odvolán stejně jako kterýkoli jiný státní zástupce, a sice v kárném řízení. Současný návrh ministerstva spravedlnosti, podle mě nelogicky, kombinuje dvě varianty. První způsob odvolání je v kárném řízení pro kárné provinění. Druhý způsob je odvoláním vládou na návrh ministra spravedlnosti, jestliže nejvyšší státní zástupce porušuje své povinnosti. To považuji za velmi gumové ustanovení. Jako právník si dokážu představit podstatně lepší specifikaci důvodů. Mimochodem, nejedná se například ani o závažné důvody. Stačí jen, že porušuje povinnosti.

ČESKÁ POZICE: Co to v praxi přinese?

ZEMAN: Má to ještě jeden aspekt. V okamžiku, kdy bude k odvolání potřeba nějaký důvod, tak případnému odvolanému nejvyššímu státnímu zástupci dáváte do ruky možnost přezkumu ve správním řízení. Takový spor může přinést rok a půl právní nejistoty pro jeho nástupce, který se bude obávat případného dvojvládí.

ČESKÁ POZICE: Jak moc široce je nastavena působnost takzvaných speciálních státních zastupitelství pro boj s kriminalitou bílých límečků?

„Na odborech závažné hospodářské a finanční kriminality při vrchních státních zastupitelstvích zpracovává 28 státních zástupců zhruba 300 případů“

ZEMAN: Na odborech závažné hospodářské a finanční kriminality (OZHFK) při vrchních státních zastupitelstvích zpracovává 28 státních zástupců zhruba 300 případů. Bojím se, že nový návrh bude znamenat troj- až čtyřnásobek nápadu. Pochopitelně, že ne vše, co tam přijde, by tam mělo také zůstat. Určitě budou věci menší skutkové závažnosti, které se předají na kraj.

Ale i to představuje určité úkony, protože zákon stanoví, že postoupit věc je možné jen ze závažných důvodů. Příslušný státní zástupce musí připravit opatření o tom, že se věc postoupí, a následně to ještě musí schválit vedoucí speciálního vrchního státního zastupitelství. Určitě by nebylo dobře, aby se z těchto státních zástupců stali takzvaní papíroví čerti, kteří se budou zabývat pouze tím, že se budou probírat kauzami a budou psát „postupovačky“ na nižší stupně.

ČESKÁ POZICE: V čem se rozšiřuje působnost speciálního vrchního státního zastupitelství?

ZEMAN: Jde o všechny majetkové a hospodářské trestné činy. Zatímco v současnosti se OZHFK zabývají případy, které jdou ke škodě státu a EU, po novu by se speciál zabýval i škodami k tíži právnických a fyzických osob. Byla by to fakticky jen další úroveň státního zastupitelství. Jediným rozdílem by bylo to, že na okresech se řeší škody do pěti milionů korun, na kraji nad pět a na speciálu by to nově bylo nad 75 milionů.

ČESKÁ POZICE: Co by se stalo s vrchními státními zastupitelstvími, která měla být původně zrušena?

ZEMAN: V tomto je návrh nesystémový. Zaslechl jsem ve veřejném prostoru, že vrchní státní zastupitelství nesmějí být zrušena, když Lenka Bradáčová a Ivo Ištvan (vrchní státní zástupci v Praze, respektive Olomouci – pozn. red.) dělají svou práci tak dobře a vyšetřování hospodářské a finanční kriminality se konečně rozjelo.

Jenže právě tuto část vrchního státního zastupitelství – tedy OZHFK – návrh vyoperuje a převede na speciální státní zastupitelství. Vrchní zastupitelství zůstanou pouhými dohledovými orgány vůči krajským státním zastupitelstvím a budou také zastupovat veřejnou žalobu před vrchními soudy. To, v čem jsou úspěšní, jim vezmeme a předáme na speciální státní zastupitelství.

ČESKÁ POZICE: A jak se budou přesouvat na „speciál“ žalobci?

„Dost dobře si nedovedu představit, že kolegu, který působí na pobočce v Ostravě, bez jeho souhlasu přeloží na speciál, který má sídlit v Praze“

ZEMAN: Zajímavé je v tomto ohledu jedno přechodné ustanovení. Ministr spravedlnosti může nastálo přeložit jakéhokoli státního zástupce z OZHFK do nového speciálu i bez jeho souhlasu. Dost dobře si nedovedu představit, že kolegu, který působí na pobočce v Ostravě, bez jeho souhlasu přeloží na speciál, který má sídlit v Praze. Domnívám se, že to není minimálně spravedlivé řešení. V zákonu jsem navíc nenašel ani mi to z něj nevyplývá, co se stane s kauzami, které jsou na těchto odborech dnes.

