Pavel Svoboda: Je třeba bránit svůj kulturní prostor

Dlouholetý člen KDU-ČSL zvolený do Evropského parlamentu, v rozhovoru uvádí své priority poté, co se stal předsedou výboru pro právní záležitosti. Kromě jiného říká: „Když budeme mít jasno, co je a není český zájem, budeme v EU konečně srozumitelní. Když nevíš, kam pluješ, žádný vítr ti není dost dobrý.“

Kristián Léko 21.12.2014
Pavel Svoboda (KDU-ČSL), docent evropského práva na Právnické fakultě Karlovy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pavel Svoboda (KDU-ČSL), docent evropského práva na Právnické fakultě Karlovy... | foto: Foto: Antonín Lavrenčík
Pavel Svoboda (KDU-ČSL), docent evropského práva na Právnické fakultě Karlovy... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Pavel Svoboda, dlouholetý člen KDU-ČSL a poslanec Evropského parlamentu, který byl nedávno zvolen předseda jeho výboru pro právní záležitosti, se v rozhovoru vyslovuje i ke vztahu demokracie a politické korektnosti: „Možná jednou zahyneme na politickou korektnost. Demokracie totiž potřebuje, aby problémy byly pojmenovány jasně. Nemůžeme připustit zákaz Mikuláše a čerta ve školkách jen kvůli politické korektnosti. Když například otázky imigrace začneme filtrovat politickou korektností, vytvoříme tím mezi lidmi nástupní prostor pro extrémní strany. Ty se těchto témat rády ujmou, pervertují je a pošlou demokracii k čertu.“

LIDOVÉ NOVINY: Stal jste se předsedou výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu, což je pro českého politika velký úspěch. Jak vznikl?

SVOBODA: Vzniklo to tak, že se KDU-ČSL podařilo sestavit českou národní delegaci v Evropské lidové straně (EPP) spolu s TOP 09 a STAN. Po ustavení frakce EPP se začalo jednat o postech a ukázalo se, že zatímco o vedení české delegace byl zájem enormní, o vedení výboru už méně, nikdo z nás totiž neměl s Evropským parlamentem (EP) předchozí zkušenosti.

Než jsem se vzpamatoval, byl ze mne nejvýše postavený Čech v Evropském parlamentu

Pak se rozhodlo, že vzhledem k mé odbornosti – učím na Karlově univerzitě evropské právo – bych to měl dělat já, a už to šlo – zejména díky vyjednávacím schopnostem Luďka Niedermayera – ráz naráz. Než jsem se vzpamatoval, byl ze mne nejvýše postavený Čech v EP.

LIDOVÉ NOVINY: Co považujete nyní za priority? Změnil se váš pohled na EU od voleb?

SVOBODA: Pro nás i pro Evropu je prioritní otázka energetické unie. Ležíme na křižovatce dopravních a přenosových cest. Pro Čechy jsou důležité tři věci – zachování práva určit si sami takzvaný energetický mix, lepší propojování přenosových sítí a zlevnění energií obecně.

Pro celou Evropu je ale v tuto chvíli klíčovým bezpečnostním tématem imigrace. Jako obvykle ukazujeme, že máme srdce z kamene. Od doby, kdy z našeho území zmizeli Židé a Němci, jsme zvyklí jen na české nosy a řeč. Neradi cestujeme a cizinci jsou pro nás všichni divní. Jenže jen například v Jordánsku žije pod plachtami tři miliony válečných uprchlíků s dětmi, kterým hrozí zima a hlad. Ano, je to mimořádně velké bezpečnostní riziko, to je bez debat. Němci si s ním ovšem dokážou poradit, dokážou uprchlíky prověřovat, my jsme pozadu.

LIDOVÉ NOVINY: Hovoří se i o „distribuci“ přistěhovalců?

SVOBODA: To sice bývá zmiňováno, ale nevím, nakolik je to reálné. Spíš bych řekl, že to neprojde. Většina členských států EU tohle nepřijme.

Pro celou Evropu je ale v tuto chvíli klíčovým bezpečnostním tématem imigrace. Jako obvykle ukazujeme, že máme srdce z kamene.

LIDOVÉ NOVINY: Říkáte, že lidovci by měli zastávat silná stanoviska ke kontroverzním tématům. Jak se stavíte k otázce náboženských symbolů na veřejnosti?

SVOBODA: Uvědomuji si, že se bitva odehrává v rovině právní a náboženské. Islám například často neodděluje náboženství a právní systém. Tím je náboženská povinnost náhle i povinností občanskou. Evropa rozlišuje povinnost náboženskou a povinnost právní – proto existuje sekulární stát. Za to, že nedodržíte náboženskou povinnost, nemůžete být v postkřesťanských zemích právně stíháni. V islámských státech je to ale běžné. Nedodržení náboženských pravidel je trestné, často jsou to tresty mezní.

