Jiný názor

Období od 2. světové války do 1989 bylo obdobím "přeškolování lidí." (ne občanů).  Z hlediska světového, obdobím ale jinak velice důležitý. Ukazují na tento fakt ekonomické změny po roce 1990 zejména ve východní Evropě. Došlo k posunu teritorií  světových monopolů a tyto snahy pokračují i jinde ve světě. Jsou to velmi pomalu postupující změny, jichž si většina lidí nevšímá, novinářemi snad záměrně.  Tento trend je nezastavitelný, Jeho malým dokladem  jsou malé změny v chování lidí. Jedna taková je i ubývání násilí, přesto, že dost příkladů zdánlivě ukazuje na opačný směr.Ale je to dobré znamení, že dynamické změny poměrů mezi lidmi začínají být "řízeny". Bude to jistě znamenat  i změny tzv svobody lidí, tzv, demokracie. Třetí tisíciletí bude znamenat jisté omezování svobod proto, aby naopak většině lidí svobod přibylo.

Nemám k dispozici informace, které jsou v knize

Nemám k dispozici informace, které jsou v knize, ale na základě toho co se píše v článku bych klidně řekl jiný důvod proč ubývá násilí. Někteří diskutující přede mnou se už ho také dotkli.Jako základ pro úvahu bych použil pozorování ze světa nelidského, tedy chování zvířat.Co jsem v mnoha dokumentárních filmech o přírodě vypozoroval, tak zvířata se vzájemně nezabíjejí jen tak. V první řadě zabíjejí šelmy, ovšem ne zas tak často mezi sebou, a to hlavně z toho důvodu, aby si opatřily potravu, zde nezáleží na pohlaví zabitého zvířete. Jsou zabíjeni jak samci, tak i samice. A co je zajímavé, lovec či lovkyně dobře zvažuje zda-li se mu vyplatí zabít tu či onu kořist a pokud mu energetická bilance (malá šance, příliš velké vydání energie) říká, že se útok nebo pokračování v něm energeticky nevyplatí, tak nepokračuje. Zajímavý poznatek v tomto ohledu je, že šelmy velmi často umírají hlady. A pak se zabíjejí zvířata mezi sebou ještě z dalšího důvodu, a to je souboj o samici, zde se ovšem zabíjejí pouze samci mezi sebou a na výdaj energie se v některých případech moc nehledí.Podle mého názoru z toho vyplývá, že jsou ve zvířecí říši jen dva důvody pro zabíjení: 1. potrava (získání energie pro život) a 2. sex (předání genetické informace dál v čase).Pokud bych přešel k lidské společnosti a měl pro zjištění zákonitostí zjišťovat jak se chovala lidská společnost na úsvitu svých dějin, tak bych se namísto dohadů proč byl zabit Ötzi, podíval jak se chovají dnešní lidé, kteří žijí na úrovni lidí tehdejších. A myslím, že podrobným studiem jejich životů bych zase zjistil, že mají k zabíjení jiných lidí opět jen dva důvody, a to 1. potravu, 2. sex.Jestliže Ötzi ohrožoval spolu se svou rabující partou někoho proto, aby získal potravu, je nabíledni, že obránci ho zabili, aby měli klid. Bylo to zřejmě v boji o potravu. Mohlo to být ovšem i v boji o ženy. To už dnes asi nerozhodneme.Pokud Pinker tvrdí, že „období prehistorie bylo tolik krvavé proto, že neexistoval stát“, a dokazuje, že po vzniku státu se úroveň násilí snížila, tak já s ním nemám problém souhlasit. Budu mít ale problém s jeho tezí o „odstartování ctnostného kruhu“, a to proto, že něco jako „ctnostný kruh“ je pro mě neuchopitelná záležitost. Připadá mi to jako tajemství vysvětlovat jiným tajemstvím.Mám jiné, daleko elegantnější vysvětlení. Úroveň násilí po vzniku státu klesá ze dvou