Pán panáků

Zeman jako Sauron, Česko jako Mordor a alkohol jako magická substance.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: Foto: István LékoČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

V Praze na Těšnově, zhruba 20 metrů od ministerstva zemědělství a asi 100 metrů od ministerstva dopravy, vylepil neznámý výtvarník na betonový sloup politicky angažovaný linoryt. Téma je aktuální a zároveň věčné. Autor pojednává počínání politika, který je ovládán něčím silnějším, než je on sám. V případě prezidenta Miloše Zemana to má být alkohol, konkrétně panák slivovice či becherovky. Umělecké dílo již někdo poškodil, ale ne natolik, aby kolemjdoucí nemohli poznat českého prezidenta. Za pár dní bude tento linoryt zřejmě zničen celý, když už ne přispěním dalšího Zemanova příznivce, postará se o to podzimní déšť a vítr.

Verše „Jeden panák vládne všem, jeden jim všem káže, jeden všechny přivede, do temnoty sváže“ jsou samozřejmě převzaté z knihy Pán prstenů. Rozdíl tkví pouze v tom, že slovo „prsten“ je nahrazeno slovem „panák“. Jedná se o nezastíraný pokus převést fascinující svět J. R. R. Tolkiena do reality současné České republiky, kde jako „v zemi Mordor, se snoubí šero se šerem“. Prezident Zeman jako Temný pán, jenž dlí na trůně, jako Sauron, který se snaží do své ruky koncentrovat moc. A vztah hlavy státu k alkoholu podobně jako spojení vládnoucího prstenu se svým pánem jako zdroj ničivé síly.

Přirovnání běžně přístupného alkoholu k magickému prstenu, který majiteli poskytuje vládu nad světem, je originální. Znalce příběhu Pána prstenů nebo příznivce operní tetralogie Richarda Wagnera (Prsten Nibelungův) může nemile překvapit tím, že někdo na vysokém politickém postu může být ovlivněn, nebo dokonce ovládán něčím tak nesakrálním, jako je alkohol. Ale žijeme v desakralizovaném světě, kde člověk podlehne i masově vyrobeným produktům.

Není věru důstojné, pokud hlava státu otevřeně holduje alkoholu. V dnešní době se jedná spíše o výjimku, posledním zářným příkladem byl někdejší ruský prezident Boris Jelcin, po němž dokonce jistý výrobce pojmenoval vodku. Vidět svého prezidenta, který si hned poté, co ho ochranka vyveze luxusní limuzínou na Sněžku, objedná pivo a zapálí si cigaretu, je pro občana trapné.

Když však prezident hovoří o ústavních zvyklostech jako o idiotismu, když říká, že ztratil důvěru v Nejvyšší soud ČR, když se se zahraniční novinářkou loučí s pozdravem Alláh Akbar, čeští občané i zahraniční pozorovatelé si musejí položit otázku, zda v těchto situacích prezident Zeman nebyl náhodou pod vlivem panáků. A dokonce – když se pak ptáte vedoucích činitelů politických stran, kterým Zeman zatápí, jakou proti němu mají strategii, často slyšíte odpověď: „Sázíme už jen na to, že ho alkohol zničí.“

Proto by bylo dobré, kdyby ctihodné lékařské konzilium pana prezidenta konečně přestalo diskutovat o tom, jaké množství alkoholu si ještě může Miloš Zeman denně dovolit. Kolik panáků, kolik dvojek, kolik půllitrů je pro něj ještě únosné. Je to zcela nesmyslná debata. Lékaři by mu měli naordinovat úplnou abstinenci, i za cenu, že z konzilia budou kvůli takovému názoru vyhozeni. V opačném případě se skutečně může stát, že na trůně bude dlít Temný pán a v zemi se bude snoubit šero se šerem. A linoryty se Zemanem a panákem bude polepena celá republika.