Jenže důsledná sekularizace zatlačila do kouta spolu s křesťanstvím i naše cenné kulturní kořeny. Podívejte, jak se Real Madrid hbitě přihrbil a odstranil křížek ze svého loga, když si to blízkovýchodní sponzor přál. Byl bych pro to, abychom tvrdě bránili svůj kulturní prostor. Jsme v západním křesťanském civilizačním okruhu, který dál tomuto světu princip úcty k jednotlivci a lidskému životu, na němž je vybudován celý systém lidský práv. Pokud přestaneme úctu k jednotlivci a její kořeny brát vážně, zaděláváme si na problémy.

Možná jednou zahyneme na politickou korektnost. Demokracie totiž potřebuje, aby problémy byly pojmenovány jasně. Nemůžeme připustit zákaz Mikuláše a čerta ve školkách jen kvůli politické korektnosti. Když například otázky imigrace začneme filtrovat politickou korektností, vytvoříme tím mezi lidmi nástupní prostor pro extrémní strany. Ty se těchto témat rády ujmou, pervertují je a pošlou demokracii k čertu.

Důsledná sekularizace zatlačila do kouta spolu s křesťanstvím i naše cenné kulturní kořeny

LIDOVÉ NOVINY: V EU je údajně politická korektnost velmi rozvinutá.

SVOBODA: Mohu potvrdit, že používat v Evropském parlamentu mimo moji Evropskou lidovou stranu slovo „křesťanství“ je politicky nežádoucí. To jsme to dopracovali! Chceme-li třeba dosáhnout, aby se EU zastala mučených křesťanů ve světě, musíme to nějak zaobalit, například vyjmenovat konkrétní skupiny, ale pokud možno se vyhnout slovu křesťanství. Benedikt XVI. pro to má krásný pojem „sebenenávist Evropy“.

LIDOVÉ NOVINY: Lze vaše stanovisko shrnout jako „být si vědom vlastních hodnot a neustupovat z nich“?

SVOBODA: Přesně! Když k vám někdo přijde na návštěvu, také se vyzuje, pokud se doma vyzouváte. Na krátké návštěvě vycházíme hostům vstříc, Host do domu, Bůh do domu. Ovšem to platí pro hosty zdvořilé. Vstřícnost je žádoucí vždy na obou stranách.

LIDOVÉ NOVINY: Lze stále hovořit o tom, že jsou tu imigranti „na návštěvě“, když jde kolikrát o třetí generaci, už od druhé generace občany EU?

SVOBODA: Tím spíše bychom tato kritéria měli používat na lidi, kteří chtějí v Evropě setrvat. Hostu, který odejde za dva dny, samozřejmě leccos v rámci pohostinnosti promineme. Kdo chce setrvat, musí sdílet naše hodnoty. Jinak to prostě není možné, jinak skončí lidská práva. Nemůže je sabotovat ani potírat a říkat tomu politická korektnost.

Není myslitelné přenášet do Evropy principy, které ničí sekulární stát a úctu k lidským právům

Naše křesťansko-humanistické kulturní a právní hodnoty jsou vysoce cenná věc a stály nás staletí bojů. Není myslitelné přenášet do Evropy principy, které ničí sekulární stát a úctu k lidským právům.

LIDOVÉ NOVINY: Ve volební kampani jste akcentoval téma kvality potravin. V této souvislosti se zmiňuje zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti, který znemožňuje přísnější pravidla pro dovážené výrobky. Jak tuto situaci řešit?

SVOBODA: Jsem právník a dost jsem se tím zabýval. Měli bychom si udělat paralelu se soutěžním právem, které se odehrává na úrovni vztahů mezi podniky. U potravin i jiných výrobků jsme ale v situaci, kdy výrobce záměrně vyrábí v jednom obalu jiný výrobek pro západní trhy a jiný pro východní trhy. Omlouvá to tím, že to prý takhle na Východě chtějí.

Nebát se ozvat je heslo dne. Nejsme v EU proto, abychom mlčeli, je to i naše unie.

Něco takového by se mělo zakázat – a i za současné úpravy by to mohlo jít. Máme-li mít jednotný trh, pak je jeho dělení podle železné opony nepřípustná a neetická praktika. Nebát se ozvat je heslo dne. Nejsme v EU proto, abychom mlčeli, je to i naše unie.

LIDOVÉ NOVINY: Bylo by na místě přijetí nové regulace?

SVOBODA: Možná by stačil i jediný judikát Soudního dvora EU, v jehož duchu by se daly aplikovat i současné předpisy. Komplexní regulace by ale asi byla na místě.

LIDOVÉ NOVINY: To je mimochodem jedna z kritizovaných věcí, že o určitých kontroverzních otázkách nerozhodují politici, ale Soudní dvůr EU. Je to dobře, nebo to je problematická praxe?

