Online studium: Revoluce ve vzdělávání (pomalu) míří i do Česka

Hromadné otevřené online kurzy se ve světě staly vzdělávacím fenoménem. V Česku se však o této možnosti studia zatím příliš neví a proniká k nám jen pozvolna. Překážkou pro jeho rozvoj a uplatnění v České republice je i titulomanie.

Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Překážkou pro rozvoj a uplatnění distančního vzdělávání v České republice je i... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Na Univerzitě Karlově vystudovala chemii, patobiochemii a germanistiku. Pracuje v pražské laboratoři, ale stále se vzdělává. V americkém Bostonu i skotském Edinburghu; prostřednictvím internetu a zdarma. Lucie Vávrová si na slavné Berklee College zapsala kurz hudební skladby a na skotské univerzitě též základy hudební teorie, k čemuž využila server Coursera.

Lucie Vávrová si na slavné Berklee College zapsala kurz hudební skladby a na skotské univerzitě též základy hudební teorie, k čemuž využila server Coursera...

„Chtěla jsem si rozšířit obzory, studovat, co mě baví, pod vedením odborníků, ale v době, kdy se tomu chci a mám čas věnovat já. Navíc není studium podmíněno docházkou,“ říká mladá biochemička. Elektronická výuka trvá přibližně pět šest týdnů, hodiny mají dané téma.

„Součástí je vyplnění testu a vypracování domácího úkolu. Úkoly hodnotí nejen profesor, ale i žáci mezi sebou. Po úspěšném absolvování obdrží studenti potvrzení o účasti a úspěšném složení zkoušky. Pro oficiální certifikát je nutné si kurz zaplatit, pak je zřejmě kurz delší,“ vypráví Vávrová, jak fungují takzvané Massive Open On-line Courses neboli MOOC.

Začalo to ve Stanfordu

Od srpna 2011, kdy se „moocy“ na Stanfordově univerzitě rozjely, jde o vzdělávací fenomén. Existuje pár stěžejních webů, kde profesoři z Harvardu nebo Caltechu předávají své znalosti světu. Úvodní lekce jsou zdarma, za další se připlácí, neboť odměnou je i regulérní certifikát o znalosti programovacího jazyka, dějin čínské literatury či sociologie.

K videím patří studijní materiály, kvízy, testy, pestrost témat, ale i e-diskuse se studenty, interaktivní cvičení i kontakt s mezinárodním prostředím

K nejznámějším – a také nejtradičnějším – webům, na kterých vysoké školy z USA, Británie nebo Japonska provozují distanční vzdělávání, patří zmíněná Coursera, dále EdX, Udacity, převážně britský Future Learn, Canvas Network nebo Iversity. Bohužel v Česku se o této možnosti studia, o níž padaly ve světě přívlastky jako „revoluční“, zatím příliš neví.

„Odhaduji, že 95 procent českých vysokoškolských studentů netuší, že MOOC existují,“ řekl ČESKÉ POZICI František Dalecký, jenž o těchto kurzech přednáší na Masarykově univerzitě. Počátkem dubna vystoupil i v Senátu ČR, kde představil výhody těchto mimoškolních kurzů. K videím patří studijní materiály, kvízy, testy, pestrost témat, ale i e-diskuse se studenty, interaktivní cvičení i kontakt s mezinárodním prostředím; výuka je pochopitelně v angličtině.

Učí se tu i učitelé

Možná nejznámější platformou, kterou spustily Harvard a MIT, je web EdX. Nyní nabízí více než 400 kurzů z více než 400 fakult a škol. Koncem dubna si provozovatelé udělali jednu z největších studií o MOOC, která zatím vznikla. Upozornil na ni vědecký časopis Nature. Zpráva analyzuje první dva roky provozu. Zaměřila se na 68 kurzů, které využilo 1,7 milionu uživatelů (těch unikátních je milion, takže zájemce běžně zkusí 1,7 předmětu). Zájem postupně roste, v současnosti se přihlašuje asi 2200 nových studentů denně.

Možná nejznámější platformou, kterou spustily Harvard a MIT, je web EdX. Nyní nabízí více než 400 kurzů z více než 400 fakult a škol.

Z odpovědí vyplývá, že 24 procent respondentů průzkumu získalo i nějaký druh certifikátu. Zajímavé především je, že se do těchto „mooců“ hlásí mnoho bývalých či současných učitelů (z dotázaných to bylo 39 procent!), kteří se chtějí zřejmě podívat, jak prestižní univerzity učí kvantovou fyziku, elektrické obvody nebo úvod do právní teorie.

