Panda jako úspěšný čínský kulturní ambasador

Černobílí medvědi nejsou jen roztomilými obyvateli zoo. Vystupují jako čínští diplomaté a s rozhodováním, v jaké konkrétní zahradě budou „ubytováni“, se těsně pojí politika a byznys Číny s dalšími zeměmi.

Samice pandy velké  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Samice pandy velké | foto: Reuters
Samice pandy velké

Pokud Čína pošle do nějaké zahraniční země pandu, vyjadřuje tím, že si partnerství s daným státem váží. Nebo alespoň chce, aby to tak působilo. „Čína chce prostřednictvím pandí diplomacie vyvolat nebo posílit u partnerů pocit výjimečnosti, že se jim dostává tak prestižního daru,“ tvrdí sinolog Ondřej Klimeš z Orientálního ústavu.

Číňané sami označují pandy za úspěšné kulturní ambasadory spojující Čínu s dalšími zeměmi. „Mnoho lidí si to neuvědomuje, ale ve skutečnosti jsou ve Washingtonu dva velvyslanci – já a mládě pandy v National Zoo,“ uvedl pro deník Washington Post Cchuej Tchien-kchaj, když se v roce 2013 stal čínským velvyslancem v USA.

Národní bohatství

Důvodů, proč byl diplomatem zvolen právě medvěd panda, je více. „Panda je velmi cennou značkou – je logem World Wide Fund for Nature (WWF), tedy vlastně symbolem ochrany přírody,“ říká sinolog Ondřej Klimeš. Černobílá kombinace je navíc graficky a designově velmi inspirativní, dodává. Čína považuje pandy za své národní bohatství a od poloviny 20. století jsou černobílí medvědi jejím národním symbolem. K jejich oblibě jistě přispívá i to, že jsou velmi roztomilé a podobají se plyšovým medvídkům.

Čína považuje pandy za své národní bohatství a od poloviny 20. století jsou černobílí medvědi jejím národním symbolem. K jejich oblibě jistě přispívá i to, že jsou velmi roztomilé a podobají se plyšovým medvídkům.

O pandách se hovoří jako o „měkké, plyšové síle“. Připomeňme v této souvislosti Tchaj-wan, de facto nezávislý stát, který ale většina zemí světa neuznává. Mají diplomatické vztahy s Čínou, která Tchaj-wan považuje za svou součást. Ostrov roky odmítal čínskou nabídku na dlouholeté zapůjčení pand, protože se obával, že by zvířata sloužila jako symbol čínské propagandy. Tento postoj se změnil až po tchajwanských volbách v roce 2008, v nichž zvítězil pročínsky laděný Kuomintang. Tehdy Tchaj-wan akceptoval dvě pandy – Tchuan Tchuan a Jüan Jüan.

Již jejich převoz se ale stal záminkou k politickým diskusím. Transport zvířat byl totiž v čínských médiích označen za „čínskou domácí záležitost“, což rozzlobilo tchajwanskou opozici, která vládu kritizovala, že umožnila Číně takto Tchaj-wan znevážit. Někteří zastánci vyhlášení nezávislosti Tchaj-wanu dokonce prohlašovali, že dovoz pand je prvním krokem ke sjednocení Tchaj-wanu a Číny. Tvrdili, že Čína má jasný plán, jak získat srdce a mysl obyvatel Tchaj-wanu. A pandy prý v tomto záměru hrají prostředníky.

Lakmusový papírek

Roztomilé medvědy lze s trochou nadsázky označit za lakmusový papírek čínské zahraniční politiky. Zejména v posledních letech jde ve skutečnosti v pandí diplomacii méně o vzácná zvířata a více o navazování ekonomických vztahů. „Půjčování pand je asociováno se zeměmi, které Čínu zásobují cennými zdroji a technologiemi, a symbolizuje chuť Číny navazovat kuan-si (vztahy, konexe – pozn. red.),“ napsali akademici z Oxfordské univerzity v případové studii Diplomats and Refugees: Panda Diplomacy, Soft „Cuddly“ Power, and the New Trajectory in Panda Conservation z roku 2013.

Roztomilé medvědy lze s trochou nadsázky označit za lakmusový papírek čínské zahraniční politiky. Zejména v posledních letech jde ve skutečnosti v pandí diplomacii méně o vzácná zvířata a více o navazování ekonomických vztahů.

Studie poukazuje na skutečnost, že v posledních letech směřují pandy do zemí, s nimiž Čína uzavřela výhodné obchodní smlouvy. „Zápůjčka páru pand zahraniční zoologické zahradě téměř vždy otevře dveře k jednání vrcholných politických představitelů obou zemí a k uzavření hospodářských dohod,“ uvedl pro LN Henry Nicholls, autor knihy The Way of the Panda: The Curious History of China’s Political Animal.

