OSVČ versus zaměstnanec: Uměle živený spor

Snaha srovnat postavení zaměstnanců a OSVČ v daňovém zatížení je primitivní v kontextu komplexního postavení obou skupin. OSVČ sice může uplatnit daňový paušál, ale co další parametry?

Patrik Nacher 9.12.2014
Živnostníci (ilustrační obrázek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Živnostníci (ilustrační obrázek). | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Živnostníci (ilustrační obrázek). | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Když už politikům a dalším lidem dojdou argumenty a jiné intelektuální náboje, uchýlí se k manipulacím s veřejností. Těch známe několik – umělé strašení, aby byli lidé povolnější k omezením, se kterými by jinak nesouhlasili, salámová metoda při předkládání nesmyslných nápadů, vytvoření problému a jeho následné geniální (a předražené) vyřešení atd.

Pokud všechno selže, existuje jedno eso – rozeštvat lidi navzájem a postavit proti sobě jednotlivé skupiny obyvatel. To je všechny zaměstná, najde se nepřítel, na kterého je třeba ukázat prstem, a politik má hned klid. Strategie rozeštvání a podněcování závisti u nás nejčastěji vidíme v uměle vyvolávaných konfliktech mezi OSVČ a zaměstnanci, respektive poukazováním na nespravedlivé výhody pro OSVČ na úkor zaměstnanců.

Dojemná snaha...

Zcela záměrně se neuvádí, jak je to s částkou, kterou odvedou tyto dvě skupiny na sociálním pojištění a kolik peněz obě skupiny odčerpají zpět při onemocnění

Je velmi zajímavé, že se neustále srovnávají pouze odvedené daně z příjmu. Zcela záměrně se neuvádí, jak je to s částkou, kterou odvedou tyto dvě skupiny na sociálním pojištění a kolik peněz obě skupiny odčerpají zpět při onemocnění. Platí například nepsané pravidlo, že OSVČ „marodí“ jen o víkendech a svátcích, jinak totiž mohou přijít o zakázky.

Dojemná snaha srovnat postavení zaměstnanců a OSVČ v tom viditelném, tedy v daňovém zatížení, je primitivní s ohledem na kontext komplexního postavení obou skupin. Je pravdou, že OSVČ má oproti zaměstnanci možnost uplatnit daňový paušál, neboli platit nižší daně. Co ale další parametry? Pojďme se na ně ve stručnosti podívat a jednou provždy ukončit umělé dělení na platící zaměstnance a systém zneužívající OSVČ:

OSVČZaměstnanec
Práci si musí najít a vykonat sám. Pokud práci nemá, má nulový výdělek.Práci mu obstarává zaměstnavatel. Pokud pro něj práci nemá, je mu vyplácena mzda ve výši 60 procent.
Dovolenou může čerpat, finance ale získává ze svých úspor.Dovolenou čerpá, dostává příspěvek od zaměstnavatele ve výši průměrného výdělku.
Odpovídá za své podnikání celým svým majetkem.Odpovídá za škody způsobené zaměstnavateli 4,5násobkem svého průměrného platu.
Nemá vůbec nárok na čerpání benefitů.Čerpá nezdaněné benefity.
V případě nemoci nedostane prvních 14 kalendářních dnů náhradu za dočasnou pracovní neschopnost. Od 15. kalendářního dne dostává nemocenské dávky od ČSSZ. A to pouze v případě, že tři měsíce před tím platil pojištění.V případě nemoci dostává okamžitě od zaměstnavatele náhradu za dočasnou pracovní neschopnost po dobu 14 kalendářních dnů. Od 15. dne dostává nemocenské dávky od ČSSZ. Tuto náhradu dostává okamžitě, jakmile nastoupí do zaměstnání, a nikoliv až po třech měsících zaměstnání.
Sociální pojištění odvádí ve výši 29,2 procenta z jeho vyměřovacího základu, ne však méně než 50 procent daňového základu. Takže zaplatí měsíčně minimální částku bez ohledu na výši zisku. Příští rok: 1797 korun zdravotní a 1943 korun sociální pojištění.Sociální pojištění činí 11 procent z celého vyměřovacího základu (nikoliv, jak se často uvádí, 45 procent, je v tom totiž zahrnuta částka 34 procent, kterou odvádí zaměstnavatel). Při například minimální mzdě 8500 korun zaplatí částku 935 korun. Aby zaplatil měsíčně 3740 Kč jako OSVČ, musel by jeho hrubý příjem být přes 33 tisíc korun.
Vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění = 50 procent zdanitelného základu. Tato částka se použije pro výpočet důchodu, neboli má vyměřený důchod vždy nižší.Vyměřovací základ pro odvod sociálního pojištění = 100 procent hrubé mzdy, má tedy vyměřený důchod vždy vyšší.
Pro případ odškodnění pracovního úrazu musí být smluvně pojištěn.Náhradu škody za pracovní úraz – ušlý výdělek, bolestné, ztížení společenského uplatnění, náhradu věcné škody a účelně vydaných výdajů na léčení – mu zajistí zaměstnavatel.

Nefér srovnání

A stejně tak jako někdejší ministr financí Miroslav Kalousek svého času povrchně škrtnul státní příspěvek na stavební spoření, aby zdánlivě uspořil ve státním rozpočtu, ale vůbec mu nedošlo, že tím zároveň sníží použití těchto peněz na bydlení, renovace a podobně, čímž se druhotně méně vybere na DPH a dalších daních, mají někteří lidé pocit, že když OSVČ platí nyní méně na daních než před osmi lety (viz komentář Petra Kamberského v Lidových novinách 29. listopadu), je třeba jim daně či jiné odvody zvednout a budeme se hned všichni cítit spravedlivě a mít o to radostněji.

Někteří lidé mají pocit, že když OSVČ platí nyní méně na daních než před osmi lety, je třeba jim daně či jiné odvody zvednout...

Pan Kamberský si zřejmě neuvědomuje, že druhotně by došlo k množství krachů a ukončení činnosti OSVČ, a tedy do budoucna i k zvýšení výdajů státu na podporu v nezaměstnanosti a dalších příspěvků či dávek. Prostě dnešní živnost není podnikáním předkrizovým a srovnávat to jen výsečově skrze výběr daní bez širšího kontextu nemá logiku a je nefér.

Z napsaného pak vyplývá jedna logická řečnická otázka: je lepší živnostník, který sice odvádí méně, ale platí sociální a zdravotní pojištění, a především se musí spoléhat sám na sebe, nebo živnostník, který ukončí podnikání a jde si na úřad práce pro podporu v nezaměstnanosti a za kterého platí pojištění stát?

Počet příspěvků: 20, poslední 20.12.2014 06:54 Zobrazuji posledních 20 příspěvků.