Oznamování protiprávní činnosti se v Česku zatím nevyplácí

Whistleblowing – oznamování protiprávní činnosti – může být pro společnost značným přínosem. Oznamovatelé nekalého jednání ale zatím u nás čelí velkým rizikům.

Zaměstnavatelé o korupci ve vlastních řadách neradi slyší a whistleblowery... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zaměstnavatelé o korupci ve vlastních řadách neradi slyší a whistleblowery... | foto: Shutterstock
Zaměstnavatelé o korupci ve vlastních řadách neradi slyší a whistleblowery...

Whistleblowing je anglický, obtížně přeložitelný pojem, který doslova znamená pískání na píšťalku (ve smyslu pískání faulu) a jímž se v přeneseném významu rozumí oznamování nekalého jednání. Z hlediska práva jde především o ochranu takového oznamovatele, protože bez ní může skončit nedobře. A v Česku také mnohdy tak končí. Často přijde o práci, přestože se potvrdí závažnost i pravdivost jeho oznámení.

Ochrana whistleblowerů má nejdelší tradici v USA, odkud se šíří i k nám. V současnosti jsou v Poslanecké sněmovně dva legislativní návrhy na ochranu oznamovatelů. Jeden je vládní a druhý poslanecký, zaštítěný Andrejem Babišem. K čemu je whistleblowing vlastně dobrý?

Otázka veřejného zájmu

Ve společnosti se objevují situace, kdy je sice porušován zákon, ale místo konkrétní osoby dochází k újmě veřejný zájem. V takových případech není nikdo přímo motivován oznámit protiprávní činnost. Naopak například v případě krádeže není třeba nikoho nějak zvlášť motivovat k nahlášení trestného činu, protože to je v zájmu poškozeného. Typicky jde o korupci při zadávání veřejných zakázek či znečišťování životního prostředí.

Zatímco ve státní správě není o prospěšnosti whistleblowingu pochyb, v soukromé sféře je situace složitější. Veřejný zájem se totiž dostává do střetu s oprávněným soukromým zájmem podnikatele – s povinností loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli.

K účinnému postihu takového jednání je obvykle nutné, aby se ozval někdo zevnitř. Zatímco ve státní správě, která pracuje s penězi a za peníze daňových poplatníků, není o prospěšnosti whistleblowingu pochyb, v soukromé sféře je situace složitější. Veřejný zájem se totiž dostává do střetu s oprávněným soukromým zájmem podnikatele – s povinností loajality zaměstnance vůči zaměstnavateli.

Podle Ústavního soudu je pak třeba v konkrétní situaci poměřovat, jaký zájem převáží. Rozhodující roli hrají okolnosti případu. Například když whistleblower napíše nejen na Českou obchodní inspekci, ale i médiím, může mu jít spíše o poškození zaměstnavatele než o veřejný zájem.

Vládní návrh

Ochranu whistleblowerů zařadila vláda do své koncepce boje proti korupci. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období však není jisté, jestli svému slibu dostojí. V současnosti jsou oznamovatelé nekalého jednání chráněni jen minimálně. Trestní oznámení je možné podat anonymně, u závažnějších případů existuje rovněž možnost utajení svědka.

Vládní návrh ochrany whistleblowerů obrací důkazní břemeno při sporech o zákonnost výpovědi. Pokud zaměstnanec oznámí protiprávní činnost, a je následně propuštěn, bude zaměstnavatel muset dokazovat, že byly důvody pro výpověď zákonné.

Zaměstnanci jsou obecně chránění nemožností výpovědi bez udání důvodů, je ale možné pracovní poměr zrušit pro hrubé porušení pracovní kázně, čímž se myslí například neloajalita vůči zaměstnavateli, tedy i oznámení protiprávního jednání nevhodným způsobem.

Vládní návrh ochrany whistleblowerů je jednoduchý. Obrací důkazní břemeno při sporech o zákonnost výpovědi. Pokud zaměstnanec oznámí protiprávní činnost, a je následně propuštěn, bude zaměstnavatel muset dokazovat, že byly důvody pro výpověď zákonné. Obdobná úprava s převrácením důkazního břemene platí například pro případy diskriminace.

Zásadní změna

Proti vládní variantě jde návrh zákona Andreje Babiše mnohem dál. Má chránit oznamovatele některých trestných činů – například daňové trestné činy či praní špinavých peněz. Whistleblower si může vybrat, bude-li postupovat anonymně prostřednictvím zvláštního informačního systému při Nejvyšším státním zastupitelství, nebo podá trestní oznámení a využije statusu takzvaného chráněného oznamovatele.

Poslanecký návrh přináší zásadní změnu. Dává totiž oznamovateli silnou ochranu ihned, tedy ještě před případným soudním sporem.

Toho nelze propustit ze zaměstnání ani přeřadit na jinou práci bez souhlasu úřadu práce. Náleží mu rovněž finanční náhrada za nezákonnou výpověď i případnou nemajetkovou újmu. Při současném stavu legislativy nese oznamovatel značná rizika. Například whistleblower Libor Michálek přišel o práci na ministerstvu životního prostředí.

Zatímco medializace kauzy mu nakonec přinesla křeslo senátora, další méně známí či zcela neznámí oznamovatelé stejné štěstí nemají. Akt občanské odpovědnosti je tedy spojen s vysokou cenou. Vládní návrh lehce pomáhá těm, kteří mají sílu se soudit. Jejich postavení ale nadále zůstává nejisté. Až poslanecký návrh přináší zásadní změnu. Dává totiž oznamovateli silnou ochranu ihned, tedy ještě před případným soudním sporem.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.