„Teoreticky pandy zůstávají mimo rámec těchto jednání, ale vždy k nim připraví cestu. Je to výhodné pro obě strany. Pandy zajišťují pozitivní tón těchto setkání. Politik, který pandy přebírá, může svým spoluobčanům představit roztomilou tvář Číny,“ dodává. Autoři zmíněné oxfordské studie poukazují na korelaci mezi propůjčením pand a uzavřením hospodářských dohod.

Pandí diplomacie a EU

V roce 2011 vyjednávala Čína obchodní smlouvy se Skotskem, které se týkaly dodávek lososů, technologií souvisejících s obnovitelnými zdroji energie a automobilů Land Rover. Odhadovaná hodnota těchto kontaktů se pohybuje kolem 2,6 miliardy liber. Krátce před podpisem smluv získala zoo v Edinburghu dvě pandy. Zahrada vyjednávala o medvědech pět let. Předpokládala, že pokud zvířata skutečně získá, počet jejích návštěvníků se zdvojnásobí. Vycházela přitom ze zkušenosti australské zoo v Adelaide, v níž žijí pandy od roku 2009.

Pandí diplomacii používá i současné čínské vedení. Když prezident Si Ťin-pching jako první čínský prezident zavítal před dvěma lety do bruselského sídla Evropské unie, předcházela ho zásilka dvou pand – Sing-chuej a Chao-chao, které byly do Bruselu zapůjčeny na 15 let.

Zapůjčením pand do Austrálie, ale také do Francie a Kanady se dle oxfordské studie Čína odvděčila za podpis smlouvy o dodávkách uranu, který potřebuje pro svou jadernou energetiku. „Přijímající země musí posoudit širší environmentální důsledky před zpečetěním dohody s Čínou o zapůjčení pand, protože tyto kontrakty obvykle signalizují, že Čína očekává dlouhodobý závazek – ať už jde o uran, lososy, nebo jiné přírodní zdroje,“ uvádí spoluautorka oxfordské studie Kathleen Buckingham.

Pandí diplomacii používá i současné čínské vedení. Když prezident Si Ťin-pching jako první čínský prezident zavítal před dvěma lety do bruselského sídla Evropské unie, předcházela ho zásilka dvou pand – Sing-chuej a Chao-chao, které byly do Bruselu zapůjčeny na 15 let. Čína tak vyslala jednoznačný vzkaz – není konfrontačním partnerem a chce ukázat vlídnou tvář po předchozích obchodních sporech s unií. Roli v zapůjčení zvířat sehrála i snaha Číny uzavřít s EU dohodu o volném obchodu.

Ohromný finanční přínos

Henry Nicholls tvrdí, že finanční přínos transakce týkající se černobílých medvědů může být ohromný. „Kdykoliv se hovoří o poskytnutí pand, většinou se zároveň vyjednává o spoustě dalších obchodů,“ říká. „Pandy nejsou obyčejné zoologické entity. Jsou to političtí tvorové, jsou tvůrcem image, jsou nejúžasnějším PR nástrojem. Pandy jsou snem každého tvůrce PR. Nemusíte totiž dělat vůbec nic,“ je přesvědčen Henry Nicholls.

Finanční přínos transakce týkající se černobílých medvědů může být ohromný

Také návštěvníci pražské zoologické zahrady pravděpodobně budou mít možnost vidět pandy velké. „Je to prestižní a mimořádně atraktivní zvíře, které je navíc symbolem toho, co je pro nás zásadní, totiž ochrany přírody,“ konstatoval před časem ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. Na internetových stránkách Zoo Praha se pak o pandách rozepsal obšírněji.

„Stojíme o ni ze stejných důvodů, z jakých si ji zapůjčily zoologické zahrady ve Spojených státech, Velké Británii, Francii, Španělsku, Rakousku anebo na Tchaj-wanu a z jakých o ni usilují například v Německu. Tím neříkám, že získání pandy není věcí nejvyšších představitelů příslušných zemí a že nemá výrazný politický rozměr. Má. Nerozumím ovšem tomu, proč bychom nemohli jít po téže cestě, po jaké prošly či po ní jdou výše uvedené země.“

Otázka ochrany přírody

Zapůjčování pand do zahraničí má však ještě jeden rozměr. „Osobně si jako laik myslím, že dnes, když lidstvo zničilo tolik přírody a vyhubilo tolik zvířat, by zoo měly sloužit především ochraně přírody a až v druhé řadě jako atrakce pro lidi,“ říká sinolog Ondřej Klimeš.

Jaký smysl dává nesmírně složitý chov jedné choulostivé pandy v zoo tisíce kilometrů daleko od domácího klimatu, v naprosto jiném podnebí, kde se musí složitě vyživovat logisticky velmi náročným bambusem?