SVOBODA: To je velká otázka. Kritizovatelné to je a kolem takzvané „Evropy soudců“ mnoho kritiky bylo a asi ještě i bude. Pokud se na to díváte přísně očima zákonodárce, pak se vám to líbit nebude, ale soudní dvůr sehrál i v minulosti velmi pozitivní roli – alespoň pro ty, kteří si přejí sjednocování Evropy. Bylo to v momentě, kdy politické a legislativní cesty byly zablokovány – za takzvané eurosklerózy v letech 1965 až 1985.

Spravedlivý, kvalifikovaný soudní orgán může být i požehnáním tam, kde politici selžou

Tehdy přišel Soudní dvůr EU například se zásadou vzájemného uznávání kvalifikačních standardů a ucpané hrdlo integrace „prošťouchl“. Vnímám to spíše pozitivně, dokud se soudní dvůr drží v rámci pravomocí, které členské státy přenesly na EU. Spravedlivý, kvalifikovaný soudní orgán může být i požehnáním tam, kde politici selžou.

LIDOVÉ NOVINY: V čem spočívá těžiště činnosti vašeho výboru?

SVOBODA: Výbor má především důležité pravomoci, které mu dávají velmi silnou vyjednávací pozici – je to taková „šedá rozhodovací eminence“ EP. Existuje-li pochybnost o právním základu unijního aktu, řeší to náš výbor. To sice zní učeně a nesrozumitelně, ale je to jednoduché – když zpochybníte právní základ, zpochybní se tím celý legislativní proces a norma může spadnout pod stůl.

Řešíme také otázky subsidiarity – projednáváme žádosti členských států EU o vyjádření, zda by ve vybrané oblasti nebylo lépe nechat státy, aby si ji upravily samy podle svého. Což se v mnoha případech děje, často lidé nadávají na Brusel, přičemž je to jen binec uvnitř jejich státu.

Lidé často nadávají na Brusel, přičemž je to jen binec uvnitř jejich státu

LIDOVÉ NOVINY: Jedním z témat vašeho výboru je právo na duševní vlastnictví. Čím je tak významné?

SVOBODA: Evropa si na sebe v budoucnu nevydělá jako montovna, ale jen svými mozky – vysokou přidanou hodnotou své práce. Toto zhodnocení je možné jen ochranou duševního vlastnictví. Řešíme patenty, ochranné známky, má se řešit otázka, zda celoevropsky upravit obchodní tajemství. To je koneckonců oblast, která předchází duševnímu vlastnictví.

Každý stát to má upraveno jinak, a chudáci exportéři, či dovozci aby si najali právníka v každém státě, kudy jejich zboží projede. Největší bitva je ale otázka copyrightu, protože tam evidentně současná úprava neodpovídá digitálním podmínkám 21. století. Trochu jsme zaspali.

LIDOVÉ NOVINY: Jak by měla nová regulace reflektovat aktuální judikaturu soudního dvora v kauzách Svensson a BestWater, dle které „hyperlink“ ani „embed“ není „sdělováním díla veřejnosti“?

SVOBODA: Je tu konflikt dvou velkých právních principů, prvním je právo na soukromí a druhým právo na ochranu autorských děl. To není jednoduché potěžkat a je dobře, že je tu rozhodnutí platné pro celou EU.

Největší bitva je otázka copyrightu, protože tam evidentně současná úprava neodpovídá digitálním podmínkám 21. století. Trochu jsme zaspali.

LIDOVÉ NOVINY: Jakým směrem by se měla vydat ochrana copyrightu?

SVOBODA: Autorské právo se vyvíjelo vždy, a nyní nelze říci, že jsme v ráji autorského práva a že se už nemůže nic změnit. Vzpomeňme dobu, kdy Franz Schubert za obědy v hospodě platil písněmi a nenapadlo ho, že by mohl mít nějaké autorskoprávní nároky. Vnímání autorského práva se mění, a to i u vlastníků práv. Je třeba se na to podívat tak, aby všechny zájmy byly rozumně naplněny.

LIDOVÉ NOVINY: Eurokomisařkou pro spravedlnost se stala Věra Jourová – nebyla vaší studentkou na fakultě?

SVOBODA: Dokonce jsem ji i zkoušel z evropského práva, dostala jedničku. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Jak bude vypadat spolupráce vašeho právního výboru s eurokomisařkou pro spravedlnost Věrou Jorovou? Lze říci, že výbor bude projednávat téměř vše, co její úřad bude navrhovat?

SVOBODA: Tento český tandem snad dokáže leccos prosadit a v lecčems se dohodnout. To, že oba mluvíme česky a známe se, bude nesporně výhodou. Bude důležité o legislativních záměrech hovořit už ve chvíli, kdy je Evropská komise (EK) navrhuje, a ne až když to na konci legislativního procesu dospěje k nám do výboru.

