Otloukaná BIS aneb Výměna šéfa je vážná věc

Ředitel Bezpečnostní informační služby Jiří Lang je už ve své funkci dvojnásobnou dobu, než je standardem v civilizovaných zemích. V srpnu začala média znovu spekulovat o jeho výměně – po zveřejnění dalšího úniku informací ze služby.

Ředitel BIS Jiří Lang. Dodnes není došetřeno podezření, že bývalý příslušník služby Jen Petržílek předal Vítu Bártovi záznamy telefonických hovorů z roku 2007 mezi tehdejším primátorem Pavlem Bémem a „kmotrem“ Romanem Janouškem. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ředitel BIS Jiří Lang. Dodnes není došetřeno podezření, že bývalý příslušník služby Jen Petržílek předal Vítu Bártovi záznamy telefonických hovorů z roku 2007 mezi tehdejším primátorem Pavlem Bémem a „kmotrem“ Romanem Janouškem. | foto: ČTKČeská pozice
Ředitel BIS Jiří Lang. Dodnes není došetřeno podezření, že bývalý příslušník...

Téměř rok je tomu, co byl zatčen policista Jan Petržílek, bývalý příslušník BIS. Dodnes není došetřeno podezření, že předal politikovi a majiteli detektivní firmy ABL Vítu Bártovi záznamy telefonických hovorů z roku 2007 mezi tehdejším primátorem Pavlem Bémem a „kmotrem“ Romanem Janouškem. Ty byly po svém zveřejnění dlouhou dobu předmětem lidové zábavy.

Presumpce viny...

Podle onoho nedávno zveřejněného přepisu z nahrávky, tentokrát přímo z porady konané v prostorách BIS, svolal ředitel Jiří Lang následujícího dne po Petržílkově zatčení poradu odboru, kde kdysi pracoval. Včasné informování příslušníků služby o tom, co se stalo, bylo nutné a správné. Výtku však můžeme učinit k Langově interpretaci, při níž nerespektoval presumpci neviny.

Langovo přesvědčení o tom, že původní nahrávku vynesl Petržílek, může být dalším vývojem událostí zvikláno

Langovo přesvědčení o tom, že původní nahrávku vynesl Petržílek, může být dalším vývojem událostí zvikláno. Jeho řeč na poradě po zatčení Petržílka totiž také někdo vynesl. A to už tam Petržílek nebyl. Jednou z variant tedy je, že oba úniky má na svědomí jedna a tatáž osoba – a že onu škodnou má Lang stále v revíru.

Ředitel Lang příslušníky bývalého Petržílkova odboru informoval o vyšetřování. Prý tím dal najevo, že sám v rozporu se zákonem vyšetřování řídí (k tomu je zřízena inspekce BIS), a nadto sdělil utajované informace lidem, kterým je nepřísluší znát. Uvědomíme-li si však, že se celá záležitost měla odehrát druhého dne po Petržílkově zatčení, jsou tyto námitky nabubřelé a jejich původce zřejmě není dostatečně kvalifikován pro službu.

... a „strašlivý útisk“

Nadto se měl ředitel BIS dopustit podle médií strašlivého útisku. Příslušníky odboru, z jehož porady unikla informace, prý „přinutil“, aby dobrovolně souhlasili s vyšetřením na polygrafu.

Podle právníka Radka Ondruše je však každý příslušník služby již při přijetí v souvislosti s bezpečnostní prověrkou srozuměn s průběžnou kontrolou své bezpečnostní způsobilosti. Odmítnutí strpět nějakou formu kontroly tak může indikovat výskyt bezpečnostního rizika, což může vést po dalším šetření až ke ztrátě bezpečnostní způsobilosti (a tím i k propuštění).

Tragikomická je reakce médií. Unikají-li informace z BIS, je to špatně. Chce-li ředitel BIS vyšetřit únik informací, je to také špatně.

Tragikomická je reakce médií. Unikají-li informace z BIS, je to špatně. Chce-li ředitel BIS vyšetřit únik informací, je to také špatně. Vypadá to pak, že médiím nejde o vykonávání veřejné kontroly činnosti BIS, ale mají zájem pouze čas od času vylákat z BIS nějakou informaci, aby měla „sólokapra“.

Podivný je i dvojí metr některých novinářů k únikům informací. Senátor Jaromír Štětina v květnu 2012 po uzavřeném jednání senátního bezpečnostního výboru tvrdil, že ředitel Lang vyloučil původ uniklé informace v BIS. Pokud Štětina neměl bájivou náladu, pak porušil zásady ochrany informací. To však již předmětem komentářů nebylo...

„Nové“ banality

Možná nebude od věci zopakovat několik banalit, protože trvá obava, že by i pro někoho z vlády mohly znít nově.

Žádnou zpravodajskou službu nelze učinit hermetickou. Únik informací je možná způsoben zoufalou snahou příslušníků BIS připomenout exekutivě, aby konala své povinnosti, zejména dostane-li od BIS důležité informace, a nekoná. Vláda se ale musí starat i o dobrou kondici služby. Obecně totiž platí, že ředitel služby, který je ve funkci déle než pět let, začíná být sám potenciálním bezpečnostním rizikem. Nepochybně to platí i o řediteli, který přesluhuje dvojnásobně.

Ředitel je zodpovědný za stav zpravodajské služby, která musí správně fungovat i při jeho nepřítomnosti nebo výměně. Je-li ohroženo fungování zpravodajské služby změnou v jejím vedení, je potřeba tu změnu urychleně provést. Jiří Lang by se bezpochyby mohl sám „poroučet“. Je ale možné, že vzhledem ke kvalitám exekutivy pokládá své setrvání ve funkci za menší bezpečnostní riziko. Se zpravodajskými službami se zachází podobně jako se skalpelem: neřeší se jimi velké plošné problémy, ale jsou téměř nezbytné k tomu, aby se úspěšně řešit počaly.

Špatné zpravodajské služby nosí dobré zprávy. Dobré zpravodajské služby nosí špatné zprávy – ale přesné, ověřené, adresně a včas.

Zpravodajské služby musí vláda kontrolovat, jinak začnou mít roupy. Nejlepší kontrola je, když je vláda kvalifikovaně využívá cíleným úkolováním a vyhodnocováním jejich produkce.

O výměně ředitele zpravodajské služby by se nemělo spekulovat, ale vždy zhruba v polovině mandátu každé vlády by se na toto téma měla vést vážná, odborná a důstojná debata s opozicí (která by dost pravděpodobně mohla nového ředitele služby „zdědit“ – a bylo by velmi destabilizující, kdyby měla snahu ho hned měnit).

A s ředitelem zpravodajské služby by se mělo zacházet tak, jak by si členové vlády přáli, aby bylo zacházeno s nimi. A to i po odchodu z funkce. 

Počet příspěvků: 2, poslední 14.10.2014 06:58 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.