důvodů, a to 1. je k dispozici více potravy a je rozdělována podle pravidel, která stanovuje vládnoucí vrstva, která také dbá na to, aby k násilí uvnitř státu nedocházelo, pokud to není násilí, které páchá ona sama, a 2. jsou pevně stanovena a vyžadována pravidla kdo uvnitř státu má právo na sex a kdo ne.Válečné vřavy středověku měly za úkol snížit počet mužů ve společnosti, protože vlivem úmrtnosti žen při porodech jich bylo nepoměrně méně než mužů, a jak známo, tak samci frustrovaní nemožností dosáhnout sex jsou v jistém věku a období velice agresivní a nezvladatelní. Nejen v písních, ale i v příbězích známe případy, kdy neukojený mladý muž, který nemůže dosáhnout sexu se svou vyvolenou, protože je pro ni společností vybrán bohatší nápadník, odchází na vojnu. Tolik tedy ke vzniku „ctnostného kruhu“ státem.Vznik hnutí ochránců zvířat a jejich vzestup se podle, mého názoru také váže k potravě. Institucializovaní, nebo chcete-li organizovaní ochránci zvířat mohli vzniknout teprve tehdy, až bylo dostatek, ne-li přebytek masité potravy, což souvisí s úrovní technologie produkce potravin. Do té doby by organizovaní ochránci zvířat nemohli vzniknout, protože by je ti co by toužili po masu a nemohli se k němu dostat, smetli ze scény. Doteď „zuří boj“ mezi zastánci nepojídání masa a jejich odpůrci.Co se týká příkladu mongolského vpádu na území islámských států a jejich rozvrácení, tak to se nejednalo o nic jiného než o stejný příběh jako byl podle Pinkera příběh Ötziho. Rabující bandy kočovníků viděly příležitost si obstarat energii pro život a snad i ženy ve státech, kde bylo obojí dosažitelnější.Nechci zpochybňovat myšlenku, že se lidé chovají etičtěji než dříve, ale je dobré vědět, že to je díky technologickému pokroku při výrobě potravin, a taky díky společenskému uspořádání omezujícímu nerovnost v možnosti dosáhnout sexu. Myslím, že monogamie je převládající uspořádání ve většině společností (kultur) proto, že snižuje napětí v monogamní společnosti a tím ji dělá energetiky efektivnější a stabilnější oproti společnosti, kde se vyskytuje přebytek neukojených mladých samců.Očistnost války bych přiřkl také právě snížení napětí ve společnosti po konfliktu.Vsadím se o cokoli, že pokud by se ať už z jakéhokoli důvodu dnes situace změnila a nastal nedostatek potravin, tak se úroveň násilí zase zvedne. Nakonec i německý vpád na východ nebyl prezentován jinak než jako životní prostor pro Němce, který jim měl přinést nejen místo pro život, ale i více potravin.Jestliže někdo hledá to zlo v nás, tak je jím potřeba uspokojit hlad po jídle, a také touha po sexu. Zvýšení úrovně násilí by ovšem předpokládalo, že nejprve zmizí „macdonaldy“. Dokud budou „macdonaldy“ dotud budeme žít celkem bezpečně. Zvlášť když už nás dnes nežene touha po plození potomků v takové míře jako dříve, a když je mezi muži tolik homosexuálů.

Pinkerovy statistiky ve zkratce

http://www.ted.com/talks/steven_pinker_on_the_myth_of_violence.html mozna by i neskodilo, kdyby Pinker zminil, ze duvody pro zakaz krevni msty a prenos spravedlnosti a trestani na stat na pocatku stredoveku byly v podstate ekonomicky, aby u nekoho nevznikl dojem, ze slo o nejaky vzedmuti vlny cnosti.. clanek slecny Matejckove tradicne inspirujici k zamysleni, diky za ne