Vnímání autorského práva se mění, a to i u vlastníků práv. Je třeba se na to podívat tak, aby všechny zájmy byly rozumně naplněny.

LIDOVÉ NOVINY: Proč je evropská legislativa v České republice vnímána natolik negativně?

SVOBODA: Není to jen české specifikum. Když se něco nedaří, může za to „zlý“ Brusel, ale když se něco v Bruselu naopak podaří, mohou za to „dobří“ čeští politici. Uvítal bych trochu poctivosti. Patří k tomu i takzvané pozlacování, kdy si v legislativním procesu k evropským normám přidáváme další požadavky, které po nás „zlý Brusel“ vůbec nepožaduje, ale schováváme se za něj. To byl třeba případ povinného balení koblih. Často vymyslíme úplné „ptákoviny“, a pak je vydáváme za „byrokracii z Bruselu“.

Okolo eurovoleb se pořádala anketa, dle níž se 80 procent respondentů domnívalo, že je členství v EU na nic. Informačních tabulí, kolik se tady opravilo kulturních památek, vybudovalo mostů a silnic, je všude spousta. Každý už má v rodině nějakého studenta – ti dnes mohou odjet za peníze EU studovat do zahraničí –, to by si rodiče normálně nemohli dovolit. Kdo to nevidí, je slepý a zabedněný. A politici se to bojí říct nahlas, aby si nezadali.

Když se něco nedaří, může za to „zlý“ Brusel, ale když se něco v Bruselu naopak podaří, mohou za to „dobří“ čeští politici. Uvítal bych trochu poctivosti.

LIDOVÉ NOVINY: Evropské fondy jsou jedna věc, ale i na právní úrovni nalezneme věci, které lidem přímo prospěly?

SVOBODA: Třeba to, že záruční dobu na výrobky máme dva roky místo jednoho roku nebo že cestovní kancelář má komplexní odpovědnost za naši dovolenou, když nám už balíček služeb prodala. To není geniální český výmysl, nýbrž nucený import z Bruselu. Brusel chrání práva spotřebitele mnohem lépe než Česko.

LIDOVÉ NOVINY: Někdy ale může být kritika evropské legislativy oprávněná.

SVOBODA: Nehodlám tvrdit, že vše, co pochází z Bruselu, je geniální. Není. Ale pořád jen nadávat na Brusel je ubohé a ponížené. Možná to tak cítil Václav Klaus. Já ne.

LIDOVÉ NOVINY: Má váš výbor také dohlížet na omezení nekvalitní legislativy?

SVOBODA: Určitě. Je posláním výboru pro právní záležitosti, aby ve spolupráci s místopředsedou EK Franzem Timmermansem zprůhledňoval evropskou legislativu. Jedna z metod pochází z Velké Británie, kde má-li být přijata nová regulace, musí být zrušena nějaká jiná.

Pořád jen nadávat na Brusel je ubohé a ponížené. Možná to tak cítil Václav Klaus. Já ne.

Mnoho návštěv u mne v kanceláři se odehrává podle scénáře: v prvních dvou větách návštěva zdůrazní, jak jí v jejím oboru Brusel zatěžuje příliš detailní regulací a zbytek hovoru se točí kolem požadavků této návštěvy na novou, výhodnější regulaci. To jsme celí my. (smích)

LIDOVÉ NOVINY: Může se s novou českou vládou a novým prezidentem – obě instituce jsou Evropě nakloněny – zlepšit i renomé ČR v EU?

SVOBODA: Věřím, že tato vláda má vůli něco udělat. Za prvé, má vůli zjistit, co vůbec je „český zájem“ – oceňuji snahu o takzvaný národní konvent. Partnerský přístup k EU, který dělá jak prezident, tak vláda, jsou důležité, a projevuje se v tom, že naši lidé se dostávají ke schůzkám v orgánech EU, ke kterým se jejich předchůdci za Nečasovy vlády dostat nemohli.

Chovali jsme se jako malí zamindrákovaní haranti, byli jsme nečitelní a zavírali jsme si dveře

Když budeme mít jasno, co je a co není český zájem, budeme v EU konečně srozumitelní. Když nevíš, kam pluješ, žádný vítr ti není dost dobrý.

LIDOVÉ NOVINY: Opravdu nám euroskepse předchozího období tolik uškodila?

SVOBODA: Ano. Chovali jsme se jako malí zamindrákovaní haranti, byli jsme nečitelní a zavírali jsme si dveře.

Pavel Svoboda (52)

Docent evropského práva na Právnické fakultě Karlovy univerzitě a předseda právního výboru Evropského parlamentu. Dlouholetý člen KDU-ČSL. Odborně se vedle práva Evropské unie zabývá právem na duševní vlastnictví a a soutěžním právem.