ČESKÁ POZICE: Ministerstvo spravedlnosti dosud žádné číslo neuvedlo. Kolik státních zástupců by podle vašeho odhadu mělo na novém speciálu pracovat?

ZEMAN: To je další věc, která mi chybí. U návrhu nejsou vyčísleny finanční dopady. Neviděl jsem k tomu ani důvodovou zprávu. U OZHFK máte nyní působnost o dost užší, nově bude mít speciál širší působnost a poloviční škodu. Budeme-li brát troj až čtyřnásobný nárůst případů, bude potřeba i adekvátní počet státních zástupců, což je okolo pětasedmdesáti. K tomu musíte naplnit i dohledový orgán, v němž by měl, odhaduji, působit jeden státní zástupce na tři až čtyři kolegy na nižší úrovni. Bavíme se tedy zhruba o stovce státních zástupců.

ČESKÁ POZICE: Jak bude ministerstvo spravedlnosti ovlivňovat chod státního zastupitelství mimo zmíněné personálie?

ZEMAN: Uvedu jednu záležitost, která dle mě dokresluje celý duch toho zákona. Například pokyn obecné povahy, který nejvyšší státní zástupce vydává jako interní akt sjednocující postup státního zastupitelství. Tento pokyn by nově nejvyšší státní zástupce musel před jeho vydáním projednat s ministrem spravedlnosti. To je dle mě věc vcelku neslýchaná. Opět svědčí o tom, že zákon staví státní zastupitelství do podřízeného stavu vůči ministerstvu spravedlnosti.

ČESKÁ POZICE: Existuje nějaké srovnání s cizinou?

„Možná je potřeba si uvědomit, že s novými pravomocemi je potřeba myslet i na odpovědnost. V návrhu se však o odpovědnosti ministra spravedlnosti neuvádí jediné slovo…“

ZEMAN: Každý systém je specifický. Například ve Francii je ministr spravedlnosti v čele prokuratury. Může dávat pokyny do určitých věcí, avšak nevyužívá to. V Německu má ministr spravedlnosti ve vybraných spolkových zemích oprávnění dostávat informace o probíhajících trestních řízeních. V Bádensku-Württembersku si vysloužila ministryně spravedlnosti skandál, protože informovala svého stranického kolegu, že u něj proběhne domovní prohlídka. Dnes je tato ministryně odsouzená za zneužití úřadu. Možná je potřeba si v tomto ohledu uvědomit, že s novými pravomocemi je potřeba myslet i na odpovědnost. V návrhu se však o odpovědnosti ministra spravedlnosti neuvádí jediné slovo…

ČESKÁ POZICE: Jak jste se podílel na přípravě návrhu?

ZEMAN: Moje spolupráce skončila letos v květnu. Původní návrh se připravoval v letech 2011 a 2012. Probíhala práce v rámci připomínkového řízení, pak v legislativní radě vlády. Účastnil jsem se i jednání vlády. V druhém čtení pak zákon skončil v Poslanecké sněmovně. Letos jsem s paní ministryní Válkovou hovořil od února. Měl už jsem pocit, že dospíváme k určité formě konsenzu. Následně došlo na ministerstvu spravedlnosti k personální obměně. Pak jsem řekl, že nebudu participovat na takových změnách, které budou v rozporu s věcným záměrem zákona.

Ministerstvo spravedlnosti si začalo zákon připravovat samo. Skutečně jsem neměl informace o tom, jak to vypadá. Poprvé jsem viděl některé myšlenky až počátkem září na výjezdním zasedání sněmovního ústavněprávního výboru. Nejen mně, ale ani řadě poslanců se nelíbily. Nyní jsem viděl návrh. Jsme teprve na začátku celého legislativního procesu. Jak jsem se doslechl v médiích, měla by o tom jednat i koaliční rada. Předpokládám, že se to pak dostane do připomínkového řízení, kde konečně budu moci řádně uplatnit všechny výhrady tak, aby nový zákon nezávislost státního zastupitelství skutečně posiloval, a nikoliv oslaboval.

Počet příspěvků: 3, poslední 15.11.2014 08:57 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.