O útlaku ze strany vlastní vlády a obraně proti němu

Knihu jsem nečetl, ale z její recenze soudím, že autor jakožto Američan příliš nevnímá jednu variantu násilí - a tou je vládní násilí. Lidé se přece nemusí dostat do poroby jenom díky krvavému vpádu vnějšího nepřítele, ale také díky vnitřnímu razítku své vlastní vlády. Lépe řečeno, díky občanské ústupnosti vlastní vládě.Ke dvěma největším nedávným katastrofám v dějinách Čechů přece nedošlo vyloženým ozbrojeným násilím, ale pouhým úředním rozhodnutím, které bylo maximálně doprovozeno operetní zbrojí (jak nedávno psali na České pozici, Lidové milice měly většinou nenabité zbraně) - viz Mnichov a Únor.Přestože k oběma zásadním změnám v životě naší národní společnosti došlo, dá se říci, mírumilovným způsobem, není pravda, že výsledná situace byla svobodná a nenásilná. Naopak, vyznačovala se plnou bezmocností vůči vládnímu násilí.A zrovna tak obráceně: není pravda, že každé násilí je svojí povahou nutně špatné. Existují přece také obranné války a ozbrojený odpor občanů proti vládní zvůli. Pomníky nejsou přece stavěny pouze dobyvatelům, ale také obráncům a osvoboditelům.Je to hlavně schopnost občanů odolat VLÁDNÍMU násilí, která zajímala myslitele jako je Alexis de Tocqueville nebo Thomas Jefferson. Tato schopnost zjevně úzce souvisí s občanskou odpovědností jako takovou a se schopností společnosti si zařizovat věci sama, bez přenášení odpovědnosti na vládu, tedy s občanskou společností.Pokud tito myslitelé v něčem kladně hodnotili válku či násilí obecně - pak jedině v tom, že tyto vypjaté situace v lidech podporují vlastní občanskou odpovědnost a tím přispívají k budování občanské společnosti, která potom lépe dokáže odolat pokusům o útlak ze strany VLASTNÍ vlády.Jefferson, který rozhodně nebyl žádný militarista, dokonce - v souvislosti s Francouzskou revolucí a jejími excesy - řekl: "Strom svobody je třeba občas zalít krví tyranů".Není ale moudré čekat tak dlouho, až k obraně svobody musí dojít se zbraní v ruce - to by už také mohlo být pozdě. Je potřeba držet vládní autoritu v šachu trvale a stále. To je pravý smysl občanské společnosti.       

Vymezit brutalitu není pohodlné

Stvořitel, budiž požehnán, jeho cesty neznáme natož kontrolujeme či hodnotíme není na úrovni matky, jež zaútočí na svůj plod a tedy i budoucnost celé rodiny včetně seniorů, kteří tak zůstanou bez podpory vydání všanc libovůli parlamentu. Je antropomorfismus, jež božstvům připisuje fousy a kdeco, ale to je ubohá projekce. Božské je právě nedostupné, jiné, jedinečné,  ač naše zkušenost mluví i o vlídnosti. Když svatá Písma mluví o  Božím příkazu, jen tím dokládají, že člověk to nesmí sám od sebe. Tak lze pojíst zvíře, ale usmrcené a v rámci pravidel, povolení je výslovné. Ovšemže ahistorický amatér se bude ptát na ty fousy. Nelze pojíst člověka, ani zvíře živé, dokonce ani zvíře s kopyty atd. Boží je tak i tradiční, vyzkoušené, osvědčené, kde argument zapomenut,předávání je úsporné,  zbývá autorita a funkčnost. Boží je stvořené, ne nahodilé, náhodné, libovolné. Stát je fajn, konečně vzorem je stále ten Davidův a David sám, Mykény  nikdo nenapodobuje. Není samospasitelný, stejně jako umí blokovat zlo, vraždy, umí i zlo podporovat, libertinismus mládeže u které má stát monopol na výchovu vzdělání ... ba populace zneužité marketingem tu na kouření, tu na horší věci. V tradiční společnosti za masový experiment byla odměna vyhynutí, silnější svou stabilitou vyhrál.Dnes lze celé státy vrhat do nejdivočejších dobrodružství, to války byly předvídatelnější.  A to nejen socialismus a ruské permanentní rejdy. Že se mengele unaví, je slabá útěcha. Asi tedy i ke státu ty cnosti, hodnoty.

z hrušky opět na zem

Relativní blahobyt sociálního státu je pozůstatek soutěžení dvou systémů, kdy původní obavy z vítězství konkurenčního ekonomického systému řešily země s tržní ekonomikou dočasně a proti svým základním principům, částečným přerozdělením zisků ve prospěch většiny obyvatelstva. Možná i někdy nad úroveň svých možností. V současné době původní potřeba pominula a dochází opět k omezování sociálních výhod ve prospěch nyní jíž především globalizovaných zisků. Důsledky si poneseme všichni. 