Analytici sledovali čtyři kategorie MOOC přednášek: z počítačové vědy, z přírodních a technických věd, humanitních a konečně i zdravotně-sociálních oborů. Není překvapením, že počítačové kurzy měly v průměru čtyřikrát vyšší účast než ty ostatní. „Hlavním cílem MOOC zůstává zlepšení přístupu ke kvalitnímu vzdělávání,“ uvádí harvardská analýza.

V kontaktu se světem

V Česku se zájem rozvíjí jen pozvolna. „Troufám si tvrdit, že o takový malý MOOC jsme se pokusili již na podzim 2011 na portálu RVP,“ říká Bořivoj Brdička z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Od svých studentů vyžaduje účast v některých zahraničních online kurzech, aby prokázali znalost takového vzdělávacího prostředí. „Naši studenti by měli být schopni účasti ve vhodných zahraničních kurzech a zároveň bych naše kurzy, budu-li ještě někdy nějaké dělat, propojoval do zahraničí,“ říká nestor elektronické výuky.

České univerzity fenomén MOOC sledují, některé i uvažují o opatrném spuštění pilotních kurzů

České univerzity fenomén MOOC sledují, některé i uvažují o opatrném spuštění pilotních kurzů. „Ano, chystáme. Pilotní projekt právě probíhá na naší právnické fakultě v součinnosti s jejími studenty,“ řekl ČESKÉ POZICI Petr Bilík, prorektor Univerzity Palackého. Rizikem podle něho zůstává forma uznání absolutoria takové výuky a její případné zpochybňování.

Velké tuzemské univerzity již často mají interní systémy e-learningu, nahrávají a sdílejí přednášky svých kantorů; běžný je model LMC Moodle využitelný i pro dálkové studenty i zájemce o „univerzitu třetího věku“. Spoléhá na něj ČVUT, Univerzita Karlova (nabízí 4000 kurzů) nebo i Česká zemědělská univerzita. „Situaci sledujeme a uvažujeme, jak další potenciál využít. Někteří pedagogové již MOOC kurzy doporučují studentům jako jednu z možností doplnění a rozšíření získaných znalostí,“ říká Josef Beránek, mluvčí „zemědělky“.

Hlavně o nich vědět

Výhody univerzitních kurzů, v nichž se zhlédly miliony zájemců, jsou zjevné. „MOOC jsou jednoznačně přínosem pro dostupnost vzdělávání. Masarykova univerzita nemá žádnou centrální politiku, která by doporučovala konkrétní servery, protože to není třeba – studenti se dokážou orientovat sami. V současnosti probíhají jednání s Iversity jako možným partnerem poskytujícím platformu pro budoucí kurzy,“ řekl ČESKÉ POZICI prorektor Ivan Malý s tím, že škola počítá s vytvořením pilotních kurzů, aby si „osahala“, co vše by přinášely.

Masarykova univerzita nemá žádnou centrální politiku, která by doporučovala konkrétní servery, protože to není třeba – studenti se dokážou orientovat sami

Kolegové z Vysokého učení technického v Brně vidí limity online kurzů. „Vzhledem k charakteru technického vzdělávání s vysokým podílem laboratorní výuky stále považujeme za stěžejní přímý kontakt studentů s vyučujícími. O online kurzech uvažujeme jen jako o doplňku pro samostudium ve vybraných předmětech,“ říká mluvčí Jitka Vanýsková.

Na liberecké technice experimentuje s nahráváním přednášek i s distanční výukou fakulta mechatroniky. „Vznik české ,Coursery‘ by byl skvělý. Přínosy jsou nezpochybnitelné, ale naše společnost se musí o možnostech bezplatného vzdělávání dozvědět. Muselo by se vědět, že portál vzniká, a je třeba zjistit, co nabídnout, aby byl úspěšný,“ míní Klára Císařová.

Podle Daleckého, jenž o hromadných kurzech hovořil v Senátu, bude letošek začátkem éry MOOC v Česku. „Předběžně mohu potvrdit, že některé vysoké školy mají v úmyslu v tomto roce takové kurzy tvořit. První český MOOC však patrně nevzejde z vysoké školy, ale z firmy,“ říká expert.

Překážkami pro jejich rozvoj a uplatnění je prý česká titulomanie a přístup ke vzdělávání – cení se tu hlavně papír, nikoliv znalosti. A bohužel ani pedagogické fakulty zřejmě nedoceňují význam a potenciál online vzdělávání, když jej nepropagují.

Počet příspěvků: 2, poslední 11.5.2015 09:59 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.