„Jaký smysl z tohoto hlediska dává nesmírně složitý chov jedné choulostivé pandy v zoo tisíce kilometrů daleko od domácího klimatu, v naprosto jiném podnebí, kde se musí složitě vyživovat logisticky velmi náročným bambusem? Chápu ale, že peníze z pandy se případně dají využít na něco smysluplnějšího,“ dodává Klimeš.

Podobné názory zaznívají i v zahraničí. Když pandy získala zoologická zahrada v Edinburghu, citovala BBC Rosse Minetta, manažera vědy a výzkumu britské charitativní organizace zaměřené na zvířata OneKind. „V této době pohled na to, jak jsou dvě zvířata přepravovaná ze své vlasti přes celý svět, aby je mohla veřejnost ve Skotsku vidět v kleci v zoologické zahradě, vyvolává vážné obavy o životní podmínky zvířat a je bizarní,“ konstatoval Minett.

Skotská a britská vláda by se podle něho měly ptát, zda je jejich podpora projektu v souladu s moderní koncepcí dobrých životních podmínek zvířat a s jejich ochranou.

Dar, pronájem, zápůjčka

Vývoj pandí diplomacie se tradičně dělí do tří etap a souvisí s ekonomickou silou Číny. První fáze spadá do období 1972 až 1983. Čína tehdy poskytovala pandy jako dar. „To byla Čína slabá a po desetiletích izolace se snažila obnovit vztahy se Západem,“ říká Henry Nicholls, autor knihy věnované pandí diplomacii.

V letech 1983 až 1994 Čína medvědy Západu krátkodobě pronajímala. „Byl to výnosný podnik, který potvrzoval rostoucí sebevědomí Číny v oblasti ekonomiky,“ doplňuje Nicholls. Odpor k tomuto přístupu nakonec vedl k jinému řešení, které se uplatňuje od roku 1998. „Jde o dlouhodobé chovné zápůjčky pand s čínským závazkem investovat roční poplatky, které za ně dostává, do jejich ochrany,“ tvrdí Nicholls. Za každého medvěda inkasuje Čína ročně kolem milionu dolarů.

Pandí vyslanci

Panda velká je endemit, žije pouze v Číně, jež považuje pandy za své národní bohatství. Ve volné přírodě se vyskytuje okolo 1800 černobílých medvědů, zoologické zahrady a chovné stanice po celém světě v současnosti chovají asi 400 jedinců. V přírodě se pandy dožívají 20 let, v zajetí až 30 let. Živí se bambusem, denně ho spotřebují 9–14 kilogramů. Od poloviny 20. století jsou národním symbolem Číny a jsou zobrazovány na čínských zlatých mincích.

Čína většinou půjčuje do zahraničních zoo chovný pár pand velkých, případná mláďata jsou čínským majetkem a často se jako dvou- či tříletá stěhují do chovných rezervací v říši středu.

1. Toronto (Kanada); 2. Washington (USA); 3. Memphis (USA); 4. San Diego (USA); 5. Atlanta (USA); 6. Ciudad de México (Mexiko); 7. Edinburgh (Velká Británie); 8. Rhenen (Nizozemsko); 9. Brugelette (Belgie); 10. Vídeň (Rakousko); 11. Saint-Aignan (Francie); 12. Madrid (Španělsko); 13. Adelaide (Austrálie); 14. Singapur; 15. Kuala Lumpur (Malajsie); 16. Čiang Mai (Thajsko); 17. Jongin (Jižní Korea); 18. Tokio (Japonsko); 19. Kóbe (Japonsko); 20. Širahama (Japonsko); 21. Tchaj-pej (Tchaj-wan)

Dějiny pandích diplomatů

Role pand coby ambasadorů není zdaleka záležitostí poslední doby, jako diplomaté vystupují již stovky let. Pravděpodobně vůbec nejstarší zmínku o pandí diplomacii najdeme v 7. století, v období dynastie Tchang. Čínská císařovna Wu Ce-tchien tehdy darovala medvěda, zřejmě pandu, japonskému císaři.

Za druhé světové války věnovala Sung Mej-ling, na Západě známá spíše jako madam Čankajšek, pandu zoologické zahradě v Bronxu. Šlo o poděkování za americkou pomoc Číně během válečných let. V pozdějších letech se s pandami stále pevněji svazovala politika. Medvědi putovali do spřátelených komunistických zemí, například do Sovětského svazu.

Největší proslulost za Maovy éry získaly ale paradoxně pandy, které se dostaly do USA. V roce 1972 zavítal do Číny tehdejší americký prezident Richard Nixon, šlo o historicky první návštěvu amerického prezidenta v říši středu. Čína pak poslala do USA dvě pandy pojmenované Sing Sing a Ling Ling. Tehdejší první dáma Pat Nixonová je darovala National Zoo ve Washingtonu.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.