Zajímavá hypotéza

Něco podobného se mi před časem taky honilo hlavou, nezávisle na Pinkerovi.:) Nicméně, napadají mě minimálně tři důvody, proč poněkud krotit optimismus. Za prvé, snížení míry násilí v západní společnosti by bylo téměř jistě vázáno na relativní ekonomický blahobyt, v němž lidé na Západě žijí. Nikde ale není psáno, že to bude pokračovat, naopak, máme prý vzít na vědomí, že éra štědrého sociálního státu skončila a napříště se budeme muset ohánět mnohem víc. Více sociální nejistoty může velice snadno vést k růstu násilí ve společnosti.Druhý důvod je foucaultovský (ano, jsem si vědom toho, že sám Foucault rozlišoval mezi násilím a mocí): nemůže to být i tak, že násilí se stává stále sofistikovanějším, jemnějším, že se mění především jeho forma? Například bezpochyby klesá počet fyzicky trestaných dětí, na většině západních škol jsou tělesné tresty dávno zakázány, ale co je nahradilo? Psychofarmaka jako je třeba ritalin. V dnešním světě je méně přímého, hrubého násilí vůči tělu, ale o to více násilí vůči "duši", jemných mocenských praktik, s nimiž se předchozí generace nesetkávaly.Navíc, jsem dalek toho, abych násilí přičítal jakýkoli sublimační, zušlechťující efekt, ale není čertovo kopýtko také v tom, co nepřímo zmiňuje sama autorka, když na jednom místě píše o snižování míry násilí jako o "pacifikaci společnosti"? Připusťme, že ve společnosti je dnes násilí skutečně méně než v minulosti, neplatíme ale za tento výdobytek tím, že dnešní člověk jakoby ztratil ostří, že se z něj stala taková ta liberální, dobrácká, politicky korektní rybí krev? Je zajímavé, že poslední generace, která dokázala realizovat skutečně masovou vzpouru proti establishmentu (v 60. letech), je zároveň poslední generací, která ještě prošla tradiční autoritativní výchovou.   

Za autoritativní výchovou se vypravte do Pchjongjangu

K prvnímu odstavci: Ano, vlky z lesů žene hlad. Jestli někdy bude 5 % obyvatel využívat 99 % produkce společnosti a zbytek lidí bude jen živořit, je opětný nárůst násilí velmi pravděpodobný a nakonec na to doplatí i těch privilegovaných 5 %. Naštěstí si to ti rozumní uvědomují a tak nerovnoměrnou distribuci nepřipustí. Produkční schopnosti lidstva dnes bohatě stačí na slušný život všech. K druhému odstavci: Kolik procent dětí dřív bylo ve škole i doma fackováno? A kolik procent dětí dnes užívá ritalin? To se vůbec nedá srovnávat. K třetímu odstavci: Ono se vám to pěkně teoretizuje, ale představte si ty vaše nápady v praxi. Chcete mít radši  liberální, dobráckou, politicky korektní rybí krev, nebo vlastní dítě propíchnuté na ulici bandou násilníků, která ještě neztratila "ostří"? Já mám v tomhle jasno. Ostatně proč říkat těm, kdo se neperou a nezabíjejí, že mají "rybí krev"? Oni dokážou své schopnosti ukazovat v nenásilných činnostech. Kdo má víc "rybí krve": ten, kdo zabije, nebo ten, kdo vyleze na osmitisícovku?  

Stát je na násilí založen.

Stát je na násilí založen.

Stát je sice na násilí založen, ale je to pouze násilí vládnoucí

ale je to pouze násilí vládnoucí vrstvy vůči těm dole. Stát znamená jakýsi řád. Není to násilí kohokoli proti komukoli.